Zaujal mě tento článek: https://www.high-voltage.cz/2022/zachranme-co-muzem/ … myslím, že udělat si kontakt v nějakém blízkém sběrném dvoře, není úplně od věci. Já teda nejsem sběratel a spíš časem pošlu dál, co mám doma, ale vím, že jsou jiní, kteří takto získávají opravdu zajímavé věci.

Jinak SCSI řadiče jsou úplně bokem a nedělají konflikty s IDE disky obsluhovanými standardními BIOSovými prostředky. Pokud jde o bootování z SCSI řadičů, tak tam stačí mít takový, který má vlastní BIOS modul. Jakmile proběhne POST standardního BIOSu, ještě před bootem operačního systému se začnou vykonávat BIOSy vložených karet, takže se tam objeví nějaký další text s detekovanými disky a případně i možností vlézt do setupu řadiče a vybrat, co se má použít pro boot (pozdější řadiče z dob PCI zas spoléhají na to, že v hlavním BIOSu je nastavena volba bootu „SCSI“ – typicky desky pro Pentium II už to tak mají… tato volba se pak používá i pro přídavné IDE řadiče s vlastním BIOSem). Nějak takto fungují i síťové karty s boot ROM, se kterými je pak možné dělat PXE boot, případně startovat OS z Novelovského serveru (o tom má velmi pěkná videa youtube kanál NCommander, který ukazuje jak takové šílenosti doma rozběhat).

COM1 – 3F8 – 4
COM2 – 2F8 – 3
COM3 – 3E8 – 4
COM4 – 2E8 – 3
LPT1 – 378 – 7
LPT2 – 278 – 5

Pokud tedy chcete, aby vám správně porty fungovaly, postupně najumperujete/naswitchujete jednotlivé karty v počítači odpovídajícím způsobem, aby se začínalo od jedničky a karty se navzájem nepřekrývaly. OS/programy pak prostě sáhnou na danou IO adresu a domluveným způsobem mohou zjistit, jestli na ní odpovídá nějaká karta. Pokud ne, bere se to tak, že tam port není. Novější desky, které měly COM/LPT přímo na sobě, pak místo jumperů měly nastavení skutečně v BIOS setupu – byla to náhrada za jumpery, ale jen pro ty porty přímo na desce.

Nastavení jumperů na různých kartách můžete najít zde:
https://stason.org/TULARC/pc/hard-disk-floppy-controllers/U-Z/UNIDENTIFIED-Two-IDE-AT-Interface-drives-SUPER-I-O-78.html
… je tam toho fakt hodně. Několikrát jsem tam už něco hledal, když jsem potřeboval dát ISA řadič do počítače jen kvůli dalším COM portům (tj. musel jsem jim nastavit vyšší adresy a vypnout všechna ostatní zařízení na kartě, aby se to netlouklo).

Pokud jde o grafiky s LPT portem, tak tam jsem se dozvěděl nedávno, že prý byly fixně nastavené na LPT1. Jediná možnost nastavení byla, že jeden čip hned vedle portu, byl v patici. Jeho vyndáním se port deaktivoval. Zajímavé řešení – sám jsem nikdy LPT na grafice neměl.

Ta základní deska Vienna bude tak 1985-1986. V tom odkazu sice nebyly další fotky, ale když si dáte Vienna do vyhledávače na tom webu, tak vám to najde další zápisky, kde je více informací i fotek: http://retro.swarm.cz/?s=vienna
… počítač má 1.2MB disketovku a pevný disk. Oboje je připojeno na stejný řadič. Skutečně ta základní deska mohla mít v nějaké vyšší verzi i floppy controller.

Musím se přiznat, že nejsem sběratel, i když to tak podle těch webů nemusí vypadat. Prakticky nic z toho jsem nekupoval. Něco jsem dostal, sem tam mi někdo něco dlouhodobě (na roky :) ) zapůjčí. Popravdě tedy ani nevím, kolik ty věci stojí. Vienna 286 ke mně přišla náhodou a spíš jsem ji zachránil před vyhozením. Kdybych někde znal nějakého sběratele, co ty věci i vystavuje pro veřejnost (což se sám taky snažím dělat na různých akcích, protože právě v možnosti ukazovat to dalším vidím smysl to udržovat a oživovat), tak už bych mu tento počítač dávno věnoval. Tedy až si ještě někde půjčím barevný CGA monitor a vyzkouším počítač nastavit místo Hercules režimu do CGA/Plantronics ColorPlus. To je takový poslední bod, co bych ještě chtěl na tom počítači vyzkoušet. Předtím jsem měl půjčený MDA/Hercules monitor a bylo zajímavé zkoumat, jak ta grafika od ATI umožňuje na takovém monitoru přímo emulovat CGA režimy netradičním hackem časovacích signálů.