Ale stale to bylo moc drahe a pouzivalo se to pro velke poulicni RGB obrazovky.

Vyvoj ale probehl hlavne v 90. letech, takze na nej nemohl mit pozdejsi zakaz zarovek v EU moc velky vliv — probehl by i tak. Je to podobne, jako kdyz chteli podoporit obnovitelne zdroje energie a mysleli si, ze dotovanim koncovych projektu solarnich elektraren dojde ke zlepseni technologie. Docilili akorat toho ze cinani dokazali proces lepe optimalizovat, ucinnost trochu vzrostla ale nijak zasadne, ovsem cena klesla dramaticky — v Cine vic nez u nemeckych vyrobcu, takze ti behem let temer vsichni zkrachovali a Cina si v nemecku skrze sve firmy postavila za nemecke dotace elektrarny na kterych ted vydelava.

Tohle je zkratka jen zpusob jak rozfofrovat statni penize. Pritom se to da udelat i jinak kdy to naopak funguje. Treba jako kdyz americani po 2. sv. valce zalozili silicon valley. Penize davali firmam na konkretni projekty (vetsinou armadni) a pak taky univerzitam, kde zaroven profesori povzbuzovali sve studenty k zalozeni firmy, ktera pak treba resila nejaky vyzkumny ukol nebo ho spis prevadela do praxe. Tim vzniklo prostredi, kde to uz pak trh automaticky tahl vpred. Je to popsane treba tady: https://www.youtube.com/watch?v=ZTC_RxWN_xo

U vysavace mate nejvetsi ztraty ve filtrech a v miste kontaktu s kobercem. S tim nic neudelate, leda byste pouzil horsi filtry nebo prodlouzil dobu vysavani, kdyz motor pobezi na nizsi vykon. Jeste muzete dat kratsi hadici a lip vytvarovat lopatky vyvevy, tim se da zlepsit ucinnost odhadem tak 1.2* az
1.4*.

To je ale nakonec uplne jedno, protoze spravna otazka neni, jaky ma vysavac prikon, ale kolika procenty se podili na celkove spotrebe elektriny. Podle

http://notebookblog.cz/blog/wp-content/uploads/2017/11/spotreba-dle-tydne-v-roce.png

se muzem v prumeru divat na vyrobu elektriny jako by zde byl staly vykon 9 GW (spravne bych mel udavat kolik GWh za jakou dobu se vyrobilo, ale prepocitavat to na zprumerovany vykon mi prijde nazornejsi, protoze si to kazdy muze snadno porovnat s prikonem chladnicky a prepocitat na pocet piv, ktere by tak slo udrzovat stale vychlazena).

Podle CSU je u nas 3_609_768 domacnosti, takze na 1 domacnost pripada vykon 2493 W — samozrejme vetsinu sezere doprava a prumysl (udava se, ze domacnosti potrebuji asi 1/3 z toho), ale pro ucely zhodnoceni prinosu zkripleni vysavacu je potreba to porovnavat s celkovou vyrobou elektriny (idealne by se pak ukazalo, kolik elektraren diky tomu lze vypnout).

Ted kdyby kazdy mel stary vysavac s prikonem 1800 W a vysaval za tyden v prumeru 3 hodiny tak to da prumerny vykon na domacnost 1800*3.0/(24*7) = 32
W ekvivalentniho staleho vykonu. Kdybyste vsechny takove nahradil 700 wattovymi tak usetrite asi 20 W z celkovych 2493 W. To je 0.8% a to uz se opravdu vyplati :-P

S tim osvetlenim uz mnoho lidi zapomina, ze zarovky se zacaly zakazovat jeste v dobe kdy LEDky nebyly na trhu a misto nich se zacaly hromadne pouzivat kompaktni zarivky. V te dobe kvuli tomu dokonce Cina otevrela dul na rtut, coz jakykoliv ekologicky prinos uplne zabilo (nejen na miste toho dolu, ale i u nas, protoze vetsina lidi ani nevi, ze je v tom rtut a hazi to normalne do popelnic, to se pak spali a dostane do vzduchu, na pole a do vody).

U LEDek, zvlast tech levnych, to take neni zadna vyhra. Ty uplne nejhorsi blikaji na 100 Hz, ty lepsi blikaji na asi 30 kHz. Ty co jsou jako nahrada
normalni zarovky se nemuzou poradne chladit, takze jejich zivotnost rozhodne nebude 30 let, jako by mohla byt. Nejhorsi ale je, ze pokud zrovna nemate system ktery vyslednou barvu micha z R Y O G B barev, coz je drahe, a malo ucinne v lm/W, tak to co vam prodaji je vlastne ultramodra LEDka, ktera cast modreho svetla premeni pres luminofor na zlutou a cervenou. Na zelenomodre barve nesviti skoro vubec. Ta modra ma tak kratkou vlnovou delku (tzv. roayal blue neboli 447 nm, neni to jeste UV, ale uz dost blizko — normalni modra LED sviti na 470 nm), ze takovy foton muze uz s urcitou pravdepodobnosti rozstepit chemickou vazbu.

Takze tyto LEDky vam mohou pomalu nicit oci kdyz v jejich svetle travite mnoho casu. Spis ty s vyssi barevnou teplotou (tedy ty do modra, coz zaroven jsou ty ucinnejsi). Ale i ty s nizsi barevnou teplotou porad michaji svetlo ze 447 nm ultramodre a oranzoveho zbytku pres luminofor, pouze vetsi mnozstvi modrych fotonu premeni na oranzove. Vetsina modrych, co projde, ale porad ma 447 nm, jen jich je min, nez u zdroju s vyssi barevnou teplotou (zvanych z historickych duvodu „studena bila“).

Zarovka naproti tomu ma spojite spektrum, ktere pokryva oblast mezi 447 a 470nm, dokonce tak, ze na 470 (bezpecnejsi modra) je vyssi intenzita.

Mozna to ted vyzniva jako ze jsem proti LEDkam — to vubec ne, dokonce jsem si jedno takove 100 W RGBYO svitidlo navrhl a postavil (se 470 nm modrou), takze trochu vim o cem mluvim. Mainstraemove je to neprodejne, protoze lidi chteji svoji LED zarovku za 30 kc, nechteji davat 10_000 kc za osvetleni, byt by vyrobce sliboval, ze jim nezkazi oci a vydrzi 30 let protoze udelal dobre chlazeni. Proto myslim, ze zrovna tady nemeli nic zakazovat a nechat lidem volnost — na cteni nebo vyrobu jemne mechaniky je halogenova zarovka tezko nahraditelna.

PS: urcite jste si ted spocital, ze pokud by kazda domacnost svitila 4mi 100W zarovkami kazdy den po dobu 6 hodin tak to vede na staly vykon 400*6.0/24 = 100 W. I kdyby vsechny ostatni zarovky v obchodech, kancelarich, apod. daly dalsich 100W na domacnost, tak by se osvetleni podilelo na celkove spotrebe elektriny jen z 8%. To mi porad neprijde jako argument pro takovou regulaci, ktera ma jeste navic spoustu vedlejich efektu.