Recenzovaný displej má podle Panelook svítivost 300 cd a barevný rozsah CIE 72 procent, což je dost dobré oproti běžným co mají kolem 40 procent.

Ve filtrech to nebude, asi v podsvícení. Teplejší ledky v kombinací se strukturou displeje kompenzující studené světlo.

Mám AUO B 156 HAN a nestěžuju si na zabarvení, nevýraznost barev ani na svítivost. Akorát má dočasný vypalovací efekt.

Na trhu jsou příklady, že se dá vyrobit a za nevysokou cenu prodávat brilantní FHD IPS. Je mi záhadou, proč není standardem. Není to technický ani nákladový problém.

Když se na netu dodržují stejná rozumná pravidla jako v reálném životě není to nebezpečné. Když se nedodržují, je to méně nebezpeční než v reálním životě. Zatím.
Co se týče TV, obsah je daleko nebezpečnější než Internet. Jako pamětník jeho začátků u nás ale konstatuju, že jeho všeobecné rozšíření mezi lid všeobecný je znát. Bývaly diskuse všeobecně slušné a přínosné. jenže jak přístup získal každý,no…
Díky za zdejší ostrůvek normality.

K tématu : Dokud nebude výroba na zakázku za srovnatelnou cenu, musíme vybírat z „hotovek“. Co chodím na zdejší diskusi, nabídka se zlepšila. Je poznat, že swarm se snaží :-)

Klávesnice : u L540 mi připadá příjemnější než u T460.
Proti T460 nemám zásadní výhrady až na to, že displej by mohl být barevnější a SSD větší. Ale s ohledem na určení a způsob využití jsem spokojený, získal za dobrou cenu. Plusem je, že lze používat touchpad jako klikací nebo spolu tlačítky pro trackpoint.

Pro nejbližší dobu dvou, tří let jsem HW zaopatřený. Představu mít solidní notebook s IPS jsem si splnil.
Dál se uvidí.

K tomuhle poznání jsem se prokousal, nebylo to snadné ani levné, třebaže zajímavé. Nezištně se o ně dělím.

Je výhodné jednoduché nastavování nejčastějších funkcí. Tak jako dobrou fotku udělat v základu než nějak cvaknout a pak spoustu času strávit s fotoeditorem a skončit krvavýma očima.

Možná, že by se dalo vymyslet, vyrobit a prodávat a vydělat na tom při výhodnosti pro obchodníka i zákazníka. Jenže to vyžaduje velkou investici a velkým rizikem. Není to „garážová“ záležitost. Ne jednoduchá krabička pro Arduino či Raspberry. Proč riskovat, když funguje „standardní“ obchodní model? Firemní i supermarketový zákazník požadují výrobek „na klíč“. Se zárukou, servisem a podporou.

Kromě toho, koncepce a použití notebooku vychází z potřeby pracovat převážně s textem. Nahradit přenosný psací stroj. Jenže přibývá použití a aplikací, pro které klávesnice není nezbytná. Není třeba psát dlouhé texty. Na krátké stačí dotykový displej. Zábavní a jakékoli netextové použití se bez klávesnice obejde, tak jako používání pro „příjem“. Video, hry, grafika, zvuk, internet, sociální sítě. K tomu přispívají pokroky v rozpoznávání řeči a umělé „inteligenci“ lokální, nebo předpokládám, že síťové.

Od člověka bednového, notebookového, tabletového, mobilového, k člověku vsítěnému. Vítejte v Matrixu. To je téma pro jiné povídání.

S postradatelností klávesnice bude ubývat klasických otevíracích notebooků ve prospěch tabletů, ke kterým je připojena bezdrátově. To už je a bude se rozšiřovat. Ubude tím jedna z technických komplikací. Základnu s klávesnicí, připojenou kloubem k displeji nahradí jednoduchý kryt sloužící jako ochrana displeje, a jako stojánek po rozevření o více než 240 stupňů. Klávesnice se stane jen jednou z periferií tak jako v mnohých případech DVD mechanika.