Zbytek je spíš politika, tak to asi nestojí ani jednomu za to, abychom se v tom rejpali.

Plná elektromobilita při snaze omezit zdroje elektrické energie? Na jednu stranu zákaz žárovek, výkonných vysavačů a jiných spotřebičů, na druhou stranu tohle? A že uhelné elektrárny jsou neekologické, jaderné jsou neekologické a navíc velmi nebezpečné, viz například „Tschernobyl“, Fukušima… stačí, zemětřesení, tsunami, náraz letadla či jiný teroristický útok, meteorit…. Vodní narušují přirozené přírodní prostředí a mohou být nebezpečné, větrné produkují infrahluk, zabíjejí ptactvo a netopýry, jsou nebezpečné, mohla by se utrhnout námraza z lopatky, nebo i lopatka, jejich výroba a likvidace jsou neekologické, solární jsou neekologické při výrobě a likvidaci, geotermální mohou způsobit zemětřesení…

Co zbývá? Rotopedy? Jenže co tím spojená spotřeba kyslíku a produkce CO2? A vůbec, že lidí je moc, hlavně tady v Evropě, spotřebovávají příliš zdrojů, a že pro planetu by nakonec bylo nejlepší kdyby vyhynuli. Tak jak nám předkládají a do toho se nás snaží dotlačit zelení šílenci. A jak žijí, jakou stopu za sebou zanechávají zelení guru? Ach ano, oni jsou vyvolení, nesou břemeno odpovědnosti…

Jaderné elektrárny? Ano. Více menších. JE nemusí být velkým komplexem. Může ji mít každý okres, s propojením do sítě, pro případ poruchy nebo odstávky. Je bezpečná. To co ji činí nebezpečnou jsou zlí a hloupí lidé zabývající se tím jak ublížit jiným. Bohužel, dostupnost moderní technologie pro kdejaké hovado, je velkým nebezpečím. S tím jsou spojené vysoké náklady na zajištění bezpečnosti. Příkladem je IT.

Úleva pro životní prostředí? Ano. Obrázek jako z developerského projektu. Moderní architektura v zeleni, procházející a sportující krásní mladí lidé, čisté elektrovehikly. Idyla. Jako ilustrace Verneova France-Ville. Jak by se líbilo Václavu Havlovi z dejvické vily projíždějící bukolickou krajinou na chalupu na Hrádečku. Nehyzděnou „králíkárnami“ a průmyslovými halami. Jenže na to kdesi mimo záběr je Stahl Stadt. Jiné prostředí, jiní lidé, jiný způsob života, jiný způsob vlády. Herr Schultze. Se vším co s tím je spojené. To co ti z těch prospektů nevidí a nechtějí vidět. Tak jako z čeho pochází to co si kupují v supermarketu, v balíčcích v úseku maso. Jatka jsou mimo záběr.

To je problémem rozličných vizí. Co je mimo záběr.

Dnes mě zas čeká cesta. Pojedu v noci, mimo pravidelný krysí závod. S lehkou nohou. Pokud možno v pohodě. Mým jediným přáním je přežít.

K té baterii v podobě hmotnosti auta – tohle funguje jen do nějaké míry. Patřím k těm, co brzdy používají o dost méně, než je běžné, ale kdybych se snažil všechna zpomalování řešit bez brzd, tak budu dokonale zpomalovat provoz – o tohle nestojím. Ve městech tohle jde ještě o něco méně – zejména v posledních letech, kdy dopravu řídí lidé, kteří nejen že auty nejezdí, ale dokonce je i nesnáší.

Pokud jde o baterie – jsou stále menší a lehčí. Kobaltu je tam třetina než před pár lety (za pár let nebude žádný), lithia tam na kWh ubylo za pár let 20 %. Tvoje výpočty mají smysl jen v případě, že teď zakonzervujeme aktuální technologii (resp. tahle čísla jsou spíš pro technologii deset let starou) a nahradíme všechna auta. A to se nestane ani v nejvlhčích snech lidí, co nesnášejí cokoli s výfukem. Jinak ovšem když si vezmeš, kolik se jen v ČR protočí ročně miliard litrů benzínu a miliard litrů nafty, tak zjistíš, že v Evropském měřítku se dostaneš taky na šílené hodnoty (asi jako se vším).

U elektráren je to složité. V tuto chvíli jaderné jsou jediná racionální cesta, i když moje představa je spíš více menších moderních reaktorů než aktuální pojetí. Nějakým (nemalým) způsobem neekologické je i skoro všechno v procesu od získání ropy po dodání benzínu na čerpací stanici… a to tam prakticky nikdo nezapočítává ekologické katastrofy při haváriích.

Netvrdím, že EV je řešením pro všechny země. Někde je energetická politika tak blbá, že to skoro nemá cenu, někde naopak je EV ekologičtější než srovnatelné spalovací auto už po pouhém roce provozu. ČR na tom není ale není špatně, a to ani při přihlédnutí k počtu uhelných elektráren. Máme navíc i skvělou rozvodnou síť. Nějaké množství EV tedy ani u nás nevnímám jako slepou cestu. Naopak to může být docela úleva pro žitovní prostřední.

Řešení tu je. Dobře kombinovaný hybrid pro vykrytí výkonové špičky. Výhodou je hbitá akcelerace, optimalizace práce spalovacího motoru, který může pracovat blízko optimálního režimu, rekuperace při brždění, a tím i nižší spotřeba.

Jenže proč hybrid, když řešení, co se týče spotřeby, je zdarma. Akumulátor vozíme třebaže si to neuvědomujeme. Tím akumulátorem je hmotnost vozidla. Třebaže nepomůže při akceleraci.

Například s benzínovou atmosférou 1.5, (podle TP spotřeba 4,9 mimo město při devadesátce) s podílem městského provozu do dvaceti procent a dálnicí kolem třiceti procent, ve dvou ujedu celkem cca 180 km zhruba za 110 minut, při spotřebě kolem 5,5 litru na 100. Když jsem naposled tankoval, doplňoval jsem po hrdlo 16 litrů po ujetí 316 km. Pravda, na dnešní poměry je to malé nízké auto, s nízkým cx.

„Sportovní“ jízda oproti jízdě „na pohodu“ ubere jen deset minut. Není důležitá okamžitá rychlost, ale celkový průměr.
V minimálním provozu můžu dovolit simulovat hybridní provoz využitím naakumulované energie. Brzdy nejsou regulátorem rychlosti. Spalovat benzín abych vzápětí brzdil, to je jako kdybych ho vyléval. Jenže v hustém provozu nutno se přizpůsobit ostatním, pro které plynulá jízda je nepochopitelnou magií. Předjede, protož mu nevyhovovala moje o trošku nižší momentální rychlost, přece před vrcholem kopce si nebudu dělat násilí, on se přehoupne a jak jede s kopce do kopce a zatáčkami, dře to brzda-plyn, za tím co já za ním pluju pořád na dohled. Jak to jen jde, na známé trase se přesouvám v době když mám silnici pro sebe. V tu dobu se mé auto mění v „hybrid“. Zadarmo.

Budoucnost je elektrická. Elektromotor jako takový má všechny výhody. Lehký, tichý, výkonný, technicky nekomplikovaný. Spalovací motor se mu nemůže rovnat. Jediné slabé místo je v „nádrži“. Drahé, těžké, rozměrné, s malou kapacitou a pomalým doplňováním. Kolik aut různých kategorií je jen v Evropě? Sto milionů? Při plné elektrifikaci, kolik že to znamená tun akumulátorů? Při (nyní) několika stech kilogramech na auto, je to několik desítek milionů tun akumulátorů. Materiálu který nutno vytěžit, zpracovat, a po konci životnosti přepracovávat. S nějakými energetickými a ekologickými náklady. Plus elektrická energie pro provoz. Nutno ji vyrobit, rozvést. To je problém. Protože jaderné elektrárny jsou fuj, uhelné elektrárny jsou fuj, plynové elektrárny jsou fuj, vodní elektrárny jsou fuj, větrné elektrárny jsou fuj, sluneční elektrárny jsou fuj. Všechny nějakým způsobem neekologické.

Abychom se neocitli v „nápravném“ táboře zemědělské komunity…. Zákazem spalovacího motoru to začíná, ránou motykou do týla to může skončit.

Co se týká Genesis Coupé, asi o něm ještě napíšu, ale zrovna dva dny zpátky jsem s ním boural, a byť policie označila někoho jiného za viníka nehody, nemění to nic na tom, že díly na tak málo rozšířené auto tady nikde na skladě nebudou, takže si nejspíš počkám do konce roku, než se mi z autorizovaného servisu vrátí. Článek tedy nebude hned.

K motorům – jak mám rád okamžité reakce na plyn (nemám rád latence nikde), které oturbené menší motory moc nenabízejí, mám pocit, že pak asi budu mít u hlavního auta na ježdění do práce možnost přejít leda na něco s elektromotorem. Velký atmosféry se nám už stejně nevrátí a faktem je, že spousta lidí má turboefekt ráda, protože je na něj zvyklá. Naopak atmosféry takovým nevyhovují. Určitě hodně záleží, kdy a s čím každý začínal jezdit, a co byla zrovna ikonická auta v době dospívání. Předpokládám, že teď už je na světě i generace, pro kterou jsou tou ikonou elektrické sporťáky a na „nějaký trapný spalováky“ bude pohlížet s despektem asi tak jako běžný člověk dnes, když vidí mechanickou kalkulačku místo elektronické: https://youtu.be/5utHg7tG10c?t=136

Pokud jde o mlžení světel, tak z hyundaiů, co jsem s nimi jezdil, mi to nedělal žádný. Tenhle problém jsem poznal s BMW X3, kde jsem se postupně dozvěděl, že jde o naprosto běžnou záležitost – tak běžnou, že na to dokonce vznikají vtipy.

Senzory tlaku v kolech jsou kapitola sama pro sebe. Nevím, jestli to ještě platí, ale u mé i30 je velmi hloupý typ, který není levný a ani příliš chytrý – trvá mu dlouho, než něco vůbec pozná. Zimní kola mám bez toho, na žlutou kontrolku, která pak konstantně svítí, jsem si už přes zimu zvykl. Stejně vedle svítí ještě žlutá ikonka „námrazy“.

Podvozkové díly zakrátko zrzavé jak liška. Prý jen povrchová koroze, že je to normální. U dvacet let staré Octavie to nebylo.

Nespolehlivý senzor automatického přepínání klopených světel a světel denního svícení. Prý jen znečištěný. Co všechno nutno kontrolovat před vyjetím…

Třebaže nejezdí v extrémních podmínkách a je garážované, ve světlometech kondenzuje voda. Podle servisu je normální, že světlomety se zevnitř rosí. Jestliže to za půl hodiny zmizí, je to v pořádku. Prý jsou hermeticky uzavřené. Jenže kondenzátu je tolik, že vytváří stékající kapky a po vyschnutí zanechal viditelné stopy. Přestože ve světle je pytlík se silikagelem. Rosí se i světla denního svícení i osvětlení registrační značky. Přestože při normálním utěsnění do nich voda nemá kudy vniknout a objem vzduchu je velmi malý. S žádným z předešlých aut nebyly takové problémy a ani jiná auta to běžně nedělají.

Senzory tlaku na zimní sadě kol, podle servisu nutno auto pro ně přeprogramovat, a že to bude stát…. No tak za tohle se na funkčnost senzorů vyprdnout… No a po několika kilometrech se to spárovalo samo.

Co naplat, že auto zatím jezdí dobře, když je s ním takový oser. Jestliže se podaří dokopat servis k výměně světlometů v záruční době, jak zabránit kondenzaci v nových?

Ten poslední odstavec je vskutku pravdivý. Dnes jsem se projel v Cadillacu Escalade – jasně, je to šílená škatule, ale ten motor za to stojí. Škoda přeškoda, že alespoň šestiválce z nižší střední prakticky zmizely.

Mohu poprosit i článek se zkušenostmi s Genesis Coupé? Není to tu vůbec běžné auto a rád bych si o něm něco přečetl.