Už to dávno není procesor, co většina lidí nejvíc řeší na svém notebooku. Skoro u každého výběru notebooku na fóru v dnešní době vidím otázku, zda zvolit integrovanou, nebo dedikovanou grafickou kartu. Tento článek je takovým kratičkým průřezem historií integrovaných grafik a popisem toho, co je aktuálně na trhu. Tím bych se rád vyvaroval otázek na toto téma, které mi čas od času přijdou do mailu.

Sám jsem byl dlouhou dobu velkým odpůrcem integrovaných grafik a není se čemu divit. V době, kdy jsem se začal zajímat o notebooky já, ještě žádné integrované grafiky se sdílenou pamětí nebyly. To všechno přišlo až podstatně později a v raných fázích nebylo o co stát.

První integrované grafické karty (tuším 2001) podporovaly akceleraci videa i 3D. S tím videem to ovšem nebylo vždycky tak bezproblémové a o reálné možnosti použití ve 3D nemohla být řeč, protože prakticky žádná hra vyžadující 3D akceleraci stejně neběžela plynule. Pro představu, tou dobou starší hra Quake 3 na podobných grafikách neběžela rychleji než 5 fps v rozlišení 640×480.

GMA900 – velký zlom

Intel byl se svými mobilními grafikami výkonem vždy tak nějak pozadu a daleko lépe na tom byly společnosti, jejichž jména už byste si dnes s grafickými kartami asi jen těžko spojili. S prvním refreshem platformy Centrino však přišla velká změna v podobě Intel GMA900 (Graphic Media Accelerator).

GMA900 nabídlo něco, co do té doby žádná sdílená grafika neměla – podporu Vertex/Pixel Shaderů, a to rovnou ve verzi 2.0. Ne, že by to mělo nějaký velký praktický užitek, ale technologicky šlo o velký posun (karty ATI i NVIDIA značně přesahovaly danou specifikaci, takže měl Intel v mnoha hrách velký problém). Posun tak nějak přišel i po stránce výkonu a kompatibility. Kdo nehrál hry, tomu stačilo GMA900 s přehledem. Umělo totiž pracovat s dvěma nezávislými obrazovkami v režimu rozšířené plochy a nezapomnělo se ani na vyhlazování roztaženého obrazu na nativní rozlišení vestavěného LCD panelu. Konečně už také nebyl problém s obsluhou monitorů s vyšším rozlišením nebo třeba přehráváním libovolného videa.

2006 a můj první notebook s IGP

Když jsem si v roce 2003 vybíral notebook a zvolil dedikovanou NVIDIA GeForce Go 420, odrazovala mě od integrované grafiky různá omezení, na která člověk narážel, i když hry hrát nechtěl. Později v polovině roku 2006 jsem kupoval nový notebook a ovlivněn dřívějšími zkušenostmi padla moje volba na GeForce Go 7300. Tehdy jsem tím vybraným notebookem udělal chybu a ještě téhož roku před vánoci došlo na výběr jiného.

Poprvé jsem dal šanci integrované grafice a volba padla na notebook s Intel GMA950 – tedy optimalizovanou GMA900 s výrazně vyšším výkonem a podporou přicházejícího rozhraní Windows Aero.

Zpětně musím říct, že to bylo výborné rozhodnutí, jelikož hry pro mě neměly velkou prioritu a v ničem jiném mě tato grafika nikdy neomezovala. Vlastně i méně náročné hry bylo možné hrát – například GTA:SA, FlatOut2 a Counter-Strike.

Jediná nevýhoda plynula z absence podpory HW T&L, což způsobilo v některých hrách problémy s kompatibilitou. Některé běžely extrémně sekaně a některé se odmítly úplně spustit.

Dnešní integrované grafiky

Intel GMA X4500MHD

Dnes je situace ještě lepší, neboť Intel nakonec T&L jednotku do čipu implementoval, a když se po roce ještě odhodlal k vytvoření ovladačů, které ji využívaly, rázem se kompatibilita velmi výrazně zlepšila. Moderním čipům Intel GMA X4500MHD nechybí ani funkce jako akcelerace HD videa, sic kvůli ovladačům si ji užijí zatím jen lidé s BluRay disky a speciálním přehrávačem (na druhou stranu HD film dnes utáhne kdejaké Core 2 Duo na 2 GHz).

Konkurence se po GMA900 také změnila. Někteří hráči úplně zmizeli z trhu a zůstala jen ATI, ke které se později přidala ještě NVIDIA (ta dlouhou dobu segment IGP úplně ignorovala).

ATI Radeon HD3200

Aktuálně je na trhu od konkurence ATI Radeon HD3200, který nabízí o něco málo vyšší výkon ve 3D a lepší podporu akcelerace HD obsahu. Díky tomu, že je jádro podobné dedikovaným grafikám téhož výrobce, je ve hrách méně problémů s kompatibilitou.

Radeon HD3200 neznamená nutně větší výkon proti Intelu. V některých noteboocích je implementace naprosto otřesná (příkladem budiž HP Compaq 6735s). Zároveň existuje i pár notebooků, které k tomuto jádru mají připojených 64 MB vlastní paměti a ty pak nabízejí proti Intelu výkon přibližně dvakrát vyšší (a tedy na úrovni low-end dedikovaných grafik).

S Radeony HD3200 je spojen jeden nepříjemný problém. Najdete je většinou v noteboocích s AMD procesory, které mají v poslední generaci znatelně vyšší spotřebu než Core 2 Duo (nejsem si úplně jist, zda je problém v procesoru, nebo přímo v čipové sadě).

NVIDIA GeForce 9400M

NVIDIA nabízí aktuálně asi nejrychlejší integrovanou grafiku a aby ten dojem výkonu nějak podpořila, použila značení 9400M, ačkoli 9300M je dedikovaná grafika s podobným jádrem a vlastní pamětí. Nejpomalejší verze GeForce 9300M jsou pomalejší než tato grafika, ale ty nejrychlejší v některých případech nabízí až o čtvrtinu vyšší výkon, takže se tomu značení nedá tolik věřit.

Čipová sada s tímto jádrem vyniká nízkou spotřebou, a kdo si chce sem tam něco zahrát, ale nechce se kvůli lepší grafice omezovat v jiných věcech (hlučnost, teploty, výdrž na baterie), může být tím ideálním zákazníkem pro NVIDII.

Bohužel nic není bez problému a notebooků s touto grafikou je naprosté minimum. Kdyby se jí nechopil Apple u svých nových MacBooků napříč celou modelovou řadou, pravděpodobně by o ní nebylo nikde slyšet.

Výkon je v syntetických testech proti Intelu přibližně dvojnásobný a v opravdových hrách často ještě lepší.

Závěrem

Situace u integrovaných řešení je celkem jednoduchá. Momentálně je nejlepší řešení od NVIDIE, ale v použitelné formě jej prakticky není možné najít (vyjma zmíněného Apple). Pokud bych si měl volit mezi ATI a Intelem, tak bych šel jednoznačně do Intelu. Na hry je sice horší a s možnostmi akcelerace HD videa to taky nebude moc slavné, ale ve prospěch Intelu mluví spotřeba celkového řešení (čipová sada + procesor).

Příště bych se mohl podívat, jak je tomu u dedikovaných grafických karet a proberu, na co si u nich dávat pozor – tedy jaký může být rozdíl v šířce sběrnice, kolik výkonu přidá DDR3 proti DDR2 a jak moc záleží na velikosti paměti.