* Prohlížíte kategorii ‘Muzeum’

Toshiba T3200SX (1989): hmotnost 7 kg a možnost vkládat karty ze stolních počítačů

Posledně jsem tu v „muzeu“ ukazoval notebook tak malý, že se vešel do dlaně. Dnes se podívám na něco, co představuje druhý extrém. Toshibu T3200SX si vybral především ten, kdo chtěl plnohodnotnou náhradu stolního počítače s minimem kompromisů. Má tedy jak plazmový displej, tak kvalitní spínačovou klávesnici a dva sloty pro standardní rozšiřující karty ISA.

za-mlada-s-toshibou (pokračování článku)

Toshiba Libretto 70CT – technologický zázrak miniaturního „kapesního“ PC (1997)

Nevím, jak je možné, že do svého virtuálního muzea jsem dodnes nebyl schopný přidat plnohodnotný článek o tomto malém japonském zázraku mobilní techniky s 6,1“ displejem. Libretto už je dnes v podstatě ikona, každý „retro PC“ youtuber už aspoň jedno má a prodejci v aukcích si jsou významu tohoto stroje dobře vědomi, když nastavují cenu. Když Libretto vyšlo, nejen že to byl plnohodnotný PC počítač, ale jeho parametry (CPU, RAM, disk) se ani příliš nelišily od klasických „velkých“ notebooků a s počáteční cenou pod $2000 bylo vlastně kolikrát i levnější.

toshiba-libretto-70ct-04 (pokračování článku)

PowerBook 100 (1991) a začátky Applovských notebooků

Nejlevnější zástupce první generace PowerBooků od Applu je rozhodně strojem, který si zaslouží své místo v mém virtuálním muzeu. Jednak stálo dost práce zprovoznit kus, na kterém tento článek píšu, a jednak měl tento model obecně docela zajímavou historii. Krom toho je na svou dobu úžasně malý, lehký a nesmírně dobře se s ním pracuje.

powerbook-100_24 (pokračování článku)

DELL Precision M50 (2002) – 1600×1200, Pentium 4 a NVIDIA Quadro v mobilní pracovní stanici

V prvních rocích nového milénia došlo na poli notebooků k zásadnímu zlomu. Konečně totiž začaly vznikat nekompromisní stroje, které mohly ukojit velmi náročné uživatele i v roli hlavního počítače. Tahle přes tři a půl kila těžká obluda představuje počátek mobilních grafických stanic. Vedle výkonného procesoru a 3D akcelerátoru určeného pro CAD nabízí také širokou konektorovou výbavu (včetně Firewire) a displej s rozlišením UXGA (1600×1200).

dell-precision-m50_05 (pokračování článku)

Bondwell Model 8 (1986)

Všechny notebooky, které jsem dosud ve svém virtuálním muzeu měl, byly v podstatě moderní počítače. I ten nejstarší z nich měl pevný disk a běžel na něm grafický systém Windows 3.0 s plnohodnotným kancelářským balíkem. Bondwell Model 8 je však něco jiného. Je o čtyři roky starší a dává pocítit skutečné začátky platformy PC.

bondwell-model-8_020 (pokračování článku)

Apple PowerBook 165 (1993)

PowerBook 165 vznikl v dávných dobách, kdy ergonomie byla u Applu tím hlavním kritériem. V porovnání s konkurencí, tak nabídl například opěrky zápěstí před klávesnicí a přesný trackball s obří kuličkou uprostřed. Patří k druhé generaci Applovských notebooků z doby více než dekádu před přechodem na procesory od Intelu a jde o kompaktní stroj s černobílým displejem a specialitou v podobě dvojice grafických čipů.

apple-powerbook-165-1-09 (pokračování článku)

HP Jornada 690 (1999) a 728 (2002)

Čtvrt roku od posledního muzea? Přece to tak nenecháme. Posledně jsem zde popisoval kultovní handheld (kapesní zařízení) HP 200lx poháněný x86 procesorem a se systémem založeným na DOSu. Dnes se podívám na pozdější generaci handheldů, které opustily kompatibilitu s PC, začaly používat všemožné jiné procesory a jejich operačním systémem se stal nově vzniklý Windows CE.

(pokračování článku)

HP 200lx (1994)

Zatím jsem měl v muzeu jen klasické notebooky a jeden „luggable“. Rozhodl jsem se to trochu ozvláštnit a podívám se občas také na kategorii handheldů. Nenapadá mě lepší kousek pro tematický přesun od notebooků než právě HP 200lx – zařízení do kapsy, které je kompatibilní se standardem IBM PC a mohou na něm beze změny běžet i programy pro klasické velké počítače.

(pokračování článku)

IBM ThinkPad 760XD (1997)

Je to s podivem, ale za celou dobu muzea jsem sem nepřidal ani jediný ThinkPad. Čím jiným to napravit než modelem, který byl jedním z prvních vyslaných notebooků do vesmíru. ThinkPad 760XD patřil do segmentu pracovních stanic a nabízel různé speciální funkce od VoIP telefonie až po dekodér MPEG videa a televizní vstup/výstup.

(pokračování článku)

Historie grafických karet v noteboocích – 5. díl: pixel shader a integrovaná řešení

Minulý díl byl hlavně o ustálení vývojového cyklu a začátku rivality mezi společnostmi ATI a NVIDIA. 3D už měl každý čip a od herních se oddělily profesionální varianty pro 3D/CAD nasazení. Dnes zabrousím trochu dál k představení prvních grafických čipů s pixel shadery, aby se následně vrátil v čase a část historie prošel znovu z opačného konce spektra – integrovaných grafik. Tento díl je nakonec tak dlouhý, že jsem jej raději rozdělil na dva, abyste to měli čas rozdýchat.

(pokračování článku)