Na toto téma se vedou dlouhé spory na všech možných diskuzích věnovaných notebookům. Jedni jsou jasně pro matné displeje a ty lesklé považují za dobré jen jako zrcadlo. Druhá skupina zas jiný než lesklý nechce a obraz matných jim připadá jako jedna velká šedivá blitka. Tak kde je tedy pravda?

Povrchová úprava není vše

Předně je potřeba si uvědomit, že povrchová úprava zdaleka není vše. Daleko důležitější jsou jiné parametry a ty na ní nejsou vůbec závislé – mám na mysli jas, kontrast a pozorovací úhly. Záleží tedy na konkrétním použitém displeji a zpravidla platí, že displeje s vyšším rozlišením mají i lepší zbylé parametry. Nejhorší jsou v podstatě klasické WXGA displeje (1280×800). Na úhlopříčce 15,4“ (i 14,1“) snad všechny s tímto rozlišením, protože na tak velké ploše se týká jen těch nejlevnějších notebooků. U 12,1“ a 13,3“ lze narazit i na dobré kusy. Většinou se týkají Tablet PC (tam jsou lepší úhly potřeba) a dražších luxusních notebooků (například Apple MacBook Air má displej s lepšími pozorovacími úhly).

Ani vyšší rozlišení není podmínkou kvalitnějšího displeje. Taková Sony VAIO s dvoulampovým podsvícením nabízí úžasný obraz (podstatně věrnější barvy díky téměř dvojnásobné saturaci proti běžným displejům), přestože používají většinou rozlišení nižší.

displej MacBook Air je namířený proti oknu s žaluziemi - jak je vidět, odlesky jsou dostatečně tlumené, aby nezabraňovaly použití

Podle fotek nesuďte

Klasický argument lidí s matným displejem: „Podívejte, jak se to leskne, vždyť to nejde v podstatě ani přečíst“. Pravda je někde jinde. Podle fotek vůbec nejde soudit. Důvod je jednoduchý. Člověk má dvě oči a (klasický) foťák je jen „jednooký“. Pokud koukáte na lesklý displej, zaostříte na jeho vzdálenost, čímž se obraz z obou očí vyrovná na jeden bod a tím se složí. Odlesky jsou v podstatně větší vzdálenosti (vzdálenost od oka k displeji + vzdálenost od displeje k objektu, který se v displeji odráží). Tím pádem se jejich obraz nesloží a mají menší intenzitu. Mozek navíc všechny tyto vlivy odfiltruje. Klasické monitory a televize byly také téměř všechny lesklé a nikdo tenkrát tolik nereptal, že tam nic nevidí.

Barevné podání a pozorovací úhly

Proč vlastně přišly lesklé displeje? Je to jednoduché. Antireflexní vrstva matných displejů má negativní vlastnost v podobě snížení pozorovacích úhlů, kontrastu (tedy i saturace barev). To není jen o subjektivním vjemu, to vychází z principu, jakým tato vrstva pracuje.

U dnešních notebooků dostal tento rozdíl nové dimenze díky tomu, kam jsou jednotlivé typy displejů směřovány. Používá se tu jednoduchá logika – matné displeje patří do business modelů, a tam není displej prioritou (tj. zejména u levných modelů se dá tam to nejhorší). U multimediálních notebooků (kde vedou lesklé displeje) jsou kladeny na displej určité nároky, takže „ty barvy nejsou úplně nejhorší“. Hlavní je ale pochopit, že to už není rozdíl způsobený povrchovou úpravou ale odlišnými kvalitami samotného displeje. Proto také i matné displeje mohou být v těchto parametrech lepší – příkladem budiž HP 6710b/6715b s WSXGA+ (1680×1050). Kvality displeje tohoto notebooku za 20 000,- Kč (s DPH) jsou mnohem dále než drtivá většina lesklých displejů v této ceně.

Práce na slunci

Ona ta antireflexní vrstva se na noteboocích nepoužívá jen tak ze srandy. Notebooky jsou mobilní zařízení, u kterých se předpokládá práce v různých podmínkách včetně těch, kde je hodně světla (třeba venku). Ani u této vrstvy neplatí „čím více, tím lépe“.

Klasický lesklý displej

Asi každý si pod lesklým displejem představí pohled na levný notebook ASUS či Acer. Jejich obrazovky jsou neuvěřitelně lesklé a to dokonce tak, že i v místnosti se při nevhodném osvětlení v obrazovce prostě vidíte. Na slunci máte šanci něco přečíst, ale samotný obraz pod intenzivními odlesky rychle zaniká.

Matný displej

Pokud si myslíte, že s matným displejem je na slunci vyhráno, tak jste těžce na omylu. Pro práci na slunci neslouží tyto klasické antireflexní displeje. Na to jsou určeny ty transreflexní, kterým jsem se věnoval v jednom nedávném zápisku. Je důležité si uvědomit, že odlesk antireflexní vrstva neodstraní. Pouze se ho rozloží na větší plochu, čímž sníží jeho intenzitu. Nevýhoda je zcela jasná. Pod silným slunečním záření se velmi rychle vytrácí kontrast. Je to dokonce tak špatné, že v některých situacích je lesklý displej dokonce vhodnější. To se týká situací, kdy je možno displej natočit tak, aby se do displeje zrcadlila jednolitá plocha (třeba nebe).

„Pololesklý“ displej

Spousta lidí vůbec nemá tušení, co se pod takovým označením může skrývat. Tyto displeje používá například Sony (nejen) na svých malých noteboocích VAIO TZ. Nejsou úplně ochuzené o antireflexní vrstvu. Dalo by se říct, že jde o lesklé displeje s tlumenými odlesky. Rozdíl je tedy v tom, že není snaha odstranit odlesky úplně ale jen jim utlumit intenzitu. Zpravidla se pak pracuje pouze s červenou a modrou barvou (vypnutý displej má nádech do zelena).

další "polo-lesklý" displej (FS V3205) - při polední slunečné cestě vlakem je odfiltrováno všechno mimo intenzivních zdrojů světla (okno), které by byly vidět i na matném displeji (jen rozmazanější na větší ploše)

Výsledek je v praxi velmi použitelný. Ačkoli podání barev je na úrovni lesklých displejů, i po cestě vlakem při sledování filmů uživatel není rušen odrazem svého obličeje :-). Přestože klasický foťák lesklé displeje znevýhodňuje, schválně jsem jeden ze zmíněné poslední kategorie vyfotil. Jde o 13,3“ Apple MacBook Air namířený tak, aby odrážel okno s mírně zataženými žaluziemi. Jak je vidět, klasické zrcadlo to určitě není.

Samozřejmě že ani s takovým displejem nebudete mít někde venku na slunci velký komfort. Rozhodně jsou ovšem takové displeje vhodnější na práci na slunci víc než matné (dopadající světlo nesnižuje tak rychle kontrast) a lesklé (obraz se tak rychle v odlescích neztratí).

Závěrem

Lesklé displeje nepovažuji vůbec na šťastné řešení, pokud váš notebook nedřepí jen doma na stole. Pokud ano, tak není nejmenší problém. Jenže já třeba patřím mezi tu sortu lidí, která prostě notebooky považuje za zařízení určené k cestovaní s uživatelem, takže vyžaduji i použitelnost v nehostinných podmínkách.

Mezi matným a polo-lesklým je rozhodování určitě těžší. Někomu i tlumené odlesky přijdou jako něco nepřekonatelného a rušivého. Já tento problém ani v nejmenším nemám a při práci je ani nevnímám. Preferuji tedy ty polo-lesklé (zejména v podání dražších Sony notebooků), ale vzhledem k tomu, že na seriózní práci s grafikou stejně připojuji externí LCD, výběr notebooku bych na tento parametr více vůbec nevztahoval.

Z článku byste si měli odnést, že není každý displej stejně lesklý a že ne každý lesklý displej je jako zrcadlo. Nesmíte soudit jen podle toho, co vidíte na rádoby-multimediálním notebooku za 10 tisíc.