Nedávný swarmův článek o upgradu jeho R61 ve mně opět vzbudil zájem o výměnu notebooku. Z různých důvodů se téhle poměrně nákladné kratochvíli věnuji zhruba jednou za dva roky, a tato perioda uplynula letos v únoru. Odměnou za toto příkladné spotřebitelské chování je mi obvykle notebook celkově lepších parametrů, od hrubého výpočetního výkonu po výdrž na baterii. V současné době mi takto slouží ThinkPad X200 Tablet (codename „Caramel“ vyroben 2009; TTD a blokové schéma) Letos mělo být všechno jinak, řečeno s komisařem Borowitzem: „Nejdřív všecko dobrý, ale pak se to podělalo“.

Úvod

Prioritou je pro mě mobilita, protože poměrně často cestuji a potřebuji skladný a lehký notebook s velkou výdrží na baterii, odolné konstrukce a s dobrou síťovou konektivitou. Živí mě 3D počítačová grafika a její výuka, ale k výpočetně náročným operacím mám stroje svěřované mi zaměstnavatelem a také stolní počítač postavený na Intel Xeon-u minulé generace. Pro ostatní potřeby tak stačí libovolný  64bit dual-core procesor a integrované grafické jádro (byť jsou asi tak dva případy v roce, kdy bych dal půl království + 21% DPH i za nejslabší nVidia Quadro). Zároveň potřebuji pracovat s bitmapovou i vektorovou grafikou, což se myší i skvělým trackpointem dělá blbě, nutností je tedy dotykový displej umožňující používat stylus.

Vsuvka pro rýpaly: jsem dlouholetým spokojeným uživatelem kategorie strojů, kterým se říká konvertibilní tablet nebo tablet PC. První se do mé blízkosti dostal v době, kdy vás běžní lidé pro tablety poslali do lékárny a ne do Datartu jako dnes. Jakýmkoliv nářkům v diskuzi ve stylu: „No jo, ale za ty prachy by byl pro grafika Macbook Pro v hliníku a Emo přední hranou + Wacom A4 tablet!“ nemohu tedy z principu vyhovět. Chápu, že jako jakékoliv jiné kombinované zařízení je i Tablet PC vždy kompromisní výrobek, ale je pro mě přijatelnější integrace více funkcí do jednoho přístroje než více jednoúčelových zařízení. Jednu dobu jsem takhle provozoval 15,4“ ThinkPad R61i, USB tablet a USB 3G modem. Řešil jsem tentýž problém, jako třeba Applisté s redukcemi na D-SUB konektor – příslušenství jsem prostě pořád někde zapomínal. Když se pak v mém okolí objevil ThinkPad X41 tablet, bylo rozhodnuto. Poměrně brzy potom následovala koupě X61t, který byl v lednu 2010 nahrazen aktuální X200. Všechny vyjmenované stroje vyjma R61i byly zakoupeny jako repasované.

Letos na jaře začala X200t dosluhovat baterie (již druhá), klávesnice začíná mít poslední dobou nejistý chod hlavně u tlačítek trackpointu, došlo k poškození opěrky zápěstí v místě otvoru pro paměťové karty a rozpadl se stylus. Součtem katalogových cen jednotlivých dílů zralých na výměnu jsem dospěl k částce atakující deset tisíc korun, což je zhruba aktuální zůstatková cena přístroje. Pojal jsem tedy myšlenku (ostatně vyjádřenou i v komentáři k zmíněnému článku), že jej nahradím nějakým novějším modelem. Již od začátku jsem tušil, že to nebude žádná jednoduchá mise typu „nakup a přines“, ale takové zklamání, jaké popíšu dále, jsem nečekal.

Jsa několikanásobný ThinkPad-í recidivista, moje první kroky vedly logicky k nabídce X201 a X220. Zatímco první jmenovaný je z 70% shodný s X200 (rozdíl je podobný jako mezi řadami 60 a 61 – nová je základní deska s novější generací CPU a čipové sady + další poměrně nepodstatné změny); u druhého se jedná o zcela odlišný stroj, na který se zprvu zaměřila moje pozornost.

Tabulkově je na tom pochopitelně lépe než oba předcházející modely (ostatně, ještě aby ne), z praktického hlediska je to ale poměrně značný downgrade. Řada R/T/X/W*20 se nesla ve znamení dvou zásadních změn, a to použití 16:9 displeje a prvních nesmělých pokusů dokurvit rozložení klávesnice. První krok se povedl hned napoprvé, druhý se Lenovu naplno podařil až s aktuální *30 řadou a modelem X1. Mnoho lidí považuje ThinkPady za ošklivé notebooky, s posledními dvěma generacemi je lze označit za ošklivé a navíc nefunkční – hned vysvětlím proč.

Displej

Klasický notebook s displejem se stranovým poměrem 16:9 (pokud má rozumné rozlišení) se skřípěním zubů snesu. Pro Tablet PC je to však naprostá zoufalost, protože často nastává situace, kdy jej potřebujete používat v režimu na výšku – pro psaní poznámek nebo čtení delších textů je to ideální zobrazení. S X220t máte v tu chvíli obrazovku o šířce 768 bodů. To je v roce 2012 zločin proti lidskosti, protože pro takhle malou šířku není optimalizováno prakticky nic. S X200/1 to není o mnoho lepší (800 bodů), některé programy nebo webové stránky ale stále ještě jsou vytvářeny s touto šířkou (resp. rozlišením 800×600) na mysli. Na výšku se prostě s X220 pracovat už nedá, scrollovat do stran je potřeba úplně všude.

Shrnu-li to, koupí X220t bych si opět pohoršil. X61 měla 4:3 panel 1400×1050, X200 má 1280×800, X220 pak 1376×768, v režimu „na výšku“ tedy stejně, jako osm let starý X41 s displejem 1024×768! Nasrat poprvé.

Klávesnice

Jak jsem zmínil v úvodu, notebook není můj jediný počítač. Často sedím u desktopu s klasickou klávesnicí, jejíž rozložení znám po paměti a po přesednutí k notebooku odmítám hrát s výrobcem notebooku hru na schovávanou pro mě potřebných kláves, jako je například Delete nebo kombo PgUp/PgDn. Původní ThinkPad klávesnice je z toho pohledu nejlepší, protože obsahuje nerozdělený a logicky umístěný blok kláves kolem Home/End, klávesu kontextové nabídky na svém místě apod. Klávesnice v X220 přinesla dvouřádkový Esc a Delete a posun okolních kláves, což mi nevyhovuje. O nějaké vyšší kvalitě ať Lenovo laskavě vypráví někomu jinému, klávesnici v X200t jsem měnil po 9 měsících používání kvůli rozpadlým „pantografům“ dvou kláves (záruka neuznána, cena cca 1500 CZK), vyměněná začíná mít právě nyní značně nejistý chod tlačítek trackpointu a je opět zralá na opravu.  Pro srovnání, ta v R61i vydržela tři roky té samé zátěže pouze s oleštěním horní plochy kláves.

Za více peněz bych tedy s X220 získal kvalitativně pravděpodobně horší klávesnici se zcela jistě horším rozložením. Nasrat podruhé, a to se ani nezmiňuji o *30 řadě – to už zde ostatně udělal swarm.

Dokování, baterie, UltraBay zařízení

Doma je tam, kde je zrovna dokovací stanice. V případě X200 tablet jde o Ultrabase II alias „Media Slice“. Oproti klasickým dockům pro ThinkPady všech generací ji lze přenášet spolu s notebookem, obsahuje UltraBay šachtu a umožňuje nabíjení další baterie (konektor je pod gumovými dvířky na levém boku směrem od uživatele). Prostě přijdete domů, dáte notebook do docku, druhou baterii tam založíte taky a jdete si po svých. Nemusíte čekat, až se dobije jedna a pak je prohodit, můžete jít třeba spát a ráno jen obojí hodíte do brašny a odejdete s dostatečnou zásobou „šťávy“ na celý den.

Už jsem si zvykl, že s každou generací musím vyměnit dock a baterie, za což mi budiž výměnou aktuálnější nabídka portů a něco navíc. Nejinak by tomu bylo v případě X220, která dostala dokovací konektor shodný s ostatními řadami, lze ji tak nově „zabydlet“ i v docích pro klasické ThinkPady, pokud by to někdo potřeboval. Stejně tak je možné použití „Battery slice“ – přídavnou baterii na spodek notebooku, řešení ne nepodobné přídavným bateriím pro HP nc/nx z doby před pěti lety.

Na druhou stranu, zmizela možnost dobíjet další baterii, což bude nyní možné jen pomocí separátního adaptéru dobíjejícího jen a pouze tuto baterii, až se toho nějací kluci šikmoocí ujmou, bude to vypadat nějak takhle: http://www.ebay.com/itm/External-Laptop-Battery-Charger-for-Lenovo-X200-X201-42T4534-43R9254-42T4564-/400193888054?pt=UK_Computing_LaptopAccessories_PowerSupplies&hash=item5d2d6a1f36 . Úpravy se naštěstí vyhnuly UltraBay šachtě, jak S-ATA rámečky, tak optickou mechaniku lze tedy použít i v X220 a X230. Nabídka portů pak zůstala prakticky stejná, chybí například USB 3 nebo e-SATA, když už bych za ni měl zaplatit dalších zhruba 200 USD.

Nové baterie se liší i počtem článků, menší má tři články namísto čtyř, větší šest namísto osmi. Tvarově jsou také odlišné, ve všech předchozích X-tablet modelech přesahovaly z těla notebooku přes celou zadní stranu a sloužily jako praktické madlo při přenášení a držení jednou rukou (proto obsahují nahoře i dole v celé šířce gumový výlisek se strukturovaným povrchem) Kapacita se naopak moc nezměnila – z 28 na 29,5Wh respektive z 58 na 66,6Wh. Reálná výdrž na baterii bude trochu vyšší díky použití úspornějších komponent, reálná použitelnost nižší kvůli nemožnosti nabíjet více baterií současně (i „slice“ baterie se musí nabíjet zvlášť). Nasrat potřetí.

Ergonomie & konstrukce

Konstrukčně je celá X-series stále stejná. Základním prvkem je hořčíková vana, ve které jsou uchyceny všechny komponenty a která je svrchu uzavřená klávesnicí a dvěma plastovými (obyčejný plast, žádně CFRP nebo tak něco) díly. To samé se opakuje u víka. Na rozdíl od T/W/R series tedy chybí vnitřní prostorový rám (Rollcage), jehož funkci přejímá samotná vana, respektive víko displeje. Vzhledem k menším rozměrům a hmotnosti jde však co do pevnosti stejně účinné a kvalitní řešení, které nedovoluje sebemenší prohýbání základny a velmi dobře chrání i displej. Jediným slabým místem je přední hrana, kde vana přechází v opěrku rukou a kolem otvoru pro čtečku karet tento díl velmi ochotně praská nebo se rovnou odlamuje. Dopad je ale spíše estetický než funkční.

Důležitou součástí je centrální pant, v případě X200/1 obousměrný vybavený indikací směru otáčení, u pozdějších i dřívějších jednosměrný (otáčení po směru hodinových ručiček). Neměl jsem bohužel možnost pitvat X220, ale u všech předcházejících jsem v rámci upgradu nebo údržby tento díl demontoval a vždy to byl kus poctivé kovářské práce. Nebál bych se po této zkušenosti ani zvedání nebo přenášení za displej. Při vidláckém zacházení dříve než ocelový pant zcela jistě odejde jeho uložení ať už ve víku nebo základně, pravděpodobně se působením velké páky vytrhnou šrouby ze závitů ve spodní vaně.

Alespoň konstrukčně jsou na tom tedy všechny generace srovnatelně. Na druhou stranu, X series Tablet s každou generací rostou, zejména do šířky:

Ačkoliv by se podle značení mělo jednat o 12“ (X220) notebook, pravdou je že rozměry atakuje nejeden 13“. Výměnou za to dostane uživatel… vůbec nic, krom ošklivých širokých pruhů plastů kolem displeje. Ve stísněných prostorách se počítá každý centimetr navíc (práce na sedadle autobusu/vlaku například), navíc kdybych chtěl 13“ notebook, koupím si X301. Dokud nenastane rozměrová dieta, říkám nasrat počtvrté a definitivně.

Suma sumárum, v důležitých oblastech není patrné žádné zlepšení, které by mě mělo motivovat utratit $2000 za nový model. Uvážím-li, že řada X200 je na trhu od roku 2008, je to dost tristní.

U ostatních relevantních výrobců, tj. HP a Dell, to není o moc lepší, navíc by přechod ke konkurenci znamenal výměnu komplet všeho příslušenství (napájecí adaptéry, zařízení do modulární šachty) a tedy další výdaje.

Upgrade

Čtyřikrát jsem Lenovu nasral a teď kudy z toho ven. Mám tedy X200 tablet a potřebuji ji upgradovat, přičemž rozpočet je ohraničen částkou 10000 CZK. Priorita je zlepšení odezvy systému, zlepšení konektivity a prodloužení morální životnosti celého stroje. Řešení jsou několika druhů a pokrývají různě vysoké nároky uživatelů. Pokud máte X200 a nevyhovuje vám tak nějak celkově, nejjednodušší a v absolutních číslech nejlevnější možností je prodat to a jít si koupit něco ze současné produkce. Pokud to pro vás není průchodné stejně jako pro mě, jsou tu tři kategorie řešení jak vašeho digitálního miláčka zase vrátit do hry. Ideální je pojmout to tak nějak komplexně a nezaměřovat se jen na jeden parametr. Většinou ten krám stejně musíte rozebrat do posledního šroubku, takže když už v tom jednou jste, proč to nevzít od podlahy.

UPOZORNĚNÍ: úpravy dále popsané podstupujete na vlastní nebezpečí a bez záruky. Pokud máte obě ruce levé a po „upgradu“ vám to zahoří modrým plamenem, je to vaše věc, ale nechci slyšet: „To mi poradil elzet a ten za to může!“ Popsané postupy a součástky jsou platné pro model ThinkPad X200 Tablet a v omezené míře pak i na sesterské modely X200(s) a nástupnické X201(s) / Tablet.

(1) Take it easy

Sem patří úpravy, které provede úspěšně každý, kdo si někdy stavěl z Lega. Základními úkony, které musí učinit každý, kdo to myslí vážně, jsou  výměna/náhrada  klasického harddisku a operační paměti. Jedná se o tzv. CRU (Customer Replaceble Units), tedy komponenty, které si může vyměnit koncový uživatel bez ztráty záruky. K obojímu je snadný přístup, pro detaily nahlédněte do příslušných kapitol v Hardware maintenance manualu: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CFsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fdownload.lenovo.com%2Fibmdl%2Fpub%2Fpc%2Fpccbbs%2Fmobiles_pdf%2F45n3683_03.pdf&ei=ID8VUIapO-j2mAX354DgAg&usg=AFQjCNG4S2yARD-_6GPFerto3aB-5fTPTA

SSD je obecně to nejlepší, co můžete pro notebook (jakýkoliv) udělat. Při vhodných opatřeních proti náhlé ztrátě dat (např. zálohováním na HDD v UltraBay) je to řešení, které nemá nevýhody. Nárůst rychlosti a celkové zpříjemněné práce s počítačem za ty peníze určitě stojí. Osobně musím říci, že koupě SSD byla co do dopadu ten nejlepší upgrade, který jsem kdy v počítači provedl. Používám 128 GB od Samsungu (OEM výrobek pro Lenovo) a pro běžný provoz ho shledávám plně dostačujícím po stránce výkonu i kapacity.

Poznámka: pro případnou instalaci 1,8“ SSD do X200 budete potřebovat jakousi plastovou redukci/rámeček, oficálně 1.8-inch – 2.5-inch storage converter (FRU 42W8019)

Také je možné rozšířit RAM, do dvou slotů lze osadit maximálně 8GB DDR-III (PC3-8500) RAM. Paměti jsou dnes tak levné, že když už zvyšovat kapacitu, tak „do plnejch“.

Další snadnou úpravou je přidání USB 3.0 portů, a to pomocí karty do ExpressCard/54 slotu. Vybereme takovou, která z notebooku nepřesahuje ven, tedy tam může zůstávat pořád, například tuto: http://eu.startech.com/Cards-Adapters/USB-3.0/Cards/2-Port-Flush-Mount-ExpressCard-SuperSpeed-USB-3-Card-Adapter~ECUSB3S254F

Triviální je také obstarání nové vysokokapacitní (osmičlánkové) baterie. České Lenovo za originální chce podle aktuální nálady a kurzu koruny k dolaru něco mezi 4500 a 6000 CZK, což se mi zdá krapet přehnané. Pražský Avacom ji „umí“ za 1976 CZK a na rozdíl od Lenova garantuje použití Panasonic článků: http://www.avacom.cz/modely/notebooky/ibm-lenovo/thinkpad-x200t. Pánové opravdu umí a nejsou to žádní zmetci, můžete-li, dejte jim vydělat – vyplatí se vám to a podpoříte v dnešní době záslužnou činnost, a to sice prodej kvalitních výrobků.

(2) Going tough

Přituhuje. Nejprve se podíváme se na snadné možnosti, jak zlepšit konektivitu. Máte-li model označovaný jako „WWAN-ready“ (má vpravo na horní hraně víka asi 8cm plastový hrb kryjící GSM anténu, dalším rozpoznávacím znakem je třetí ikona vedle WiFi a Bluetooth mezi stavovými LED pod displejem, kterou jste zatím neviděli svítit, a také slot na SIM kartu pod baterií), nejjednodušší cestou je přidat GSM modul v mPCI-e provedení.

Ovšem ouha, Lenovo pokračuje v tradici IBM a implementuje na úrovni BIOSu whitelist, tedy seznam povolených zařízení, která lze osadit do notebooku. Pokud karta není na whitelistu, notebook nenabootuje (error code 1802/1804). Pro X200t je povolen pouze Ericsson F3507g a musí jít o kartu vyrobenu přímo pro Lenovo. Konkrétně by vás mělo zajímat FRU 43Y6537, jelikož se jedná o verzi s dotaženým firmwarem, který opravuje řadu chyb. K dostání například zde: http://usanotebook.cz/notebooky/Dily-moduly-Lenovo.html

Bez dalších modifikací (hack BIOSu, přelepení některých pinů na kartě) nebude jiná než Lenovo karta fungovat. Zkoušel jsem kanibalizovat tutéž kartu z Toshiby Tecra, bez úspěchu. Samotná montáž je triviální, po sundání klávesnice a opěrky rukou (celkem 7 šroubů) kartu vložíme do volného slotu vedle stávající WiFi karty, připojíme dráty antény dle barev a celé to zase sešroubujeme. Aby GSM modul fungoval, je potřeba vložit do slotu pod baterii SIM kartu, ideálně s vypnutým PIN kódem (jinak ho budete zadávat při každém zapnutí karty pomocí Fn-F5 nebo hlavního vypínače bezdrát. sítí)

Vedlejší funkcí F3507g je GPS přijímač, který ve spojení s aplikací Lenovo GPS dokáže určit aktuální polohu a zobrazit ji na mapě (dle volby Google Maps nebo Bing). Funguje to poměrně spolehlivě, pouze prvotní vyhledávání satelitů trvá celkem dlouho. I když byste chtěli používat pouze GPS část, musíte vložit SIM kartu – klidně neaktivní, hlavně pokud není mechanicky poškozená.

Paradoxně nejnáročnější částí operace „mobilní internet“ nebylo nalezení a zakoupení té správné karty, ale výběr operátora a tarifu. Vydalo by to na samostatný článek, komentoval bych to snad jen v tom smyslu, že česká telekomunikační „trojka“ by potřebovala konkurenci jak svině drbání.

Dále je možné vyměnit WiFi kartu, a získat tak teoreticky vyšší přenosovou rychlost nebo citlivost na signál. V naprosté většině X200t jsou od displeje vedeny tři vodiče od antén, ovšem do karty jsou zapojeny pouze dva – standardní Intel 5100 AGN víc neumí. Osobně jsem ponechal původní kartu, někomu by ale výměna za lepší mohla pomoci (například Intel Centrino 6300 Ultimate)

Když už máme demontovanou klávesnici i opěrku rukou, není na škodu pokračovat a demontovat celou základní desku. Z ní pak můžeme sundat sestavu chlazení a vyměnit teplovodivou pastu, čímž dosáhneme nižších teplot a krom vyššího komfortu při práci s notebookem na klíně nebo v posteli dosáhneme teoreticky delší životnosti komponent. Při použití běžné pasty Cooler Master v ceně cca 100CZK jsem naměřil pokles teplot až o 10°C v klidu a 3-4° v zátěži. Notebook teď při nenáročné činnosti (office, web) uchladí větrák na nejnižší otáčky (v TPfan-u stupeň „1“) na teplotu 49°C na CPU, spodek notebooku je lehce vlažný.

Poslední středně těžkou operací bude oprava stylusu. Jeho konstrukční slabinou je tlačítko na boku, respektive jeho uložení v těle stylusu. Šedé tlačítko má v sobě vybrání, které zapadá na přepážku a umožňuje výkyv tlačítka a tím sepnutí mikrospínače pod ním. Oba prvky jsou však značně subtilní a praskají. Sekundárním problémem krom nefunkčnosti tlačítka je zasekávání celého stylusu v silu v těle notebooku, což lze řešit pouze demontáží klávesnice a vytažením stylusu „císařským řezem“. Nový stylus stojí 1600 CZK, ovšem pro opravu stačí zahodit staré tlačítko, vybrousit zbytek vylomené přepážky a z vhodného odřezku plastu ruční frézkou nebo pilníkem vybrousit tlačítko nové. Je to práce asi na půl hodiny s náklady v řádu korun, úspora je tedy značná. Pokud se vám takto opravený stylus bude přesto zasekávat v silu v těle notebooku, způsobuje to spínač detekující zasunutí/vysunutí stylusu. Pokud tuto funkci nepoužíváte (např. k probuzení notebooku z režimu spánku), můžete ho beztrestně odpojit a odmontovat, v opačném případě musíte upravit tvar tlačítka tak, aby odpovídal originálu.

(3) Hardcore

Máme-li perspektivní kus X200t (tedy takový, který je v mechanicky výborném stavu) a jediné, co nám chybí je hrubý výpočetní výkon, musíme přistoupit k radikálním řešením (a ne, to není přetaktování ani modré podsvícení větráku).

Protože procesor je SFF BGA (tedy připájený na desce), jeho jednoduchá výměna nepřipadá v úvahu. Ven se tedy postěhuje celá základní deska a na její místo můžeme osadit tu z X201t. Mechanicky jsou kompatibilní, koneckonců X200/1 používají shodnou základní vanu. Nejsilnější volbu představuje toto: http://www.ebay.com/itm/IBM-LENOVO-X201-TABLET-i7-640LM-LV-2-13GHz-MOTHERBOARD-SYSTEMBOARD-63Y2086-/140730993497?pt=Motherboards&hash=item20c4388b59 s FRU 63Y2086. Nezapomeňte s novou deskou osadit i odpovídající chlazení, původní by to mohlo pod zátěží zabalit.

Přednostně hledejte desku demontovanou z nějakého mrtvého stroje, zcela nová deska totiž nemá v EEPROM zapsanou informaci o S/N a typu notebooku a krom chybových hlášek při každém startu nebude například fungovat System Update. Alternativou je obstarání servisního programu od Lenova, který umožní do EEPROM zapsat odpovídající informace. Keyword: „ThinkPad Hardware Maintenance Diskette“

Samozřejmostí po této operaci je nutnost opětovné instalace operačního systému. Dalším úskalím nové desky je zcela nový whitelist, který povoluje zase jiné karty než ten v původní X200t. Výše zmíněný GSM modul tak už kupříkladu patří mezi zakázané a je třeba buď vyměnit BIOS za neoficiální, nebo použít například karty Gobi 2000/3000. To samé platí pro některé WiFi karty.

V odstavci o přidání GSM modulu jsem záměrně nezmínil třetí volný mPCI-e slot v prostoru před kloubem displeje. Protože vývoj X200t spadá do období Windows Vista, bylo s ním počítáno primárně pro osazení Intel Turbo Memory karty, kterážto měla výrazně zrychlit start a práci se systémem díky technologii ReadyBoost a ReadyDrive. Díky rychlému nástupu SSD se tato technologie neujala a tyto velké „HDD cache“ ustrnuly ve vývoji na kapacitě 4GB. Později byla do tohoto slotu osazována také Wireless USB karta (pouze modely pro USA a Japonsko), ovšem nejpravděpodobnější variantou je, že slot zeje prázdnotou.

Ačkoliv je deklarován jako half-height, fyzicky se do něj vejde full-size karta (pokud se kolemjdoucí vodiče od antén vhodně uspořádají). Moje prvotní myšlenka byla umístit tam mPCI-e SSD, ale podle ohlasů dalších uživatelů to nejde tak snadno. První důvodem je zmíněný whitelist zařízení v BIOSu (lze obejít), druhým stižena montáž (chybí závity pro upevňovací šrouby pro full-size kartu) a třetím nutnost úpravy karty samotné (opět je třeba přelepit specifické piny, aby systém kartu vůbec rozpoznal). Zatím jsem si na tom tedy vylámal zuby a smířil se s tím, že potenciál pro upgrade zůstane nevyužit. Nedá mi to spát, a pokud někdo tušíte, co by se s tím slotem dalo smysluplně dělat, podělte se v diskuzi.

Posledním, avšak dle mého značně diskutabilním kandidátem na výměnu je LCD displej. Existuje více variant, které se liší zejména svítivostí a (ne)podporou snímání doteků prstu/ů. Stylus podporují všechny, osobně jsem dal při nákupu přednost „outdoor“ displeji, kdy je nad vlastním displejem ještě ochranná vrstva z tenkého polykarbonátu a který umožňuje ovládání pouze stylusem. Výměna je relativně jednouchá, je však třeba dát si pozor na kompatibilitu displeje a rámečku. Některé jsou dělené, ten pro Outdoor displej obsahuje zmíněný překryt a ne všechny obsahují i čtečku otisku prstů, takže opatrně. Podle mě je to zbytečná investice, protože minimálně do příchodu Windows 8 nebude na trhu systém a dostatek programů koncipovaných pro ovládání prstem (tedy s dostatečně velkými ovládacími prvky) a stylus bude tak jako tak nevyhnutelný. Chcete-li osahávat displej, kupte si Galaxy Tab nebo iPad, které jsou na to postavené.

Závěr

Zatím jsem provedl všechny operace zmíněné v kategoriích 1 a 2. Koupi nové desky plánuji, jen pokud narazím na nějakou výhodnou nabídku. Jednak pro mě není výkon CPU limitující, jednak by to znamenalo více – opruz s výměnou zánovního GSM/GPS modulu a WiFi karty. Jiný než stávající displej neplánuji už vůbec, matlání prstem po displeji mě nebere. Vložené náklady do upgradu se rozhodně vyplatily, odměnou mi je tichý a chladný notebook, který bez problémů vydrží další dva roky. Do té doby snad přestane v Lenovu vývoj nových Thinkpadů spadat pod marketingové oddělení a ke slovu se dostane někdo kompetentní. Taková 1kg „X250t“ na půdorysu X61, s 1600×1200 displejem a 80Wh Li-Pol baterií, to by bylo něco pro mě.