V rámci svých záchvěvů sentimentálních nálad jsem se rozhodl udělat malý seriál, kde bych se chtěl věnovat notebookům, které jsem v průběhu svého života v minulosti používal. První díl tedy začnu služebně nejstarším kouskem, jehož výroba se datuje někam do roku 1991, a který je zároveň mým jediným notebookem, který nebyl kompatibilní s platformou IBM PC (prostě x86).

Apple Macintosh PowerBook 100 Series

Extrémně úspěšný a rozšířený notebook od společnosti Apple tehdy odstartoval dlouhé roky inovovanou sérii PowerBook. Aby taky nebyl úspěšný, když na jeho výrobě a designu makala společnost Sony. Nutno podotknout, že se jednalo o velmi vydařený kousek. Za cenu přes 2000 USD nabídl 16MHz procesor Motorola (1.3 MIPS), až 8MB RAM (já měl verzi s 4MB, ale i to byl v době uvedení na trh ohromný luxus), 20MB pevný disk, 3,5″ externí disketovou mechaniku a 9″ monochromatický (1bit) displej s rozlišením 640×400. To vše se smrsklo do váhy 2,31 kg (na poměry doby velmi nízká hmotnost). Pro zajímavost, adaptér měl 15W.

Přístroj ke mně přišel od dědy, který ho nějak záhadně (nebo výhodně?) dostal a nevěděl si s ním rady. Předinstalovaný německý Mac OS mi byl docela nesrozumitelný, ale díky intuitivnímu ovládání se to dalo překonat. Jeho displej byl sice monochromatický (ve své době to tak měla ještě spousta notebooků), na druhou stranu se na něm dalo pracovat i ve dne (na rozdíl od plazmových černo-červených displejů u jiných malých notebooků – ty byly dobré tak leda na práci v šeru za přísvitu malé lampičky). Předinstalovaný Word a Excel od MS a geniální klávesnice s vysokým zdvihem a velmi příjemným stiskem z toho dělaly docela použitelný „poznámkový blok“. Zajímavostí byla jednoznačně integrovaná zvuková karta schopná přehrávat reálné zvuky (tedy nejen muzika pomocí MIDI) a modem. Se systémem Mac OS 7.x tak bylo možné počítačem předčítat dokumenty v libovolném textovém editoru.

Nevýhoda byla jednoznačně v nekompatibilitě rozhranní. S normálními PC notebooky tu nebylo pranic společného. Všechny porty byly úplně jiné a, pokud si dobře pamatuji, tak společný byl akorát výstup na sluchátka (3,5 mm jack). To později v kombinaci s „jiným“ OS snížilo jeho použitelnost. Nakonec tak počítač pravděpodobně skončil někde v popelnici po tom, co jsem ho přestal používat (možná ale ne a časem se ještě najde při nějakém uklízení, nebo stěhování).

Detaily

• introduced 1991.10.21 at $2,500; discontinued 1992.08.03
• requires System 6.0.8L to 7.5.5
• CPU: 16 MHz 68HC000
• performance: 2.0 (relative to SE); 2.56, Speedometer 3.06; 0.16, Speedometer 4; 1.3 MIPS
• ROM: 256 KB
• RAM: 2 MB, expandable to 8 MB using a special 100ns pseudostatic RAM card
• display: 9″ 1-bit 640 x 400 passive-matrix
• hard drive: 20 MB or 40 MB standard
• ADB: 1 port for keyboard and mouse
• serial: 1 DIN-8 RS-422 port on back of computer
• SCSI: HDI30 connector on back of computer
• proprietary modem slot
• Gestalt ID: 24
• PRAM battery: 3 CR2430
• Size (HxWxD): 1.8″ x 11″ x 8.5″
• weight: 5.1 pounds
• power supply: M5140 – 15W, 2 amps

Závěrem

Pokud bych měl srovnat tehdejší PowerBook s dnešními notebooky, tak je to nebe a dudy. Tehdy se holt ještě nečekalo, že se z notebooků za pár let stane spotřební zboží. Klávesnice nikdy nejevila ani sebemenší známky opotřebení. Stejně na tom byl i kloub víka a všechny plasty. Po více jak deseti letech vypadal úplně stejně, jako by právě sjel z výrobní linky. Za tu dobu se vlastně odporoučela pouze baterie, čemuž se nelze divit.

Bohužel platforma „Mac“ pro naši zemi nikdy nebyla středním proudem. Dnes je to v pohodě. Mac je v podstatě normální PC, jen má jiný operační systém. Ten je na bázi BSD jádra a lze v něm s trochou snahy spouštět i programy pro Windows. Tenkrát nebyly kompatibilní vlastně ani diskety.

Ilustrace je vypůjčena z pconline.com