Revoluce s Windows 10 a nová etapa pro procesory ARM
Člověk by měl kolikrát pocit, že už se nic zajímavého ani neděje, a hle, teď tu máme jednu velkou pecku. Windows 10 je portován na ARM a součástí systému je emulátor x86, který zajišťuje kompatibilitu s klasickými „Intelovskými“ počítači. Na tenhle krok se dlouho čekalo a teď je to nejspíš poprvé v historii, kdy portace Windows na jinou platformu procesorů bude mít zásadní dopad.
Není to poprvé, co se Windows portoval na jinou platformu. Snad nikdy to ale nemělo velký dopad. Jak jistě víte, všechny verze Windows moderní doby jsou založené na původních Windows NT (NT = new technology), které vznikly začátkem devadesátých let jako schopnější alternativa ke klasickým Windows postaveným nad DOSem (1.x, 2.x, 3.x, 95, 98, Me). NT nabízelo lepší multitasking, bezpečnější souborový systém (NTFS), plně 32bit prostředí a k tomu ještě podporu zabezpečení a přístupových práv. Zamýšlené bylo od začátku pro servery a výkonné pracovní stanice a byla to jediná cesta, jak využít na PC s Windows více procesorů v jednom počítači. Typický levný domácí počítač začal být dostatečně výkonný pro systémy typu NT až v době Windows XP (který se interně hlásí jako NT 5.1). S ním došlo k zaříznutí první vývojové větve a vše pokračovalo jen na NT.
Procesorové války 90. let
Proč to celé píšu? Windows NT byl od začátku vytvořený tak, aby jej bylo možné snadno portovat na různé procesorové architektury. V době, kdy vyšel, to bylo dokonce logické, protože probíhalo něco, čemu se říkalo „procesorové války“. Výpočetní výkon je žhavým tématem IT tisku a začíná se mluvit o tom, že z architektury x86 už nejde dostat o moc více (což se nepotvrdilo). Větší pozornosti se dostává různým jiným typům procesorů, jako je například MIPS nebo Alpha. K tomu ještě v roce 1993 dochází ke spojení Applu, IBM a Motoroly (AIM) s cílem vytvořit procesor budoucnosti – PowerPC (něco jsem o tom již psal v článku o PowerPC 615).
Windows NT tyto alternativní platformy podporoval a na univerzálních instalačních CD byly varianty i pro ně. První NT, tedy verze 3.1, aby bylo číslování podpobné s klasickými Windows, měl podporu pro x86, Alpha a MIPS. Později podpora MIPS vypadla a místo ní se objevila podpora PowerPC (Windows NT 4.0). V té době jste si skutečně mohli koupit počítač, který nějakou z těchto platforem měl, a Windows NT na něm mohl běžet. Že jste žádný takový v životě nepotkali? Má to několik důvodů.
Málokdo chápal důležitost kompatibility tak jako Microsoft devadesátých let a Intel. Ostatně kompatibilita byla to, co jim na správných místech pomohlo k dominanci (a později i to, co je hodně svazovalo). Pokud mělo dojít k úspěchu nějaké alternativní platformy, bylo nutné, aby na ní bylo možné spouštět stávající aplikace. Microsoft proto ve všech verzích měl implementovanou emulační vrstvu, která dokázala v případě NT 3.x a 4.0 zajistit přímé spouštění 16bit programů napsaných pro DOS a Windows.
Myšlenka byla jasná. 16bit aplikace tou dobou stále ještě dominují trhu. Jsou to všemožné utility a převážně výkonově nenáročné programy, na které jsou uživatelé zvyklí, a není velká šance, že by došlo k jejich rychlé portaci na jiný procesor, dokud nebude velká poptávka. V případě náročných profesionálních aplikací se pro změnu počítalo s tím, že dojde k jejich přeportování na danou 32bit/64bit architekturu. Tedy, že ta hlavní aplikace, kvůli které si server nebo pracovní stanici pořídím, poběží na daném procesoru nativně (= bez emulace).
Aby tohle fungovalo, chtělo to nabídnout takový alternativní procesor, který splní tři základní očekávání:
- Zvládne spouštět emulovaně x86 aplikace rychlostí, která nebude o moc nižší, než průměrný nový počítač s procesorem x86 (tehdy výše taktovaná 486).
- V nativních aplikacích musí být výkonnější než hi-end Intel x86 (Pentium).
- Neměl by mít horší poměr výkon/cena.
Tady byl nakonec hlavní kámen úrazu. Pokud jde o MIPS, ten do Windows vkládal velkou snahu a dokonce měl svůj vlastní emulátor, ve kterém běžely i 32bit x86 aplikace (na 80 % výkonu procesoru). Bohužel sice procesor jako takový v rámci hi-endu nebyl předražený, ale počítače s ním prakticky všechny ano. Poměr výkon/cena za stroj se ve výsledku nelišil natolik, aby mělo smysl podstupovat ve firmách přechod z léty prověřené na novou platformu. Většina MIPS počítačů se prodávala již jako celek. Nějaká přiměřeně drahá základní deska s MIPS, která by mohla oslovit třeba univerzitní prostředí a nadšence, chyběla nejspíš úplně.
Další bylo PowerPC. Apple s ním měl svoje plány a Windows ho zas až tak moc nezajímal. IBM sice chtělo mít možnost Windows na jejich výkonných stanicích, ale šlo na to tak, jak to IBM dělávalo. Válčení mezi vlastními divizemi, špatný marketing směrem ven a řada dalších faktorů způsobila, že myšlenka Windows na PowerPC s IBM se nikdy nerozjela natolik, aby se vůbec dalo řešit, zda by o ni mohli mít lidé zájem. Nakonec IBM zůstalo jen pod křídly divize, která na něm na pracovních stanicích spouštěla UNIXový systém (AIX).
Úspěch se nakonec dostavil až u DEC Alpha (dokonce se na něm používal i můj oblíbený program Newtek LightWave 3D). Jejich vysoko taktované procesory byly skutečně výkonnější než to nejlepší, co Intel nabízel. Cena sice byla vysoká, ale poměr výkon/cena byl stále lepší než s Intelem. Díky tomu se pracovní stanice s Alpha procesory prodávaly tam, kde byl výkon prioritou, a obvyklou konkurencí byly spíše ještě dražší UNIX-ové systémy (SGI,…). Pokud vás zajímá tehdejší pohled očima filmových studií Holywoodu, zde je pěkný článek z roku 1996. Intel později dorovnal výkon Alphy, když přišel s procesory Pentium Pro a Pentium II (a podporou pro běh více procesorů v jednom počítači), takže trh nakonec ještě relativně v zárodku neměl důvod nikam dál migrovat a zůstalo se u x86 až do dnes.
Je tu ještě příhoda s 64bit procesorem Intel Itanium, na který byl Windows také portován (konkrétně Windows XP), ale tam byl v případě pracovních stanic a desktopů úspěch navzdory různým prognózám naprosto mizivý (Itanium se nakonec uhnízdilo v business-critical serverech HP a ještě dnes obstarává chod burz a bankovní transakce mnoha bank).
Neúspěch jménem Windows RT (2012)
Portace Windows na úspěšnou procesorovou platformu ARM už jednou proběhla. Šlo o Windows RT, na které si dnes opět mnoho lidí nevzpomene. Na rozdíl od výše zmíněných portací, ta na ARM byla první, která se zaměřila na domácí zařízení místo výkonných pracovních stanic. Taková zařízení nakonec byla uvedena i na našem trhu a ke konci se dala v doprodeji koupit za cenu lehce nad 10 tisíc korun.
Windows RT byl odvozen od Windows 8.0, kde Microsoft věřil v sílu tabletů, které kompletně nahradí notebooky a stolní počítače (což se nestalo a teď už si to navíc ani nikdo nemyslí). Navzdory původním odhadům, že půjde o plnohodnotnou portaci systému se Microsoft před vydáním rozhodl omezit spouštění jen na celoobrazovkové („Metro“) programy instalované výhradně z Microsoft Store. Tento typ programů se ovšem vůbec neuchytil, Microsoft Store v podstatě také ne, a ač Windows RT má plnohodnotné desktopové prostředí s Průzkumníkem, Ovládacími panely a dokonce i ořezaným MS Office, nic dalšího pro desktop zde nespustíte. Nativní ARMové programy nešly kvůli bezpečnostním certifikátům (později hacknuto) a pro x86 programy zas chyběla emulace.
Po první vlně zařízení veškerá očekávání opadla. Zařízení zprvu nebyla zásadně levnější proti x86 alternativám, aby to vyvážilo jejich ořezanost. Smysl měla pouze jako terminály pro přístup na web s možností kancelářské práce díky Office. Vlastně mohlo jít o pěkně doplňkové zařízení, kdyby ceny nebyly na počátku nastaveny někam okolo 20 tisíc. Intel navíc přispěchal se svými SoC Atomy, které nabízely podobnou spotřebu i pasivní chlazení, ale běžel na nich plnohodnotný Windows 8.0.
Jsem přesvědčený, že rozhodnutí o tom, co na RT půjde spouštět, bylo učiněno na popud Intelu. Nedávno jsem poseděl v hospodě s lidmi z AMD (z UK) a bavili jsme se o problémech s jejich x86 procesory. Oni přiznali, že sázeli tolik na nástup ARMu, že do jejich x86 architektury nešlo mnoho peněz, takže teď mají o to těžší opět srovnat krok s Intelem (což by snad měl udělat Zen) a vývoj svého vlastního ARMu nakonec zastavili. Je otázkou, jak moc by to vypadalo jinak, kdyby původní Windows RT pro ARM byl plnohodnotnou alternativou. Každopádně mi bylo řečeno, že je sice snadné vinit Intel, nad kterým se na jeho vlastním poli nedá vyhrát, ale hlavní chybu udělalo AMD samo, když špatně odhadlo další vývoj trhu.
Windows 10 pro ARM – tentokrát pořádně
To, co pár dnů zpátky Microsoft na konferenci předvedl, je vlastně tím, co jsme kdysi všichni čekali od Windows RT. Jde o kompletní operační systém se všemi funkcemi, který ač běží na procesoru ARM, umožňuje pro uživatele transparentně spouštět i programy pro x86.
Jasně, něco podobného už přece Microsoft zkusil s jinými procesory, a nevyšlo mu to. Tentokrát by ale všechno mohlo být jinak. Jsem přesvědčený, že tohle může být revoluce. Možná to bude počátek konce něčeho, čemu se už přes 30 let říká „PC compatible“. S ARMem totiž poprvé nejde o hi-end zařízení. Naopak jde se odspoda a ARM má dnes mnoho podob napříč trhem.
Může tedy útočit jak cenou někde v tabletech za tři tisíce, tak novými funkcemi, které si převezme z mobilních telefonů (a které s Intelem zatím nejdou). Hodně se v souvislosti s touto zprávou mluví o režimu Continuum na drahých Windows mobilech, kdy mobil můžu hodit do doku a připojit k němu klasické desktopové periferie, abych získal něco jako prostředí plnohodnotných Windows. Zkoušel jsem si toto rozhraní a bylo to hrozné. Stránky plné reklam se načítaly dlouho a jejich posouvání bylo trhané. Telefon se viditelně trápil a uživatelské rozhraní bylo velmi neohrabané (už třeba jen tím, že na připojeném 24“ monitoru nebylo možné používat klasická okna).
Nemyslím si, že podobný koncept by se měl brzy stát něčím masově rozšířeným. Nemyslím si ani, že by Windows 10 pro ARM měl být zásadně zajímavý pro aktuální ARMová jádra. Ta jádra, pro které bude zajímavý, u těch má až nyní smysl, aby vznikla. S tím, co tu je, se může dostat Windows 10 do low-power zařízení, ale celkem dobře si dovedu představit, že začnou vznikat i schopnější jádra, která budou koncipována pro použití v noteboocích. Tím by se mohl vyřešit nutný mezikrok, aby se případně začaly objevovat i výkonné ARMové procesory a třeba si s nimi časem budeme moci koupit základní desku pro desktop. Návrh procesoru pro telefon a pro desktop se liší, pokud z daného nasazení chceme dostat maximum.
Ne, že by něco takového nešlo navrhnout už dříve, ale nebyla tu dostatečná masa zákazníků, kteří by si něco takového byli ochotni koupit. Pokud na takovém zařízení najednou může běžet majoritní PC operační systém, který jde nasadit jak v domácnosti, tak ve firmách (díky možnosti spustit 20 let staré programy, připojit se do domény a mít plnohodnotný Office s podporou VBA maker), může se situace zásadně změnit. Vzniká tím důvod pro výrobce, aby přišly i s výkonnějšími modely a na ty se těším nejvíce. Ostatně s tím, jak bude prostředí víc konkurenční, budou z toho těžit i zákazníci Intelu. Právě ten se bude možná hodně snažit, aby další hrozbu odlivu uživatelů od x86 zarazil hned v počátku.
Emulace x86 procesoru uvnitř systému nakonec nemusí být ani velkou brzdou na rozdíl přelomu 80. a 90. let, kdy PC s DOSem emulovaly všemožné další počítače (Apple, Acorn, Amiga,…). Jednak spousta programů dnes není limitovaná výkonem procesoru, takže nějaký zbude na režii emulátoru, a jednak spousta věcí je volána přes systémové knihovny, které budou v lepším případě na ARMové verzi nativní. K tomu si ještě připočtěte, že grafika se stejně vykreslí třeba přes OpenGL a výpočty v grafických programech zas mohou už dnes být napsané s využitím OpenCL, takže se emulátor bude soustředit jen na vlastní logiku programu.
Těžit z toho ostatně mohou i uživatelé alternativních operačních systémů (typicky Linux). Momentálně je na ARMových zařízení situace zoufale roztříštěná, a když si něco s Linuxem koupíte, je velká šance, že tam bude konkrétní upravený image jen s nějakou starší verzí. Třeba se konečně objeví nějaké rozhraní, které hardware sjednotí a nebude nutné mít speciální image systému pro každé zařízení.
Závěrem
V mobilních telefonech ARM jasně vede, nicméně vydělávat na trhu větších zařízení pro něj (resp. pro výrobce procesorů této architektury) byl dosud problém. Tablety s ARMem samozřejmě dominují, ale nabízet zde něco výkonnějšího je obtížné. Není velká poptávka (pominu-li Apple, který si jede svou vlastní kategorii). Tablet je obvykle jen zařízení na čtení a sem tam prohlížení videa. Větší očekávání od něj většinový zákazník nemá, a vzhledem k tomu, že (skoro) nikdo není ochoten za tablet dát víc peněz, jede se na minimální marži a vývoj výkonnějších procesorů by se nezaplatil.
Chromebooky jsou další kategorií, kde se to s ARMem zkusilo, nicméně reakce byly spíše negativní. Levná úsporná jádra, která se používají, obvykle nenabídnou výkon ani jako levné Intely založené na Atomu. Jenže Chromebooky míří jen na ty, kteří chtějí za přenosný počítač s klávesnicí dát co nejméně peněz. Těžko se zde tedy vyplatí výrobci investovat do lepšího procesoru.
S Windows 10 pro ARM by se konečně mohlo objevit i to uplatnění, kde se vyplatí dělat výkonné procesory s 15 a více wattovou mezní spotřebou, které třeba nebudou o nic úspornější než Intel, ale pokud nebudou výrazně pomalejší, bude po nich poptávka. Intel je totiž skvělý partner, ale jak postupně rozšiřuje pole své působnosti, bere výrobcům hardwaru jejich možnost odlišit se od konkurence a nabídnout něco víc. Kdyby se měla objevit přiměřeně dobrá konkurence a pro cílové uživatele nevytvářelo její použití mnoho zábran, svou oblibu by si jistě našla.
ARM má šanci být tou pravou konkurencí na poli notebooků, PC a různých výkonných „univerzálních“ zařízení. I když to nebude hned, rozhodně jsme teď tomu zase krok blíž.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. AG 10.12.2016 18:48:47
Ja neviem. Fandim alternativnym platformam vsetkeho druhu a vsetkemu novemu, ale tu mi to pripada viac zamotane.
Je to vlatne reverzna situacia k Androidu – mobily a tablety s droidom sa tiez daju kupit s Intel CPU (ja mam jeden). Nie su zle, ale oproti ARM nemaju vlastne ziadne vyhody a vzdy je sanca, ze nejaka appka na tom nepobezi.
S Win na ARM to bude rovnake. Ak Intel nieco nepobabre, alebo niektory z vyrobcov ARM nenasype miliardu do vyvoja poriadneho CPU, bude to minoritna sub-platforma.
Navyse, kym by sa situacia v CPU mohla takto premiesat, je mozne, ze medzitym zaroven dojde k nejakej zmene na poli OS. MS sa posledne roky snazi dobabrat, co sa len da. Vela profesionalov zostava na W7, do W10+ sa im nechce a kedze sa nezda, zeby MS chcel v debilizacii OS povolit, skor sa da ocakavat odliv od Windows. A Windows na ARM na tom nemaju velmi co zmenit, ostatne mobilne Windows tiez takmer nikto nechce.
S mobilnymi zariadeniami su samozrejme dalsie problemy. Vykonny CPU sa do mobilu da nacpat aj dnes (teda, Intel), ale aby to naozaj dokazalo pracovat ako desktop, tak to bude prilis tazke a s kratkom vydrzou na telefon. Navyse ze s rastucim vykonom CPU vzdy rastu aj naroky aplikacii a tato situacia sa tazko bude menit. Staci sa pozriet na mobilne appky (Android) a web stranke, ako sa ich naroky za posledne roky katapultovali. Ak to pojde takto dalej, tak vykonnejsie ARM budu nutnost a nie vyhoda, ale situacia bude rovnaka.
Pre mna je viac zaujimave, ze ak sa MS teda pustil do emulacie x86, ktovie ci sa do toho nepusti aj Google (v kombinacii s WINE a pod.), nech moze na Androide/ChromeOS ponuknut Photoshop. To by bolo zaujimavejsie nez samotne Win na ARM.
2. swarm 10.12.2016 22:56:01
[1] Situace s Androidem je odlišná v tom, že je tam už vysoce konkurenční prostředí a do něj vstupuje jeden další hráč (Intel) se svou platformou (btw mám Androidí tablet s Intelem a kromě toho, že je mnohem rychlejší než cokoli, co jsem zažil s ARMem, žádný rozdíl, natož v kompatibilitě, jsem nezaznamenal).
U Windows se platorma jednoho hráče (resp. dvou, když počítáme AMD) otevírá tomu vysoce konkurenčnímu prostředí. Zatímco na vstup do x86 trhu potřebuješ extrémní množství financí a patentů, na vstup do ARMového stačí zprvu jen licencovat nějaké jádro. Případně si můžu licencovat jen instrukční sadu a vyvinout si vlastní procesor.
Rozhodnutí MS udělat kompletní plnohodnotnou home/enterprise portaci Windows 10 na ARM by mohlo legitimizovat tuto platformu pro univerzální počítače. Třeba se dočkáme, že vznikne nějaké konzorcium hlavních výrobců a přijde se s nějakým univerzálním způsobem zavádění OS a inicializace hardware. Třeba pak nebude situace tak zoufalá jako dnes na trhu s linuxovými ARM zařízeními (kde hromada má nějakou outdated verzi a nový si tam nenainstalujete, protože s ním výrobce nevytvořil ROM).
—
Btw pro Google podle mě emulace x86 nedává žádný smysl, protože třeba jejich ChromeOS je od začátku navrhovaný jako nezávislý na architektuře procesoru. Dělat skutečně podporované řešení pro spouštění Windowsových aplikací by stálo spoustu úsilí (a peněz) a postavit to jen tak na Wine by nestačilo. Jde to navíc proti filozofii systému a toho, co se Google snaží lidem vnutit.
Kromě toho někdo, kdo šetří tak moc, že si koupí levný ChromeBook, asi nebude cílovou skupinou platících zákazníků Adobe.
3. Ladis 11.12.2016 0:35:13
[1] Photoshop na ChromeOS a Androidu samozřejmě pustit jde: 1) Pokud máš X86 CPU (viz např. Swarmův Android tablet výše), tak pro Android je přímo WINE, pro ChromeOS si musíš přiinstalovat Ubuntu (za běhu jde mezi oběma OS přepínat) a vněm normálně WINE, 2) pro X86 na ChromeOS můžeš v Ubuntu doinstalovat i software pro „virtuální stroj“ a v něm pustit celý skutečný Windows, 3) také lze spouštět Windows aplikace přes vzdálenou plochu na plném PC, 4) a nakonec když se bavíme o Photoshopu, tak ani ten druhý PC nepotřebuješ – Photoshop ti pojede v cloudu Adobe.
4. Ladis 11.12.2016 1:03:44
Ještě k výkonu procesorů ARM: Pokud srovnáváte rozdílné architektury na stejné spotřebě, vyjdou +- stejně, protože i ARMy maj dnes out-of-order zpracování instrukcí, takže se +- využije celý jeho hrubý výkon (resp. podobný počet % k teoretickému výkonu).
Takže na jedné straně se tu časem objeví ARMy s několikanásobným výkonem proti těm dnešním v mobilech a tabletech (protože 15 W v ultrabookách a levných notebookách je furt několikanásobně více než limitující spotřeba v tabletech a mobilech). A na druhé straně se objeví levnější tablety a 2-v-1 s Windows, protože i když budete mít ARM identický s Intelem ohledně ceny, výkonu a spotřeby, ARM bude furt levnější kvůli levnější základní desce, kterou výrobce veme z masověji vyráběných Android-tabletů a mobilů.
A ještě nakonec: Většina lidí ani hrubý výkon moc nepotřebuje. Když je potřeba provádět nějakou náročnou úlohu a nechcete použít výkonný CPU (kvůli ceně nebo spotřebě), tak se to řeší přidanými jednoúčelovými obvody. Např. nejčastější činnosti – prohlížení webu a přehrávání videa – akceleruje GPU.
5. Ladis 11.12.2016 1:14:35
*Např. nejčastější činnosti — myšleno činnosti vyžadující výkon.
6. Jaroslav Henzely 11.12.2016 14:04:23
Jednoducho: Blbost, nezmysel, nebude to fungovať.
Aby som nepísal len tak subjektívne, poďme si spraviť analýzu:
Vstupné údaje:
1. Strojový kód OS bude bežať v ARMe
2. Aplikácie budú bežať v emulovanom x86 režime
3. Emulovaný x86 režim bude iba 32 bitový
4. Cieľové zariadenia: Malé PC, mobilné telefóny
Výstup:
1. Ovládače zariadení budú musieť byť napísané pre ARMový Windows
2. Nebude k dispozícii plnohodnotný x86 CPU, na „Nested“ alebo iba „priamú“ hardvéhovú virtualizáciu, alebo na čosi ako pálenie FW cez Jaf, Phoenix môžete pokojne zabudnúť
3. Približne 3 GB RAM limit pre aplikáciu a znížený výkon.
4. Plnohodnotný x86-64 Atom by sa do veľkého mobilu podľa mňa bez problémov zmestil. Videl som PCB z môjho lenovo 100s-11.
Zmysel celého riešenia ?
Žiaden ! Len to urobí zbytočný bordel v architektúrach a formátoch zariadení a bude to rovnako neúspešné ako Win RT.
Desktopové aplikácie, to nie je iba Photoshop.
7. swarm 11.12.2016 16:33:17
[6] Nejsem si jistý, jestli vůbec reaguješ na článek. Pokud jde o: „Cieľové zariadenia: Malé PC, mobilné telefóny“ – u tohoto jsem záměrně v článku napsal, že v nevidím žádné masivní rozšíření v dohledné době na dělání počítače z mobilu. To je ještě na dlouho spíš záležitost pro hračičky. Článek je o tom, že ARM může být plnohodnotnou alternativou k x86 v klasických počítačích (resp. noteboocích).
V tuto chvíli máš skoro všechno ještě dostupné i v 32bit variantě. Však všechno s Atomem je stále prodávané s 32bit Windows. Emulace bude ve výsledku potřebná stejně jen pro starší verze programů a nenáročné utility. Pokud ARMová zařízení přijdou s dostatečnou přidanou hodnotou (nové funkce, nižší cena), vznikne i řešení kolem nativních aplikací.
MS Office předpokládám pak také vznikne nativně pro 64bit ARM. Další programy typu Firefox a Chrome nejspíš taky. Už v době WinRT se mluvilo o tom, že výrobci by klidně udělali ARM verzi, ale že se na to vykašlali čistě z toho důvodu, že by celou aplikaci museli jednak předpsat do Metro rozhraní a jednak z něj by zas neměli dostatečný přístup k hardware. Tento problém zde nebude.
A pak je taky důležité pochopit, že to ještě několik let nebude řešení pro každého. Ani nemůže. Pro virtualizaci zprvu určitě nebudou dostupné dostatečně výkonné ARMové procesory (ostatně na Atomu s 2-4GB RAM to s virtualizací taky není žhavé). Pálení firmware je naprosto okrajová záležitost, která se 99% lidí netýká – proto se na ni nemusí nikdo v první fázi zaměřovat. Ty si přece normálně opět koupíš stroj s x86-64 a více méně se tě to nijak nebude týkat. Chce se to ale víc dívat na to, jak pracuje průměrný uživatel…
8. netrunner 11.12.2016 19:04:30
Já v tom osobně taky vidím dobrý krok. Spuštění Photoshopu chápu spíše jako technologickou ukázku „Koukej, a dokonce na tom jede i PS, to je bomba, ne?“
Dovedu si představit zařízení, které by mohlo zatopit některým notebookům. Tablet, řekněme 8-10″, který v kanclu zasadím do docku a najednou mám velký počítač s monitorem a klávesnicí. Většina kanclpráce žádný oslnivý výkon nepotřebuje. V pohodlí kanceláře pracuju klasicky, na cestě potom na tabletu, ale pořád ve stejném prostředí a stejnými daty. I ten notebook je na cestách mnohdy nepraktický – když si chci jen projít maily, pročíst zprávy, případně něco prohlédnout, tak je tablet prostě rychlejší a pohodlnější.
9. Nox 11.12.2016 19:22:07
8. Jo a pak prijdou tusim 2x rocne updaty Windows 10, ktere neco prekopavaji a ten den se pracovat nebude, nez to ten hlemyzd prechrousta. Notebook na cestach bude potreba presne ve chvili, kdy bude potreba na nektery z e-mailu odpovedet, neb tablet sam o sobe nema klavesnici.
Jinak si myslim, ze na tohle bude moc maly trh. Tohle vyuziji nejaci obchodnici atd, ovsem bezna vetsinova kancelarska krysa ma pocitac pouze v praci a nema duvod/nesmi ho tahat. Takze to nebude mainstreamove zarizeni a takove se dneska nevyplati vyrabet, viz „pracovni“ mobily, ktere se dnes jaksi nedelaji.
10. netrunner 11.12.2016 20:41:45
[9] A obchodníci jsou nějaký podřadný druh, že si nezaslouží mít zařízení, které by jim mohlo vyhovovat?
Jako mainstream v této kategorii vidím (zatím) spíš kancelářské levné „PC“, nějaký all-in-one se spotřebou nulaprd. Nebo notebook podobné kategorie.
Ale jak už bylo řečeno, nejdůležitější je asi fakt, že bude mít Intel zase nějakou konkurenci. Na tom vydělají nakonec všichni zákazníci. A to je dobře.
11. Michal D. 11.12.2016 23:27:50
Ktovie, ci budu podporovane Desktop aplikacie, skompilovane pre ARMv7 alebo ARMv8a, ci bude moct byt hybridna binarka pre viac architektur, ci ARM desktop aplikacie si budem moct stiahnut z webu a sputit ako klasicke x86 alebo len zo storu ako WinRT.
Ktovie, ci sa niecoho podobneho nedockame v MacBooku, ked uz Apple tak uspesne napreduje v ARMoch.
12. swarm 12.12.2016 6:55:39
[11] Po zkušenosti Microsoftu s RT bych si vsadil, že binárky budou i přímo pro ARM (což mimochodem teď už jde i na tom RT po hacku s certifikátem) a nebudou omezené jen na store. Tím by to totiž zabili pro korporát, který teď mají taky v hledáčku. Tipoval bych možnost stáhnout normálně exe pro ARM. Jediné, čím si nejsem jistý, zda budou i fat binárky.
13. Kamil2 12.12.2016 12:36:22
Rozumím, že je výhodnější mít na všem ve stejném čase stejné stejně nastavení prostředí a ovládání než heterogenní prostředí. Jenže stejně jako heterogenní prostředí ve stejném čase jsou obtěžující změny unifikovaného prostředí v krátkých časových intervalech. Je zajímavé sledovat snahu o všeobecné zasíťování a přesun od prodeje k pronájmu. Od nezávisle na síti pracujících zařízení k terminálům. Od „všechno v krabičce“ k „všechno na síti“. K „zasíťování“ člověka, k právu na síť a její služby v nějakém rozsahu jako základnímu lidskému právu. K existenční fyzické závislosti na síti. Ne, že by se mi to líbilo.
14. Nox 12.12.2016 14:58:12
Obchodniku v populaci predevsim neni mnoho a v dnesni dobe se vyrabi hlavne tak, aby si to mohl koupit a zapnout i bezny Franta, ktery jinak i televizi ovlada krumpacem.
Pracovni zarizeni skoncily s prihodem iPhone a jeho nohsledu.
15. Jaroslav Henzely 12.12.2016 15:36:55
RE: 7. swarm
Ahoj, článok bol ako vždy zaujímavý.
Oceňujem hlavne úvod do problematiky na príkladoch z histórie.
Môj komentár je akési doplnenie článku o záver z pohľadu čitateľa.
Aby som to zjednodušil.
Je to ako vraziť tisíce eur do prerobenia starej Škodovky tak, aby vyzerala ako moderné auto.
Iste, môžeš do nej nainštalovať reprosústavu, luxusný interiér, tlmiče, autorádio s mp3, turbo, tuningový výfuk, klimatizáciu, zrkadlá a tak ďalej.
Pravda, bude to po kvalifikovanej práci a intenzívnych úpravách vyzerať a možno aj jazdiť skoro ako moderné auto, no má to celé zmysel ?
Pri dlhodobej záťaži a v náročnom teréne by sa hneď ukázalo, že je to aj tak iba stará socialistická škodovka, pritom jazdených, zachovalých WolksWagenov v slušnej výbave je k dispozícii už roky množstvo a za pár tisíc.
Teraz si predstav, že by si začal takto prerábať a predávať staré, slabé škodovky sériovo.
Tak isto aj to riešenie s ARMom a x86.
O.K, dokáže to emulovať x86, no stále to bude iba ARM…
16. Jaroslav Henzely 12.12.2016 15:43:08
Po čase bežní ľudia zistia, že: „tie čo sú s ARMom sú nejaké slabé, divné abo čo ja vjem…“
A prestanú to kupovať, pretože za skoro rovnaké peniaze môžu mať plnohodnotný Intel x86.
Jediným cieľovým zariadením by teda mohli byť telefóny, no ako som písal, tam by som zapracoval na implementácii plnohodnotného Atomu.
17. dex 12.12.2016 16:12:25
[15]
Nechápu spojení „iba ARM“.
Když je řeč o vylepšování zastaralé Škodovky, představím si spíš lepení dalších a dalších věcí na zastaralou architekturu x86.
ARM byl od počátku koncipován jako desktopový, rychlý a úsporný procesor (tak úsporný, že první prototyp fungoval, i když mu na desce zapomněli připojit napájení – vystačil si pro běh s tím, co přiteklo po datových vodičích).
Koncem 80. let (1987 – BBC Archimedes 3xx / Acorn Archimedes 4xx, 1989 – BBC A3000) byl Acorn vyhlášen 3D vektorovými hrami, na které měl, narozdíl od většiny tehdejších počítačů, včetně PC, dostatek výpočetního výkonu (na 8 MHz ve 32bit měla Motorola 68000 0.5 MIPS, ARM2 4.8 MIPS).
80386 z té doby by na 8 MHz měla 2,7 MIPS (486 se začala dělat až koncem roku 1989, na 8 MHz by měla 6,4 MIPS).
18. Nox 12.12.2016 17:33:23
15, 16: Docela by me zajimalo, zda je mozne nejak srovnat vykon ARM a x86 Atomu. V jinem clanku psali, ze ARM by mel byt dokonce vykonnejsi,ale potom proc se vsude cpou ty hnusy s Atomem? Zrovna Intelu bych veril, ze dokaze vyrabet levne neco lepsiho.
19. swarm 12.12.2016 20:23:09
ARM není sám o sobě špatná architektura, ale v poslendí dekádě jeho výkon odpovídá tomu, kam nejčastěji míří – mobily a tablety. Další věc je, že většina ARMových zařízení, které kolem sebe potkáte, je orientovaná na cenu a má low-endové modely procesorů.
V minulosti už ARM dokázal být důstojnou konkurencí v počítačích. Jak v době původních ARMů v Archimedovi, tak třeba v době výkonnějších variant Intel Xscale: https://en.wikipedia.org/wiki/XScale
Dnes ta nabídka není zas tak úchvatná a i „výkonné“ ARMy jsou často jen o větším množství jader. Na druhou stranu existují i poměrně rychlé návrhy jako například ten od Apple. Sice to tvrzení, že je lepší než Core-M je docela mimo (kdysi se o tom psaly články, ale šlo jen o jeden konkrétní test/workload…), ale podle mě je to bez problému srovnatelné s Intelovskými Atomy. Z hlediska PC to není extrémní výkon, ale s ohledem na typ cílových zařízení ano. Když se bude ARMový procesor orientovat na větší zařízení s TDP třeba 15W, věřím, že bude výkon zas dál.
20. Puppy 13.12.2016 10:11:35
Jako vždy je o tom málo informací a více spekulací. Celé to zřejmě začlo kvůli Surface Phone. Ten byl již hotový, ale Intel se náhle rozhodl ukončit vývoj mobilních procesorů (což je špatné rozhodnutí, ale jeho volba), takže Microsoft musel začít od začátku. Mimochodem již podruhé, Windows RT na ARM tehdy vzniklo právě proto, že Intel neměl mobilní a úsporné „tabletové“ procesory. Jakmile Microsoft Windows RT dokončil, tak je Intel uvedl a celé to šlo k ledu. Za tohle už by měl Microsoft Intel dvakrát nenávidět :-)
Neumím si ale představit používat desktopové Windows 10 na tak slabém procesoru. ARM architektura je zajímavá z hlediska paralelních operací, protože je méně konzervativní než Intel, to se týká takových věcí jako koherence zápisu cache jader procesorů, přehazování pořadí read/write opeací atd. Tohle má šanci využít hlavně .NET runtime.
Pokud je snahou Microsoftu nahradit Windows 10 Mobile (které jsou pro mne stále nejlepším mobilním OS) PC verzí běžící na ARM, tak tady bude muset opravdu hodně zapracovat. Používám, asi jako jeden z mála, ThinkPad 8 tablet s LTE a Windows 8.1 „jako mobil“. Tedy požaduji tak základní věci jako oznámení nového emailu když je tablet v režimu spánku (Connected Standby). Tohle funguje ve Windows 8.1, ale (ač je to neuvěřitelné), ve Windows 10 pro PC tato funkčnost již není. Proto také zůstávám u 8.1.
V co doufám je spíše rozšíření Windows 10 mobile o běh Win32 aplikacím, tedy jakýsi opačný mód podobný UWP a Metro aplikacím na současných desktopových Windows. Možná ale Microsoft přijde s nějakým lepším řešením.
Každopádně si myslím, že tohle Intel prostě podělal :-)
21. Puppy 13.12.2016 10:35:58
[18] Tady nepůjde jen o výkon. U mobilních zařízení, ať jsou to mobily nebo tablety, je další výhodou ARM procesorů integrovaná podpora mobilního připojení. Intel tohle řešil externími chipy XMM s nepříliš velkým úspěchem (znamý případ je problémový Sierra Wireless EM7345 LTE modul vyrobený pro Lenovo, další model EM7455 už je zpět s Qualcomm chipem). Tam se opět ukázal problém se software, firmware dodávala nějaká externí firma odněkud z Egypta a podle toho to vypadalo. Dodnes i po mnoha updatech to stále nefunguje pořádně. Přitom hw specifikaci a podporu LTE pásem mají ty XMM výborné.
22. Nox 13.12.2016 16:24:57
19. Diky. Na Xscale si pamatuju, Intel je pak prodal a predpokladam, ze toho dodneska lituje. Tehdy v tom nevidel budoucnost, to byla doba Palmu a Windows Mobile.
23. Kamil2 17.12.2016 11:45:42
Směřuje to k tomu, že životnost nějaké té věci je omezena softwarově. Pár let a šlus. Pak nová třeba placka, jiný software. Na starý zapomeňte. Navíc ne „koupený“, ale pronajatý. Nakonec i ta placka. Věci s krátkou životností, neopravitelné, neupgradovatelné, podporované jen po stanovenou dobu. Koupíme například na tři roky, pak přestane fungovat, vyprší podpora a placená licence. Přesun od věcí ke službám. Od vlastnictví k pronájmu. Tatáž věc, různý výkon, různé funkce, podle toho různá cena. Odblokování nelegální. Funkčnost podmíněná připojením k síti. Po síti může zablokovat poskytovatel, který monitoruje užívání věci podle zaplacených oprávnění. Mění, blokuje či maže data, která považuje za nelegální. Nebo nejen poskytovatel…
Bude bránit připojení necertifikovaných a neregistrovaných věcí do sítě. Na druhou stranu proti tomu je a bude protitlak. Obávám se, že to vždycky bude záležitostí menšinovou, tak jako rozumění jak ty věci fungují. Většině stačí vědět „co zmáčknout“, nebo nejlépe aby ta věc sama poznala co chtějí.
Architektura, procesory, protokoly, konektory, frekvence… za deset let to o čem si povídáme, bude zase jinak tak jako dneska je to jinak než před deseti lety.
24. swarm 17.12.2016 20:56:59
[23] No vidíš a teď by teoreticky tohle zas moc Microsoft posunout pro nás k lepšímu. V podstatě teď celé nové procesorové platformě teoreticky otevře možnost spouštět hromady aplikací napsaných v posledních dvaceti letech. Z hlediska současných platforem je na tom Windows co do stálosti nejlepší volbou. Linux je hodně navázaný na implementaci Céčka, které se totálně utrhlo ze řetězu a pořád se mění, takže je kolikrát problém vzít starý kód a použít jej v novém systému. MacOS zas mění s každou druhou verzí třetinu API.
Ať už si nadáváme na Windows jak chceme, pořád je možné vzít 15 let starý stroj a provozovat na něm v původním OS hromadu moderních aplikací a stejně tak na úplně novém notebooku provozovat aplikace psané ještě v minulém tisíciletí.
25. Nox 18.12.2016 10:30:45
23. Bohuzel to k tomu smeruje. Ovsem ja osobne v takovem pripade se vratim k tuzce a papiru, snad si to budouci zakony nebudou vykladat jako terorizmus. Proste pokud to neni moje, nemuzu to ovladat a neslouzi to predevsim me, tak to nechci. A zapomen na 3 roky, to uz se nenosi ani dnes, spis bych to videl na par mesicu.
24. Zpetna kompaitbility je velka deviza MS. Ale nedivil bych se, kdyby se to v budoucnu rozhodl nejaky supermanazer zrusit, protoze to neni moderni.
26. Krtek 18.12.2016 16:08:00
Kdo zažil přechod Appla z Motoroly na PowerPC nebo pak na intel, ten to tak blbě pesimisticky nevidí. Já bych se tohohle nebál. Technicky to zvládnout jde. A nevim proč by na ARMu 64bit nemohly běžet wokení 64bit aplikace. 32bit emulace byla historicky jenom kvůli kompatibilitě (a 32bit architektůře tehdejších CPU) což brzdí možná wokna, v některých případech, dodnes.
Díky za historické okénko, měl jsem za to že NTčka existovaly i pro SPARCa od SUNa. A já osobně se domnívám, že NTčka pro SGI předznamenala jejich přechod z MIPSu na intel :-( Někdy v roce 98-2000 jsem byl na Applí výstavě, kde tu ohavnost vystavovali – 2x Xeon na NTčkách a bedna SGI :-(
27. Kamil2 19.12.2016 9:57:23
[24] Právě proto jsem zůstal u Windows. Chybělo málo abych na jednom notebooku měl Linux. Jenže chybělo.
Jsem zvědavý na další vývoj. Zatím zůstávám u XP, W7, W8.1.
28. Ladis 19.12.2016 15:12:00
[26] Samozřejmě že je technicky možné emulovat 64bit Win aplikace na 64bit ARMu. Ale je to práce navíc: 1) 32bit emulaci by museli udělat takjakotak (spousta Win aplikací je jen 32bit), 2) většina 64bit Win aplikací má i 32bit verzi, 3) tyhle ARMy jdou proti Atomům, kde 90 % z nich je s nerozšiřitelnou 2 GB RAM, a tedy běží s 32bit Windows – tudíž ARM s emulací 32bit Win aplikací spustí 100 % aplikací pro většinu konkurenčních atomových zařízení. A za 4), většina 64bit Win aplikací má 64bit verzi z důvodu maximální výkonu – a tam bude proto stejně nutné je překompilovat do nativního ARM 64bit (což ale není problém, protože většina z toho je opensource nebo naopak specializovaný firemní software, kde ty firmy maj užší kontakt se svými zákazníky).
29. Krtek 19.12.2016 19:46:46
[28] – podporovat dneska cokoliv 32bit je nesmysl. Už wokna 7 měly tyhle nesmysly odstřihnout a byl by klid. Měla vyjít jenom 64bit verze a všechny programy od doby vydání woken 7 dělat jenom v 64bit verzích. Pak jsou tu tragédie jako ty mininotesy s 1-2 GB paměti co nestíhaj swapowat.
ad Atom… toho furt nepovažuju za procesor do počítače/notesa. Do telefonu nebo tabletu OK ale na víc to nemá… což zase neni tolik chyba CPU ale progamů/OS.
30. trevor12 20.12.2016 13:52:08
podle mne emulace bude vzdy znat na vykonu a microsoft to udelal jenom ze citi nastup androidu a nechce se vzdat ze mu patri desktop
ja spis verim ze android se prosadi i jako desktop OS a tomuto faktu se budou muset prizpusobit i aplikace
btw: kdyz windows nt 4.0 podporovaly cpu powerpc, slo to rozchodit na tehdejsich apple powerbookach, ibookach .. ?
31. swarm 20.12.2016 22:36:38
[30] Nástup Androida na desktop ve velkém v té podobě, v jaké ho zatím je vidět, bych se opravdu nebál.
Mimochodem realita je taková, že OS se musí přízpůsobovat aplikacím a workloadům cílových uživatelů, ne naopak. Tedy Android může začít být pro desktop zajímavý až v tu chvíli, kdy samotné aplikace (bez ohledu na nějaký Android) dojdou ke způsobu interface a použití, které jsou s Androidem slučitelné. Do té doby má Android pravděpodobně smůlu.
—
Na Apple strojích Windows NT nechodil. Procesorově by to sice šlo, ale stroje, které byly pro Windows uzpůsobené, měly firmware kompatibilní s nějakým definovaným standardem. Apple sice původně s něčím takovým koketoval, když to ještě vypadalo, že jeho stroje by NT mohly provozovat a MacOS by mohl běžet zas na strojích IBM, ale spolupracovat na něčem s IBM nikdy nebylo jednoduché, takže pak z toho Apple vycouval a jel si jen svou cestu.
Speciálně u notebooků od Apple by byl také problém u strojů, které neměly PCI sběrnici, a taktéž by se musela dodělat podpora pro jeho speciální grafické čipy. Ostatní PowerPC/MIPS stroje většinou vycházely z PCI s používaly poměrně standardní grafické karty.
32. r4in 25.12.2016 13:23:42
MS tohle řešení evidentně vyvinul pro Continuum. Proč se drží něčeho, po čem IMO není vůbec poptávka je na jinou debatu, technologicky jde o působivé řešení, ale:
1) Je velmi pravděpodobné, že tuto technologii bude mít jenom bájný Surface Phone nebo telefony s Continuuem, protože dnešní MS je posedlý kontrolou… všeho. Aby MS vydal extra ARM distribuci Windows, kterou by si člověk mohl na vlastní ARM mašinu, jak je tomu u Linuxových dister, mi přijde velmi nepravděpodobné. Pořád tu je varianta ala Windows RT, kdy MS pustí ARM Windows 10 OEM výrobcům, potom je ale otázka, zda o ni nějaký výrobce bude vůbec stát, po fiasku s RT.
2) Intel může tuto iniciativu velmi snadno zaříznout tím, že nakonec vydá Atoma pro mobily. Hell, kdybych byl nějaký manažer v Intelu, tak bych přesně tohle udělal, ať mi ARM neleze potenciálně do zelí.
3) Neví se, zda na tom půjdou spouštět vlastní ARM binárky. Po zkušenosti s RT a vzhledem k tomu, co jsem napsal u 1) bych si spíše tipnul, že ne. Přitom nemožnost spouštět ne-Windows Store aplikace IMO zabila Windows RT – on není zase takový problém vzít nějaký open-source program a zkompilovat ho pro ARM. FOSS programy se dá v současné době pohodlně vybavit PC pro běžné užívání – LibreOffice, FF, VLC, MPC-HC atd. Nicméně jak jsem psal, současný MS spíše buduje „Windows ekosystém“ ala Apple, takže se mu to moc nehodí do jeho walled garden.
4) Neví se rychlost emulace. Ono emulovat rychlejší platformu na pomalejší obvykle není moc dobrý nápad, na druhou stranu, emulace Xbox 360 na Xbox One (tj. PPC emulované na x86) je velmi, velmi působivá (třeba u Xbox 360 Bioshocku si můžete na One odemknout framerate a hra pak běží dokonce lépe, než na Xbox 360), takže MS má pořád velmi schopné inženýry, o tom žádná.
5) Omezení na 32bitové aplikace je logické, sice trochu… cringeworthy, ale to spíše souvisí s tím, že v roce 2016 stále vychází řada nových aplikací jako 32bit, i když většina z nás má 64bitové OS s 64bitovými CPU už dlouhá léta. Pokud by se tohle řešení chytlo, tak by to mohlo případně zpomalit už tak extrémně pomalý nástup 64bit Windows aplikací.
33. swarm 25.12.2016 14:00:56
[32] Asi je to kacířská myšlenka, ale ten můj článek je právě o tom, že podobná snaha nejspíš nebude kvůli Continuum. Přesně tam se to totiž nevyplatí dělat a s velkou pravděpodobností by se to tímto způsobem ani nikdy nemohlo zaplatit.
Ostatně mrkni hned na ten první obrázek, který je z té tiskovky. Je tam vidět notebook a konvertibl a u obou je čip s logem Snapdragon. Lepší náznak už ani nemůžeme chtít :)
Windows RT prokazatelně zabila nemožnost spouštět normální aplikace a nemožnost tvořit ARM nativní desktopové binárky. Zde proto MS ukazuje, že nejen, že se budou dát spouštět programy v desktopu, ale rovnou se to ukazuje na programech třetích stran. To je poměrně zásadní změna.
MS buduje uzavřený ekosystém jak kde (a nečekám, že by home zařízení měla odemčený firmware pro instalaci jiných OS – ze začátku určitě ne). V sektoru home zařízení možná (i když nevím, jak moc to kdo bere vážně – přihlašujete se do Windows MS účtem? já teda ne), ale v korporátu, kam vidím mnohem víc, mi přijde situace opačná. Otevřenější mi MS za hodně let nepřišel.
Snahu s ARMem vidím klidně jako součást té korporátní strategie. Dostat ARM do korporátního sektoru může být nyní zásadní, protože Microsoft může závislost na Intelu stát hodně v následující dekádě.
Intel by klidně mohl vidat Atom pro mobily. Ostatně do nedávna ho dělal a byl to dobrý čip (jen na tom prodělával). Problém je, že Microsoftu už se znovu nevyplatí sázet na to, že Intel si výrobu takových procesorů zas ze dne na den nerozmyslí.
32bit aplikace pod Win jsou stále aktuální a dosud vychází řada zařízení (s Atomem), které běží v 32bit OS a 64bit aplikace na nich nespustíš (procesor je 64bit, ale UEFI je jen 32bit). Pokud má být emulace x86, bylo jasné, že 32bit varianta bude nutnost a nepůjde ji obejít. Pokud tedy nějaká emulace měla vzniknout, přijde mi logičtější udělat tu 32bit, kde lze předpokládat, že se na ní budou spouštět později hlavně ty méně náročné programy, které už se přepsání pro 64bit nikdy nedočkají. Na to ostatní tu přece může být nativní 64bit ARMový kód…
34. Puppy 25.12.2016 18:25:37
[32] „Aby MS vydal extra ARM distribuci Windows, kterou by si člověk mohl na vlastní ARM mašinu, jak je tomu u Linuxových dister, mi přijde velmi nepravděpodobné.“. Tu by klidně asi vydal, ale je tam drobný problém – vrstva driverů pro hardware, na kterou se teď výrobci samozřejmě vykašlou. A spokojit se snad s „kvalitou“ známou z Androidu je pro potenciální uživatele stále příliš velký pokles ke dnu :-)
[33] Microsoftu jde o to jak rozšířit možnosti aplikací na mobilech a dostat tam ty kterých má dost, tedy těch pro x86 Windows API. Intel už je z kola ven, tím (zcela zbytečným) krokem si praticky definitivně odřízl cestu se dostat na mobilní zařízení, nikdo už mu teď neuvěří kdyby se pokusil o návrat.
Ano, přihlašuju se MS účtem, protože sdílení kalendáře, kontaktů, hesel do webu, OneDrive a dalších věcí mezi PC, tabletem a mobilem je docela návykové :-) Chápu že na tohle někdo používá Google, ale to je pro mne krajně nedůvěryhodný partner se kterým nechci mít nikdy nic společného, jehož technologická úroveň končí u zobrazené reklamy – jeho jediný zájem a zdroj příjmů.
35. Puppy 25.12.2016 18:48:25
[32] „Pořád tu je varianta ala Windows RT, kdy MS pustí ARM Windows 10 OEM výrobcům“ – tady si musí Microsoft rozmyslet co chce. Na jedné straně je cesta Applu, kdy má vše pod kontrolou včetně hardware. Výhoda je že pak nemusí řešit podporu cizího hardware a může zařízení snadno aktualizovat. Na druhé straně je tu žumpa typu Android, tedy zavirované přístroje pochybných výrobců, zcela bez kontroly, podpory, aktualízací a s nulovou bezpečností.
Ideální cesta by byla něco mezi, jenže to nefunguje. Tam už je zkušesnot s Windows 10 Mobile. Zatímco přístroje od Microsoftu (Lumie) a od HP (Elite x3) mají pravidelnou podporu, tedy každý měsíc aktualizace jako PC, ty od jiných výrobců jako například Acer jsou stejná žumpa jak Android. V momentě kdy to dali do prodeje jim to upadlo od ruky a jakákoli další podpora neexistuje http://community.acer.com/t5/Windows-Phones/Acer-Jade-Primo-Anniversary-update-amp-Hey-Cortana/td-p/453807 Chápu že radši produkují zavirovaný odpad s Androidem, tam uživatelé nic nepožadují, hlavně že je to levné a je ve store milion nefunkčních zbytečných aplikací.
A bude hůř … podobný odpad v podobě Chrome OS či nějakého toho hybridu časem ovládne i většinu spotřebních notebooků a tabletů, protože Google lidi naučil používat sračky kde bezpečnost i ovladatelost {kde si nastavím administrátorské heslo ? no nikde) je sprosté slovo, tak se také budou vyrábět. Tím jsme se ocitli tak dvacet let někde před Windows 95, ale když to lidé chtějí …
Mě teď jde o jediné, aby také ještě zbylo něco použitelného pro mne :-) Nakonec ten Linux možná zvítězí i na desktopu, i když jinak než si to představovali původně.
36. Ladis 25.12.2016 20:42:07
[35] V tom odkazovaném fóru ohledně Aceru a podpory Win10M se ukázalo, že šlo o problém MS (bug v podpoře OS pro mobily s malým rozlišením, ovlivnil i Lumie, naopak Acer pozdržel release, dokud to MS neopravil).
V ChromeOS administrátor není, protože není potřeba. Adminem je nakonec u všech OS každý, kdo má fyzický přístup k HW. A ChromeOS tohle právě řeší tím, že data uživatele jsou šifrovaná. (Myslím, že má i nějaké hodně omezené group policy pro použití ve školách.)
Jinak právě přechod Androidu na ChromeOS (předběžný název pro výsledný produkt je Andromeda) je právě řešení problému s neexistujícími aktualizacemi. ChromeOS má mnohem více oddělen OS od driverů, takže lze povýšit na vyšší major verzi bez nutnosti existence binárních ovladačů pro starý Linux kernel. (Však se dnes Android uživatelé smějí tomu, že na starým chromebooku maj novější Android než na novém androidím zařízení.)
37. Puppy 25.12.2016 21:17:35
[36] Nešlo, to se týkalo jiného modelu M330. Pravda je taková, že Microsoft vydává aktualizace které výrobce musí otestovat a potvrdit, teprve pak je vypustí. A Acer na to kašle, u toho drahého modelu Jade Primo o kterém je ta diskuse nepotvrdil totiž ani jednu (!) od první verze Windows 10 Mobile, ani Anniversary Update.
Pro pokročilé uživatele ano, ale nemyslím tím „hackování“ které má zase další vedlejší efekty. Není tam proto že ho Google logicky nechce, ohrozilo by to jeho existenci která je založena na masivním špehování uživatelských aktivit pro následný prodej cílené reklamy – jediného zdroje přijmu.
Jenže zneužitelné chyby jsou v těch ovladačích, takže bez komplexní pravidelné aktualizace jsou ta zařízení stále trvale nebezpečná, jen mají nové funkce :-) Většině uživatelů to je, než jim někdo vybere bankovní účet, ovšem jedno.
38. Ladis 26.12.2016 1:14:11
[37] Měl si odkázat na jiné vlákno nebo ten odkaz rovnou doplnit, tím co píšeš. Já hodnotil jen to vlákno, protože s ne-lumiovými windowsfouny nemám zkušenost.
Google špehuje jen na té úrovni, co každý desktopový a mobilní OS, kam se přihlásíš účtem dané firmy. Mimochodem dá se to zakázat firewallem (např. v Číně, pokud nepoužiješ VPN, tak nic z Google nejede, ani první přihlášení do ChromeOS – pro to musíš třeba do hotelu na méně blokovanou WiFi). Mimoto je tam i mód Guest, kdy je to stejné jako anonymní karta v prohlížeči (nic se neukládá, všechny cookie zahodí, nemá si jak tě spojit z konkrétním člověkem – nepočítám-li otisk, ale to jde s každým OS a každým prohlížečem). EDIT: Google tě v ChromeOS špehuje stejně jako v prohlížeči Chrome na Windows a Mac – vzhledem k tomu, že na ChromeOS stejně nic mimo prohlížeč ani není (tam dokonce i vykreslování ostatních aplikací, plochy a taskbaru dělá prohlížeč Chrome).
Ano, chyby v ovladačích zůstanou, ale velká část chyb je v OS a aplikacích a mnoho chyb ovladačů jde pořešit/schovat na vyšší softwarové úrovni. Takže ano, neřeší to ze 100 %, ale mnoho „běžných“ děr, jako třeba hack skrze MMS zprávu.
39. Puppy 26.12.2016 11:23:11
[39] Však proto jakýkoli software od Google ve Windows nechci ani omylem, zvláště s těmi „přídavky“ co se tam doinstalují a běží nekontrolovatelně pod systémovým účtem. Běžný uživatel je ani nedokáže vypnout (nejde odinstalovat ani nestačí zastavit Windows službu, inu klasický malware). Narozdíl od ostatních Google tohle dělat musí ( http://www.weblog.rider.cz/articles/269-jak-se-zbavit-google-osobni-akcni-plan ), proto je pro mne zcela nedůvěryhodným subjektem. Jeho služby mi naštěstí nijak nechybí, ani ty mapy nakonec nejsou nic moc. Jsou místa, kde i Microsoft je má lepší a přitom je to v Evropě.
Zpět k tématu. Bude zajímavé sledovat co s tím Microsoft provede. Předpokládám že do Windows 10 Mobile doplní možnost spuštění klasických Windows API aplikací v celoobrazovkovém režimu, nic jiného by nedávalo ani smysl. Dávat desktopovou verzi Windows 10 na mobil v současné verzi nelze, protože to nemá zcela základní funkce jako fullscreen režim prohlížeče a neumí ani přijímat a oznamovat emaily ve standby režimu (to šlo ve Windows 8.1, v 10 už tato funkce není – proto zůstávám na tabletu u 8.1).