Dálniční cestování elektromobilem a praktické poznatky

Jel jsem za Brno elektroautem a přišlo mi to tak důležité, že jsem o tom musel napsat článek. Ale ne, to jsem si jen zapřeháněl, za Brnem už přece nic není. Nicméně v pátek jsem absolvoval 500km cestu svým elektromobilem a byla to moje první takto dlouhá cesta. Doteď jsem si na podobné vždy vzal raději benzínové auto, ale tentokrát jsem to pojal jako test – jak auta, tak hlavně nabíjecí infrastruktury.

ioniq-eon-breclav

V médiích se toho píše hodně, ale z nějakého důvodu to jsou dost často pitomosti. Mediální hon na čarodějnice v podobě elektroaut je v módě v ČR už minimálně rok a přidávají se nám k tomu pseudoodborníci typu pana Macka z ČVUT (pochopitelně fakulta strojní – protože kde jinde by měli být na ČVUT odborníci přes baterky…), kteří dostávají nepřiměřeně místa i v televizi. No a pokud jde o televizi, tak k napsání článku mě nakonec dokopal pořad Bilance, kde paní redaktorka sama absolvovala cestu elektromobilem s nabíjením na veřejné stanici, a ani si nezkusila spočítat kolik ji to stálo na km – jinak by jí došlo, že ceny, které tam uvedla v tabulce, jaksi nesedí.

Předesílám, že nejsem z těch, co by někomu nařizovali, v čem mají jezdit. Mě jen zaráží, že ta elektroauta už jsou i v ČR poměrně reálná věc, a přesto se rok od roku tvrdí větší a větší pitomosti. Už to není předmětem vášnivých debat v anarchistických kruzích, ale je to něco, co potkáte běžně na ulici. To znamená, že kdo by opravdu chtěl poznat reálná specifika elektroaut, má k tomu více než dost možností. Tím spíše, pokud pracuje pro veřejnoprávní televizi.

Vyhodnotil jsem, že nejlepší bude, když místo nějakých teoretických testů a propočtů prostě popíšu jednu reálnou dlouhou cestu, kterou jsem musel podniknout, jak jsem jel rychle, jak často jsem nabíjel a kolik to stálo (peněz i času). Z toho si pak každý může udělat obrázek, zda by mu to za to stálo, anebo radši zůstane u jiného typu pohonu. Kdybych měl Teslu (třeba Model 3 Long Range), asi by moc nebylo o čem psát, protože s jejím dojezdem většina problémů odpadá (na celý takový výlet by mi dle ABP stačilo cestou zpět před Brnem nabíjet na Tesla Superchargeru 14 minut). Jenže já mám Hyundai Ioniq (pořízený nový za 629 tisíc, tj. o dost levnější než zmíněná Tesla), který má baterku s využitelnou kapacitou jen 28 kWh. Tedy takovou baterkou, která je obvykle přisuzována pouze městským elektromobilům.

Ještě bych dodal – je mi jasné, že pokud se někdo snaží dálnici profrčet celou rychlostí 180 km/h na jeden zátah a každá minuta navíc ho zdržuje (mám pro to pochopení), elektroauto pro něj nebude. Pokud mezi takové lidi patříte, asi ani neztrácejte čas čtením dál – tohle vám totiž nabídnout nedokáže.

Praha – Brno – Břeclav a zpět

Tento výlet rozhodně nebyl nějakým teoretickým testem pro dosažení co nejmenší spotřeby. Teplota se během dne poměrně měnila, takže v nejlepším případě stoupla až na 17 °C a bylo sluníčko. V nejhorším zas šla na 5 °C, když se spustil vydatný liják. V podstatě třeba půlku zpáteční cesty z Brna do Prahy buďto hustě lilo, nebo byla aspoň mokrá silnice. Kromě toho od Brna domů jsem jel s naloženým kufrem technikou a trochu taky stavebním materiálem. Aby to bylo ještě o něco lepší, stále mám na autě zimní gumy a na přezutí jsem objednaný až ke konci měsíce. Lenost navíc způsobila, že jsem je před cestou ani nedojel zkontrolovat a případně dofouknout. Topení jsem nechal celou dobu na automatiku a 22,5 °C.

Vyrážel jsem kousek od EXIT 15 D1 u Prahy a stanovil jsem si cíl, že pojedu s tempomatem tachometrových 120 km/h, což je reálně podle GPS ~114 km/h. Nakonec mi to vydrželo jen první čtvrtinu cesty a pak jsem to postupně zvedl na tachometrových 125-127 km/h, tedy reálně okolo 120 km/h. Svým způsobem obdivuji lidi, kteří dokážou jezdit na dálnici stovky kilometrů 90-100 km/h někde schovaní za kamionem – já bych to nedal.

Na východ už jsem dlouho nejel, takže mě mírně překvapilo, jak moje snaha držet 120 km/h byla vlastně optimistická, protože D1 i D2 jsou plné zúžení s omezením rychlosti na 80 km/h. Tím, že se lidé nějak bojí zúženého levého pruhu v těchto omezeních, jelo se v pravém často jen 60 km/h, což mě rychle začalo vysírat a bral jsem to téměř pořád obvykle prázdným levým. Stala se tak vlastně ironická situace, kdy mě stále ti samí rychlíci za každým zúžením pravidelně předjížděli, abych je v dalším zúžení zas předjel zpátky.

Palubní počítač nakonec ukázal průměrnou spotřebu 14,3 kWh/100 km na celé trase 506 km, což je mnohem méně, než jsem vlastně čekal (a to jsem původně ani nepočítal, že by mohlo tak moc pršet). Tady bych jenom zmínil, že udávaný normovaný dojezd tohoto auta je 204 km, což dává při 28kWh baterce spotřebu 13,7 kWh/100 km, a tento normovaný dojezd se rozhodně neměří tak, že by drtivá většina cesty byla po dálnicích. Přesto je vidět, že normovaný dojezd v případě tohoto auta vlastně vůbec není mimo realitu (můj celoroční průměr by měl být 13,9 kWh/100 km).

ioniq-mokro-cesta

Cestou z Prahy jsem čekal, že budu nabíjet u Měřína, ale to jsem měl v baterce tolik, že mi to přišlo zbytečné. Po poradě s jedním ostříleným elektromobilním cestovatelem jsem tedy počítal při dobrých podmínkách se zastávkou ve Velké Bíteši, ale u ní byla v baterce pořád ještě třetina kapacity, takže jsem nakonec dojel až do Ostrovačic (tj. prakticky před Brno) na ČEZ se 17 % baterky. Když vezmu, že Brno je taková díra, že z Ostrovačic se dá dojet už samospádem, v podstatě i ten starý Ioniq by tam dojel. V Břeclavi to vyšlo náhodou tak, že jsem měl sraz poblíž nabíječky E.ONu, takže tam se mi to nabilo do plna za tu půlhodinku, než jsem se k autu vrátil. Pak už jsem dal jen jedno nabíjení cestou zpět na ČEZu ve Velkém Meziříčí.

Kdybych chtěl nabíjecí časy optimalizovat, měl jsem první nabíjení zkrátit na 5 minut, protože mi reálně stačilo doplnit jen asi 15-20 %, abych dojel do cíle. Nabíjení v cíli, kdy mi bylo jedno, jak dlouho to bude trvat, by se tím prodloužilo maximálně o 10 minut. Naopak v případě třetího nabíjení jsem nezohlednil dostatečně déšť, takže jsem dojel domů s docela vybitým autem a posledních 10 km dálnice jsem snížil tempomat na 100 km/h.

Výsledek:

  • Start = nabito 100 %
  • nabíjení = 21 minut (odebráno 15,9kWh)
  • nabíjení (v cíli) = 27 minut (odebráno 16,2kWh… do 94 %)
  • nabíjení = 26 minut (odebráno 19,3kWh)
  • Jízda (bez nabíjení) = 6:09 h
  • Průměrná rychlost (včetně průjezdů městy) = 88 km/h (reálně 83 km/h)
  • Průměrná rychlost cesty tam (tj. jen dálnice) = 100 km/h (reálně 94 km/h)
  • Ujeto = 509 km
  • Na konci = 6% baterky a zbývající dojezd 8 km

Náklady na cestu

Pokud člověk srovná nabitou energii a celkovou spotřebu, zjistí, že účinnost baterie auta (rychlonabíjení + vybíjení) je někde na 91 % (při AC to bývá odhadem 93-95 %). Kompletní nabíjení dle odebrané elektřiny vychází na 460,- Kč, a to následovně:

  • 264 Kč pro ČEZ (neplatím si paušál, takže jedu nejvyšší cenu pro registrované zákazníky: 7,5 Kč/kWh)
  • 112 Kč pro EON (opět s registrací a bez paušálu: 6,9 Kč/kWh)
  • 84 Kč doma v nízkém tarifu včetně všech poplatků

Celková cena za „palivo“ tedy vyšla na 0,9 Kč/km. Kdybych nepočítal kilometry cesty nabité doma a počítal jen veřejné rychlonabíjení, vyjde to na 1,18 Kč/km. Zajímalo by mě tedy, proč paní reportérka Zuzana Tunová v pořadu Bilance na ČT došla k ceně 2,1 Kč/km, aby v další scéně byl rozhovor, že BMW i3 na jedno nabití ujede 150-200 km a veřejné rychlonabití vyjde na 150-200 Kč, který to sám popírá. Zajímalo by mě, jestli si toho všiml aspoň někdo ve střižně.

ct-bilance-ceny-nabijeni

Přitom, když se odkazuje na ČEZ, tak v jeho ceníku je patrné, že kdokoli se zaváže paušálem k odběru nějakých kWh měsíčně, může mít cenu ještě lepší než já. Ti, kteří by tedy opravdu využívali veřejných stanic často, by nějaký paušální tarif určitě měli. Už ten, kdo by měsíčně potřeboval nabíjet za více než 550 Kč, bude mít rázem náklady za nabíjení o 40 % nižší:

cez-realita-nabijeni

Zvažoval jsem i cestu benzínovým autem, ale můj šestiválec by to dal bez pár korun za 1600,- Kč (spotřeba 10,5 litru/100 km).

ioniq-vysledek-spotreba

Postřehy

Tím prvním zjištěním je, že to nakonec nebyla taková pruda, jak jsem čekal. Určitě jsou elektromobily určené čistě do města, které budou mít na dálnici nesmyslně vysokou spotřebou, ale je to evidentně záležitost konkrétních aut a ne bateriových elektromobilů obecně, jak někteří tvrdí. V očekávání, že budu každou chvíli stát na nabíječkách, jsem si s sebou vzal notebook, ve kterém na mě čekala spousta práce, ale nakonec jsem toho za těch 21+26 minut zas moc nestihl.

Nechci tvrdit, že bych si koupil elektromobil, kdybych jezdil dálky často. Nejspíš ne, protože smysluplná volba by pak byla až leda Tesla Model 3 Long Range. Spíš bych volil nějaké LPG/CNG. Jenže já jezdím hlavně hodně krátkých cest a pro těch pár dlouhých mi stačí vědět, že to auto je na ně stále ještě použitelné. Není to tak dávno, kdy ještě cenově dostupné elektromobily podobným způsobem použít nešly, pokud jste nebyl opravdový nadšenec (ať už kvůli nižšímu dálničnímu dojezdu, nebo pomalejšímu nabíjení). I tento Ioniq je vlastně model prodávaný od roku 2016. Dnes jsou nová elektroauta samozřejmě ještě o kus dál (což ovšem neznamená, že se pořád nejde spálit špatným výběrem – jde a snadno).

ioniq-konec-cesty

Velké obavy jsem měl z dostupnosti nabíjecích stanic. Když vynechám ty Teslácké, které jsou vždy ve větším počtu, stanice, po kterých jsem koukal, byly obvykle jen po jednom nabíjecím stojanu. Mohlo se tedy klidně stát, že tam už někdo bude zrovna nabíjet a já budu čekat. Byl jsem však zkušeným elektromobilním cestovatelem upozorněn, že vytíženost těchto stanic je stále relativně nízká, takže se toho nemusím bát. Mě to utěšilo pouze částečně, ale vzhledem k tomu, že stanice ČEZ a E.ON se střídaly na trase poměrně často, věděl jsem, že když bude někde obsazeno, můžu pokračovat a okouknout třeba ještě tři další stanice, než by mi došla baterka. Reálně jsem se ale nikde do podobné situace nedostal – když jsem někde chtěl zastavit, byla nabíječka volná hned na první pokus.

Aby bylo dálkové cestování příjemnější, potěšilo by, kdyby byly v elektroautech chytřejší navigace schopné vybrat i optimální nabíjecí zastávky. Tesla má plánování promakané, ale ostatní značky v tom pořád trochu plavou. Na Hyundaii mi třeba vadí, že odhadovaný dojezd v navigaci sice zohledňuje předchozí spotřebu, ale ignoruje výškový profil trasy. Když jsem zvažoval před Brnem, kterou stanici vzít a zda ještě dojedu, otevřel jsem si raději aplikaci Mapy.cz a dal si zobrazit výškový profil trasy, abych věděl, jestli mě čeká cesta z kopce. Podle toho jsem si v hlavě dokázal spočítat, kam dojedu s mnohem větší přesností, než to počítá auto. Na druhou stranu tohle se nedá od běžného uživatele očekávat. Možnost zobrazit výškový profil trasy v integrované navigaci bych ovšem bral všema deseti, i kdyby sama pořád nebyla schopna počítat lépe.

Komentáře k článku

  1. 1. Roman  10.5.2021  10:30:52

    Díky za pěkný článek a za to, že sis našel čas se o tyto zkušenosti s námi podělit. Já myslím, že je to perfektní ukázka toho, jak to elektricky jde, když se chce, přestože jsi z dnešníhpo pohledu jel defacto městským EV s malou baterkou. Na druhou stranu tu pak samozřejmě máme i dost článků zejména z Autofóra, které zase vyzdvihují příběhy jako např. jak jednou s Taycanem nešlo dojet pár set km a dobíjení byla noční můra apod.

    Já jsem asi před rokem měl shodou okolností možnost provětrat na delší trase Praha – Ostrava (potřeboval jsem tehdy odvézt motor ze své elektro P106 na servis jednomu známému) kamarádovu Teslu Model 3 LR (čili tu, o které píšeš) a mám tedy nějaké postřehy.
    1) Cestu jsem pojal tak trochu jako inspekční a moc se mi nechtělo platit, tak jsem si vybral jako dobíjecí body primárně 50kW nabíječky u Lidlu – první nabíjení v Pardubicích a druhé až v Ostravě, v obou případech nebyl naprosto žádný problem a bylo příjemné si tu pauzu dát, přitom jsem se občerstvil nějkými dobrotami, co Lidl nabízí (přijde mi to jako slušnost, když už jsem tam těch cca 50kWh dobil). Pokaždé byla i nabíječka zdarma volná, ale stalo se mi, že po nějaké chvíli tam třeba mlsně okouněla jiná Tesla 3. Jen mě trochu mrzelo, že už se z toho elektromobilismu pomalu vytrácí takové to, že jeden „Teslák“ zastaví u druhého aby se třeba zeptal, na jak dlouho to má a radši hned odjede jinam..
    2) To auto mě neskutečně bavilo a to nejen díky faktu, že jedu „gratis“, jel jsem vpodstatě pořád s úsměvem od ucha k uchu :D Ale uznávám, že by mě asi přešel po tom, co bych měl platit za havarijko 35tis ročně a další nezbytný náklady, co se pojí ke smlouvě, kterou kamarád za to auto platí. V tomto ohledu si daleko více užívám svou stařičkou P106, kde z povinných plateb platím jen povinné ručení 700Kč ročně a samozřejmě STK.
    3) Přijde mi prakticky zbytečné se hnát za dojezdem 1000Km a více, tohle auto mi jasně ukázalo, že pokud bude dostatek nabíjecích stanic, neni nutné cokoli více řešit. Navíc i při nabíjecím výkonu „pouhých“ 50kW je to takový fofr, že jsem neměl pocit, že by mě nějak omezoval.
    4) Vyzkoušel jsem i jednu zdarma AC nabíječku v Trojanovicích spustitelnou přes EVmapu a též nebyl problem, ikdyž Tesla Model 3 umí sát jen 11kW.

    Jinak tento víkend jsem řešil kam pojedu na výlet provětrat svou P106, baterka byla plná, tak nebyl důvod se nějak omezovat. Nakonec jsem to vzal směrem na Třemošnici, cestu tam asi 50% po hradecké dálnici a pak zbytek po prvních třídách (celkem 120km). Po dálnici jsem jel tedy 90km/h za kamionem (u tohoto auta to nemá cenu dělat jinak) a zajímavé je, že spotřebu jsem měl srovnatelnou se zpáteční cestou, která měla jen 100km a vedla pouze po okreskách a prvních třídách. Časově to též vyšlo prakticky nastejno.
    Auto jinak nabíjím převážně u Kauflandu a čas na nabíjení využívám buď na nakupování, nebo si jdu zaběhat, takže spojím příjemné s užitečným :)

  2. 2. klusacek  10.5.2021  13:28:25

    Mohl bych se zeptat jakou spotrebu mel ten P106 na dalnici za kamionem a na okreskach? To by bylo totiz velmi zajimave srovnani.

  3. 3. Roman  10.5.2021  15:04:22

    [2] Pardon, zapomněl jsem dopsat. Celková průměrná spotřeba mi vychází na nějakých 13kWh/100, přičemž na dálnici za kamionem to bude tak 10-12 a po okreskách asi 14kWh/100. Nevím to úplně přesně, protože jsem si vyloženě nedělal poznámky typu kolik % mi to spálí za jaký dálniční úsek, ale okamžitý odběr se mi pohyboval mezi 7 – 12kW. Z toho je vidět, že to zas až tak úsporné auto není :D Ale na těch 20 let stáří si myslím, že slušný výsledek ;)

  4. 4. swarm  10.5.2021  18:38:29

    [1] Jo, příběh s Taycanem byl oblíbený napříč světem, co jsem tak viděl. Něco na ten způsob vypotili před časem i v reflexu. Myslim, že když člověk bude chtít ukázat, že to je na nic, vždycky se mu to podaří. Pokud to má fungovat, je tomu potřeba jít vždycky trochu naproti. Stejně jako i spalovací auto vyžaduje specifický přístup (který si ovšem neuvědomujeme, protože je to pro nás to normální). Zatím jsme s nabíjecí infrastrukturou ve stavu, že je dobré získat nějaké základní povědomí o provozovatelích (+ jejich spolehlivosti/dostupnosti), způsobech platby a podobně. Časem se určitě i tohle změní.

    Havarijko na EVčka není vůbec levné. Ještě záleží pojišťovna od pojišťovny, ale jak na to pořádně zatím nemají tabulky, tak to některé umí solidně napálit. U mě je POV+havarijko třeba 20 tisíc ročně. Když si vezmu i vyšší pořizovací cenu a daně z toho všeho, tak je zatím asi zbytečná ta panická hrůza diskutérů pod články, že kvůli EV nebude mít stát dostatek peněz na silnice :) (i když… za tebe toho asi moc nemá :D )

    V létě by to chtělo nějak naplánovat a udělat srovnání spotřeby na mém standardním „testovacím okruhu“. Ukázal bys mi to auto, natočil bych z toho video atd. Čím dál tím víc bych to chtěl vidět a projet se v tom.

  5. 5. Kamil2  11.5.2021  11:43:26

    Objektivní článek. Z dojezdu bych měl elektrostres. Navíc cena za rychlé „veřejné“ dobití není až takové hifi. Dojíždět s baterkou na šesti procentech s dojezdem 8 km je adrenalinový zážitek. K němu mi před léty stačilo když jsem s okem upřeným na svítící hladové oko přijel k pumpě abych zjistil, že zbývají čtyři litry benzínu. Naštěstí pumpa byla v provozu. Od té doby jak to jde, tak v nádrži udržuju stav nad polovinou. Už při poklesu ukazatele zbývající kapacity a dojezdu na třicet procent bych se cítil hodně nekomfortně.

    Tak jako při poklesu baterky v mobilu. Mohu porovnat, pro všednodenní používání jsem vyměnil tlačítkový s týdenní výdrží za „chytrý“ s výdrží zhruba dva dny, i při minimálním přístupu na net. Je to obdoba „městského“ elektromobilu. Cubot KingKong mini. Malý mobil, malá baterka, malá výdrž. Rozhodující byly rozměry jako významná provozní vlastnost. „Fotomobil“ v kapse překážel.

    Ovšem na druhou stranu, elektromobil, už jsem psal, se mi z principu líbí. Jak se moje představa vyvíjí, už bych využil hybrid „obrácený“. S doplňkovým vícepalivovým kompaktním turbogenerátorem, dávajících, řekněme 30 kW. Takovou rezervu u auta, jestliže by bylo jediným, považuji za důležitou.

    Pro koho čistý elektromobil může mít největší význam? Pro venkovana jezdícího denně „kolem komínu“, do nejbližšího okresního města. Navíc s FVE na střeše jako vlastní „rafinérií, a s akumulátorovým zásobníkem, a pro toho, kdo má možnost domácího nabíjení a denně dojíždí v městském a příměstském provozu.

    Předpokládám, že vývoj do deseti let zvýší kapacitu akumulátorů na dvojnásobek, a stejně tak že zkrátí nabíjecí dobu. Otazníkem je za jakou cenu, a za jakou cenu elektřiny.

    Těším se na pokračování.

  6. 6. swarm  11.5.2021  11:57:45

    [5] Ten konec, kdy jsem to vyjel až do 6%, byl samozřejmě takový testík, jak dobře to ukazuje. Od Velkého Meziříčí, kde jsem naposledy nabil, až domů jsem minul nějakých deset dalších nabíječek. Klidně bych i s tímto autem mohl jet stylem, že držím baterku celou dobu mezi 50 a 80% a dobíjím jen 5-10 minut. Nabíječek je k tomu na trase rozhodně dost – na každém 30km úseku je vždy několik DC stojanů.

  7. 7. klusacek  11.5.2021  14:28:01

    [3] To je min nez jsem si myslel. Take je zajimave, ze to vyslo temer stejne jako u toho Ioniqa, i kdyz za cenu trochu pomalejsi jizdy. Jeslti nakonec nemate podobne velike baterky. Pak by to mohlo byt zpusobeno hustotou nabijecek a podvedomym optimalizovanim jizdy na unosny pocet nabijeni. Nebo je to proste jen zajimava nahoda.

  8. 8. klusacek  11.5.2021  14:52:07

    [5] Ja tedy vim ze mas ‘a car you can trust’, ale prece jen, nebylo by lepsi tu nadrz cas od casu vyjet do prazdna abys porad neredil novy benzin tim starsim, ktery uz se muze castecne rozkladat…

    Sice, kdyz pak zalovis v nadrzi a budes nahodne vytahovat molekuly tak jejich stredni stari bude jen 2*interval_tankovani, ale budou tam porad i takove jejihz stari je nasobne vyssi. Jelikoz jsem spis elektrikar nez strojar, tak nevim jak moc motoru vadi, kdyz rekneme 1/1000 paliva bude stara 10 intervalu mezi takovanimi.

    Asi by to nebyl problem, kdyby tohle castecne rozlozene palivo melo takovou hustotu, ze bude prednostne nasavano do motoru. Kdyby to bylo opacne tak by hrozilo ze ho nasajes az nakonec az pak vyjedes vic nez tu polovinu a to by uz mohl byt problem.

  9. 9. Kamil2  11.5.2021  17:43:03

    [8] Ono se to v nádrži pěkně míchá. Když jsem zkoušel kolik E85 můžu dotankovat aby to motor spapal. Půl na půl s plnotučným benzínem. V letním hicu jelo pěkně. Jednou dotankoval třičtvrtě, jejda to to jelo mizerně. Jenže po nákupní pauze motor naskočil na první ťuknutí a běžel normálně, i dobře táhnul. Jen s trochu temnějším témbrem s vyšší spotřebou. Řídící počítač si to přebral. Při nejbližší příležitosti dotankoval plnotučným, v pořádku. Motor má nepřímé vstřikování, takový občasný mix se špiritusem a protažení ve vyšších otáčkách ho propucuje.

    Žijeme v době začátků všeobecné elektromobility. Ta zatím není pro každého. Každý kdo si koupí elektrovehikl podporuje vývoj. Aby každý další byl lepší. K němu i infrastruktura. Je to evoluční proces.

  10. 10. BL  11.5.2021  18:14:24

    [8] To by už musel být opravdu dlouhý interval, minimálně 6 měsíců. Ačkoliv norma EN228 udává „životnost“ minimálně tři měsíce a pokud je skladováno v rozmezí teplot 10 – 20°C v uzavřené nádobě bez přístupu světla a vzduchu, vydrží minimálně 24 měsíců (ČSN 656500). Prostě není potřeba vypouštět nádrž u auta i v případě, že stálo přes zimu, to už by musel být opravdu v extrémním počasí. Větší starost bych si dělal o usazeniny, u opravdu starých aut s kovovou nádrží i o korozi.

    Osobně tohle neřeším, nafta se mi v nádrži prakticky neohřeje a musím tankovat prakticky obden.

  11. 11. Roman  12.5.2021  9:16:03

    [4] Naprostá pravda, viz např. zahřívání studeného motoru.
    Havarijko by se mi prostě obecně platit nechtělo, to je hrozný výpalný.. 20 tis u auta, který má dneska reálnou cenu okolo 400-450tis, je to celkem dost. Známý tvrdil, že u té TM3 těch 35tis byla dost výhodná nabídka, spíše se to pohybuje okolo 50tis a více…ale to je auto za 1,5M.
    Jasně, sraz dáme a spotřebu porovnáme, zkusíš si to ;)

    [5] Je to všechno o zvyku. Samozřejmě když mám auto čerstvě a nic o něm nevím, budu jezdit opatrněji. Časem potom zjistim, jak se chová, jaký má apetit a podle toho si nechám rezervu (tu je ale potřeba nějakou mít vždy, kdykoli samozřejmě může nastat neplánovaná situace jako zajížďka apod.). Je to podle mě stejné u benziňáka i EV, jen to EV obvykle „tankuji“ častěji.
    Jinak já jsem pražák a též nevidím v EV problém, ani když bydlím v paneláku. Dá se celkem pohodlně dobít na spoustě veřejných stanic v obchoďácích apod, kam stejně musím poměrně často zajít. Tím pádem prohlašuji, že co se týče „tankování“, tak mi EV šetří čas, protože se s ním nemusím trmácet na levnou pumpu, kde ještě bývá fronta ;)

    [7] Ano, máme hodně podobný baterky, asi jen s tím rozdílem, že já mám celkovou kapacitu 28kWh, kdežto Jirka využitelnou – má ji tedy ve skutečnosti o něco větší. Jinak po dálnici jsem jel určitě pomaleji, ale po okreskách jsem těch 80-90 držel dle situace, určitě jsem se nesnažil jet nějak „na spotřebu“.

  12. 12. Kamil2  13.5.2021  10:44:20

    Ovšem na druhou stranu, pro mě je elektromobilita více než staletou samozřejmostí.

    Všednodenně se dopravuji tramvají, metrem. To všechno za tři a půl tisíce Kč ročně.

    Případně vlakem s převážně elektrickou trakcí, někde i trolejbusem. To všechno jsou… elektromobily.

    Navíc jsem předběhl dobu. Nejsem vlastníkem ani provozovatelem ani řidičem těch elektrovehiklů. Nepotřebuji mít doma vozovnu a vlakové depo, zajišťovat provoz a servis. Kupuji to jako službu.

    Jen přiznejte, kdo z vás to má? Za tu cenu byste nekoupili ani volant.

  13. 13. Roman  13.5.2021  13:45:42

    [12] Nezbývá, než ti progratulovat :D Pokud ale srovnáváš MHD s těmi, jak píšeš, „elektrovehikly“, měl bys sem uvést všechny výhody a nevýhody.
    Uvedu příklad: sice platíš jen 3500 ročně, ale že třeba díky čekání na MHD a tím, že všude staví, strávíš spoustu času navíc, nebo s sebou těžko povezeš něco rozměrného a těžkého, nebo když chceš vzít s sebou manželku a dítě, tak si musí oba připlatit, už tu neuvádíš..
    Vše je něco za něco ;)
    My se tu bavíme o elektrovehiklech, protože nás baví, jsme techničtí nadšenci a předpokládám, že je též dokážeme rozumně využít a jen nám zbytečně nestojí před barákem ;) Když k tomu přičtu, že dobíjím prakticky zdarma a někde i 100% obnovitelně ze slunce, tak se může jít MHD zahrabat ;)

  14. 14. Roman  13.5.2021  13:56:00

    [12] A pardon, ale zde si neodpustím ještě jeden rejpanec do MHD.. Víš, kolik opravdu tenhle „super podnik“ reálně stojí? Ty si sice dáš 3500, ale to pokryje jen cca 20% (+-, nevím přesně, ale někde jsem toto číslo viděl) reálnejch nákladů na provoz a údržbu. A kdo si myslíš, že zaplatí zbytek? No ano, jde to z daní nás všech…třeba i ze spotřebních daní za to, že si někdo jezdí autem, tak ti musí na tu super levnou MHD přispět ;) Nemluvě o tom, že spoustě papalášům ve vedení poskytuje další příležitosti, jak rozkrádat státní majetek. Jinak mi totiž neni jasný, proč za jednorázovou jízdu MHD, které má být právě díky té „hromadnosti“ levné, zaplatím víc, než kdybych ji urazil svým dieselem.. to jen tak naokraj..
    Nechci ale na MHD jen plivat, samozřejmě jsem ji též jako student mnoho let využíval a chápu její nutnost a že tu má nezastupitelnou funkci atd., jen je podle mě dobré si uvědomit všechny souvislosti, než něco začnu vyzdvihovat.

  15. 15. Kamil2  13.5.2021  18:02:55

    Silniční čtyřkolé vehikly jsou úspěšné na svobodném trhu? Nikdo na ně nedoplácí? Navíc „zelená energie“, uhlíková daň…

    Ušetřím spoustu času. Netrávím ho za volantem v zácpách. Mám spoustu čtení….

  16. 16. Kamil2  13.5.2021  18:05:16

    Jo, a žádné dobíjení zdarma, nýbrž bezplatně. To je rozdíl. Platí někdo jiný. A co infrastruktura, dotace….

  17. 17. klusacek  14.5.2021  8:53:49

    [16] Prinejmensim to solarni dobijeni skutecne zdarma je (kdyz budu brat jen provozni naklady a povazovat zarizeni za temer bezporuchove). Aspon do te doby, nez nejake progresivisty napadne zdanit i slunecni svit.

  18. 18. Kamil2  14.5.2021  11:40:27

    [17] To si piš. Najdi si, je to i na netu

    Frederic Bastiat : Petice výrobců svíček

  19. 19. Roman  17.5.2021  11:00:37

    [15, 16] Já netvrdím, že EV jsou úplně „bez viny“ a naprosto dokonalé..To bysme tu taky mohli zaplevelit celý tento blog jen diskuzí na téma všech pro/proti jakéhokoli typu dopravy, a to je řekl bych už celkem off topic, proto bych v tom nerad pokračoval. Chtěl jsem jen poukázat na fakt, že ani tebou opěvovaná MHD není všespásné, když už ses opřel do EV.
    Jinak pokud těmi čtyřkolými vehikly máš na mysli EV a dotace, tak s těmi též nesouhlasím. Bohužel EU má stále silnější tendence pokřivovat nejrůznějšími dotacemi celý trh a diktovat co kdo má a nemá, až je mi z toho blivno..
    Uhlíková daň se musí platit i za tvůj toustovač, nevidím problém, proč by EV tedy taky nemohly generovat CO2..
    Dobíjení zdarma nebo bezplatně, no a co, Kauf beztak platí za kWh nějakou směšnou cifru, tobě to zas dotuje stát, ale o tom už jsem psal..
    Infrastruktura je u nás více než dostatečná a rozvíjí se se stoupajícím počtem EV (zrovna u nás ale nikterak dramatickým).
    P.S. nejezdím v zácpách, používám Google trafic ;)

  20. 20. klusacek  17.5.2021  14:29:48

    [18] Diky, zajimave cteni. Je videt, ze zatimco chytri lide prichazeji se stale novymi napady, coz se nakonec projevuje na pokroku technologie, hlupaci se toci uz nejmin 200 let v kruhu se stejnymi myslenkami. A ja myslel, ze neschopnost myslenku opustit je jen takovy neduh prestarlych intelektualu.

  21. 21. Kamil2  17.5.2021  18:25:11

    [19] Dotuje stát… Na to pozor. Stát nemá než to co vybere od daňových poplatníků. Jsou to peníze daňových poplatníků, které jsou jim ve jménu „všeobecného blaha“ odebrány, a které sami proto nemohou alokovat. Podstatou dotací je, že je přerozdělováno co je odebráno. Tak například nějakému Nizozemci, Francouzi, Němci… je utrženo od huby, je odebrána část jeho produkce, na kterou vynaložil část svého životního času, aby byla přidělena jinému. Nejen v případech nezbytné solidarity, například při živelní pohromě a podobně. Ale na zbytné. Cyklostezky, chodníky, vodovod, podporu „sportu“, „kultury“ a různých kratochvílí. A to i kdesi daleko, kde jsou neschopná a líní třeba i jen s využitím tamních zdrojů a podpory postavit si třeba chodník aby se nebrodily blátem. Tak je kus jeho života přidělen jiným. A v jiných případech obráceným směrem. Významnou číst toho spotřebuje přerozdělovací mechanismus. To je třeba zkoumat i v případě elektromobility a nač si jen vzpomenete. Omlouvám se, že prudím s ekonomií, jenže je dobré kriticky se zamýšlet nad „samozřejmostmi“. Tak jako při pohybu vehiklů, perpetuum mobile nefunguje ani v tom. Tak jako nefunguje v ničem. A jak pravil Milton Friedmann, „Není oběd zdarma.“
    P.S. nejezdím v zácpách, používám hlavu :-)

    [20] Je mi potěšením. Ekonomie není složitá věda pro vyvolené. Stačí se jen ptát a snažit se odpovídat. Dohlédnout dál než k nejbližší zásuvce, k regálu s mlékem v supermarketu. Naučit se ptát, tak jak jsme byli odnaučeni. Naučit se ptát s naivitou malého dítěte. Nespokojit se s odpovědí, že „to je přece samozřejmé“, „to je každému jasné“.

    K zamyšlení, jak elektromobilita ovlivňuje způsob našeho života. Co nám dává, co nám bere. Nejen elektromobilita. Jaké jsou obě strany rovnice. Tak jak si Robinson psal co pro něj bylo dobro, co zlo. Co čím získáváme, čím za to platíme. Platí to obecně.

    Tak i ve hlavičkovém téma zdejšího blogu. V IT. Co získáváme, čím platíme. Jaké jsou naše cíle, jaké jsou prostředky. V jaké míře se prostředky stávají cíli….

  22. 22. swarm  17.5.2021  20:28:25

    [21] Tak mě samozřejmě taky nemusí těšit, jak stát dotuje pro vaše motory všechnu tu blahodárnou řepku… :D Ono, když se to spočítá, tak dotace, které jdou do spalovacích aut a jejich provozu jsou dost tučné. Tahle tady prostě EU funguje (a tím neříkám, že mě to těší). Jenže dotace pro rafinérie, na řepku a pro další podpůrnou infrastrukturu se tak nějak berou jako samozřejmost, zatímco dotace na infrastrukturu EV jsou strašné zlo.

    Dotace univerzálně nezatracuju. Jsou místa, kde se skutečně hodí. Za mě tedy i ty dotace na infrastrukturu EV mají smysl. Ta infrastruktura se časem podle mě zvládne uživit, ale pokud nechceme řešit problém slepice x vejce, je potřeba tomu na úplném začátku trochu pomoct. V určitý čas z toho můžeme těžit a ty peníze se nepřímo vrátí.

    Jinak taková zajímavost – za první republiky se zadotovala výstavba energetické infrastruktury. Taky by někdo mohl říct, že přece elektřina doma je beztak jen něco pro zmlsané zbohatlíky, ale reálně to znamenalo po pár letech přínos pro úplně všechny.

    … asi tedy kromě výrobců svíček :D

    Jinak samozřejmě klidně se tu můžete hádat o politickém rozměru EV. Já do toho zasahovat nebudu, ale zároveň si myslím, že to je zbytečné. Jednak o budoucnosti směrem k EV se rozhodlo na jiných kontinentech a stagnující Evropa s tím moc neudělá, a jednak se tady raději zabývám těmi technickými a uživatelskými záležitostmi. Nikoho do EV nutit nechci, ale kdo by o něm uvažoval, chci aby tu našel relevantní informace, které mu ukážou možná pozitiva i negativa vlastnictví/provozování takového stroje.

  23. 23. Kamil2  18.5.2021  11:00:13

    [22] No fuj, moje drandítko jezdí na krutě zdaněný poctivý benzín. Olej nepoužívám ani na smažení. Smažím na sádle.
    Dotace nezatracuji, mohou být přínosné. V nějaké míře. Jestliže zvyšují „fitness“ celku. Například školská reforma za Marie Theresie. Jestliže nejsou ve prospěch privilegovaných.

    EV jestliže má uspět, ať uspěje ve svobodné konkurenci. To je přirozený vývoj. Louč, kahan, svíčka, petrolejka, plynové světlo, elektrické světlo. Na základě přirozené výhody. Tak i například střídavý proud proti stejnosměrnému.
    Co například IT?

    Nevidím dobro v představě, že špinavý produkční Stahlstadt by měl dotovat čisté France – Ville.

    Úpadek Evropy má komplexní příčiny. Především přesun produkce užitečných statků jinam. Produkce je neoddělitelnou součástí kultury. Je s ní spojen vývoj, vzdělání, způsob života.
    Přesun produkce má příčinu. Snaha o maximalizaci zisku v relativně krátkém investičním horizontu. To je kulturně podmíněno a zpětně podmiňuje kulturu.

    Technologie sama je neutrální. Záleží na tom, jak je využívána.
    Příkladmo IT. To je velké téma

    Na EV nahlížejme komplexně. Jako na všechno. Od prvního kopnutí do země pro těžení surovin až po to jak ovlivňuje dílčí životní styl nakonec obecnou kulturu. S jakými důsledky, a jak ony zpětně působí. V místě výroby i v místě použití.

    EV tak jako IT, aniž bychom nad tím všednodenně přemýšleli, má potenciál zásadně ovlivnit náš všednodenní život. Samozřejmě, že při svém všednodenním rozhodování, tak jako většina lidí, sleduji vlastní prospěch, ne globální blaho.

    Pořízení si EV je podmíněno rovnicí přínos versus náklady. Chápu, že na straně přínosu může být dobrý pocit ze zajímavé hračky, pocit výjimečnosti. Pořizujeme si věci nejen nezbytné, ale i pro radost i pro „statutotvornost“. Třebaže i nedokonalé a drahé. Tak jako například byly první digitální hodinky. Motivy jsou rozličné, není jen čistě účetní obchodní úvaha.

    Dejme tomu, že budu potřebovat nový automobil. Mám nějaký způsob života, nějaké potřeby, nějaké možnosti, nějaké zdroje.
    Uvažuji v nějakém časovém horizontu. Jsem ochotný zaplatit přibližně do pěti set tisíc Korun. Automobil, uvažuji-li nový, který by mi sloužil jak potřebuji, bez navýšení o „funfactor“,pocit, zábavu, reprezentaci… je, s benzínovým motorem, ke koupi řekněme za 350 tisíc Kč. S dojezdem od pumpy k pumpě přibližně 600 až 800 km podle stylu jízdy.

    Příklad 1.
    V pátek večer vyrážíme z Prahy po Strakonické do Českých Budějovic. U Shellu za odbočkou na Dobříš tankuji šestnáct litrů, vypijeme kafe a pokračujeme. Čimelice, Písek, Budějovice. Parkujeme u Vltavy na nábřeží. Druhý den výlet směr Novohradské hory, nebo Šumava. V neděli večer návrat do Prahy. Tankování podle stavu nádrže a okolo které pumpy jedeme. Udržuji nadpoloviční stav.

    Příklad 2.
    Praha – Dvořiště – Linec – Salzburk – Schönau.
    Vyrážíme z Prahy, u Shellu tankujeme na plnou. Doplňujeme před Dvořištěm. Další pauza na restplatzu před Salzburkem. Kafe a něco k snědku. Salzburk, Berchtesgaden, Schönau. Obdobně zpět.
    Nebo ne přímo, ale s přespáním v Budějovicích. Rychlost 50-90-130-140 jak je dovoleno. U nás mimo dálnici 90 až 100.

    Příklad 3.
    Praha – Hradec Králové – Jeseník. Pauzy jak potřebuju, dotankování při té příležitosti.

    Jak by dnes taková cesta vypadala s různými elektromobily?
    S jakými komplexními náklady?
    Kde bych dobíjel?

    Jaký je časový horizont vývoje EV a infrastruktury, abych při nákladech odpovídajícím dnešním (při započtení inflace), absolvoval cestu přinejmenším neméně pohodově jako nyní?

    Tomu odpovídá přirozené rozhodování, komu se EV vyplatí dnes, komu zítra, komu pozítří. Z mého pohledu jde o to, aby to bylo rozhodování co nejvíce svobodné. Technický, technologický pokrok, jehož plody užíváme, není výsledkem činnosti nějaké komise. Je výsledkem svobodné konkurence. Jestliže stagnuje, je to důsledek regulace. To platí obecně.

    Vzpomeňme si na dobu, kdy Internet byl svobodný.
    A tak je to se vším….

  24. 24. Kamil2  18.5.2021  11:21:21

    Samozřejmě, že chápu fandy EV.
    V roce 1999 jsem koupil „pořádný“ notebook. Acer 513T za dvaasedmdesát tisíc Kč. To nebyla láce, zvlášť při započtení inflace. Nebylo to z existenční nutnosti. Bylo to něco jako pro někoho nyní elektromobil. Kdybych ty samé peníze investoval, byl by z nich dneska majlant. Radši nepřemýšlet… Jenže co jsem tehdy věděl…tehdy uvažoval a rozhodoval jinak. Kdybych trochu počkal, ušetřil bych. Jenže na druhou stranu to pro mě mělo význam nejen že to byla vytoužená hračka. Že jsem proniknul do základů IT. A samozřejmě, že mi to velmi usnadnilo práci a to i do budoucna. Mohl jsem psát, tisknout, připojit se na Internet. Učit se. Nové možnosti. Digitální fotografie. To nutně změnilo můj život. Kdybych několik let počkal, stejně by mě to dohnalo. A bylo by levnější. Jenže teď bylo teď. To je cena času. Tak jako teď, když tohle píšu na Notebookblog. To třeba bez utrácení za Acer, za předešlé a po něm následující krámy, bych nepsal.

  25. 25. swarm  18.5.2021  19:44:23

    [23] On je problém, že lidi se neumí komplexně dívat ani na spalovací auta. Teď je oblíbené zmiňovat kobalt v baterkách, ale už nikoho netrápí, že zatímco baterky už nyní umíme vyrobit i bez kobaltu (a v těch běžných se díky EV jeho podíl snižuje, což se zpětně projeví i ve spotřební elektronice, kde by to nikdy nikdo jinak neřešil), pro provoz spalovacích aut kobalt budeme potřebovat stále (což většina lidí ani netuší, když argumentují dětmi v Kongu). Pak jsou tu vzácné materiály pro motory s permanentním magnetem – ty se dají reálně taky obejít. Například jedno z nejúspěšnějších moderních EV (Renault Zoe) je v motoru nepoužívá.

    Těžba všeho je tak trochu „svinstvo“. Jen mě překvapuje, že u těžby lithia se nad fotkami všichni dojmou, ale třeba to, co se děje v Texasu vlivem těžby ropy, to si možná ti stejní lidé ani neumí představit, protože ropa se přece těží už tak dlouho a nikdy si nikdo nestěžoval :)

    https://www.texastribune.org/2018/03/22/report-says-large-portions-west-texas-counties-are-sinking-alarming-ra/

    https://www.youtube.com/watch?v=a7cOSzEKvrQ

    https://www.youtube.com/watch?v=ZB8CbDG7gpk

    https://blog.smu.edu/research/2018/03/20/radar-images-show-large-swath-of-texas-oil-patch-is-heaving-and-sinking-at-alarming-rates/

    Ekologický a ekonomický rozměr konfliktů kvůli ropě radši neřeším. Však nevíme, co za konflikty bude časem kvůli jiným surovinám. Ropa bude samozřejmě potřeba pořád na spoustu věcí, ale je celkem rozdíl, jestli jí potřebujeme tolik co teď, anebo 50-60%.

    Pokud jde o komplexní pohled, je potřeba vidět, kam jde technologický vývoj a jak se mění technologie baterek. Do toho všeho ještě zahrnout korekce tím, jak se nyní investuje do baterek mnohem více peněz, což ten vývoj ještě akceleruje. Pokud tedy vezmu současné rozšiřování EV, je pravděpodobné, že v roce 2030 jich bude většina ne s dnešní technologií baterií, ale s některou z moderních o jednu až dvě generace dál. Pravděpodobně s vyšší kapacitou, přesto výrazně menší závislostí na vzácných kovech, delší životností a vyřešeným thermal runaway. V roce 2030 už nejspíš pojedou regulérně recyklační fabriky a současné materiály se budou dál točit (už bude co).

    Problém dnešního pohledu běžných lidí je v tom, že si vždycky zafixují všechny parametry a jeden pak změní někam do extrému. A takhle vyjde cokoli nového jako nesmysl.

    Pokud jde o nové auto za 350t Kč – s tím, kolik komplikovaných asistentů a bezpečnostních prvků je v autech nyní vyžadováno, už za 350 tisíc jsou primárně jen miniauta, možná nějaká dacie a hyundai nižší střední třídy v základu. S takhle mizernou nabídkou už u benzínových aut asi nemá cenu čekat, že bude co vybírat v elektroautech.

    Reálně je to ale zbytečná úloha a jen bychom se točili v kruhu – už jsme to řešili. V tuhle chvíli ti jako spotřebiteli elektroauto nikdo nenutí. Naopak chtít elektroauto znamená jenom problémy – dealerství nejspíš budeš vůbec muset přesvědčovat, aby ti elektro prodali. Zkušební jízda bude problém a budeš muset najít nějakého dealera, co to elektro vůbec má v jiné formě než jako plakát v rohu místnosti. V případě nabíjení budeš bojovat jen s úředníky a případně se sousedy naočkovanými, že to určitě při připojení do zásuvky vybouchne.

    Jestli ti někdo bude nutit elektro v roce 2030, to si netroufám odhadnout. Možné to klidně je. Jestli je to správné, to je na jinou debatu. Ale celkem s jistotou to elektroauto bude v porovnání s dnešními mít větší dojezd, rychlejší nabíjení a nižší cenu. K tomu všemu bude navíc mnohem větší pokrytí ČR nabíjecími stanicemi a na hlavních dopravních tazích nebudou jen 50kW DC stojany, ale něco lepšího, nejspíš rovnou typu 800V.

    Pak se k tomu výběru můžeme vrátit znovu. Věřím, že blog bude stále existovat (však teď už existuje 14 let, tak dalších 9 určitě vydrží), takže klidně můžeme pokračovat přímo pod tímto článkem – nastav si upomínku do kalendáře :D

  26. 26. Roman  19.5.2021  13:38:57

    [25] Krásně napsaný, naprostý souhlas. Jedinou výhradu mám k pasáži: „Protože ropa se přece těží už tak dlouho a nikdy si nikdo nestěžoval :)“ – to bych asi úplně netvrdil, ale uznávám, že nadávky na EV s tímto spojený jsou v současný době určitě hlasitější.. Ono ropu dnes potřebuje jako phm naprostá drtivá většina aut (a phm do auta jsou samozřejmě jen zlomek jejího využití).. Je to tedy otázka už jen toho, jestli chci jezdit a přijmout s tím spojené znečišťování prostředí anebo ne. Je to prostě už řekl bych dobře zakořeněné a každý s tím počítá.
    Ale EV jsou tu relativně chvíli a vždy, když přijde něco nového, tak se najdou zastánci a odpůrci. A odpůrcům, kteří se snaží na to nové najít co nejvíce špíny, určitě hraje konkrétně v případě EV do karet i to násilné protlačování formou znevýhodňování spalovacích aut a dotování EV. Tím se vlastně to EV paradoxně pošpiňuje a kazí se mu pověst.
    S tím, co tu Jirka píše o budoucnosti podle mého nelze než souhlasit, EV (a i další alternativní ekologické druhy dopravy) se budou prosazovat stále více a já s tím souhlasím, bydlím v Praze a věřím, že s masivnějším nástupem takových pohonů ubude místního znečištění ovzduší.

  27. 27. Kamil2  19.5.2021  14:01:59

    [26] Když vydrží můj biohardware….
    Porovnám-li elektromobil s vyšší kategorie s Dacií Sandero s lepším motorem a s klimatizací, více komfortu nevyžaduji, nejen v poměru cena/výkon mi lépe vychází Dacie. A s krutou upřímností i absolutně. Kdybych dostal na výběr zdarma, jestli elektromobil v ceně sedm set tisíc, nebo Dacii v ceně poloviční, pragmaticky bych vybral Dacii. Dnes. S potěšením, že mám ještě na výběr.

    Jak v budoucnu? Bylo by mi potěšením, kdybych si v podmínkách svobodného trhu ne omezeného vládními a nadvládními nařízeními, protože „obecné blaho“, mohl svobodně vybrat co bych považoval za výhodnější. Jestliže elektrovehikl, tak elektrovehikl.

    Co se týče nabíjecích výkonů, energii nutno vyrobit a dodat tak aby byla k dispozici podle potřeby. To znamená zdroje elektřiny a rozvodnou soustavu. Pro předpokládanou spotřebu, kterou lze spočítat, není jedno ani druhé. Naopak elektráren ubývá. Pro stabilitu sítě je nutný mix s podílem „horkých záloh“.

    Akumulátory? Ano. Ale jsou drahé. Elektřina se obtížně skladuje.
    Představme si síť dimenzovanou na potřebný výkon. Od zdroje po nabíjecí stanici. Vedení nadzemní, podzemní. Spousta kabelů, spousta kovů, především mědi. Nejen technické překážky. Pozemky přes které to musí jít, vlastnická práva. Stavební povolení, zřizování věcných břemen, právní spory.

    Jenže elektromobilita nemusí být podmíněna velkokapacitními akumulátory. Proč akumulátory? Proč ne vodík? Materiálové potíže pro skladování elektřiny, materiálové potíže pro skladování vodíku. Na překonání obojího se pracuje. I na energeticky efektivnější výrobě vodíku. Možná, že přijde překvapení… Přibude nádrž na vodík a palivový článek. Zmenší se akumulátory. Vodíková technologie by vedla k rozšíření elektromobility bez jejích nevýhod. Dojezd 800 km, rychlé tankování. Možnost skladování vodíku. Jeho transport. Vodík lehčí než vzduch, s výjimkami například kdyby došlo k nehodě v tunelu, je bezpečnější než benzín.

    Jsou i jiné možnosti. Výhodně vyrábět metanol. Pro palivové články nejen do automobilů. Vyrábět například z biomasy, dejme tomu i kdyby na to přišlo a zkazil se nějaký náklad, tak i z mrkve. Geneticky upravenými kvasinkami. Místo etanolu by vyráběly metanol. I z celulózy. Enzymaticky by naštěpily by na jednodušší cukry, a ty zpracovaly na metanol. Fór je v tom, že palivový článek nepracuje na čistý metanol, ale na jeho vodný roztok. Tak by to po přečištění, kdyby produkt byl v potřebné koncentraci, šlo přímo. Akorát, že metanol je jedovatý. Ne sám, ale jeho metabolický meziprodukt. No co, lidi ho nemají co chlastat… Nic co by nešlo vyřešit levným indikátorem metanolu.

    Zatím se mi jeví tak, že nebude nabíjení podle potřeby, ale podle kapacity sítě. Nebude to tak, že přijedu a do dvaceti minut natankuju plnou. Ceny se budou významně lišit. Podle místa a času. Dobíjení si vybere sám elektrovehikl na základě výběru trasy a zadání. Buď podle nejrychlejší možnosti, nebo podle nejlevnější. Nabíjení nebude tak jak jsme zvyklí „plnou“, ale na trase po troškách. Vehikl sám naplánuje zastávky i s ohledem na zdraví a bezpečnost. Před vyjetím se zeptá na cíl. Nakonec, v autonomním provozu se ani moc ptát nebude. Ostatně, jeho vlastnictví bude výjimečné. Standardem bude jako služba. To je současný trend protažený do budoucnosti.

    Čím více hmotných statků jako služba. Zvykáme si na to u software, tedy jak kdo, já jsem kvůli tomu přestal používat Zoner. Ale i aut. I jiných věcí. Nevyplatí se vyrábět různé konfigurace, ale stejné, a nechat si platit za dočasné odblokování funkcí. Jsem zvědavý na „pirátění“ věcí. Na hustokruté paragrafy je postihující. Na právnie klánie a porubanie. Bude hlídat autorizovaný servis, STK. A u pronajaté věci bude postižitelný každý neautorizovaný zásah, protože do cizího majetku. Nevím jak to bude třeba u ledniček, ale když každá bude připojena v Síti…

    Kopec srandy. Ale lidi si zvyknou, když se to bude podávat v malých dávkách. S tím se bude, tak jako už se i v technologickém důsledku němí, měnit způsob života. Tu a tam bude nějaký rebel porušující zákon tím, že na svém ilegálně provozovaném vehiklu vjede na silnici vyhrazenou pro autonomní provoz. Sledovacím systémem bude odhalen, odchycen, potrestán. Samozřejmě, že nezanikne individuální doprava. Bude velmi drahá. Bude nejen pozemní.

    Více než dnes bude platit přímá úměra mezi bohatstvím a svobodou. Všechna ta omezení většině nebudou připadat jako nesvoboda. Narodí se do nich, budou součástí jejich kultury. Tak jako nám tak nepřipadají nynější omezení. S výjimkou těch, kterým napadají divné myšlenky. Tak jako kdysi, když pro výlet do ciziny bylo třeba zvláštního povolení „stranyavlády“. V jiné podobě a z jiného důvodu se nám to vrátilo. Už více než rok. S přirozenou snahou aby to zůstalo v nějaké míře zachováno. Když už pro to je zavedený a dále zdokonalovaný systém.

    Kam až jsem se v úvahách dostal….
    Protože technologický vývoj je (zatím ještě) součástí naší kultury, každodenního života, které ovlivňuje. Je komplexitou, ve které nastupující silniční elektromobilita je, zatím, nevýznamnou součástí. Ale to někteří, není to tak dávno, říkali o Internetu. Vzpomínám na novodobého „Václava II“ : „Tyhle nějaké internety, tyhle hračičky, no to opravdu ne. Ne, ne, ne. Opravdu ne.“ A do roka měl http://www.hrad….

    Jak jinak by dnešní svět vypadal bez masového rozšíření Internetu, bez masové globální mobilní komunikace, bez masových médií. Co všechno by vypadalo jinak. Jaké globální významné události by nenastaly. A naopak jako by nastaly. Jaké lokální. A co a jak my tady. A kdo, jaký bych já byl….

    Kam až člověka takové úvahy zavedou. Benzín nebo elektřina….

    V pátek vyjedu s naším letitým 1,5l VTEC čtyřválcem, u Shellu naberu šestnáct litrů benzínu, vypiju kafe, zakousnu kus bagety a dá-li pámbu dofrčím do Budějic, pak nějaké objíždění kolem komína, a pak zas zpátky, a za tmy opatrně zacouval do garáže, ne jak posledně, když jsem urval zrcátko. No, už je nové, a nebylo drahé.

    Těšilo by mě, kdybychom se někde potkali. Akorát, že u Shellu zatím elektriku nevedou. V Budějicích u Globusu už ano.

    Tak se tu mějte, těším na další článek, novinek je spousta.

  28. 28. klusacek  19.5.2021  15:21:17

    [27] Tento vyber je ale znacne nelogicky — pokud by mi nekdo nabizel zdarma elektroauto za 700k nebo Dacii za 350k a mel jsem slabost pro Dacie, tak beru elektroauto, obratem ho prodam, Dacii ji si koupim a jeste mi zbyde nejmin na polovinu dalsi.

    Co se tyka sita site, Jirka uz v tom prvnim clanku spocital, ze zrovna u nas je elektriny pro vsechna auta dostatek, v podstate by stacilo prestat ji vyvazet. Jestli mas presnejsi vypocet, ktery ukazuje opak, sem s nim!

    Mimochodem, stabilizovat sit lze jak horkymi zalohami tak rizenim odberu. V pripade masivniho rozvoje elektroaut by bylo mozne menit na dalku jejich nabijeci rychlost, podle momentalniho zatizeni site. Tim by vetsina elektraren mohla pracovat na 100% vykonu, coz je nejucinnejsi.

    Vyrobni cena baterii v nasledujicich 2 az 3 letech poklesne na 50 USD za kWh. Takze baterie toho Ioniqu, lepe receno clanky do ni, s 32 kWh instalovane kapacity (28kWh pouzitelne) by vyjdou na 1600 USD tedy 33 kKc. Tomu uz vodik nebude schopen konkurovat. Navic mit treba pri jizde v tunelu spoustu aut s nadrzemi natlakovanymi na 70 MPa by se mi proste nelibi.

    Vodik rozhodne neni bezpecnejsi nez benzin. Dojezd 800 km uz nektera elektroauta maji ted, treba Ioniq 5 ma kolem 500 km, nabiji rychlosti 100 km/4.5 minuty a to je teprv soucasna generace baterii.

  29. 29. Kamil2  24.5.2021  18:29:44

    Vědec z NASA má nápad… bezkontaktní dobíjení za jízdy… U mobilů už obvyklé. Na to netřeba být vědcem z NASA.
    Doplňovat průběžně po malých dávkách, viz [27].

    Zbývá „maličkost“. Realizace. Jak by to mělo fungovat, jestli vůbec, a jak vypadat a kolik stát. U nás je problém udržovat v provozním stavu obyčejné silnice. Dokonce i dálnice. Příkladmo D1.

  30. 30. BL  27.5.2021  22:59:46

    [27]
    Poměr cena/výkon už je takové argumentační klišé, v podstatě jde o nesmysl, protože do komplexního výběru se dostávají i přehlížené „drobnosti“, které se nakonec rozhodují.

    Doporučil bych léčbu vlastní medicínou a plně okusit klišé „poměr cena/výkon“ na vlastní kůži, třeba taková Dacia Dokker představuje léčebný ideál. Hodně rychle bys změnil názor. Pro někoho, kdo s tím nemusí fungovat zní nízká cena velice dobře, pro skutečné uživatele jde o noční můru.

    P.S.: Pokud máš nohu 9 a více, zapomeň na řízení v pracovních botách s vyztuženou špičkou, protože se dokáže při sešlápnutí spojky šprajcnout s plastem. V lepším případě si jen odřeš „náraník“ na špičce boty, který vydrží více, než plast v autě. Až tak geniálně promyšlené auto se jedná.

  31. 31. Kamil2  30.5.2021  22:05:42

    [30] Nohu mám větší, ale takovou obuv nenosím, řídím v lehké sportovní. V Dokkeru jsem seděl, nemám zásadních výhrad. Na rozdíl od Dusteru, který zevnitř je malý. Soused řemeslník si ho chválí. Stačil koupit ještě s atmo 1.6. Ovšem po vyřazení motoru 1,3 turbo 130K, škrtám ze seznamu. Nový vehikl nepotřebuju, jen udržuju přehled. Nemíním utrácet za zbytečnosti. Radši když peníze pracují než když přes týden hnijí v garáži. Jen, když už, rád bych auto když tak příjemnější než Honda Civic VI, sedan 1,5VTEC, 84 kW, spotřeba do šesti litrů, typicky pět a půl. Která mi vyhovuje a nic v ní nepostrádám. Je jako vyšlapané kecky. Jízdní vlastnosti motokáry, přitom projede i lesní cestou k chalupě. Pořád vypadá dobře, a v provozu jich už moc není. Už ani sebou nevozím panel autorádia. Jedinou nevýhodou je nízká pasívní bezpečnost. Na výběr toho moc není. Z toho co by mi v případě nutnosti vyhovovalo, třebaže je to jiná kategorie, je Suzuki S-Cross. Třebaže předek by mohl být méně nařvaný. Ovšem, když elektromobil může mít vpředu maketu chladiče…

  32. 32. swarm  31.5.2021  13:47:02

    [30] Jo, tady platí, že hodně záleží, kolik pak v tom autě člověk tráví času měsíčně. Když někdo potřebuje jednou týdně 2×30 minut v autě, tak je skoro jedno v čem pojede. Klidně bych na to jezdil starou feldou a bylo by mi to jedno. Ve chvíli, kdy trávím denně v autě 2+ hodiny, tak už začnu řešit, jak jsou pohodlné sedačky, jak dobře jde nastavit volant/sedačka, abych měl opřená ramena a zároveň dostatečně nastavené nohy, jak je řešena bederní podpěra, zda je tuhá spojka (pokud je), jaká je hlučnost na dálnici od motoru a od podběhů, jaké je tam audio, jak dobře funguje bluetooth handsfree atd atd.

    Pro moje použití je dnes minimum auto okolo 450t spalovací, resp. 650 elektro. Kdybych jezdil v autě 5 hodin denně, měl bych třeba ještě vyšší nároky na odhlučnění a podobně.

    Btw tohle se blbě vysvětluje lidem, co autem jezdí málo. Nicméně je to stejné jak s notebooky – na hodinu provozu denně pro přečtení mailů a skype s rodinou stačí skoro cokoli. Jestli mě to živí a běží to 18 hodin denně, nemá smysl kupovat laciný šunt – jednak je to jenom pro zlost a jednak to nakonec ani nemusí vyjít levněji.

  33. 33. Kamil2  1.6.2021  19:10:11

    [32] Souhlasím. Je to jako s nářadím. Jestliže jako kutil občas potřebuju vyvrtat díru, nepotřebuju Hilti, stačí na to vercajk z Lidlu. A obráceně.
    Můj vehikl je dobrý pro víkendové ježdění v tuzemsku, nanejvýš na výlet do Rakouska či do Bavor. Ne na velké cestování nebo denní ježdění, když člověk kromě jen toho musí něco udělat a ne být utahaný. Felda je príma vozítko na venkovské okresky. Ovšem, můj starý Civic, jak zjišťuju má zásadní výhodu. Není to auto pro tlustý. Tak jako skřeti sráželíci přes zimu řádili ve skříních, řádili i v garáži. To po delší době vlezeš za volant zjistíš, že auto je o několik čísel menší. A protože auto se nenafoukne, a za nové se nechce utrácet, mimo jiné k obživě ho nepotřebuju, lepší když peníze pracují než když hnijí v garáži, nutno splasknout.

    Jsem zvědavý kam se pohony vydají, zatím se mi jeví nadějná kombinace elektro a vodík. Nechat to na evoluci.

  34. 34. BL  5.6.2021  13:02:23

    [32 + 33] Přesně a právě proto narážím na klišé cena/výkon. Blbě ne, prostě nelze vysvětlit, dokud nezakusí na vlastní kůži a právě proto zůstávám věrný podstatně dražší VW Caddy v plné palbě se všemi příplatky na zvýšení komfortu a praktičnosti. Nebudu psát nová, protože od ledna 2020 už najela 179 712 km … a dálkovým projížďkám není ještě konec. Socomec (série 2017) zasejc našel výrobní vadu a přepínače sítí v rozvodných obvodech se musí vyměnit za bezvadné, čili velká okružní projížďka po nemocnicích, průmyslových budovách a dalších objektů pokračuje (výměna pod napětím zabere 10 minut a jede se dál). Trochu extrém, ale 350 – 400km je takový denní průměr. Člověk si rád zaplatí za ergonomické sedačky s nastavením sedáku, bederních i loketních opěrek, klimatizaci apod. Stejně tak za přídavné a nezávislé topení, díky kterému v 5 ráno sedám do vyhřátého a připraveného auta. Ze sedadla spolujezdce se dá udělat stolek, nebo sklopný nosník pro přepravu dlouhého nákladu apod. Věci, za které si člověk prostě rád připlatí. I když to auto vyjde přes milion (2.0TDI 110kW, 4×4, ADSG6), zaplatí se a člověk se nezničí nutným cestováním. Osobně jsem hodně alergický na veškeré pazvuky, hučení a další projevy za jízdy. Nejen od auta, ale i dílenské zástavby. Neméně důležitý je i servis, hlavně rychlost a dostupnost dílů.

    Nesnažím se vysvětlovat proč tolik, prostě proto mám své důvody a takové ty řeči o bláznovství, nerozumu … prostě ignoruji.


Napsat komentář