Určitě to znáte. Děláte něco důležitého (užitečného) a musíte při tom hledat na internetu. Z jedné stránky se dostanete na jinou, z té zas na další a z té na Wikipedii. Na Wikipedii začnete procházet i různá další témata, která už se s původním cílem vůbec neshodují. Nakonec přijde odkaz na Youtube a je to zabité :-).

Něco podobného se mi teď také povedlo, ale aspoň jsem se dobře pobavil.  Jedna věc, kterou Apple vyčítám, je jeho snaha se držet určitý přežitých principů v rešení GUI svého operačního systému (mimochodem jejich hardware mám docela rád). Jenže, co už dneska třeba moc nevyhovuje, to tenkrát byla maximální špička. Zrovna to GUI je perfektní příklad.

Našel jsem dvě videa. Jedno je z roku 1984 a ukazuje schopnosti „business“ počítače Apple Lisa s jeho operačním systémem. Druhé je o dva roky novější a ukazuje schopnosti obyčejného PC s operačním systémem Windows 1.04. No zamyslete se sami, který systém se vám líbí víc.

Apple Lisa demo from 1984 Part 1

Microsoft Windows 1.04 demo

Když to tak vidím, tak si říkám, že spoustu své práce bych byl schopen dělat už na takovém počítači, jako byl právě Apple Lisa. Je vidět, že spousta těch tehdy použitých postupů se dodnes nezměnila. A přitom člověk by si říkal, jaká velká evoluce tu byla :-).

Na toto téma se vedou dlouhé spory na všech možných diskuzích věnovaných notebookům. Jedni jsou jasně pro matné displeje a ty lesklé považují za dobré jen jako zrcadlo. Druhá skupina zas jiný než lesklý nechce a obraz matných jim připadá jako jedna velká šedivá blitka. Tak kde je tedy pravda?

Povrchová úprava není vše

Předně je potřeba si uvědomit, že povrchová úprava zdaleka není vše. Daleko důležitější jsou jiné parametry a ty na ní nejsou vůbec závislé – mám na mysli jas, kontrast a pozorovací úhly. Záleží tedy na konkrétním použitém displeji a zpravidla platí, že displeje s vyšším rozlišením mají i lepší zbylé parametry. Nejhorší jsou v podstatě klasické WXGA displeje (1280×800). Na úhlopříčce 15,4“ (i 14,1“) snad všechny s tímto rozlišením, protože na tak velké ploše se týká jen těch nejlevnějších notebooků. U 12,1“ a 13,3“ lze narazit i na dobré kusy. Většinou se týkají Tablet PC (tam jsou lepší úhly potřeba) a dražších luxusních notebooků (například Apple MacBook Air má displej s lepšími pozorovacími úhly).

Ani vyšší rozlišení není podmínkou kvalitnějšího displeje. Taková Sony VAIO s dvoulampovým podsvícením nabízí úžasný obraz (podstatně věrnější barvy díky téměř dvojnásobné saturaci proti běžným displejům), přestože používají většinou rozlišení nižší.

displej MacBook Air je namířený proti oknu s žaluziemi - jak je vidět, odlesky jsou dostatečně tlumené, aby nezabraňovaly použití

Podle fotek nesuďte

Klasický argument lidí s matným displejem: „Podívejte, jak se to leskne, vždyť to nejde v podstatě ani přečíst“. Pravda je někde jinde. Podle fotek vůbec nejde soudit. Důvod je jednoduchý. Člověk má dvě oči a (klasický) foťák je jen „jednooký“. Pokud koukáte na lesklý displej, zaostříte na jeho vzdálenost, čímž se obraz z obou očí vyrovná na jeden bod a tím se složí. Odlesky jsou v podstatně větší vzdálenosti (vzdálenost od oka k displeji + vzdálenost od displeje k objektu, který se v displeji odráží). Tím pádem se jejich obraz nesloží a mají menší intenzitu. Mozek navíc všechny tyto vlivy odfiltruje. Klasické monitory a televize byly také téměř všechny lesklé a nikdo tenkrát tolik nereptal, že tam nic nevidí.

(pokračování článku)

Za celou dobu, co se věnuji této práci, jsem snad nezažil takový skok jako právě teď. Z nového obřího Aceru s Full-HD obrazovkou, velkým výkonem a dvěma pevnými disky jsem „přesedlal“ na miniaturní UMPC s obrazovkou (1024×600) s necelými 5“ a úsporným VIA C7 procesorem na frekvencí 1,2 GHz.

UMPC jsem na recenzi chtěl, protože mě baví sledovat netradiční technologické směry. Už jsem před rokem měl na recenzi Sony VAIO UX1 a ani tehdy a ani dnes nějak úplně nechápu tu cílovou skupinu podobných zařízení. Je to fajn, když si chce člověk v autobuse či tramvaji přečíst pár diskuzí a nějaké webové magazíny (pokud má možnost připojení přes mobil, resp. 3G modem). Bohužel takové psaní je zatím na každém UMPC, co jsem měl možnost si alespoň trochu osahat výrazně horší než na mé Nokii 9300 (na které jsem napsal i několik zápisků do zdejšího blogu). No a bez možnosti psaní je to pro mě jen takové „lepší“ PDA.

Windows port hry Duke Nukem 3D běžící v nativním rozlišení (ovšem i při 320x200 hra vypadá na tak malém displeji dobře)

Když už nic jiného, tak si aspoň po letech zahraji pár her, co jsem měl rád ještě jako malý capart :-).

Posledního březnového dne jsem skočil do reklamačního oddělení Alza.cz, abych vyreklamoval o Vánocích zakoupený box na notebookový disk. Včera v podvečer se u mě zastavilo PPL a přivezlo mi disk z reklamace zpět.

Průběh reklamace

Po kontaktu s reklamačním technikem jsem měl rozporuplné pocity a napsal jsem tedy do knihy přání a stížností moji malou úvahu nad rozdíly reklamací zde a jinde – kupodivu nešlo o hanu žádného konkrétního člověka :-). Po dvou týdnech mi přišla odpověď od šéfa reklamačního oddělení s určitou možností vstřícných kroků. Překvapilo mě, že tam tomu šéfuje pán s příjmením Lakomý – řekl bych, že si z toho určitě někdo musí dělat srandu. Já to se svým příjmením taky neměl lehké ;-).

Box nakonec ke mně dorazil kupodivu kurýrem. Měl jsem za to, že když to tam donesu, tak si to musím i sám přinést. Možná, že už nikdo nechtěl riskovat mou další návštěvu. U Alza.cz jsem měl kdysi jednu takovou velmi vleklou reklamaci, tak jsem si po příjezdu PPL ani nebyl jist, jestli v krabici nebude spíš bomba.

Nový box

Reklamace byla vyřízena formou výměny. Nový box funguje o něco lépe. Dokonce se mi ho na mém notebooku s jedním tlustým kabelem podařilo rozjet i bez připojeného extra napájení (s Akasou tak disk fungoval všude). Převážně bude ovšem nutné i tak používat kabely dva. Doufám, že časem nezačnou další potíže a nebude nutné znovu reklamovat.

Příště už bych si produkt společnosti IcyBox určitě nekoupil. Ta u mě už ztratila důvěru.

V oblbováku (čti „technických specifikacích produktu“) každého eshopu si u mnoha notebooků můžete přečíst podporu prostorového zvuku. Co se vlastně za tím skrývá tak svělého? Připojíte si tam své reproduktory se vstupem pomocí tří jack konektorů, jak jste zvyklí ze svého stolního počítače? V drtivé většině případů zní odpověď: NE!

Digitální 5.1 SPDIF

Výrobci notebooků si to poněkud ulehčili a používají jednoduchou metodu, jak tvrdit podporu prostorového zvuku a zároveň nelhat. Výstup se implementuje pouze jako dioda uvnitř výstupního konektoru na sluchátka. Jde tedy o optický digitální přenos. Na příjem takového signálu potřebujete vhodný receiver. K tomuto účelu se prodávají drahé (kvalitní) set-top boxy. Dále je možné využít vstup na domácím kinu (jen musíte doufat, že tam nebude pomocí cinch konektoru místo optiky). Případně i některé lepší, dražší a kvalitnější repro-soustavy tento vstup taktéž mají (to většinou bývá velmi jasně napsáno v jejich specifikaci – pokud nic takového u svých nevidíte, tak to tam zcela jistě není). Žádný jednoduchý převodník se nedělá – to jen abyste se ani v komentářích zbytečně neptali.

Lze vyvést analogový prostorový zvuk?

Na drtivé většině (98%) notebooků to nejde. Je to velmi smutné, když přihlédnu k faktu, že to podporuje skoro každý integrovaný zvukový kodek. Výrobce ovšem musí implementovat možnost přemapování audio-konektorů na výstupy a povolit tuto funkci v ovladačích. Asi nejrozšířenějším výrobcem integrovaných zvukovek je Realtek. Zda váš notebook umí prostorový zvuk analogově, můžete zjistit v ovládacích panelech v nastavovací utilitě.

17“ notebook Clevo je čestnou výjimkou

(pokračování článku)

Za některé věci se musím stydět jako člověk, co hodně dělá s počítači i na velmi pokročilé úrovni. Dneska se mi málem podařilo smazat nějaká velmi důležitá data ze svého počítače. Asi hodinu jsem to zachraňoval a nakonec dokonce úspěšně. Uvědomil jsem se k tomu, že bych se měl konečně dokopat k nějaké záloze. O některé věci bych velmi nerad přišel a věřit zrovna technice je velmi pošetilé :-).

Už jsem si rovnou vytáhl nějaký disk ze šuplíku a nahraji na něj všechno, o co bych nechtěl přijít. Další odkládání by nebyl dobrý nápad. Přijít třeba o bakalářskou práci, tak to si snad rovnou hodím mašli.

Právě jsem si jen tak z nudy na přednášce dal na MacBooku vyhledat ostatní BT zařízení a byl jsem překvapen, kolik lidí ho má zapnuté. Pochybuji, že všichni ho zrovna potřebují. Jak je to na telefonech, to nevím, na noteboocích je však BT díky nešikovnému připojení na USB v podstatě vždy žrout energie (už jen kvůli tomu, že procesor se nemůže přepnout do nejúspornějších stavů).

Já teda nechávám BT na svých zařízeních vypnuté a zapínám ho jen, když ho zrovna potřebuji (i když je to třeba 10x za den). Jak jste na tom vy?

Dlouhou dobu jsem se těšil, až se mi do ruky dostane na recenzi nějaký ten notebook Apple. Dříve jsem už nějaký notebook od nich používal (i když to teda bylo hodně dávno) a dokonce i s verzí X jejich operačního systému jsem přišel do styku, ač to nebylo na přenosném počítači. Vzhledem k tomu, že jsem velmi otevřený alternativním platformám (pracoval jsem delší dobu s různými Linuxy, Solarisem, BeOS,…), tak jsem si myslel, že MacOS X by mohl být přesně tím, co by mě mohlo nadchnout. Mýlil jsem se.

MacOS X proti konkurenci

Zatímco u Linuxu jsem přesvědčen, že se přesunul z fáze „hračky“ do použitelné podoby. U MacOS X mám pocit, že se povedl přesný opak. Z dříve velmi použitelného systému, který měl značný náskok nad Windows (zejména v dobách kolem Windows 95), se najednou stalo cosi, co nebylo schopné podřídit se novým technologiím.

GUI

Menu lišta společná pro všechny programy je perfektním příkladem. Na počítači s rozlišením 800×600 to bylo velmi pohodlné. Při 1680×1050 a pár spuštěných programech je to však peklo neustále přejíždět nahoru a dolů. Nedej bože, pokud máte připojeno více velkých monitorů. To pak kvůli menu musíte jezdit neustále mezi obrazovkami.

Stejně tak správa oken programů se mi zdá velmi nešikovná. Při minimalizaci v doku sice vidím náhled okna, jenže všechny programy vypadají strašně podobně a ikonka, která je symbolizuje je u náhledu velmi malá (a popisek se objeví jen po najetí myši). Nejhorší je mít třeba otevřeno několik oken stejné aplikace (žádné minimalizované).

(pokračování článku)

Na našem trhu je velmi málo notebooků s možností zakoupení ve variantě s transreflexním displejem. Momentálně asi nejdiskutovanějším notebookem s tímto displejem je jednoznačně Toshiba Portégé R500, která se snad ani v jiné variantě nenabízí.

Co obnáší práce s takovým displejem? Stejně jako skoro všechno je to o kompromisech. Pokud si myslíte, že najdete notebook se super kvalitním displejem pro všechny podmínky provozu, tak vás zklamu. O ničem takovém zatím nevím.

Princip

Nevýhodou klasických displejů při použití pod poledním slunečním zářením je nepoměrně slabší podsvětlovací lampa/LEDky (proti slunci). Na klasické obrazovce uvidíte jen jakési šedočerné šmouhy a máte smůlu. Transreflexní vrstva umožňuje (stejně jako je to třeba na kalkulačkách a podobných blbůstkách, co podsvícení ani nemají) využít dopadajícího světla na displej a zpětně ho „znásilnit“ na podsvícení jako podporu. Toshiba už došla tak daleko, že nad klávesnici dokonce umístila tlačítko, které interní podsvícení úplně vypne. Takové pražící slunce zastane stejně drtivou většinou práce a ještě se dá ušetřit baterie.

jízda vlakem - displej je stále čitelný i přes vypnuté podsvícení

(pokračování článku)

Stihl jsem dnes zaskočit do Alza.cz a hodit jim ten externí box na reklamaci. Technikovi se nakonec nerozběhl na dva kabely ani s jeho diskem (80GB Fujitsu). Nebylo tím pádem vůbec co řešit. Nepotěšil mě jen fakt, že výměna nepřichází v úvahu – disk holt musí na reklamaci.

Asi už jsem u Alzy dlouho nebyl nic reklamovat, nebo se jim tam změnil personál k horšímu. Technik, který mou reklamaci vyřizoval, na mou otázku, za jak dlouho to bude spravené, odpověděl, že to bude za 30 dní, pokud jsem fyzická osoba. Po chvíli ťukání do počítače pronesl s uštěpačným úsměvem, že fyzická osoba nejsem. Nějak jsem to chování vůbec nepochopil, anebo on nepochopil, že to jsou maximální zákonem dané lhůty a ne doporučená doba opravy.

Uvidíme, za jak dlouho bude box opraven. Už teď je ale můj pocit z reklamace negativní. Když se vám někde jako klientovi vysmívají a krmí vás, tak to dobře nepůsobí nikdy. Pár takových situací pro mě už může být důvodem jít příště nakupovat ke konkurenci. „Nepřátelský“ přístup nemám rád nikde a už vůbec ne tam, kde nechávám celkem vysoké sumy peněz. Škoda jen, že ten eshop mají stále nejlepší.