Jaké jsou podle vás největší mezníky vývoje notebooků?

Nedávno jsem se vrátil k večerní kratochvíli pro případy, kdy nejsem doma, mám s sebou notebook a nechce se mi dělat něco užitečného. Pročítám si staré americké IT noviny (zejména Infoworld) mapující vývoj business počítačů, notebooků, workstations, operačních systémů a tak vůbec. Začal jsem někde v polovině 80. let a sem tam pročtu zajímavé články a úvahy z každého čísla. Aktuálně jsem na začátku roku 1990 a musím říct, že je fascinující sledovat, jak rychle se tehdy všechno formovalo a docházelo k zásadním objevům, které dnes považujeme za naprostou samozřejmost.

Čtení dobových periodik je důležité pro pochopení tehdejší doby. Spousta zajímavých událostí a postojů se totiž za pouhých 20 let značně překroutila. Nejsmutnější pak je, když vychází v odborně se tvářících magazínech historické články tvořené pouze na základě zahraničních kompilátů – byť někdy psaných insidery, ale často ohnutých ve prospěch jedné ze stran. Ostatně podobným způsobem dnes vzniká i nejedna tištěná publikace obsahující více, či méně nepřesností a nesmyslů (a teď nemyslím jenom Zandlovu knihu o Apple).

Přelom let 1989 a 1990

Doba, na které jsem se nyní zastavil, je pro notebooky a počítače velmi zajímavá. V případě notebooků dochází k prvním snahám o barevné displeje, i když zatím jsou kvůli výrazným duchům a přelévání barev mnohdy hůře čitelné než monochromatické varianty (zatím ovšem nepřišlo nic s aktivním TFT, které situaci změní). Kromě jiného se k začátku roku 1990 začínají masově vyrábět 2,5“ disky (mimochodem výška 17 mm), které otevírají cestu k vývoji plnohodnotných počítačů při zachování rozměrů a hmotnosti blížících se modernímu pojetí notebooků (tj. ne moc tlustá krabice s hmotností pod 4 kg).

Na straně počítačů obecně je zajímavé sledovat snahy o získání DTP/CAD trhů na poli PC a Maců, s nimiž souvisí příchody kalibračních sond, obrazovek s vysokým rozlišením (od 1024×768 po 1600×1200) a grafických karet schopných akcelerovat vykreslování grafických elementů.

V PC se zrovna odehrává pomalá změna mínění firem a uživatelů ohledně OS/2, který se nejdříve snaží prezentovat jako univerzální nástupce DOSu, později jako OS pro výkonnější část segmentů PC a ke konci jako soupeř UNIXu. Hromady nadšených článků o systému budoucnosti se postupně mění ve skeptický pohled, kdy na běžné PC je OS/2 tak náročný, že nenechává dostatek prostoru pro komplexní aplikace, a pro hi-end segment zas nenabízí tolik možností jako vzkvétající UNIX.

Ostatně segment pracovních stanic je také velmi zajímavý. IBM přichází s architekturou Power a snaží se ohrozit pozice Sunu i SGI příznivou cenou a výrazně vyšším výkonem. Zde už se řeší také výkon ve 3D, kdy základní modely zvládnou vykreslit 90 tisíc trojúhelníků za sekundu a nejvyšší model se speciálním 3D akcelerátorem si poradí s 900 tisíci trojúhelníků za sekundu (první 3Dfx Voodoo jich zvládlo 350 tisíc, ale umělo je už také otexturovat).

Nejzajímavější zlomy ve vývoji notebooků…

Přemýšlím, co bylo ve vývoji notebooků nejzajímavější. Z těch zásadních, co mě rychle přijdou na mysl, bych vyjmenoval třeba příchod podsvícení displejů (výrazné zlepšení čitelnosti), Niklové a Lithiové akumulátory, mobilní pevné disky (3,5“ a především pozdější 2,5“), zobrazení barev, aktivní TFT matice a příchod heat pipe (a s ní skokové ztenčení notebooků).

Zdaleka to není všechno, nicméně významnost objevů je mnohdy závislá na úhlu pohledu každého člověka. Co považujete za významný mezník ve vývoji notebooků vy?

Komentáře k článku

  1. 1. Michal  25.2.2013  19:46:57

    Z těch novějších je dle mě velmi důležité USB ( od 1.1 až aktuálně po 3.0) kdy postupně vytlačilo všechny ostatní porty ( paralerní, seriový, Fireware, disketové mechaniky a dnes i optické mechaniky). S nasazením USB3.0 zmizel i eSata a díky jeho univerzálnosti nevidím reálně ani větší úspěch thunderboltu. A pak ještě vidím velký přínos ve Wifi.

  2. 2. Honza  25.2.2013  21:34:55

    Podle mě byl jeden z největších zlomů přístup výrobců ke kvalitě a ceně notebooků. Je sice pravda, že dnes jsou notebooky skoro pro každého, ale je škoda, že se dnes notebooky berou jako spotřební zboží. Kdysi byl notebook v rodině klidně i 5-7 let, ale nyní? 1,5-2 roky a notebook letí pryč protože je málo výkonný anebo se něco rozbilo. Svůj notebook už beru jako člena rodiny (IBM r40) sice jsem už měnil panty, měnil cpu, RAM, pevný disk a koupil novou baterii ale stále mi v dnešní době plně vystačuje.Mimochodem díky autorovi webu, že si občas najde čas na napsání zajímavého a poučného článku.

  3. 3. rmartin  25.2.2013  23:11:10

    Jak už to nakousnul Honza, jako největší zlom vnímám okamžik, kdy se z notebooků stalo spotřební zboží a přestaly být navrhovány a vyráběny pro lidi, kteří s počitači pracují.

  4. 4. elzet  25.2.2013  23:42:25

    Pro mě je tím největším zlomem jednoznačně nástup bezdrátové konektivity k Internetu (WiFi, GPRS) a tím pádem možnost být opravdu mobilní, tj. pracovat a komunikovat odkudkoliv, kde je signál.
    Další výrazný moment je nástup touchpadu jako univerzálního polohovacího zařízení, které postupně vytlačilo TrackPointy, trackbally a jiné roztodivné konstrukce prakticky do ilegality. (BTW: hezke ukazky polohovacich zarizenich jsou i v teto stare reklame :) http://www.youtube.com/watch?v=vDn469dSTLU)
    [2]To, že se z notebooku stalo spotřební zboží není zlom, ale přirozený vývoj, paltí to pro cokoliv co zažiju proměnu z profesionálního nářadí na masově dostupnou součást života, doprovázenou brutálním pádem cen. Potkalo to počítače, mobily, fototechniku, auta…

  5. 5. mech13  26.2.2013  8:36:50

    No asi takovy nejvetsi zlom je pro me Pentium-M… Do te doby byly notebooky jen nevykone orezane tezko pouzitelne krabice, vykon se porad silene zvysoval a cokoliv bylo po par letech stary srot. Kdyz prisly Pentia-M, tak brutalne natrhly pozadi P4kam ohledne efektivity a casto i vykonu jako takoveho a do NB se davaly docela slusne grafiky – takze to uz nebyly jen takove nouzovky ale NB mohly plne nahradit klasicke desktopy (samozdrejme ne naslapane WS). Navic se tento izraelsky pocin ukazal natolik dobry, ze splachl netburst do propadliste dejin a jeho vyvoj pokracoval v podobe core-core2 a pak pridanim pametoveho radice a grafiky az dodnes… (nehalem-sandy-ivy)
    Vemte si to jen z pohledu ThinkPadu – T2x s P3 je archiv, T30 s P4 onicem ale kolik T4x porad dobre slouzi a da se na nich fungovat (pokud jim neklekla grafika)?
    Dalsi vec je, ze se zklidnil vyvoj SW. V dobach 486/P1/P2/P3 do bylo dva-tri roky a do srotu… Dnes? 10 let stara T4x se da pouzivat. WTF? Kdy driv to bylo?
    Pentium-M proste bylo meznik nekolika velkych zmen, ne jen notebookovych.

  6. 6. swarm  27.2.2013  18:36:49

    [2] + [3] Zajímavá myšlenka, ale souhlasím s elzetem – je to přirozený vývoj. Věci se stávají více spotřebními, jak klesá jejich cena a lidé si je mohou snáze dovolit. Navíc, když je něco levné, lidi nad tím mnohem méně přemýšlí a obměňují, kdykoli je něco zaujme.

    Jen bych k tomu všemu ještě dodal, že si vůbec nemyslim, že by byl dneska notebook jenom 2 roky a dost. Aktivně se v mém okolí využívají 3-5 let staré notebooky a jejich majitelé nejsou nějací vyznavači muzejních kousků – prostě ty svoje počítače ještě nepovažují za staré.

    Ostatně ThinkPad R61 jsem koupil v roce 2008 (v květnu to bude přesně 5 let) a je to plně použitelný stroj – jak po stránce výkonu, tak i mechanického stavu (nic není poškozeno, baterie drží). Po zimě ho čeká další tvrdá šichta a v létě se o něj budou přetahovat děti na táboře, když si budou potřebovat projít noty nějaké písničky. Věřim, že i to přežije a další roky ho vezmu znovu s sebou.

    Vedle toho mám multimediální Acer, kterému za chvíli budou 3 roky a nejen, že je úplně ok (včetně výdrže baterie 3+h), ale stále na něm hraju náročné hry, počítám náročné simulace a nemám intenzivní potřebu ho nahrazovat.

    Pokud jde o nějaké pracovní aktivity, tak používáme spoustu starších strojů, dokud fungují. Třeba světelnou techniku (cenově o řád jinde) nám na koncertech a tanečních akcích řídí 7 let starý ThinkPad R60. S 9cell baterkou pořád dá 6 hodin, nemá vysvícený displej a rychlý je tak akorát. Řekl bych, že ho ještě pár let nevyměníme.

    …těch příkladů jenom okolo sebe bych našel klidně víc a nevznikají tím, že bych měl větší pochopení pro starou technikou. Mimo větší korporace se nezřídka obměňuje, až když se staré pokazí. U nás jedou hodně ThinkPady (protože mi vyhovuje, že mají všechny stejnou klávesnici, i když u těch nových už to platit nebude), ale jinde maj třeba Compaqy/EliteBooky, případně spoustu starých DELLů Latitude D/E. Najít ovšem starou multimediální Toshibu nebo Acer taky neni problém. Přijde mi, že ta situace je pořád stejná. Notebook z roku 1994 mi připadal taky celkem použitelný tak do 2001 (tj. zase těch 7 let) – vlastní zkušenost. Neřekl bych, že se něco výrazně změnilo.

  7. 7. swarm  27.2.2013  23:36:50

    [5] Souhlasím s tím, že Pentium-M určitě byl zlom, ale pro notebooky nebyl zásadní ani tolik ve výkonu, jako spíš ve spotřebě (resp. poměru výkon/spotřeba). Rozhodně nemůžu souhlasit, že by do té doby byly notebooky nevýkonná ořezávatka. To ti tak možná přijde jen dnes, kdy už je výkon zase někde úplně jinde.

    Díváš se na to moc z pohledu současné situace, kdy souhlasím, že T2x s P3 už je archiv, ale x let zpět to tak ještě nebylo. Tak jako dnes někdo ještě používá T4x, třeba v roce 2008 jsem ještě sem tam potkal podobnou sortu lidí s T2x, kteří si vychvalovali, jak na tom zvládají úplně všechno.

    „Dalsi vec je, ze se zklidnil vyvoj SW. V dobach 486/P1/P2/P3 do bylo dva-tri roky a do srotu… Dnes? 10 let stara T4x se da pouzivat. WTF? Kdy driv to bylo?“

    – Ty T4x, které se používají, jsou 2004, většinou 2005. Já třeba 486 notebook z roku 1994 používal ještě v roce 2000/2001 a platilo to samé co dnes – náročné programy bez šance, ale málo náročné programy jsem používal úplně stejné, jako jsem měl tou dobou na desktopu. Běžel na tom Windows 95 s knihovnami z Windows 98 a šlo tam spouštět cokoli nového. 386 notebooky z roku 1992 jsem zas běžně viděl ještě v roce 1998, a kdo je měl, na nich taky mohl dělat ještě skoro všechno. Když bych šel ještě dál do historie, třeba taková Toshiba T1000 (8088)z 1985 se nová prodávala ještě 1990 a šla na odbyt ve velkém (za $1000).

    V tomto ohledu bych řekl, že v odstupu výkonu se moc nezměnilo.

  8. 8. Sch  28.2.2013  12:35:08

    Swarme souhlas. Jsou to jenom nástroje, třebaže k nim mívám vřelý vztah. Nerad je měním, když je mám pěkně vyšlápnuté. Ostatně například klofání textu není o nic rychlejší na nejvýkonější mašině než na 286. Připadá mně, že na to co umí, nynější programy jsou zbytečně velké a žravé. Vzpomínám-li na DOS, oblíbený Volkov Commander jako alternativa ke stejně funkčnímu,ale daleko většímu NC měl 76 Kb. Nechápu, proč pro psaní textů musím mít program, který je větší a žravější než všechny předešlé dohromady, proč k tomu abych sázel písmenko za písmenkem se musí spouštět všemožné a nepotřebné procesy. Poměr výkon (to je přehazování nul a jedniček)/užitečný výkon (to je to užitečné co z toho leze) je tragický. Nechápu, proč několik stránek jednoduše formátovaného textu ve Wordu musí mít přes dvě stě kilo. A tak je to se vším. Představme s kdyby to bylo obdobné u automobilů. A jak by to dopadlo, kdyby výrobci pořád měnili ovládání. U nového modelu by byly prohozeny pedály, při točení volantem by to zatáčelo opačně, brzdilo by se páčkou blinkrů… Samozřejmě, že pod heslem NEW! Úžasné….

  9. 9. rmartin  28.2.2013  15:09:45

    [6]: Přirozený vývoj to je, s některými dopady nemám víceméně problém (větší rozšíření mezi lidi, nižší ceny, ale také kratší životní cyklus a častější obměna), ale to, že už nejsou notebooky navrhovány pro potřeby lidí, kteří s nimi potřebují pracovat a nikoliv jen koukat na youtube a facebook, je větší problém (snad až s výjimkou Panasoniku, o kterém jsi nedávno psal).

    Vidím v tom to, že notebook coby pracovní nástroj, jak byl chápán posledních ~25 let, už teď zaniká a bude už jen notebook coby hračka v obýváku. Což mě osobně docela mrzí, představa co budu používat v budoucnu místo notebooku, je docela děsivá – nejspíš nějaký nepoužitelný pseudonotebook a k tomu v batohu asi tak 10 redukcí a externí klávesnici.

  10. 10. swarm  1.3.2013  10:46:35

    [9] Podle mě je segment lidí, co potřebují pořád ještě opravdu pracovní notebook, identifikovatelný a nezanedbatelně velký. S tím, jak se teď notebooky tlačí mezi spotřebitele, je sice znát ústup u pracovních modelů společně s jejich menším poměrným zastoupením na trhu, ale k úplnému vymizení kategorie nedojde. Podobně jako začala být pro mainstream nezajímavá část trhu, kterou převzal Panasonic a jemu podobní, něco podobného se může stát i se segmentem, kde dříve byly ThinkPady/EliteBooky/Latitude. Někteří ho opustí (třeba postupnou trasformací produktů), a buď jeden zůstane, který se pak trochu vrátí zpět k našim požadavkům, nebo se vytvoří někdo jiný, kdo bude cítit díru na trhu.

    …možná pak budou stroje více podle našich představ, ale velmi pravděpodobně budou taky dražší, takže část z nás se prostě přizpůsobí a raději koupí něco více consumer.

  11. 11. Python.P  4.3.2013  14:33:33

    Já třeba jako student s né příliš velkým příjmem jsem rád že se teď notebooky prodávají “ za pár šlupek“, ale zase když chceš něco kvalitního musíš už přitlačit… V mém okolí má drtivá většina lidí Inspiriony, Asusy N, HP paviány, LifeBooky, jsem mezi nima taková bílá vrána, proč protože mám ThinkPad – černá krabice na které nerozjedu Crysis 3, jak to jen proboha můžu používat ? ( To se ptají oni, tady to vysvětlovat nemusím) I když na druhou stranu na ve škole vidím nejvíce Dell Presicisionů a ze pár Getaců, důvod proč Dell je jasný – Záruka, výkon, mobilita no a u Getacu je to taky jasný je to prostě nezničitelný ;)

    Abych nebyl jen OT. Tak jako největší „pecku“ vidím TrackPoint první doopravdy použitelné polohovadlo.

  12. 12. elzet  4.3.2013  20:01:31

    [10] Hm, a co až se trh nasytí? Dnes je už málo rodin nebo lidí, kteří by neměli ani jeden počítač nebo laptop, takže podle mě je většina prodaných už druhým/n-tým takovým strojem do rodiny. Když vezmu v úvahu, že průmernému uživateli ten notebook morálně i fyzicky zastará za 2-5 let, mělo by v dohledné době dojít ke zpomalení prodejů. Pak nastane boj o zákazníka, resp. o skupiny zákazníků, kde už nebude možné ignorovat požadavky jednotlivých skupin… a ten kdo nabídne nejlepší vlastnosti za přijatelnou cenu vyhraje.

    Jinak ještě rok, dva a skoro bych do výroby business laptopů šel :-) . Mrtvý segment to rozhodně není, stejně jako není mrtvé klasické PC (i přes všechny věrozvěsty „post-PC“ éry). Myslíš, že by nám Okamura ve „Dni D“ půjčil počáteční kapitál? :-D

    [11] ohó, kdyby za pár šlupek! I kvalitní stroje se válí všude kolem doslova za pár peněz, jen se musí koukat… Přeneseně – každý kupec consumer laptopu/tabletu tlačí ceny repasů dolů, a to je dobrá zpráva! ThinkPady *60/*61 series nebo Delly Lat. D6** nikdy nebyly levnější a ceny jejich nástupců se taky vydaly nezadržitelně směrem dolů.

  13. 13. Schumacher  5.3.2013  17:57:02

    Milníků je více.
    LCD – barevný – DSTN – TFT – IPS – OLED(zítra).
    disketa – CD – DVD – flash
    x86 – Pentium – Pentium M – core duo – iX
    Windows – W3.11 – W95 – W2000 – WXP – W7
    lan-wifi
    aku : nicd-NiMh-Lion
    ekonomicky : v tuzemsku prolomení hranice měsíční průměrné mzdy
    obchodně : přečíslení prodeje desktopů, notebook jako spotřební zboží.

  14. 14. swarm  6.3.2013  0:41:15

    [12] Uvidíme, jak se to vyvine. Určitě a čas bude potřeba pro výrobce identifikovat nějakou skupinu a té vyjít vstříc, nicméně ve firmách vnímám, jak rozhodují v IT stálé méně kompetentní lidé a celkově se i tam vše přesouvá k pozlátku… no a chtě nechtě, firmy jsou hlavní odbytiště pracovních notebooků, takže pokud firmy budou chtít něco lesklejšího a tenčího, výrobci se přizpůsobí.

    Výroba vlastních pracovních notebooků by byla dost hardcore cíl. Aby to mělo smysl, chtělo by to pár velkých odběratelů za zády. Ono přesvědčit firmy, že mají koupit zrovna moje notebooky neni vůbec prdel. Podívej na větší výrobce, co se o něco podobného snaží (Acer), nebo snažili (ASUS) a přestože nabídli (dle mého názoru) kvalitní produkty, dobré ceny i dobré zázemí, stejně maj smůlu. Dostat se do tohoto segmentu je těžký úkol.

    Jinak souhlas, že teď je situace docela dobrá v tom, že je teď k sehnání spousta dobrých strojů a za vyloženě směšné ceny. Bohužel i tento tlak může mít z dlouhodobého hlediska negativní dopad.

  15. 15. Schumacher  6.3.2013  13:56:35

    (14) swarme, otázka je jestli si to jenom nenamlouváš, jestli to není neklamný znak stárnutí. Takhle jsem si pořídil doživotní zásobu discmanů, v obavě že končí a že nebudu mít na čem kloudném kdekoli poslouchat svou oblíbenou muziku. Když jdu na dřeň tak se ptám sám sebe, na co potřebuju klávesnici, proč „počítač“ jak ho známe je zařízení obligátně opatřené klávesnicí zděděnou po někdejších terminálech a psacích strojích. Jestli její používání není nutné vyloženě jen pro práci s textem. Jen proto ji potřebuju, proto dosud nemám tablet. Nakolik je to nutnost a nakolik zvyk, setrvačnost a pomyšlení „Sakra, když už bych si konečně mohl dovolit pořádný notebook, tak pomalu končí. A co bude až skončí?“ Pominu-li speciální programy a činnosti a „cenu zvláštní obliby“, nabídne notebook za čtyřicet tisíc prakticky čtyřnásobek užitku co notebook za deset tisíc? Vydrží fyzicky i morálně čtyřikrát déle? Nabídne notebook, který včera stál čtyřicet tisíc, nyní za deset tisíc, víc než nový notebook za deset tisíc? Nejsem ve vleku minulé tužby, kdy T61 byla jen snem? Nakolik je v té potřebě racionálního a kolik iracionálního? Kdybych sám v tom měl jasno…Potřebuju to či ono z praktického důvodu, nebo jenom proto že to „chci“? Nakolik je důležitý předmět sám o sobě a nakolik jeho užitečná funkce? Neplatíme osmdesát procent ceny za zbylých dvacet procent funkcí? Jak moc je důležitá barva kočky chytající myši? To je rácio. Jenže proč také já koukám po nějakém dobrém stroji za vyloženě směšnou cenu…

  16. 16. swarm  6.3.2013  16:01:59

    [15] Takhle jsem to určitě nemyslel. Nebráním se novým věcem a rád je testuju. Když kupuju notebooky, snažím se vybírat něco moderního. Když jsem kupoval R61 byl to aktuální model v obchodě – dal jsem mu přednost před přicházejícím R400, když jsem zjistil, že přicházející konfigurace jsou se slabšími procesory bez virtualizace. Navíc R61 se doprodávala za dobré peníze.

    Když jsem před časem kupoval T400 (měl bych spíš použít slovo skládal, protože je do posledního šroubku kompletovaný mnou), nebylo to snad kvůli tomu, že bych se uchyloval ke staršímu ze zvyku. Šlo čistě o ekonomický kalkul, kdy T400 mi umožňila získat některé modernější funkce (1440×900 LED displej mnohem vyšší kvality, 450Mb/s tříanténovou Wifi-N, grafiku s akcelerací HD videa) při zachování kompatibility se současným příslušenstvím (tři baterie, adaptéry, dokovací stanice). Z nových ThinkPadů jsem primárně nevybíral čistě z důvodu vyšší ceny pro získání stejného zázemí (nákup doku a alespoň jedné další baterie), a pak objektivních nedostatků typu: hlučnější chlazení, poměr půdorysných rozměrů vůči ploše displeje, horší sklon klávesnice atd. Kdyby nepřišla možnost T400, pravděpodobně bych dál používal R61, protože bych si větší investici zatím nemohl ospravedlnit dostatečnou pridanou hodnotou. To ovšem tolik nesouvisí s obranou před vývojem jako spíš s cyklem obměny a mou pragmatičností.

    —-

    Proč používáme klávesnici? Ze zvyku to imho nebude. Prostě zatím nikdo nepřišel s cenově dostupnou technologií, která umožňuje stejně rychle zadávání textu. Hlasovému ovládání bych se nebránil, ale koncepčně je to špatná náhrada, protože kolikrát píšete, když v místnosti není nikdo další (jinak samo diktovat recenze a ležet přitom na posteli by mi vůbec nevadilo). Myšlenkový přenos mi zatím nikdo nenabízí a dotykové displeje jako náhrada nejsou vhodné čistě z objektivního důvodu chybějící dostatečné zpětné vazby – je možné, že časem se to vyřeší a budeme mít plastické dotykové displeje, které odezvu nabídnou. Až to přijde, budu rád, až to dostanu na test :)

    Jinak s drahými notebooky je to dobrá úvaha. Vycházím z toho, že závislost ceny a parametrů není lineární (takže pravidlo 80:20 jde použít). Čím je toužený parametr důležitý pro menší množinu lidí, tím bude příplatek za něj vyšší (proč jsou asi tak drahé workstaiony, že…). To samé platí pro kombinace parametrů.

    Nedivím se, že koukáš po levném stroji, i když ho třeba chceš na práci. Sám taky koukám po levném stroji a kolikrát mě nezajímá ani značka, ani třída stroje. Jenže požadavky na rozumné rozlišení LCD a dokování sice jsou racionální, ale výrobci o nich dobře vědí, a tak mi je prostě v notebooku za 12 tisíc nedají. Samotnou kategorii low-end notebooků mám ovšem rád. Rád je testuju, protože to často nejsou takové šmejdy, jak se z diskuzí na fórech zdá. Mimochodem třeba své přítelkyni jsem kdysi koupil kompaktní 13″ notebook Benq za 12,5 tisíce… už je to 5 let, pořád slouží na výbornou a měnila se jen baterka – opravdu pochybuju, že notebook za 25 tisíc by chtěla mít 10 let, aby vyšla cena/užitnost stejně. Je to o prioritách, pokud přijmu rozlišení 1366×768 a absenci dokování, nemá dnes bez speciálních požadavků skoro smysl hledat v ceně nad 15 tisíc.

    Můj problém s pracovními notebooky je trochu jiný. Ženou se teď hodně za pozlátkem consumer třídy, implementují hlavně prvky, které nic nestojí, ale spíš otravují (jenže někomu připadají cool), zatímco skutečné důvody, proč lidi na práci víc a víc koukají po consumer modelech, nechápou. V consumer strojích jsou kolikrát o tolik lepší displej a nezřídka se teď setkávám i s lepším chlazením a klávesnicí (ano nová klávesnice v ThinkPadech včetně T mě štve víc než kdejaký levný Acer/ASUS/HP)… krom toho jsou teď často mnohem tenčí, ačkoli odolností se zdají být hodně podobné. Teď zrovna se mi vybavilo srovnání HP ProBook 4540s s HP SleekBook 15… oba v rozumné konfiguraci za 15t, výkon +- stejný, možnosti vlastně taky (dok nemá ani jeden, displej stejné rozlišení), ale SleekBook je tloušťkou snad poloviční, nehučí jako stíhačka ani v zátěži, jeho klávesnice je pohodlnější (stisk) a displej není tak zašedlý. Kdybych stál před takovou volbou upřednostním multimediání (SleekBook) před pracovním (ProBook) modelem, přestože bych ho chtěl na práci a multimédia mě nezajímají. Je to vlastně ironie. Podobné srovnání můžu najít i ve vyšších cenových kategoriích.

  17. 17. Schumacher  6.3.2013  17:56:38

    (16) Kdyby někdo nabídl notebook jako unifikovanou stavebnici, lecjaká konkurence by měla po žížalkách. Takhle nás výrobci mohou šponovat obchodní politikou, že do tohohle modelu nedají tohle, do tamhletoho to dají ale nedají něco jiného, do jiného dají oboje, ale z nějakého důvodu vypadá hnusnějí (z jeich pohledu údajně atraktivněji) než první dva. Když tam dají tohle, nedají tam tamto. Zato je to lesklé, stříbrné, tenké (o to méně portů, menší výdrž a nevýměnná baterka). A pak je kategorie nenápadných ani ne příliš tenkých škatulí řekněme nad čtyřicet ve které je všechno jak má být. Přitom to z čeho je to poskládáno ne že by bylo až tak výjimečné, jen je to poskládáno jinak. Jaký rozdíl v ceně by dělal IPS displej? A jaké displeje jsou ve většině notebooků? Přitom bych určitě našel model za řekněme patnáct u kterého bych si rád připlatil. Jenže to nejde, protože obchodní politika. Všichni ji mají stejnou. A tak čekám, protože notebook s TN nechci a přes dvacet z principu nepůjdu. A než koupím nový budu čekat tak dlouho dokud nebude nezbytí. Udělal jsem jedinou výjimku u mrňavého eee 900ax. Za necelé tři a půl. Sice by mohl být svižnější, ale mám ho na psaní a tahání. Až na lesklá tlačítka touchpadu a zapínání se blíží ideálu, i desplej je kupodivu na TN velmi dobrý. Přiznávám, že jsem ho koupil hlavně proto, že se mi líbil svou obyčejností. Za málo víc bych koupil „lepší“, jenže…je to tak jak píšeš.

  18. 18. elzet  6.3.2013  21:22:08

    [17] ty skládačky už tu v podobě „Verified by Intel“ (VBI) sestav byly, cca 5 let nazpět. Žádná sláva to nebyla, papírově sice líbivé konfigurace, ale v reálných podmínkách to neobstálo (zpracování, servis, dodávaný software atd.) Skládali to nějakých obyč Clevo šasi ze standardizovaných bloků (CBB, Common Building Blokcs). Osobně mám s takovými skládačkami problém hlavně v tom ohledu, že za výsledek nikdo neručí. Jako ono to nějak pohromadě fungovat i držet bude, ale co podpora? Když ti někdo udělá konfiguraci na míru, udělá ti i ovladače a obslužný SW? Bude se starat o vydávání patchů a verzí pro nové OS? Tím, že na výrobek někdo nalepí logo za něj taky přebírá určitou odpovědnost…

    IPS displeje jsou násobně dražší než odpovídající TN, vyrobí se jic míň a technologicky jsou snad náročnější na výrobu. V koncových cenách náhradních dílů je IPS cca 2x dražší.

    [15] vidím to stejně jako swarm, to že chceš za svoje peníze zařízení, které odpovídá tvým potřebám, přece není známka stárnutí, ne? :)
    Od určité cenové hranice samozřejmě nárůst ceny lineárně neodpovídá nárůstu užitné hodnoty, ale podle mě se na to taky nedá koukat jen čistě v rozměrech pořizovací ceny – do hry vstupují různé externality, třeba kolik jsi ochoten utratit za svoje pohodlí a nakolik si ceníš svého času, který (ne)ztratíš vztekáním nad nefunkčním driverem/obslužnou aplikací WiFi pochybného výrobce (která ale byla v nákladech o dolar levnější) nebo jakou cenu pro tebe má kvalitní, tiché chlazení které ti ani v horkém létě nepřipálí koule už při slabé zátěži.

    Jinak tom, že repas za 10k nabídne více, než nový stroj za 10k jsem pevně přesvědčen.

  19. 19. elzet  6.3.2013  21:37:45

    [13] o principech fungování nákupu ve velkých firmách si nedělám iluze, mnohde je situace podobná nebo horší než ve státní správě.
    Ne že bych něco jako vlastní brand plánoval, je to než vzdušný zámek, práh pro vstup do odvětví je obrovský a úspěch rozhodně není zajištěn. Pokusy HP a Microsoftu s tablety budiž v tomto směru mementem, v našich končinách pak podobně neslavně na poli mobilním dopadlo Verzo Kinzo nebo jak se ten gerät jmenoval.

  20. 20. Schumacher  7.3.2013  9:43:40

    (18) „repas za 10k nabídne více, než nový stroj za 10k“ to je slovo do pranice. Vždycky když za snovou cenu vidím takový R61 a podobně, hodně to se mnou cuká. Jenže vždycky si promítnu dodatečné náklady na novou baterku, disk, výměnu unaveného podsvícení, kartu s USB3, s tím vším spojené časové náklady. Kromě toho v těch řadách jsou modely s různě povedenými displeji jak o tom swarm psal. Nehledě na to, že z druhé ruky je vždycky sázka do loterie. Rád bych věděl po čem sáhnout, co nebrat (například čtrnáctku displej se základním rozlišením) s jakými dodatečnými náklady počítat.

  21. 21. swarm  7.3.2013  12:34:19

    Skládačky podle mě nemohou mít úspěch. Je to hodně vidět na vývoji kolem přelomu 80. a 90. let. Dřív ty přenosné počítače byly takové, že někdy šly měnit bez problému základní desky za skoro cokoli jiného. Byl to v podstatě klasický počítač a ve slotu byla upravená grafika s výstupem na interní obrazovku (někde CRT, jinde LCD nebo plazma). Z hlediska stavebnicovosti to bylo super, ale bylo to velké.

    Tak přišly menší laptopy (7-10 kg), které výměnou za maximální rozšiřitelnost a kompatibilitu nabídly lepší mobilitu. Přesto ovšem zachovaly unifikovanou rozšiřitelnost ve formě třeba 1-3 ISA slotů pro karty vzadu. Někteří recenzenti remcali, že už člověk nemá tolik možností jako u počítače, ale lepší mobilita, resp. peníze lidí rozhodly.

    Když se pak začaly objevovat laptopy/notebooky bez ISA slotů, bylo to pro některé redaktory jako strašně závažný nedostatek. Najednou bylo zařízení ještě méně stavebnicové a víc jako jednotný kus (ISA karty se řešily jenom vyvedením sběrnice – tj. předchůdcem dokovacích konektorů do kterého se připojila samostatná krabice se sloty). I tady peníze lidí rozhodly ve prospěch mobility. Poslední metou byly notebooky, které vyvedenou sběrnici neměly. Tam lidé taky dali najevo, že nejsou ochotni platit víc za jednotné možnosti rozšíření ani o pár stovek dolarů.

    Do současného stavu jsme se jednoduše dostali nasloucháním požadavků trhu. Kdyby měl být stavebnicový notebook, byl by hrozný problém v mobilitě, protože by nemohl být tak tenký a lehký jako když je dělaný na míru.

    Projekt VBI pro mě nebyl moc stavebnicový. Procesor, RAM, disk a sem tam grafiku můžu i jinde. Samotná šasi se kupovala se vším ostatním. Uvnitř fungovala jen jedna základní deska, jeden typ invertoru, jedna klávesnice, jeden touchpad a jeden napájecí modul. Displej byl vyměnitelný asi jako kdekoli jinde.

    Teď se uvidí, jestli překročíme další metu – stále více se objevují notebooky s RAMkou i procesorem přímo na desce a zejména v případě RAMky na to mnozí koukají stejně jako koncem 80. let na chybějící ISA slot. Najednou tu jsou notebooky jako MacBook Pro Retina, kde je všechno jeden blok, vadný displej se vyměňuje jako celé víko a uvnitř lze vyměnit jen SSD… a to čistě z důvodu, že si jím zatím nejsou tak jistí a nechtějí si dále zvyšovat servisní náklady. Zase rozhodnou peníze.

    —-

    Ad repas: Repasy mě třeba moc neberou, ale vyřazený z firmy se dá sehnat pod 15 tisíc třeba ThinkPad T420 s hi-res a velkou baterkou, X220 (někdy s IPS) nebo Latitude E6420 s 4jádrem. Když to srovnám s nabídkou nových notebooků pod 15 tisíc, tak bych šel spíš do toho starého a ne z nostalgie :)

  22. 22. Puppy  26.4.2013  21:56:07

    [18] „IPS displeje jsou násobně dražší než odpovídající TN“

    To uz neni davno pravda, napriklad e-IPS displeje jsou za temer stejnou cenu. Ano, je horsi nez IPS, ale stale milionkrat lepsi nez TN hnus. Mimochodem nedavno i takovy Acer uvedl 15.6″ FHD model s IPS panelem, za 800 EUR http://www.notebookcheck.net/Review-Acer-Aspire-V3-571G-53238G1TMaii-Notebook.88610.0.html

  23. 23. Puppy  26.4.2013  22:01:01

    K puvodni otazce, za vyznamny meznik povazuji klavesnice (puvodnich IBM) ThinkPadu a trackpoint, protoze teprve timto se stal notebook opravdu mobilni a pouzitelny bez externich periferii. Samozrejme pak lepsi displeje s IPS panely a vysokym rozlisenim. Vzhledem k tomu, jak hrozne jsou (opet) vsechny dnesni notebooky je dalsim meznikem bohuzel navrat k desktopu.

  24. 24. Puppy  26.4.2013  22:09:35

    [10] ThinkPad, zvlaste pak soucasna rada .30 a novejsi zcela jasne segment pracovnich notebooku opousti a stava se z nich takovy consumer hybrid, co neni ani jedno ani druhe. Prekvapive zajimavejsi jsou v posledni dobe produkty Asusu nebo Samsungu, lehke 13″ stroje s kvalnitnimi displeji s vysokym rozlisenim, presne to ceho neni schopno Lenovo (X1 Carbon je ulet zcela mimo). Klavesnice maji samozrejme priserne, ale to uz nesrovnavam, kdyz v soucasne dobe jiz neni na trhu jediny notebook s pouzitelnou klavesnici (rozlozenim).

  25. 25. jx zero  19.12.2015  12:29:48

    Pozde ale prece:

    * Barevny vs. monochromaticky displej za moc velky meznik nepovazuji. Me ty stupne sedi na Win3.1 zase tolik nevadily.

    * USB je revoluce.

    * Pomer stran displeje je revoluce, ale nevim jstli k lepsimu.

    * Honba za nizsi cenou na ukor ergonomicnosti. Hlavne klavesnice.

    * Ruzne vystrelky v rozmerech (ultrabooky, netbooky, velke ale jeste porad prenosny kravy) spise nez za mezniky povazuji za vystrelky, ktere si casem sedly/sednou.

    * WiFi pro me asi meznik z pohledu notebooku neni. Soucasny notebook ho samozrejme mit musi, ale stejne je obvykle moznost se nekde pripichnout kabelem a nekdy je to jednodussi, nez zjistovat heslo k wifi.

    * Drive byval notebook vetsi skladacka, ale nejaky meznik tam nevidim, spis postupny vyvoj.


Napsat komentář