Nostalgie: Sdílení úložných zařízení a portů pod DOSem
O tom, že Mac má od svých prvopočátků schopnost jednoduchého síťování, ví mnoho lidí. O tom, že podobnou možnost později nabízely i počítače vybavené systémem MS-DOS od verze 5.0, ví jen málokdo.
Přes léto jsem měl půjčený velmi zajímavý notebook Victor V86P od Jakuba Hláska. Tento nádherný stroj je z roku 1989 a jde asi o nejstarší notebook, se kterým jsem kdy měl tu čest si hrát (a pro mě také jediný s CGA grafickou kartou a XT class procesorem).
Problém tak starého notebooku je v tom, že je prakticky nekompatibilní s čímkoli z dnešní doby. Po zapnutí jsem tedy narazil, když jsem chtěl na disk nahrát nějaké programy. U notebooků s procesorem 486 a novějším preferuju přesun souborů po paměťových kartách SD a CF s příslušným PCMCIA adaptérem. V této době ještě PCMCIA nebylo, takže přišla na řadu disketovka.
Aby to nebylo tak jednoduché, osazená disketová mechanika umí číst jen 720kB (místo novějších 1,44MB). Vzpomněl jsem si na své mládí a páskou přelepil jednu dírku na disketě, abych v novějších mechanikách simuloval 720kB disketu, a abych následně zjistil, že disketovka ve Victorovi už moc dobře nečte a neporadí si ani s tím, co sama zapíše.
Microsoft InterLnk
Mnoho dobových souborových manažerů umí kopírovat soubory po sériovém (null-modem), nebo paralelním (laplink) kabelu. Když ovšem potřebujete nainstalovat chráněný program z originální diskety, pouhé zkopírování souborů na disk nestačí. Řešením se ukázal být malý prográmek Microsoft InterLnk, který je dostupný na volitelné instalační disketě MS-DOS od verze 5.0 a podporuje spojení null-modem kabelem.
Na jednom počítači spustíte server a na druhém přidáte do autoexecu klienta. Server aplikace sdílí všechny diskové/disketové jednotky a LPT port počítače a jelikož jde o OS, který nemá multitasking, s běžícím serverem na počítači nemůžete nic dělat.
Počítač, který se k serveru připojuje, může přistupovat ke sdíleným prostředkům serveru stejně jako k vlastním. Diskovým jednotkám jsou přiřazena nová písmena a paralelní port dostane svou adresu. Přístup k zařízením je nativní, takže nevyžaduje žádnou podporu ze strany programů. Na vzdáleném disku můžete spouštět programy a z lokálních programů můžete otevírat „vzdálené“ soubory nebo tisknout na tiskárně serveru.
Velkým překvapením byla jednoduchost zprovoznění. Na jednom počítači jen spustíte program, na druhém přidáte jeden řádek do autoexec.bat. Zbytek je automatizovaný. Nemusíte řešit, kterými porty jsou počítače spojeny, ani jakou rychlost podporují. To vše program zvládá vyhodnotit sám po spuštění. Stejně tak kvůli spojení není nutné restartovat počítače před připojením. U jiné platformy by mě to možná nepřekvapilo, ale u PC s DOSem je to od MS celkem slušný výkon.
Závěrem
Když se mi do Victora podařilo nahrát program asi na 10. pokus, věděl jsem, že už mám vyhráno. Kopírování je rychlejší než v případě disket a nehrozí chyby při přenosu. Victor V86P má v sobě rychlejší 115kb/s sériové porty, takže zkopírování celého 20MB disku trvalo jen 25 minut.
Malý bonus
Z minulého článku (snad) všichni pochopili, že tento semestr studuji v Belgii místo ČR, což znamená, že nemohu pokračovat v recenzování notebooků pro NOTEBOOK.cz. Zatím ještě nějaké recenze vycházely, protože jsem toho měl hodně rozpracovaného, ale tomu už je konec, a tak dnes vyšla moje speciální „rozlučková“ recenze. Ta popisuje zde zmiňovaný Victor V86P z pohledu tehdejších poměrů a současným čtenářům může ukázat úroveň tehdejší mobilní techniky. Jde o malé zpestření, které se jednou za půl roku třeba zopakuju.
Pro přečtení recenze pokračujte zde:
http://notebook.cz/clanky/ostatni/2010/victor-v86p-retro-recenze
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. Žemlák 12.10.2010 18:50:18
Zajímavá recenze, díky. A půl roku snad bez recenzí od tebe vydržíme, ale je to škoda..
Jen bych se chtěl zeptat, jestli bude ještě pokračování X200, máš jí s sebou. Nebo jaký notebook sis vzal s sebou?
A doufám, že můžeme zde na blogu očekávat „alespoň“ nějaké články o Belgii.. :-)
2. skvedo 12.10.2010 19:07:25
Žemlák: podle Twitteru s sebou X200 má
3. swarm 12.10.2010 23:44:43
[1] Vzal jsem s sebou Lenovo ThinkPad X200 a Acer Aspire 5943G… oba mi tu plní velkou službu a za oba jsem rád, že tu jsou. V krátkodobém horizontu sepíšu další články o dlouhodobých zkušenostech s oběma notebooky i s tím, jak je tady v belgii používám a co to obnáší.
Tady na blogu by můj pobyt v Belgii neměl nic ovlivnit. Mnoho článků zde na dokončení čeká třeba 3 měsíce, takže tady asi pohoda. Vše bude záležet na volném čase. Často tu někam cestujeme jen tak pro radost a poslední víkend jsem opět celý trávil někde pryč (tentokrát v Paříži).
4. Logout 13.10.2010 9:23:38
Recenze moc pekna, pobavil jsem se u ni. Jen je na ni na prvni pohled videt ze je psana „jako kdysi“ a nikoliv kdysi. Jsou tam formulace, ktere by na prelomu 80./90. let nikdo nenapsal.
Ale tomu se tezko vyhnes. Kdybych nemel hromadu casopisu z te doby, tak by mi to asi taky neprislo. Neco oskenuju a hodim online.
5. swarm 13.10.2010 10:29:24
[4] Jasný. Vím přesně, co tím „jako kdysi“ myslíš. Psal jsem to s tím, že tento aspekt nebudu řešit a napíšu to co nejvíce podle té naší „modernější“ osnovy ve stylu přijatelném i pro „mainstreamového“ čtenáře (ale uznávám, že psaní v tehdejším stylu by bylo i náročnější). Trochu jsem tam narážel na rozdíly mezi článkem použitelným do magazínu a článkem, který by byl sem na blog. Nicméně, jestli oskenuješ, rád se podívám.
6. Macek333 14.10.2010 21:15:29
Malá poznámka k retro – MFM je způsob kódování dat, to rozhraní (dva kabely) je spíše známo pod ST-506 (podle firmy Seagate). Je sice pravda, že MFM u novějších rozhraních již použito nebylo (snad ještě na některých ESDI rozhraních), bylo nahrazeno RLL, ale píšu to jen pro upřesnění :-)
7. swarm 14.10.2010 23:51:29
[6] Máš úplnou pravdu. Tohle je nějaký můj zlozvyk z dob minulých a správný název toho dvoukabelového rozhraní jsem doteď ani neznal.