Siemens-Nixdorf PCD-4ND (1994)

swarm Červenec 30, 2013 Muzeum 37 komentářů

Přišlo léto a s ním i parné dny, kdy lidé raději vylezou ven, než aby seděli u počítače a četli blogy (podíl návštěvnosti z tabletů/mobilů stoupl z 5% na 10). Kromě toho novinářské akce teď nemají příliš informativní charakter (tedy pokud vás nezajímá, že v závodě jachet se naše posádka umístila na čtvrtém místě z devíti). Z nudy jsem tedy sáhl do svých tajných skrýší a z vitrínky vytáhl další skvělý kousek do virtuálního muzea. Tento můj oblíbenec spatřil světlo světa v roce 1994 a pohání jej procesor třídy 486.

O notebooku PCD-4ND jsem už několikrát v minulosti psal. Je to totiž pro mě svým způsobem srdeční záležitost. Byl to stroj, na kterém jsem udělal spoustu školních prací (ještě v prváku a druháku na střední), skoro denně jsem jej někam tahal a poprvé jsem se o něj s nikým nemusel dělit. Měl jsem na něm Office, čtečku PDF, několik specifických oborových programů (hlavně simulátor elektrických obvodů) a samozřejmě spoustu her. Když jsem přišel domů, připojil jsem jej ke stolnímu počítači pomocí tlustého paralelního kabelu a synchronizoval pracovní soubory.

Kdysi jsem měl starší verzi, která z výrobní linky sjela v roce 1993. Byla to jedna z prvních verzí modelu PCD-4ND a až na lepší procesor (50MHz i486DX2) a disk (320 MB) šlo o konfiguraci bez příplatkových komponent. Displej byl pasivní monochromatický (8,9“ VGA), operační paměť měla 4 MB a o zvukovém čipu jsem si mohl nechat zdát. V muzeu mám ovšem jiný kousek. Je z druhé poloviny roku 1994 a kromě výkonnějšího procesoru Intel DX4 (75MHz), maximálně rozšířené operační paměti (4MB na desce a 16MB RAM karta), nabízí i velký 10,5“ barevný displej (byť jen v levnější pasivní verzi) a 16bit stereofonní zvukový čip.

V roce 1994 byly notebooky na západě již zcela běžným nástrojem. Průměrně se pohybovaly v hmotnostech okolo 3-3,5 kg (subnotebooky 2 kg), měly 4MB RAM (lepší modely 8 MB, ale bylo jich spíše méně – na větší paměť došlo až s Windows 95), úložný prostor mezi 200 a 300 MB již byl standardem a za model s barevným pasivním displejem jste zaplatili $2000-3000 (s aktivním TFT displejem byla cena klidně dvojnásobná).

PCD-4ND byl univerzální stroj zaměřený především na firmy a větší německé provozy (Siemens-Nixdorf byl tehdy největší evropský průmyslový podnik). Měl tedy nabídnout výkon, základní multimediální výbavu i rozšiřitelnost pomocí dokovací stanice. Hmotností spadal do zmíněných hodnot a v nejnižších konfiguracích šel sehnat poměrně levně (na tehdejší poměry).

Němci mají velkou historii v předprodeji notebooků od OEM výrobců. Siemens-Nixdorf si ani tehdy nevyráběl notebooky sám. K výrobě používal OEM partnery jako Quanta a Matsushita (Panasonic), kterým dával přesné pokyny dle návrhu od podnikových designérů. PCD-4ND jakožto vyšší třída z nabídky byl vyráběn v továrnách druhého zmíněného partnera, což už tehdy indikovalo dobrou kvalitu.

Výpočetní výkon a úsporné procesory

Pokud jde o procesory, základ představovaly úsporné řady 25-33MHz Intel i486SX. Tedy klasické 32bit 486 procesory ochucené o matematický koprocesor. Zprvu Intel používal označení i486SL, když existoval pouze jeden úsporný model generace 486, ale později přešel na značení z desktopových procesorů a dodal k mobilním variantám nápis „SL enhanced“.

Takto označené procesory byly vždy vyráběny s 3,3V logikou (místo běžnější 5V) a měly vestavěnou statickou paměť pro uložení všech vnitřních registrů a následné přepnutí do režimu spánku, kdy klesla spotřeba na minimum. Tato technologie se ještě v tom samém roce postupně probojovala i do stolních procesorů a umožnila režim spánku i v klasických počítačích.

75MHz Intel DX4 byl zajímavý procesor. Do stolních počítačů Intel tlačil hlavně své nové Pentium a rád si za něj nechal dobře zaplatit. Intel DX4 byl procesor primárně určený do notebooků, pro které bylo Pentium moc energeticky náročné. Zprvu ho jinam než do notebooků nechtěl nabízet a pod tlakem zákazníků (a konkurence) jej nakonec uvolnil i pro stolní počítače, ale pouze pro OEM výrobce (zákazník si jej jako upgrade ještě dlouho koupit nemohl).

Odborná veřejnost si zprvu stěžovala na označení DX4, neboť byla z DX2 zvyklá, že číslo značí, kolikrát procesor pracuje rychleji než vnitřní sběrnice počítače (50MHz DX2 pracuje se sběrnicí na 25 MHz), zatímco DX4 měl násobič frekvence nastavený na trojnásobek (3×25). Intel k tomu řekl, že DX4 používá vylepšenou vyrovnávací paměť cache (write-back) s dvojnásobnou velikostí (16 kB), což znamená, že nový procesor má skoro čtyřnásobný výkon proti původnímu (fakticky se také chtěl vyhnout označení DX3 kvůli nějakým soudním tahanicím s AMD).

Pokud jde o výkon, byl Intel DX4 vnímán jako vstupní brána k multimédiím, neboť zvládal rozšířenou specifikaci pro přehrávání videa v rozlišení 320×240 s patnácti snímky za sekundu. Dneska už to zní jako úsměvně málo v době 4K filmů, ale tehdy bylo takové video nesmírně náročné a zvládly jej jen hi-end sestavy. Kromě toho šlo o velký pokrok od snad jen rok staré první specifikace, která pracovala s videem v rozlišení 160×120 při stejné snímkové frekvenci (holt nějak se začít muselo).

16bit stereo zvuk

Na přehrávání videa nestačí samotný procesor. Novější verze PCD-4ND měly volitelně zvukový obvod a konfigurace, kterou jsem dostal od kamaráda jej má. Jde o levný čip ES688 od ESS (kdysi známého výrobce zvukových čipů), který nabízí použitelnou hardwarovou FM syntézu (MIDI) a schopnost přehrávat 44kHz/16bit zvuk ve stereu – zvládne tedy přehrávat hudbu v CD kvalitě. Alespoň teoreticky.

Implementace zvukových funkcí do notebooku nebyla výrobcem zvládnuta nejlépe. Připojení na malý uřvaný repráček PC Speakeru mělo nevýhodu v absenci dodatečného zesílení signálu. Buď hrál z repráčku zvuk potichu (zejména proti systémovému pípání) a ve sluchátkách byl v pořádku, nebo hrál repráček dostatečně, ale sluchátka by vám pak utrhla hlavu. Větší problém byla spíš otřesná kvalita zmíněného repráčku. Do třetinové hlasitosti (šla měnit jen softwarově přes mixér čipu) byl zvuk hrozný a tichý, ale ne moc zkreslený. Od poloviny výš už bylo zkreslení příliš silné. Předpokládám, že se počítalo hlavně s připojením nějakých malých PC bedniček s vlastní regulací hlasitosti a vestavěný repráček byl jen kvůli chybovému cinkání ve Windows.

Když už nic jiného, pozitivem řešení s ES688 byla autokonfigurace na úrovni BIOSu. Ani v DOSu jste tedy nemuseli zavádět žádný ovladač a ve hrách fungoval jak zvuk (220h Sound Blaster Pro), tak hudba (388h Ad-Lib).

Pasivní displej a grafický akcelerátor

V roce 1993 udělala společnost Western Digital (dnes už známá jen jako výrobce pevných disků) skvělý grafický akcelerátor WD90C24A2, v marketingových materiálech označovaný také jako WD24 Rocket Chip. Šlo možná o první grafický akcelerátor do notebooků a pravděpodobně výrobce notebooků nějak učaroval (ať už schopnostmi, nebo cenou), protože byl pár let v každém druhém modelu (celé generace ThinkPadů jej měly 2-3 roky, a to včetně modelů s procesory PowerPC).

Grafickým akcelerátorem je zde myšlena schopnost přenášet oblasti obrazových dat v paměti bez asistence procesoru, kreslení čar a vyplňování vymezených oblastí konkrétní barvou, případně vzorem. Často se tato funkce označovala jako BitBlt a „blitter“. V grafickém operačním systému akcelerátor výrazně ulevil procesoru při vykreslování a přesouvání oken a jeho výhodu šlo pocítit prakticky při libovolné činnosti (stačilo jen posouvání stránek v textovém editoru).

Ačkoli většina výrobců notebooků s WD24 mluvila o podpoře maximálně 256 barev, přes funkce VESA a některé ovladače bylo možné zapnout vyšší barevné hloubky s 32/65 tisíci barev. Univerzální ovladač do Windows 95 později vyšší barevnou hloubku nabídl automaticky a ve Windows NT4.0 zas byla dostupná jen v případě, že byl notebook zapnut s připojeným externím monitorem. Omezení barev na 256 mělo příčinu ve způsobu komunikace s interními displeji. Ne každý TFT panel uměl správně komunikovat ve vyšších barevných hloubkách, barevné pasivní displeje (DSTN) to neuměly vůbec a u monochromatických se 64stupni šedi to zas nebylo potřeba (ale zrovna tam to šlo, protože přepočet byl hlavně na bedrech grafiky).

Pokud už jste dosáhli 65 tisíc barev, bylo to kvůli malé video paměti možné jen v rozlišení 640×480. Další rozlišení až do 1024×768 šlo provozovat ve 256 barvách. Pokud jste použili speciální program při zavádění DOSu/Windows 95, přepnul se jeden z registrů v grafickém čipu a automaticky se nastavila vyšší obnovovací frekvence obrazu pro některé obrazové módy. Takových 800×600 při 256 barvách a vertikální frekvenci 75 Hz bylo optimální, vzhledem k rozmáhající se módě pro oči šetrnějších CRT obrazovek.

PCD-4ND jako správný konfigurovatelný notebook nabízel všechny tři typy obrazovek, které se tehdy vyskytovaly. Monochromatický pasivní displej měl úhlopříčku 8,9“ (okolo pak byl tlustější rám) a byl ideálním řešením pro ty, kteří měli notebook hlavně na práci s textem a nechtěli připlácet horentní sumy za lepší obrazovku. Výhodou monochromatických displejů byla vždy také vyšší svítivost, protože bílé světlo ze zářivky se netlumí průchodem přes barevnou masku subpixelů (červená-zelená-modrá).

Stroj, ze kterého píšu, má prostřední možnost – tedy pasivní barevný displej. Za něj jste si tehdy připlatili jen asi $500 (proti $1500 za aktivní TFT) a kromě barev měl také větší úhlopříčku. Při přeměření jsem došel k hodnotě 10,2“ (co si pamatuju, tak TFT obrazovky byly alespoň později stejně velké).

Pasivní displeje jsou sice levnější než aktivní, ale není to bez nějakých obětí. Tím, že zde nemá každý pixel své tři tranzistory, trvá překreslení obrazovky v řádu stovek milisekund, takže na hry můžete rovnou zapomenout – při pohybu se vše slévá do velké šedé šmouhy. Další neduhy se týkají vykreslování větších ploch jednou barvou (plochy jsou trochu flekaté a u kraje obrazovky blednou), nestability některých barev (u určitých barev máte pocit, že se „vlní“) a drobných artefaktů v obraze. Na druhou stranu na kancelářskou práci pasivní displeje stačily a cena rozhodla o jejich větší oblibě.

Překvapilo mě, že při přehrávání videa pomalost displeje moc nevadila. Zmíněných 15 snímků za sekundu ještě není tolik, aby se krystaly změnily do jedné velké matlanice, a pomalé překreslování alespoň zakryje občasné zaškubnutí kvůli nedostatku výkonu:

O rozdílech v rychlosti překreslování mezi aktivními a pasivními barevnými displeji jsem již dvě videa vytvořil (první, druhé). Pokud vás zajímá, jak si vede pasivní monochromatický displej PCD-4ND v akční hře Doom, podívejte se na video:

Velmi pomalé překreslování způsobuje, že se rychlé tmavé scény slévají do velké šedé šmouhy. Jak můžete vidět, před dvaceti lety bránilo hraní na notebooku mnohem více překážek.

Mobilní nasazení

Na cestách vám počítač navýšil hmotnost brašny o 3,24 kg, což odpovídá při tehdejší poměrech univerzálním notebookům, které mohou sloužit také jako náhrada stolního počítače. Ultramobilní stroje sice měly okolo dvou kil, ale měly také menší pevné disky a slabé procesory – nebylo to tedy plnohodnotné řešení pro každého. Zároveň je dobré dodat, že výkonné multimediální stroje měly hmotnost klidně přes šest kilo.

Sám jsem kdysi takto těžký notebook nosil a dalo se to, ale vždy jste přesně věděli, že notebook je uvnitř brašny/batohu, aniž byste se tam museli dívat. Dneska má podobnou hmotnost kdejaký 17“ multimediál. Jen dnes ani ten multimediál nemá v zavřeném stavu tloušťku 50 mm.

Naopak výdrž tři hodiny reálného provozu na jedno nabití není zas tak odlišná od některých dnešních notebooků. Baterie měla kapacitu 25,9 Wh, a pokud jste chtěli zdvojnásobit výdrž, stačilo koupit druhou takovou a vložit ji místo disketové mechaniky. Předpokládám, že s aktivním TFT displejem by výdrž jedné baterie nebyla víc než dvě hodiny. Aktivní displeje tvořily velkou část celkové spotřeby notebooku (a dnes to není jiné).

Notebook byl navržen pro práci pod DOSem, a tak se nespoléhal na speciální ovladače pro ukazatel zbývající výdrže a uspávání. Stav baterie šel odečíst z jednoduchého stavového displeje nad klávesnicí, a pokud baterie docházela, začala blikat dioda pod displejem (rychlostí úměrnou naléhavosti situace). Uspávání do paměti a na disk pro změnu řešil BIOS, který zvládal provést uspání na disk v libovolném operačním systému, pokud na pevném disku byl primární oddíl ve formátu FAT16 a na něm místo pro vytvoření souboru a velikosti operační paměti.

Model PCD-4ND podléhal módní vlně dokování do velkých stanic, které z notebooku udělají plnohodnotné PC. Stanice vypadala jako klasický počítač v desktop provedení a vpředu byly kromě vypínače dvě 5,25“ pozice pro interní zařízení jako jsou pevné disky a optické mechaniky. Uvnitř byly tři ISA sloty pro klasické karty ze stolních počítačů.

Vzadu byly pochopitelně duplikovány všechny konektory notebooku a k nim navíc přibylo rozhraní SCSI. Základní deska stanice měla na sobě integrovaný SCSI řadič (Adaptec AIC 6360Q) a ten představoval jedinou rychlou cestu pro připojení úložných jednotek (interních i externích). Dovnitř tedy nebylo možné připojit klasické IDE disky, ale ve velkých firmách, kam tyto stanice putovaly, to pravděpodobně nikoho netrápilo.

Řešení s dokovací stanicí nabízelo excelentní rozšiřitelnost, a pokud někomu nevadil procesor pouze na úrovni střední třídy v porovnání s desktopy, notebook představoval plnou náhradu.

Ergonomie, klávesnice a trackball

Dnešní notebooky jsou ve většině případů širší než tento, ale pokud jde o rozložení klávesnice, svádí mnohem větší boje. Přitom zde má klávesnice dobré rozložení, ve kterém se lze jednoduše hmatově orientovat a nechybí žádná potřebná klávesa.

PCD-4ND je ještě z generace notebooků, kde se klávesnice umísťovala co nejvíc dopředu. S posunutím klávesnice dozadu kvůli větším opěrkám pro ruce přišel sice před nějakým časem Apple, ale řadě PC výrobců trvalo dlouho, než objevili výhody takového řešení.

Ostatně za zmínku stojí, že až v tomto roce se začaly různé alternativy myší integrovat do notebooků. Ještě v roce 1993 bylo běžné, že si můžete maximálně připojit externí trackball na bok notebooku. Zde už máte trackball integrovaný uprostřed pod klávesnicí, kde je dobře přístupný pro leváky i praváky.

Na klávesnici i trackballu se projevil zub stáří. Klávesnice má tužší chod, takže vyžaduje trochu cviku při psaní. Trackball má pro změnu velkou tendenci se zasekávat a nepomáhá ani čištění. Zdá se, že přítlačná kolečka už jsou příliš opotřebovaná. Když jsem ještě končil s používáním vlastního kusu před více než deseti lety, pořád byly obě tyto komponenty funkční. Zdá se, že dalších deset let stáří si vybralo svou daň (oba problémy jsou typické snad pro všechny kusy tohoto notebooku).

Windows NT3.51

Mít v roce 1994 v notebooku 20 MB operační paměti, to už bylo na úrovni základních pracovních stanic. Bylo mi tedy líto v takovém stroji mít jen DOS a Windows 3.11. Sáhl jsem tedy po dobovém operačním systému, který se na pracovní stanice hodí – Windows NT 3.51 Workstation.

Jde o přímého předchůdce dnešních Windows, který vznikl jako alternativa k původním jednodušším Windows, aby pokryl potřeby segmentu pracovních stanic a serverů. Systémy Windows NT nabídly funkce jako SMP podporu více procesorů (unifikované rozhraní dříve než v komerčních PC UNIXech), zabezpečení, lepší multitasking a v případě verze 3.5 také plnou podporu znakové sady Unicode. To vše s klasickým vzhledem jednodušších Windows (3.11).

Systém pro svůj běh požaduje alespoň 12 MB operační paměti (místo 4 MB pro pozdější Windows 95) a 16 MB se uvádělo jako doporučená hodnota. S 20 MB RAM systém nemá potřebu hrabat na disk více, než je třeba, a s otevřenými několika programy (terminál na výkonnější počítač, textový webový prohlížeč, IRC a Word 6.0) se při běžné práci disk nemá problém na dlouho vypnout. Na rozdíl od novějších Windows (NT) nedochází k neustálému přístupu systémem na disk. Se 75MHz procesorem je vše neskutečně rychlé a navzdory vyšší náročnosti systému je celkový dojem při běhu více programů lepší než v případě Windows 3.11. Tehdy šlo o velmi povedený systém a Microsoft byl chytrý, že s prací na NT začal tak brzo, přestože do hlavního proudu se tato řada Windows dostala až s verzí XP.

Pokud byste měli podobný notebook s 20 MB RAM, je asi nejvhodnějším systémem Windows 95. Pro ten je totiž hromada programů a podpora různých rozšiřujících karet je také nejlepší. Navíc s PCD-4ND je pod Windows 95 nejlepší vestavěný ovladač pro grafickou kartu – můžete s ním používat jak 65 tisíc barev v 640×480, tak vyšší obnovovací frekvence obrazu v různých rozlišeních při 256 barvách. V NT 3.51 mám na interním displeji 640×480 ve 256 barvách a vyšších rozlišení jdou jen v 16 barvách. Navíc vyšší obnovovací frekvence jsou na externích monitorech zapovězeny. U mě ovšem rozhodla mnohem lepší podpora sítí (zejména těch, kde se pracuje s přístupovými právy), plně funkční Unicode a v neposlední řadě špičková stabilita – NT 3.51 prostě nepadají. Kromě toho jsem si je vždycky chtěl vyzkoušet a tohle je dobou ideální stroj.

Technická specifikace

  • Procesor: 75MHz Intel DX4 (mobilní varianta se sníženým napětím na 3,3 V, 3x25 MHz)
  • RAM: 20 MB (4 MB na základní desce a 16MB speciální RAM karta)
  • Grafický adaptér: Western Digital WD90C24A2 (768 kB, VESA 1.2, GUI akcelerace)
  • Interní sběrnice: VESA Local Bus, ISA
  • Displej: 10,2“ pasivní barevné DSTN LCD (640×480)
  • Pevný disk: 209 MB, 2,5“ IDE (Seagate ST9235A)
  • Rozhraní: 1x sériové, paralelní, 2x PS/2 (klávesnice, myš), dokovací konektor, sluchátkový výstup, mikrofonní vstup, 2x PCMCIA II/III (16bit),
  • Bezdrátové možnosti: SIR příprava (pro funkčnost se do připraveného jack konektoru musí vložit vysílač/přijímač)
  • Výměnné jednotky: 3,5″ disketová mechanika HD (1,44MB)

Schopnosti grafické karty:

  • Nejvyšší počet barev: 65 tisíc (640×480)
  • Nejvyšší rozlišení: 1024×768 (256 barev)
  • Nejvyšší obnovovací frekvence: 75 Hz (88 Hz pro textový režim)
  • Akcelerační funkce: Windows GUI akcelerace, DirectDraw, BitBlt, lineární adresace
  • Podporované obrazové režimy nad rámec VGA: 640x480 256 barev (60/75 Hz), 640×480 65 tisíc barev (60 Hz), 800x600 256 barev (56/60/72/75 Hz), 1024x768 256 barev (44i/60 Hz).

Grafický adaptér umí klonovat obraz mezi interním displejem a připojeným monitorem. Při klonování má externí monitor vždy 60 Hz. Pokud je zapnuto rozlišení, obnovovací frekvence nebo barevná hloubka, které by adaptér neuměl zobrazit na obou monitorech, přepínání monitorů nefunguje.

BIOS

Firmware notebooku je licencovaný Phoenix 486 BIOS, který byl velmi oblíbený, neboť šlo o jediný široce dostupný BIOS se špičkovou podporou rozšířených mobilních funkcí (vypínání nepotřebných komponent, uspávání na disk a do RAM). Zde je již aktualizovaná verze s podporou disků nad 500 MB (LBA).

Pod čarou

Siemens-Nixdorf PCD-4ND byl povedený notebook a není to tak dávno (pár let), co jsem sem tam nějaké kusy našel běžící na měřicích pracovištích. Dnes už bych si nedělal naděje a řekl bych, že většina jich musela skončit v popelnici nebo někde hluboko ve skříních s vyřazeným hardware.

Siemens-Nixdorf jakožto průmyslový gigant měl s návrhy notebooků několik let zkušeností a ani PCD-4ND nebyl jeho poslední počin. Přímým nástupcem byl v roce 1995 model pojmenovaný PCD-5ND, který byl zabudován ve stejné šasi (včetně klávesnice, trackballu, baterií a identického dokovacího konektoru). Jedinou vizuální změnou byl ve vyšších konfiguracích 11,3“ aktivní displej, konečně s vyšším rozlišením 800×600.

Hlavní změny se odehrály pod kapotou, kde byla osazena nová základní deska s pasivně chlazeným mobilním 75MHz procesorem Intel Pentium (P54C, 1,5×50, spotřeba 3-4 watty), integrovanými 8 MB operační paměti (opět s možností rozšíření kartou), lepší grafikou Chips and Technologies 65545 a konečně pořádnou zvukovkou (ES1688).

Po tomto modelu přešel Siemens-Nixdorf na slovní značení svých modelů a přišel nástupce SCENIC Mobile 500 s upraveným vzhledem a touchpadem (základní rysy jsou podobné). Při restrukturalizaci podniku byla divize počítačů o pár roků později oddělena a vznikl Fujitsu Siemens Computers. Před pár lety Fujitsu odkoupilo podíl Siemensu a dnes se již jako značka používá pouze Fujitsu. Přestože jde o japonského výrobce, nižší řady notebooků se vyrábí v německých fabrikách kousek od našich hranic (skutečně vyrábí, nejde jen o OEM návrhy jako dříve).

Další fotky

Můj původní kus z dávných dob

Všechny fotky v plném rozlišení

Pokud byste si chtěli fotky prohlédnout ve větším rozlišení, už nějakou dobu se na FB stránce NotebookBlogu válí obsáhlá galerka s komentáři.

Komentáře k článku

  1. 1. rmartin  31.7.2013  10:00:10

    Díky za článek, tyhle historické já nejraději. Siemens dělal v té době designově zdařilé stroje, vždycky se mi líbily, ale nikdy jsem žádný nevlastnil. Ty malé informativní displaye tehdy byly dobrý nápad, ocenil bych to i dneska, dalo by se na tom zobrazit spousta užitečných informací. Škoda že je trend přesně opačný, nejlépe vyházet i všechny diody, aby člověk nevěděl, jestli notebook spí nebo je vypnutý, či zda-li pracuje/nepracuje disk, o aktivitě bezdrátových adaptérů nemluvě. Také mě zaujalo použití Windows NT 3.51, nikdy jsem s nimi nepracoval, řadu NT jsem začal poznávat až s 4.0. Docela mě to navnadilo si s nimi také pohrát.. nejlépe si udělat doménovou síť s Win NT /3.1/3.5/3.51 Server a několika stanicemi. Člověk pak snadno zjistí, co věcí, které považuje za relativní vymoženost poslední doby, je v nějaké podobě samozřejmností už 20 let.

  2. 2. swarm  31.7.2013  10:31:32

    [1] 3.51 a 4.0 jsou v mnohém hodně podobné. 4.0 je vlastně takový 3.51 se vzhledem Windows 95, ale vnitřně je rozdílů málo. Mně se 3.51 líbí právě z toho důvodu, že už se v mnohém chová stejně jako moderní NTčka, ale je velmi rychlý i na hodně pomalém HW s 16+ MB RAM.

    Pro mě jsou ty počítače mnohem zajímavější, když se s nimi dokážu připojit do sítě a pak u starých notebooků NT 3.51 vede nad Win3.11 – připojí se na sdílené složky, má FTP server, dají se tam rozběhat 32bit aplikace, fungují dlouhé české názvy na NTFS i FAT a nepadá.

    NT 3.5 jsem nikdy nezkoušel, ale pokud jde o NT 3.1, tak tam je nepříjemné, že úplně chybí podpora PCMCIA a má větší RAM nároky než 3.5(1) o 4MB, navíc v zátěži má asi o 10-30% nižší výkon a chybí mu řada komponent pro správu.

  3. 3. Kamil  31.7.2013  13:44:32

    Příjemný závan nostalgie. Zdá se rychlejší než XP na netbooku s N270. Vzpomínám na svůj první barevný HP 600C s vyskakovací myší. Mám pocit, že staré stroje jsou relativně funkčnější a lépe sladěné s operačním systémem účelně využívajícím každý bajt paměti.

  4. 4. Spasan  15.4.2014  19:26:26

    já jeden vlastním a tím pádem by mně zajímala jeho cena. vím že jeho baterka má hodnotu 139.00 (dolaru)

  5. 5. swarm  16.4.2014  19:47:59

    [4] Jestli má baterka hodnotu $139, tak ji prodej samotnou bokem. Notebook se prodává za 300-1000 korun podle stavu.

  6. 6. zdenin  26.10.2014  16:59:51

    Zdravim.
    Po letech jsem ho vytahl jenze jsem si tam tehdy nastavil heslo v biosu a ted si nepamatuji jake.
    Pomuzete jak to resetovat?
    Diky

  7. 7. swarm  26.10.2014  17:43:13

    [6] Hledal bych univerzální hesla na Phoenix BIOS.

  8. 8. zdenin  4.11.2014  12:52:45

    Tak jsem nejdriv vydelal bios a nic.Pak jsem oddelal baterku a zase nic.Nechal jsem tedy bios venku i baterku asi hodinu a pak to slozil bez baterky a uz heslo zmizelo.Ani nevim jak ale proste zmizelo.Ted to bezi bez baterky a vse funguje.Hesla univerzalni nepomohla ale i tak diky za tip.

    jeste shanim sitovku k SIEMENS Nixdorf PCD-4ND.
    Poradite kde a jakou koupit aby fungovala pod Win 95?
    Nebo treba nekdo doma ma a chce ji prodat.
    Diky.

  9. 9. Ivan  23.12.2014  18:25:03

    Zdravím.Mám stejný počitač ale kdysi se na něm oběvovaly ruznmé věci jaky monitor atd a ted se zobrazují jen barevné čáry.Kdyby jste prosím poradil.Bud bych přijel a nebo nějak na dálku.Líbí se mi že je takhle starý.V případě bude-li někdo chtít úomoci,tak moc moc děkuji S pozdravem se loučéí Ivan email:avomet2@seznam.cz

  10. 10. Boďa  3.12.2015  20:27:26

    Tak jsem jej právě vyhrabal ze skříně, zapl jej a po několika pokusech najel, sláva. Kdysi mi dobře sloužil bylo to 486 SX-33, hdd závratných 340MB, ale nejsem sběratel tak je na prodej někomu kdo rád sbírá možná udělá radost. cervor@centrum.cz

  11. 11. Magistr  1.10.2016  20:12:34

    Mám podobný problém jako Zdenin. Na netu jsem si vyhledal nějaká hesla pro BIOS Phoenix, ale žádné mi nejde vůbec vložit. Po stisknutí kláves Fn+Esc se objeví modrá stránka s textem „Enter password Setup“, ale stránka na zadání hesla (po stisknutí tlačítka Enter to jenom pískne) nijak nereaguje. V manuálu k tomuhle noťasu je jenom uvedeno, že se má zadat heslo, ale ne jak a kam. Je možné,že se má nejdříve zmáčknout nějaká klávesa. Neporadíte mi prosím?

    Děkuji za odpověď.

  12. 12. swarm  2.10.2016  21:48:34

    [11] Já ten svůj nikdy zaheslovávat nezkoušel a raději to ani zkoušet nebudu. Nicméně moje zkušenost z těch starých BIOSů (i třeba AMI) je taková, že nemusí nutně zobrazovat hvězdičky při psaní znaků, aby neprozradily, jak dlouhé heslo je. Neznamená to však, že by se znaky z klávesnice nečetly.

    U PCD-4ND by mohl být problém, že je ten Phoenix BIOS poměrně upravený, a je klidně možné, že si tam nastavili v Siemensu jiné univerzální heslo, než jaké má generický Phoenix. Ostatně když jsem odblokovával nějaký 486 s AMI biosem, tak mi zabralo až asi páté univerzální heslo, co jsem někde našel.

  13. 13. Magistr  3.10.2016  19:58:09

    Mně je jenom divné, že to neukazuje „Password failed“, nebo něco podobného, když se vloží neplatné heslo.

    MB

  14. 14. Magistr  4.10.2016  7:10:24

    V manuálu k tomu NTB Siemens Nixdorf 486 PCD-4ND je uvedeno, že když je zapomenuté heslo k BIOSU lze použít pro jeho vygenerování disketu
    „System Utilites“. Noťas jsem dostal bez této diskety a marně ji sháním na internetu. Jestli ji má někdo doma rád bych si ji koupil nebo za odměnu zapůjčil. Ozvěte se mi prosím na barmv@seznam.cz nebo telefonicky na číslo 722677715.
    Děkuji za odpověď.

  15. 15. Magistr  3.11.2016  17:11:58

    Marně hledám na PCD-4ND Service tag. Potřebuji z toho štítku vložit kód do generátoru hesla BIOSU. Může mi někdo poradit?

  16. 16. Machy  9.11.2017  22:08:52

    Kde by se dal sehnat update bios??
    Bios jde lehce odheslovat pomocí software CMOSPWD 5.0 osobně jsem to dělal.

  17. 17. tramtada brmlab  18.3.2018  20:58:06

    jde to odblokovat kusem dratu. ale musi se to bohuzel rozebrat.

  18. 18. Sabina Zelená.  1.1.2022  18:20:56

    Dobrý deň,som zberateľka historických PC a v popredí záujmu mám značky Siemens,Siemens Nixdorf,Fujitsu Siemens a Fujitsu,najviac zbieram stroje PCD*,momentálne mám PCD3Nsx/20,ktorý vyžaduje GO a náhradný adaptér,PCD3Nsl,ktorý vyžaduje drobnú,ale delikátnu opravu,potom Scenic 620 a novšie a na ceste mám PCD4Hsx/25.Rada by som zohnala aj nejaké PCD2* a samozrejme PCD1,ale na ten určite nebudem mať dosť peňazí,keby sa nejaký predával a samozrejme by som rada zohnala PCD2Nsx,PCD3Nsx/16,PCD3NCsl a PCD4N*.
    Potom by som tu rada poprosila,či sa niekomu nechce do opravy mojich laptopov,hlavne na ináč funkčnom PCD3Nsl potrebujem vymeniť vadnú FDD za už zakúpený floppy emulator a treba tam ešte redukciu zo ZIF 1.00 na ZIF 1.25 a aj keď desktopy si opravujem sama,rada by som niekoho zohnala na opravu laptopov,lebo sa mi trasú ruky(vada periférnych nervov) a laptopový HW už je pre mňa príliš drobný,aby to s touto mojou chorobou bolo bez rizika.Ak by mi chcel pomôcť autor článku,rada ho nechám po oprave si urobiť testy a články o laptopoch z predchádzajúcich 2 generácií,než je tento,samozrejme aj normálne zaplatím za prácu,ale keby už u Vás moje Nixdorfy boli,tak prečo o nich rovno aj neurobiť takéto články,z finančných dôvodov by som ich asi riešila postupne po 1,nie naraz,asi by som začaly PCD3NSsl,tam treba len vymeniť FDD,ale tým pádom už si ho môžete nafotiť zvnútra,tie interné kábliky,hlavne k displeju,majú tieto laptopy hrozne krehké,tak bez 100% citu v rukách sa do toho bojím ísť sama.Aby ste sa dostali k FDD,musí sa skoro celý rozobrať a má 2dielnu základnú dosku,ktorej hornú polovicu treba tiež odpojiť,aby ste sa dostali k FDD.
    Rada by som ho zas mala plne funkčný.
    Prosím o pomoc s opravou,bývam v Česku,v okrese Svitavy,laptop na opravu môžem priviezť tam,kam sa dostanem vlakom.
    Za prípadnú ochotu ďakujem.

  19. 19. swarm  1.1.2022  19:19:51

    [18] Sám sice pomoct nemohu, protože notebooky neopravuju (se změnou práce už na podobné věci nemám vůbec čas – kolikrát mé vlastní stroje čekají roky a roky na opravu), nicméně doporučuji na facebooku vyhledat českou spupinu „old computers“, kde jsou lidi, kteří by Vám mohli pomoct. Jsou tam lidé, kteří umí měnit kondenzátory na deskách i opravovat disketové mechaniky. V případě těch FDD citizen je to práce opravdu nepříjemná (je tam vadný řemínek a oprava jen samotné mechaniky je dost hrozná i bez nutnosti rozebrat předtím notebook).

  20. 20. Sabina Zelená.  3.1.2022  12:56:22

    Ďakujem za radu,ale na Facebooku nie som registrovaná a mám z Facebooku strach,skúšala som zatiaľ web OldComp.cz .
    Mrzí ma,že nemáte čas na svoju záľubu.
    Tak PCD4ND má iného výrobcu FDD?
    Ja mám v PCD3Nsl FDD Mitsumi a nepotrebujem ju opraviť,ale nahradiť HxC Floppy Emulatorom,ktorý som zohnala len na ZIF 1.00 a laptop má ZIF 1.25,chcem tam dať ten floppy emulator,aby sa už do toho v budúcnosti nemuselo rýpať,lebo normálna FDD sa bude psuť znovu a znovu,kým ten floppy emulator by mal vydržať dlhšie,než ja,preto som nevzala čínsky GoTek,ale poľskofrancúzsky HxC,naviac floppy images sú na SD,nie na fleške,takže mi z historického stroja nebude trčať fleška,to by bola päsť na oko.

  21. 21. Sabina Zelená.  3.1.2022  19:50:44

    [00]:
    Všimla som si,že máte nastavený HDD down na 2 minúty,to týmto starým a asi aj dnešným diskom hrozne škodí,aj dnes sa neodporúča to nastavovať pod 20 minút a staré HDD priamo neznášali časté zastavovanie a rozbiehanie,dokonca niektoré vírusy z 90tych rokov mali ako deštruktívnu akciu neustále zastavovanie a rozbiehanie HDD,dokiaľ ho to nezabilo,disky z tejto doby mali najradšej,keď sa rozbehli a bežali nonstop celé hodiny,a potom sa rovno s celým kompom vypli,dnes Windows 10 úmyselne zastavuje externé disky po 2 minútach a často pristúpi nejaký proces potom just hneď po zastavení a disk sa hneď po zastavení zas rozbehne a tak niekoľko x dookola,akurát,že dnes je vírusom sám OS a toto Vám robí preto,aby Vám chcípali externé disky 1 za 2.a aby ste si museli kúpiť SSD.Pod 7čkou mi to ten istý disk nerobí,ináč som najvyššie životnosti diskov dosiahla so zakázaným spin-down a naopak mi odchádzali disky,kde sa to zakázať nedalo,napríklad v Toshibe Satellite 430CDT,kde sa v BIOSe nedala nastaviť hodnota nad 30 minút,mi rástli vadné sektory ako huby po daždi,na PCD3Nsl mám zakázaný spin-down a na pôvodnom HDD ani jediný vadný sektor a má úplne zdravý zvuk a správanie,ideálne by medzi spin-down a spin-up nemalo byť menej času,než pol hodiny,ale spin-up neovplyvníte s výnimkou DOSu,kde neexistujú procesy na pozadí,ktoré si môžu hocikedy zmyslieť roztočiť stojaci disk a najradšej to robia ihneď po jeho zastavení,takže sa tomu vyhnete,len ak spin-down zakážete,samozrejme disk bežiaci stále skráti prevádzku na batériu,ale predĺži životnosť disku,a to je priorita,hlavne ak ide o disky,ktoré sa už nevyrábajú.Väčšinou mám nastavené na svojich laptopoch na sieť nikdy nezastavovať a na batériu mám miesto toho(kde je rozdelený Power Management pre sieť a batériu,teda na Nixdorf laptopoch ešte nie) úsporný režim po 20min.neaktivity,lebo keď s tým robím,tak si aj tak priebežne ukladám a potrebujem bežiaci disk(to platí aj v hrách,savujem si progress,kde sa dá) a keď od toho odídem a zaspí mi to,tak ho zobudím najskôr po pol hodine,takto mám minimálnu úmrtnosť HDD a za 22 rokov,čo mám vlastné kompy,mi odišiel 1 disk fatálne a 2 tak,že sa z nich ešte dalo prečítať okolo 75% obsahu a nebootovali,nové dáta od poslednej zálohy sa dali v oboch prípadoch prečítať,oproti tomu mám desiatky diskov OK s touto metódou prístupu,najstarší z nich má za sebou 20 rokov prevádzky u mňa a netuším,koľko pred tým,v tej dobe som mala všetko z bazáru.
    Ináč krásne fotky,super článok a ďakujem za spomenutie LPT laplinku,milovala som to v tej dobe a milujem to aj dnes a práve takto si do nových(=starých,ale novo získaných) exponátov nahrávam svoje obľúbené programy a hry,alebo celé Win16.
    A ak Vás zaujíma,čo bolo pred týmto laptopom,o ktorom píšete,tak Siemens Nixdorf PCD3Nsl sa dokonca ešte v roku 1994 vyrábal ešte v dobe,keď už sa vyrábal Váš PCD4ND,existoval aj vo farebnom variante PCD3NCsl a v prípade tohoto 386kového predchodcu mala čiernobiela verzia väčší displej,než farebná,bola verzia s modemom a bez,CPU 386sl 25MHz, 8MB RAM, 120MB HDD,porty ako Váš okrem zvuku,v tom je len PC speaker s hrozne vysokým zvukom,klonovaný obraz mal PCD3Nsl ako prvý.Trackball bol maličký a ZA klávesnicou,Status LCD o niečo väčší a so sklonom dopredu.Batéria NiMH.
    Pred ním bol v roku 1991 vyrábaný PCD3Nsx/20 s CPU 386sx 20MHz,4MB RAM, 80MB HDD,žiadny trackball,užší,kratší a hrubší case,klávesy od kraja po kraj na 3 strany,len pred displejom nepatrný odstup,LCD 8″ čiernobiely,NiCd batéria o 4 D článkoch,4.8V, 5Ah,FDD v pravej bočnici,nie vpredu,vyššie klávesy,VGA port nie vzadu,ale vľavo pod plastovými dvierkami,vpravo pod podobnými dvierkami PS/2ky,vzadu naviac 2.LPT port,ale zapojený ináč a určený len na externú FDD.
    Všetci predchodcovia radu N ešte starší mali ten istý case a boli to PCD3Nsx/16 s 386sx 16MHz, 2MB RAM a 60MB HDD a PCD2N,v ktorom bola 286ka a len 20MB HDD,a to 3.5″(!).
    Ešte staršie už neboli pravé laptopy,ale Portable PC s batériou pripájanou zozadu externe,ktorá patrila do prémiovej výbavy,a to ešte nebol Siemens Nixdorf,ale len Siemens PCD2P,najstarší už z éry Siemens Nixdorf bol PCD2N,moje 2 sú teda 3.a 4.najstarší typ laptopu Siemens Nixdorf,Vaše sú 5.typ.
    Medzi érou Siemens Nixdorf a Fujitsu Siemens existovalo ešte krátke obdobie,kedy sa vyrábalo znovu len pod značkou Siemens,neviem,či sa za túto dobu stihol nejaký laptop,ale z tohoto obdobia mám v zbierke desktop Siemens Scenic 620(len Siemens,nie Nixdorf,nie Fujitsu),to už má Celeron 433 a unikátny šikmý slot.
    Snáď som Vám to tu obohatila.

  22. 22. Sabina Zelená.  3.1.2022  23:02:24

    Podľa [10] to vyzerá,že inzercia a mejlové adresy sú tu v príspevkoch povolené,takže:
    •Kúpim rôzne laptopy aj desktopy Siemens (Nixdorf) a tiež kompatibilné náhradné diely.Taktiež originálne príslušenstvo mi urobí radosť,napr.klávesnice s logom Siemens (Nixdorf),dokovacie stanice,externé mechaniky,trafá,batérie…
    •Zháňam šikovnú osobu na servis laptopov Siemens Nixdorf,za prácu zaplatím a uvediem zásluhy v Autoexec.bat ako ECHO:).
    •Kúpim 30/36/72pin SIMM RAMky.
    •Kúpim trafo na Dell Latitude C510.
    •Kúpim HDD tesne pod 504MB a 7.8GB.
    •Kúpim koprocesory 287,387 a 487.
    •Kúpim pekné staré desktopové casy.
    •Kúpim AT zdroje.
    •Kúpim 5.25″ FDD.
    •Kúpim diskety(akéhokoľvek typu).
    •Ponúkam (bezplatne/za cenu média) historický SW v kategóriách freeware,orphanware,abandonware a iných,za ktoré ma nepoštípe OSA,keď sa oň podelím,prevažne hry,screenmates,šetriče obrazovky,súborové manažéry,alebo aj kompiláciu Live Windows 3.1 na FreeDOSe na SD/fleške vrátane hier,screenmates a ďalšieho SW.Na beh tejto kompilácie musíte mať možnosť vypnúť Secure Boot a zapnúť CSM,alebo Legacy BIOS.
    •Zbieram historický SW,ale zaplatím len za médium,aby po mne,ani po Vás nešla OSA.Samozrejme ak mi ponúknete SW Vašej vlastnej produkcie,môžem zaplatiť.
    •Kúpim rôzne ISA karty,napr.grafické,zvukové,radiče FDD,IDE,SCSI…
    •Kúpim SCSI disky,mechaniky a káble(všetko 1.generáciu SCSI)…
    •Nekúpim to všetko naraz,ale postupne po zaplatiteľných množstvách,som invalidná dôchodkyňa,nemôžem kúpiť nejakú celú zbierku naraz…čo by som rada…
    …a žiaľ,asi by som do smrti nesplatila nejaké XT,alebo 8bit,alebo môj sen v zberateľstve doslova #1-Siemens PCD1…
    sabina.zelena@yahoo.com

  23. 23. swarm  5.1.2022  18:59:52

    [20] Oldcomp.cz budou nejspíš podobní lidé. Ta skupina na facebooku bude tuším právě kolem tohoto webu.

    Já mám na svých třech notebookových siemensech disketovky všude rozbité, ale přiznám se, že jsem je neřešil, protože k životu notebooku je nepotřebuju. OS tam dokážu dostat na disk i bez disketovky (vyndám, dám do jiného počítače, dám tam dos + instalačky čehokoli dalšího + driver na PCMCIA síťovku / interlink). Dát do notebooku floppy emulator mě nenapadlo. Přišlo mi, že to je až moc velký zásah a nevypadalo by to dobře.

    [21] Ono je ot dost dávno, co jsem to fotil, ale skoro bych si tipnul, že jsem tam ty časy pro nečinnost nastavil jen kvůli focení. Jinak samozřejmě na starých počítačích mám všechny idle timery vypnuté (vlastně i na těch nových).

    Ohledně toho, co bylo po PCD-4ND, mě zaujalo, že existuje i PCD-5ND ještě v identické krabici. Jen má větší displej 800×600 a Pentium (předpokládám, že je to ještě na VL-BUS a nemá to PCI). Mám pak tuším nějaké Pentium MMX, které už je v jiné krabici a s jiným značením. Měl bych ho doma najít a zkontrolovat, jestli v něm nevytéká baterka. Je tam už roky někde schovaný a nebyl na něj nikdy čas.

    [22] Inzerce tu asi přímo povolená není, ale podobné věci jsou ještě tolerované. Jinak je ovšem spousta komerční inzerce, která se sem cpe, a to je všechno nekompromisně moderátory blokováno.

  24. 24. Sabina Zelená.  6.1.2022  0:49:08

    [23]:
    Ďakujem za detailnú reakciu.
    Nad tým som tiež rozmýšľala,že môžem inštalovať cez iný komp.Dokonca v DOSovskej línii sa dá aj komplet inštalovať na inom kompe a presunúť aj hotový disk s nainštalovaným OS a odinštalovať len drivery na špecifický HW.Mám to vyskúšané s Windows 3.1, 3.11 a 95 a s DOSom 3.30, 6.20, 6.22 a 7.10,to všetko dobre znáša sťahovanie HDD,s výnimkou 95ky to ostatné znáša aj sťahovanie F5kou cez laplink,ale na túto metódu už na cieľovom disku musí byť DOS a Norton Commander 5.0,ale čo sa týka chystania disku v inom kompe,tak nie vždy mám generačne blízky funkčný po ruke,napríklad PCD3Nsl ani neviem,či ten disk má ako Large alebo Normal,ale určite nie LBA a keď ho pripojím k novšiemu kompu,tak tam bude LBA a čo naň zapíšem v novšom kompe v LBA móde,tak neviem,na koľko zvládne čítať cieľová NON-LBA doska,preto som,ako ste správne uhádli,chcela mať funkčné FDD,aby som v prípade nutnosti mala ako reinštalovať.Ono naj1duchšie sa mi to robilo vždy tak,že z 1 diskety oSYSnem DOSom a nahrám pol Norton Commanderu 5.0,z 2.nahrám zvyšok NC5,pripojím laplink a zvyšok,teda ak ide o DOS/Win16 SW vrátane Win16,tak *,F5 a káva a po pol hodine až hodine všetko funguje,no ale floppy emulatory chcem používať aj na bootovanie starých verzií DOSu vr.1.x,ktoré bootujú len z floppy a 2.x,pre ktoré nemám dosť malé HDD(16MB),ani CF.
    Aby to nebola päsť na oko,chcem skúsiť floppy emulator dať trochu hlbšie a zakryť čelnou maskou zo zlyhanej FDD,emulator je kratší,než FDD,ale je to otázka dier na skrutky,či sa ho podarí dať o hrúbku čelnej masky hlbšie,na desktopoch sa mi to dosť často darí.
    HxC Floppy Emulator dokonca emuluje aj zvuk FDD pri čítaní/zapisovaní.
    Takže tie 3 hodiny na batériu to bežalo aj s bežiacim diskom?
    Ale tam aj v texte máte,že keď sa disk zastaví,dlho ostane stáť,než naň zas NT 3.51 pristúpi.Ale to ste možno nastavili idle timer práve preto,aby ste videli,resp.počuli,ako málo OS pristupuje na disk,že?
    VLB a Pentium je extrémne vzácna kombinácia,omnoho vzácnejšia,než PCI a 486,ani neviem,či sa niečo také dostalo do sériovej výroby,viem,že sa to testovalo a že to bolo veľmi problematické a nestabilné,lebo VLB vyvinuli pôvodne explicitne pre 486ky a architekturálne to je na 486ke závislé,má to direct link do CPU,ktorý dokonca obchádza RAM,keď skúšali VLB s Pentiom,museli to upraviť a snáď emulovať 486 a než to vyladili,bola PCI zbernica a VLB šla do kelu,naopak tým,že 486ky sa ďalej vyrábali paralelne s Pentiom,tak mnohé 486ky z posledných generácií sa dočkali PCI,napríklad Siemens Nixdorf PCD4Hdx/66 a /75 už boli 486ky s PCI.
    VLB sa za normálnych okolností vyskytovala len v prostrednej generácii 486iek,napr.Siemens Nixdorf PCD4Hdx/33 a najstaršie 486ky boli čisto ISA,napríklad Siemens Nixdorf PCD4Hsx/25.
    Pentium MMX mám tiež,má 75MHz,rovnako ako 486dx4,zaujímalo by ma porovnanie ich výkonu.
    Za toleranciu [22] ďakujem.
    No ja som rozhodne non-profit.
    Nech sa Vám a Vašim kremíkovým Zvieratkám darí.

  25. 25. swarm  7.1.2022  21:21:26

    [24] LBA podpora je problém. I první verze PCD-4ND LBA nepodporují. To je pak dobré vyčíst, jak ten disk (chybně) detekují a nastavit to samé ve stolním počítači s novější základní deskou. Tam pak stačí vytvořit jen první partition (musí být pod 500MB) a půjde z toho i bootovat. Je to ale trochu opruz. Ideální je použít disk pod 500MB a těmto problémům se vyhnout.

    VLB a Pentium paradoxně tak vzácné v noteboocích není. U stolních počítačů byly čipsety tuším jen od OPTi a moc se to neuchytilo, ale u notebooků to bylo naopak velmi oblíbené. Dá se říct, že celá první generace notebooků s nízkotaktovanými Pentii bez MMX, byla tímto způsobem řešena napříč výrobci. Mrkněte na článek v sekci muzeum o Toshibě Libretto 70CT. Ta to tak měla také (samozřejmě že mezi procesorem a VLB grafikou je pak převodní můstek, který je součástí chipsetu). Až ve verzi 100CT dali nový chipset, který už uměl PCI. Podobně to měly i velké Toshiby. Jen ty už přešly na PCI o něco dříve (Libretto mělo VLB/ISA ještě v době Pentia MMX).

    Ohledně uspávání disku – možná že před 10 lety jsem to tak i fakt používal. Už si to nepamatuju přesně. Vím, že když jsem PCD-4ND používal ještě na střední škole, tak ty 3 hodiny dal, i když disk většinu času běžel. Nicméně když jsem šetřil baterku, tak jsem používal fígl (typicky ve hrách, které byly celé načtené z disku při startu), kdy jsem dal Fn+F3 pro uspání do RAM a hned jsem zmáčknul nějakou klávesu. Notebook se probudil, ale disk nechal vypnutý do doby, než na něj bude první přístup. V dobách DOSu bych býval asi ocenil přímo klávesovou zkratku na podobné uspání disku. Třeba na Applu ve starých Mac OS taková volba skutečně byla :)

  26. 26. Sabina Zelená.  7.1.2022  23:15:39

    [25]:
    Mnohé nové kompy majú tendenciu aplikovať LBA na všetko,aj na disky pod 504MB.
    V PCD3Nsl mám pôvodný disk 120MB a je tam atypický BIOS a očakáva pre Siemens Nixdorf zmluvne vyrábané HDD Conner s atypickými CHS hodnotami,v BIOSE sa zadáva len veľkosť HDD a sú tam len také,čo sa k nim dodávali a 120MB je maximum.Po zadaní veľkosti sa CHS vyplní samo na hodnoty pre disky Conner,neviem,či sa to dá obísť,v PCD3Nsx je skoro identický BIOS a keď mi tam raz chcípol disk,našťastie som zohnala rovnako veľký a tie hodnoty CHS pasovali,ale to asi len preto,lebo to bol pravdepodobne spare-part-replacement miesto už nevyrábaných Connerov priamo pre Siemens Nixdorf.
    V moderných BIOSoch naopak už žiadne manuálne nastavenie CHS nebýva a všetko sa berie za LBA.
    Ináč 2.5″ IDE disky sa dosť ťažko zháňajú,nieto ešte pod 504MB,aj v 3.5″ je to dosť problém.
    Ďakujem za info o VLB s Pentiom v laptopoch.
    Sekciu ‚Muzeum‘ si postupne čítam celú chronologicky a vynechávam len tie skoro moderné laptopy,ktoré vôbec nevyzerajú retro.
    No ak ste mali istotu,že sa ten disk zas nerozbehne menej než pol hodiny od zastavenia,tak to mu škodiť nemohlo,ale to teda asi bola hra bez Save Game,alebo ste si savovať nemuseli,no tiež mám aj také hry,čo sa dajú hodiny hrať len v RAM,ale radšej hrám tie,kde už občas savenem,no a aj mám rada zvuk starých HDD.
    Bez toho zvuku to je ako smartfón-vadí mi to ticho…

  27. 27. Sabina Zelená.  7.1.2022  23:34:40

    …ináč 3 hodiny v normálnej zaťaži je obdivuhodné.
    Vtipné je,ako sa vo vlakoch objavili zásuvky až vtedy,keď už to laptopy prestávali potrebovať a už boli aj také,čo dali aj tých 8 hodín z Prahy do Košíc,ale dokiaľ laptopy vydržali priemerne hodinu,tak zásuvky vo vlakoch buď neboli,alebo boli vypnuté a občas,keď ste mali šťastie a v umyvárni bola zapnutá zásuvka,tak to bolo fakt vtipné,keď ste si odtiaľ do 1.kupé natiahli predlžovačku,zaujímavé,že ma za to personál nesprdol,to bolo ešte so Siemensom Nixdorf PCD3Nsx/20…
    …ale keď som chodila v roku 2008 v Brne do krčmy na Nám.28.10.,lebo sa mi lepšie robilo s čapoanou kofolou a čipsami,tak mi raz normálne vynadal personál,že vraj či si myslím,že sa z mojej tržby zaplatí ten prúd,a to bol prúd ešte lacný a nosiť si prácu aj hry takto do krčmy bolo v tej dobe bežné,no a to už bolo s Dellom Latitude C510,ten bol dobrý,akurát sa mi pri sťahovaní stratilo trafo a ešte som nezohnala náhradné(atypický konektor),to by sa mi s Toshibou Satellite 430CDT nestalo…Tú som mala medzi tým a precestovala som s ňou Magyarország a tam nikdy qôli zásuvke konflikt nebol,ale keď som si s ňou sadla do staničnej krčmy v Liptovskom Mikuláši,tak hneď bola pri mne krčmárka a miesto ‚Čo si dáte?‘ sa ozvalo vyčítavo-ublíženým tónom:“Vy ste si tu urobili kanceláriu!!!“…a to som tam vôbec nemala tlačiareň…
    …pardón,vyvoláva mi to tu nostalgické spomienky…

  28. 28. swarm  8.1.2022  11:19:31

    [26] Když mluvím o „novější základní desce“, myslím nějakou generickou z 1996-2000, kde si můžu ručně vybrat CHS/LBA/large a nacvakat čísla, jaká chci (resp. jaká chybně uvádí ten starý notebook). Nové počítače jsou v tomto ohledu zas úplně marné.

    Ohledně disků – nějaké mám ještě v zásobě, protože kdysi mi kolega z práce přinesl disků plnou igelitku :) Zatím nouze není, ale uvidíme za deset/patnáct let. Ono teda uvidíme, jestli je vůbec bude do čeho strkat. Část notebooků mi v posledních letech chcípla (typicky na kondenzátory a vybité EEPROMky/flash).

    [27] S PCD-4ND jsem se něco nacestoval vlakem. Moje baterka poměrně brzo začala mít problém s napětím, což se projevovalo tak, že notebook každých pět minut provozu ztratil jednu čárku baterky na displeji, až postupně přešel do stavu, že pípnul a blikala dioda baterky… to jsem vždy musel použít přes FN dvakrát speaker on/off, aby pípat přestal. Pak byl ještě další stav, kdy to znovu píplo a dioda baterky dělala dvojblik. I když byl notebook přesvědčený, že se za chvíli vypne, vydržel takto běžet ještě hodiny. Občas když přišel průvodčí kontrolovat lístky, nadhodil při pohledu na tu blikající ledku, že se mi to asi brzy vybije, tak jsem musel vysvětlit, že to jenom blbě měří a cestu s tím zvládnu :)

    Jinak já byl ten, co byl notebook taky schopný vytáhnout všude (i v zimě na zastávce vlaku v mínusových teplotách, kdy se černobílý displej PCD-4ND překresloval v řádech sekund), ale málokdy jsem využil nějaké veřejné zásuvky.

  29. 29. Sabina Zelená.  8.1.2022  15:47:47

    [28]:
    Vďaka za zdieľanie nostalgie.
    No tak musím doplniť zbierku o nejaké stroje z daného obdobia,ale napríklad mám tower z roku 1997(Pentium MMX 75MHz) a už jeho BIOS má voľbu len LBA/Large a už nemám voľbu normal a ani tým pádom manuálne zadávanie CHS,ale aspoň mi ukazuje CHS pre CF karty v režime Large a keď to potom použijem v BIOSe 286ky,tak sa tá karta chytí.Potom mám z tohoto obdobia ešte desktop Siemens Scenic 620 s Celeronom 433MHz a jeho BIOS už je plne automatizovaný a ani len mi CHS neukáže.
    A mali by ste nejaké disky na predaj?
    No o 10 až 15 rokov možno budeme žiť v podzemí a mať úplne iné starosti,napríklad aby kovidistická väčšina nenašla náš úkryt a ako zásobovať úkryt a nebyť pri tom zasiahnutá injekčnou puškou…
    …občas sa dívam,či už očkovaným rodičom začali rašiť implantáty à la Borg…
    …v Star Treku borgská asimilácia tiež začína injekciou…
    …a plno iných technológií,ako napríklad touchscreen,Roddenberry predpovedal presne…
    …sakra,radšej keby zrealizovali replikátory,než asimilačné injekcie…
    …tá konšpiračná teória,že v tom očkovaní sú nanoboty a že sa budú ovládať cez siete 5G a tie nanoboty donútia očkované osoby urobiť čokoľvek,čo vláda chce,mi fakt sedí,tak nejak začína éra Borgov a tá propaganda je inými slovami „u will be vaccinated/assimilated,RESISTENCE IS FUTILE!“…
    Už som videla videá,kde osoby fakt šikovné na spájkovanie zvládli takto chcípnuté stroje oživiť,vymeniť kondenzátory,mŕtve Dallasy a pod.,aj mám od 1 známeho ponuku na oživenie zdochnutých Dallasov,akurát nemám auto,aby som tam postihnuté stroje doviezla,sú to desktopy,dosť ťažké a 1 z nich je 286ka Acer 915P,tú nedám z ruky,bezo mňa nikam nepôjde,aj s mŕtvym Dallasom bootuje z diskety,takže úplne mŕtva nie je,tak počká,až bude Trabant po GO a pekne si historický exponát odveziem na opravu iným historickým exponátom a počkám si tam,aby som o ten krásny stroj neprišla.Aj tak bude slúžiť hlavne na bootovanie všetkých verzií DOSu z floppy images cez floppy emulator,lebo tam,kde sa z diskety bootuje,je floppy emulator nevyhnutný,diskety strašne rýchlo chcípajú,keď sa z nich bootuje a mám ich málo,samozrejme chem floppy emulator zamaskovať čelnou maskou z mŕtvej FDD.
    No ale keby bola možnosť opraviť Dallas,tak ho opraviť dám,takto môžem na HDD používať len 40MB a nemôžem z neho bootovať.
    V PCD4ND máte možno CMOS batérie VL3032,také mám v PCD3Nsl s rovnakým rokom výroby a tie sa stále vyrábajú.
    Takto sa mi správala batéria v BlackBerry Classic,to už bola asi 5 rokov stará…
    No ja som mala len 1 laptop,ktorý mi vydržal hodiny,Compaq s vymeniteľnými valcovými batériami,ale na tom mi odišiel displej a predala som ho,aby som si mohla kúpiť Toshibu Satellite 430CDT s dvojnásobnými parametrami,ináč by som na ňu nemala.
    To be continued,musím vyvenčiť Fenu…

  30. 30. swarm  8.1.2022  16:12:34

    [29] Poprosil bych covid tady neřešit. Já tady tohle téma na blogu vůbec nechci.

    S těmi deskami a CHS/LBA – nejlepší jsou prostě takové ty úplně generické Award BIOSy. Jakmile jde o nějaký proprietární počítač (Compaq, Toshiba, Siemens…), mají tam vždycky snahu udělat všechno automatické a nepoužitelné pro podobné velmi specifické hrátky. Můj hlavní retro-počítač je Compaq SFF EN s 500MHz procesorem a přidanou PCI kartou 3Dfx Voodoo3. Zrovna minulý týden v něm umřel disk, takže čeká taky na opravdu.

    Disky zatím neprodávám. Nemám ani prošlé, jestli jsou všechny vůbec funkční. Jen občas do toho hrábnu a něco vezmu. Teď mě to kvůli Compaqu čeká znovu.

    Dallas obvody jsou zábava. U kamaráda jsme opravovali SGI Indy, kde byla v Dallasu vybitá vnitřní baterka. Dostal se tam odlamovacím nožíkem a připájel tam novou baterku :) Zde je to vidět při prvním testu funkčnosti, než tomu dal nějakou hezčí formu:

    http://retro.swarm.cz/20201105/replacing-a-dead-cmos-battery-in-a-dallas/

  31. 31. Sabina Zelená.  8.1.2022  20:31:40

    Pokračovanie [29]:
    No takže taký laptop,čo mi vydržal na obe batérie dokopy nejakých 6 hodín,som mala len 1,ináč,a to asi hlavne qôli ich bazárovému pôvodu som mala väčšinou laptopy s výdržou na batériu okolo hodiny,takže som mala verejne dostupné zásuvky dobre zmapované a hlavne tam,kde som vlastníkovi zásuvky platila za iné služby(jedlo,nápoje,doprava…),mi nejak pripadalo prirodzené,že pár Wh vtedy lacnej elektriny by mohlo byť v cene,ako dnes býva v cene WiFi.
    Nemyslím si,že by niekoho mohlo zruinovať dobíjanie laptopu.
    Používanie laptopu v extrémnych podmienkach:
    Tak kedysi som ho tiež používala všelikde,bavilo ma napríklad v detstve a dospievaní narušiť rodičom trampské stretnutia,kam ma zaťahovali a aspoň na hodinu vytiahnuť kus civilizácie a synovia a dcéry podobne trampsky postihnutých kamarátov,kamarátiek a známych mojich rodičov samozrejme pribehli k môjmu laptopu tiež.Aj čiernobiely Cosmo bol vždy lepší program,než táborový oheň a tie ich praveké kmeňové spevy…
    Iné extrémne miesta,napríklad sťahovanie fotiek z mobilu infraportom do Toshiby Satellite 430CDT uprostred Puszty,alebo rôzne po železničných staniciach,no zastávky občas tiež,ale v mraze som laptopy nezapínala,lebo som čítala technickú dokumentáciu a žiadny nemal prevádzkovú teplotu menej,než 0 a bála som sa riskovať,že sa popsuje.Skladovaciu teplotu väčšina mala tiež od 0,akurát Nixdorfy mali uvedené -20C a raz som šla peši 7Km s Nixdorfom PCD3Nsx/20 v batohu v -22 stupňoch,asi nejak na nový rok,nešli osobné vlaky,musela som peši od rýchlika a bála som sa o laptop,ale vydržal to,no a neskôr som si laptopy roztriedila,tie drahšie,alebo vzácnejšie som brala na bezpečnejšie miesta a tam,kde bolo väčšie riziko,že by som oňho mohla prísť,som nasadzovala tie lacnejšie,menej vzácne,menej výkonné,a potom sa to ešte posunulo a na nebezpečné miesta som si začala brať radšej len BlackBerry,na stredne bezpečné lacnejší z prevádzkových laptopov a na bezpečné miesta ten drahší a historické som von brať prestala,lebo už začali byť vzácne a hodnotnejšie,než prevádzkové a teraz mám ten najlepší ako hlavný desktop replacement PC,ten nikam neriskujem brať,stál 75% dôchodku,potom historické tiež už nikam nenosím,iba ak na servis,alebo keby nebol kovidizmus,tak možno na nejaký retro zraz a na von sú zvyšné 2 prevádzkové,ten,čo mám radšej,na bezpečné miesta a ten,čo mám menej rada,na menej bezpečné a na úplne nebezpečné len BlackBerry,to je napríklad aj ináč bezpečné miesto,alebo trasa,ak je napríklad poľadovica a vysoké riziko,že spadnem,tak to laptop neberiem a vystačím si s BlackBerry.Ešte som si to skomplikovala zbieraním OS,lebo tam,kde mám multibooty,nehibernujem a uspávam len do RAM,takže ich potom nechcem celý deň niekde vláčiť a riskovať,že mi ho RAM vybije a stratím prehľad,čo som mala rozrobené,takže asi 1 nechám single-boot,aby som ho mohla bez rizika hibernovať,asi UEFI Asus,o ten sa najmenej bojím a tým,že je UEFI a jeho CSM je bieda,tak tam asi multiboot ani nemôže byť,je tam 8.1čka,10ku a novšie nechcem a 7čku a staršie tam neviem nainštalovať pre úplne osekaný CSM,tak ostane do terénu a keď oň prídem,tak na to zas vyhradím nejaký lacný UEFI.V tých Legacy,alebo s dokonalým CSM mám zbierkové staré OS v multiboote s prevádzkovou 7čkou,tak s tým fakt nechcem niekde zakopnúť a vôbec asi už nebudem nikam do terénu brať Legacy stroje,lebo sa už nevyrábajú,ako zberateľka ich potrebujem(nie,vo VirtualBoxe ma to nebaví),sú vzácne a bude stále ťažšie zohnať čokoľvek s Legacy BIOSom,tak tie už nikde riskovať nebudem a na cesty asi už len UEFI,ktorého nie je taká škoda a je ľahko nahraditeľný,takže sa to otočilo,teraz riskujem vonku už len nové laptopy a staré držím v bezpečí ako poklady a môj hlavný je niečo presne z rozhrania Legacy a UEFI éry,rok výroby 2012-Fujitsu Lifebook P772,ani niečo také sa už nevyrába a na 1 stranu môže mať 16GB RAM(zatiaľ mám 10),mám tam 2×1.8TB HDD a 8 OS(9 ak FreeDOS a Windows 3.1 rátam zvlášť) a CPU Intel Core i5 4×3.5GHz(2 fyzické,4 logické jadrá),takže keď chcem robiť niečo bežné a dnešné,tak nabootujem do 7čky a na retro z rôznych dôb tam mám dalších 7 systémových oddielov a ide na tom napríklad spomenutá 3.1čka,XPčko,Longhorn…No a niečo také už len tak ľahko nezoženiem,takže s týmto sa pošmyknúť a spadnúť,to by som za ním dlho plakala,to je fakt lepšie riskovať len nejaký obyčajný Asus,než takýto stroj,čo mi plní zberateľské sny…napríklad na ničom inom by nešiel Longhorn prijateľne,aj na tomto nabieha štvrť hodiny,kým 7čka asi 2 až 3 minúty,Vista a Server 2008 Enterprise 32bit asi zhodne okolo 90 sekúnd,no a FreeDOS sekundu,Windows 3.1 asi 2 sekundy a v DOSe mi dokona aj funguje zvuk,čo je na novom kompe vzácnosť.
    Tento stroj má najväčší generačný rozsah toho,čo všetko na ňom beží,od DOSu a Win16,cez Win32 až po Win64,od hier z 80tych rokov až po súčasné aplikácie,no to fakt neriskujem nikam ťahať.

  32. 32. Sabina Zelená.  8.1.2022  22:21:14

    [30]:
    Vážený pán Zima/Swarm,to 1 zakázané slovo v [31] je len preto,lebo keďže som mala rozpísané pokračovanie [29],nemala som to reloadnuté,nejde o ignorovanie [30],to som čítala až po dokončení [31].
    Ináč v [29] som Vás nechcela uraziť,mala to byť humorná vsuvka,plno nás disidentiek a disidentov si dokáže v súčasnom režime udržať aspoň demo verziu zdravého rozumu tým,že si z toho režimu robí srandu,je to taký obranný mechanizmus a hlavne ma ani nenapadlo,že intelektuál ako Vy by mohol byť na 2.strane a teda že by som sa Vás tým nejak mohla dotknúť.Tento názor si na základe Vášho vyjadrenia aktualizujem a beriem na vedomie,že tento web patrí 2.strane.Prosím,až budete konať cenzúru,nevymažte celý príspevok,ale len tú vsuvku,ktorá je Vám nepríjemná.Ja to po sebe editovať evidentne nemôžem,čo mi tu chýba,lebo po sebe nemôžem ani opraviť preklepy.Ďakujem za pochopenie.
    No s tým,čo momentálne mám,je naj1duchšie mať funkčnú FDD alebo floppy emulator.V tom PC z roku 1997 mám Award BIOS,ale asi nie úplne generický,dosku vyrobil Asus a vidím CHS,ale nemôžem ich manuálne nastaviť a pritom je to doska len s LBA1 do 7.8GB.Asi sa divíte,prečo mám medzi zbierkovými PC tak nízku značku,ako Asus,tak preto,lebo ten komp má niekoľko unikátov,je z rozhrania ér,je to už Pentium,ale ešte má 486kové 72pinové SIMM RAMky a tesne vedľa nich je na doske USB interný konektor,verzia 0.7, 0.8,alebo 0.9 a komp pochádza z doby,keď bola USB zbernica už vo vývoji,ale ešte ju žiadne verejne dostupné OS nepodporovali a na dokumentácii k doske je komentár pri tom USB ‚For future use‘ a ešte je tam niekde o tom odsek,kde je,že je to nachystané pre budúce OS,ktoré to dokážu využiť a ďalší unikát je,že v čelnej maske už sú nachystané dvierka na otvárateľný predný USB výstup,ale keďže v tej dobe by to tam ešte nemalo zmysel vyvádzať,je tam vyvedený COM port a má dvierka a je v čelnej maske,qôli tomu som to kúpila,dvierka,za ktorými by ste čakali USB,ale keď ich otvoríte,uvidíte miesto toho predný COM port(obyč.malý).
    Tak by som si z tejto doby mala zohnať ešte nejakú no name dosku,aby tam bol generický BIOS?
    To bude ťažké,kto vie,či nejaké prežili,no name nie sú zberateľsky vyhľadávané,takže ich už asi je väčšina v kremíkovom nebi,čím sa paradoxne z no name dosiek stávajú unikáty…
    Aký HDD Vám zdochol?
    Typ?Značka?Spôsob používania?A aký OS a ako dlho tam bol a s koľko RAM(=miera swapovania)…
    Mám teraz v MTZ dosť značiek na výber v 3.5″,tak aby som vybrala tú menej chcípavú…
    No a 2.5″ skoro nemám,dokonca asi žiadny naviac v MTZ,len tie v prevádzke,takže 2.5″ IDE HDD by som mala doplniť.
    Vášmu Compaqu prajem skoré uzdravenie.
    To je asi najbežnejšia metóda opravy Dallasu,aj ten známy z Prahy to robí takto.

  33. 33. swarm  9.1.2022  0:19:24

    [31] S těmi nízkými teplotami – já vlastně ani nevím, kde by už hrozilo, že se to rozbije… tehdy jsem to nějak moc neřešil, i když jsem na jiný notebook neměl. Vzpomínám, že někdo cestoval tuším na severní pól s nějakou Toshibou (měli na to tiskovku, kde se chlubili). Šlo o obyčejný notebook a jediné, co řešili, bylo, že místo pevného disku měl SSD (což v té době byla ještě dost výjimka) a že baterky, pokud se nepoužívaly, měl v oblečení u těla, aby úplně nevymrzly. Nicméně zbytek notebooku neměl problém. Stroj přežil celou expedici.

    Vzpomínám si, že když jsem recenzoval různé armádní notebooky od Panasonicu, tak tam byla výhřevná ploška u disku… když se notebook zapnul a byla příliš nízká teplota, tak byl disk nejdříve ohřán, až pak se roztočil a začal bootovat OS.

    K tomu multibootu s takovým počtem OS – co tam máte za boot loader? Předpokládám, že už to vyžaduje nějaký komplikovanější postup. Já už multiboot vlastně nikde nemám. Dřív jsem ho měl kvůli Linuxu, ale dneska už mám všechno pracovní ve virtualizaci, případně na serverech, kam se připojuju. Na staré věci zas mám různé staré stroje.

    [32] To jsme si nerozumněli. Mě to neurazilo a nebudu nic cenzurovat. Byla to z mé strany přátelská prosba, která nemá nic společného s tím, jestli mám souhlasný, anebo protichůdný názor. Je to o tom, že tento blog byl měl být místem, kam si lidi mohou jít odpočinout od všech těch témat, kterých je všude jinde plno.

    Btw USB na těchto ranných deskách fungovalo dost často úplně blbě. Člověk byl rád, když mu v tom šla myš. Až tak kolem Intel 440BX začalo být USB (1.1) docela bezproblémová záležitost.

    Ten mrtvý disk byl Western Digital. Já tomu ale asi šel naproti. Ten Compaq byl defaultně nastavený, že po výpadku proudu se zapne (i když byl předtím vypnutý). No a jednou jsem to nechal v zásuvce a zrovna byly nějaké opakované rychlé výpadky. Přitom se podělal operační systém, který jsem nějak sfušoval zpět. Nikdy už to ale nefungovalo správně. Teď nedávno jsem smazal nějaký poškozený soubor, zaseklo se to a už to nebootuje. Možná, že disk nakonec bude v pořádku a jen se úplně rozbil filesystém. Je mi však divné, že ta chyba byla na D:, takže bych čekal, že se rozbije filesystém jen tam. Bude potřeba to vyndat a ověřit…

  34. 34. Sabina Zelená.  12.1.2022  0:44:10

    [33]:
    Presne o to som mala najväčšie obavy-o HDD a o batérie,ale hlavne o HDD.
    Toshiba na severnom póle:neuveriteľné,s tým SSD už trochu uveriteľné,ale stále obdivuhodné,keď už prístroj beží,vyrobí si vlastné teplo,ale to zapnutie v mraze musí byť z fyzikálneho hľadiska nápor.
    Ale podobne obdivuhodné je,že napríklad ide nejaký Attenbogough do pralesa,kde je 100% vlhkosť a tiež mu asi elektronika prežije výpravu,ale tipujem,že len 1,keď vidím v nejakom dokumentárnom filme z pralesa laptop,tak sa fakt divím,že tam nezhrdzavie…a čo ešte tak elektronika na námorných lodiach,to by ma tiež zaujímalo,ako dlho tak vydrží nejaký ten palubný computer,než sa musí niečo qôli korózii vymeniť,aj keď soľ sama sa nevyparuje,ale tam,kde sa vyparuje slaná voda,je korózia horšia.
    Zaujímavé riešenie v tých armádnych laptopoch,preqapilo ma,že je tam HDD,veď niekde na fronte,kde explózie spôsobujú vibrácie,by jednoznačne bolo lepšie SSD a armáda si môže dovoliť tú drahšiu fleš-technológiu,čo vydrží omnoho viac prepisov a z civilného trhu zmizla qôli cene,myslím,že sa to volá NOR-flash.
    Takže v tom Fujitsu Lifebooku P772 mám len obyčajné WinNT bootloadery,lebo má cez F12 po zapnutí alebo reštarte BIOS svoje Boot menu,kde vyberiem 2.disk,keď chcem bootovať z 2.a keď nič neurobím,nabootuje z 1.disku a na každom HDD je samostatný WinNT bootloader,na sekundárnom disku je to Boot.ini,tam mám Windows Server 2003 Enterprise 32bit /PAE,
    Windows XP Professional 64bit,
    Windows Longhorn Milestone 5,build 4029, 32bit a
    Windows Longhorn Professional,build 4042, 32bit.
    Na primárnom disku mám Bootmgr od 7čky a Boot.ini qôli jedinej položke-Windows 3.1,takže v Bootmgr mám 1.položku „Earlier Version of Windows“,tá vedie do Boot.ini a ten už vie spustiť FreeDOS a pod ním Windows 3.1 a DOS hry,
    ďalej mám
    Windows Server 2008 Enterprise,32bit.,build 6001,
    Windows Vista Enterprise,64bit.,build 6000 a nakoniec hlavný prevádzkový OS
    Windows 7 Enterprise,64bit.
    V tomto laptope mám tie OS,ktoré využijú jeho CPU a RAM(s výnimkou Windows 3.1 a FreeDOSu,tie vidia len 512MB RAM a tých 2 Longhornov,ktoré vidia 3.3GB,ale na slabšom CPU by nešli,potvrdzujem,že Longhorn je brutálne resource-hungry),v slabších mám 32bitové verzie,Enterprise edície preto,lebo akceptujú MBR partition table,čo sa napríklad Viste alebo 7čke Ultimate nepáči a musím to mať MBR qôli 3.1čke,XP a LH…
    Od XPčka vyššie sú multibooty jednoduché.
    Čokoľvek staršie,než XP,je veda na samostatný príspevok a teraz to riešim,napríklad neviem,či sa môžu 2K a 7 navzájom vidieť,aby 2K nemenila 7čke verziu NTFS,opačne sa to vyrieši,že 2K dám na FAT32…
    …

  35. 35. Sabina Zelená.  12.1.2022  1:36:46

    [33]-pokračovanie odpovede:
    Na staré veci mám tiež aj staré stroje,ale 3.1čku a aspoň FreeDOS si dávam skoro všade,na DOSe a Win16 som v detstve začínala a nedám na ne dopustiť,mám to rada a mám potrebu to mať na skoro každom kompe.
    O kovidizme:Ďakujem za vysvetlenie a beriem na vedomie.
    Vážim si,že nepoužívate postup okamžitého mazania,ako inde a vôbec si od Vás vážim dnes veľmi vzácnu slušnosť.
    To nevadí,tam budú aj tak samé OS,ktoré USB nevyužijú,Windows 95 A a staršie.
    Unikát je,že na doske je USB konektor vedľa 486kových RAMiek,nemusím to USB rozchodiť,aby to bol unikát.
    Mne sa ešte na Dell Latitude C510 občas z ničoho nič reštartovalo USB(1.1).
    Desktopy a laptopy s mŕtvou batériou treba pripájať len cez UPS a zdravé laptopy cez qalitnú prepäťovú ochranu.
    Oni okrem výpadkov mohli byť aj výkyvy U.
    Pred a po výpadkoch často býva pre5ie alebo pod5ie,oboje nechráneným PC hrozne škodí,len tak do zásuvky nikdy.
    No ona sa Vám mohla dojebať Partition table,nie (len) file system na konkrétnej partition,ale priamo MBR.
    Tak platí,že stroju prajem skoré uzdravenie.

  36. 36. Branči  13.1.2024  22:03:06

    zdravim mam tiez pcd-4nd ako sa dopracujem k 8GB HDD mam 20,30,40GB hdd ale cez fdisk viem dať max 4GB partition. BIOS mam rev F3Q31/3I21 bios ho zdetekuje ako 8GB ale fdisk iba 4GB. Viem že je aj novší BIOS ale s poznámkou PCD-4ND = BF3Q42 (HDD bis max. 2 GB!) 2GB??? Tak neviem či upgrade BIOS umožní 8GB… Viac to asi nedá… či?

  37. 37. swarm  20.1.2024  20:38:09

    [36] Fdisk ve standardním DOSu víc než 4GB snad ani neuměl. To je potřeba udělat to partitionování někde jinde.

    Většinou když PCD-4ND špatně detekuje geometrii disku, fdisk pak zobrazuje nějaké úplně nesmysly a ne svou maximální hranici.

Napsat komentář