Další blbina od Intelu na nižší spotřebu: Adaptivní jas
V dnešní době, kdy se jednoduše očekává, že uživatel/spotřebitel je pitomec, mají různé omezující nařízení a technologie žně. U vysavačů se omezuje spotřeba (místo aby se omezila spotřeba ku sacímu výkonu, když tedy pomineme, že to je celé nesmysl), u velkých serverů se dnes v EU pro změnu řeší, jak moc mohou spotřebovávat energie při nečinnosti (přestože málokdo si koupí server, aby ho pak nechal nečinný). U notebooků jsme si na pár vlezlých a obvykle zbytečných technologií pro teoretické šetření energie taky zvykli…
Jestli jde u notebooků o výmysl úředníků, nebo se jen v korporaci najde nějaký iniciativní blbec, se vůbec neodvažuji odhadovat. Intel si v souvislosti s degradací pohodlí a uživatelského zážitku dává práci už aspoň deset let. O jejich dynamickém kontrastu, který má šetřit energii tím, že všechno udělá zašedlé a vyprané, jsem psal několikrát. Stejně tak i o tom, že tímto způsobem se prakticky nic neušetří – lidé si jen zvednou jas displeje, takže spotřeba je stále stejná (nebo vyšší) a kvalita obrazu je horší.
Někteří lidé tak nikdy nepoznají, že jejich notebook by mohl mít mnohem lepší barvy, než má po vybalení z krabice. Je to smutné, ale je to tak. Vnitřně mě to štve, tak mě to aspoň nutí k dělání osvěty.
Teď má Intel jednu novou „vychytávku“. No, nejsem si jistý, že je úplně nová, ale teď byl její negativní dopad tak velký, že mě to donutilo vyhledat příčinu. Mám na test 13“ HP Elite Dragonfly, což je vlastně moc pěkný počítač. Vybral jsem si konfiguraci s displejem, který je vybaven privacy filtrem, neboť u něj HP uvádí svítivost 1000 cd/m2. Je léto, často sedím venku, a takový displej by se mohl hodit.
Ono je to s těmi udávanými hodnotami trochu nefér, protože filtr samotný nejde vypnout (pořád bude omezovat pozorovací úhly a snižovat jas) a výrobce udává hodnotu displeje před tím, než světlo projde filtrem. Podle mě je to už na hranici klamavé reklamy, ale budiž. Technicky nikdy nenastavíte displej tak, abyste mohli naměřit tak vysoký jas.
Jenže na kalibrační sondě jsme změřili jen 361 cd/m2. Uvádět trojnásobnou hodnotu svítivosti, než je realita, už je trochu svinstvo, nemyslíte? Už jsem si říkal, že tomu dám v recenzi pořádnou bídu, jenže pak mi to nedalo a zkusil jsem vzít vyrobenou sondu na měření blikání displejů. Věděl jsem, že displej bliká pomocí PWM (konkrétně na 480 Hz) a pomocí sondy jsem zjistil, že na rozdíl od běžných konvencí bliká (mezi minimem a skutečným maximem) i při nastavení maximálního jasu v operačním systému. Dle sondy byla střída jen někde na 55 %. Začal jsem proto hledat po zahraničních testech, až jsem zjistil, že někdo naměřil hodnotu prakticky dvojnásobnou.
Maximální jas nastavený ve Windows při aktivní funkci Adaptivní jas
Další krok bylo změření jasu v setupu BIOSu počítače. HP má příšerné prostředí setupu – nastaví maximální jas (který nejde měnit) a bílé pozadí, takže je to s takto svítivým displejem k večeru docela o oči. Nicméně potvrdil jsem si tam, čeho jsem se obával. Displej v BIOSu nebliká a svítí naplno. Až když se aktivuje grafický ovladač ve Windows, jas okamžitě klesne na PWM se střídou maximálně 55 %. Po chvíli kontrol, že mám všechny ovladače v nejnovějších verzích, jsem zavítal do nového ovládacího panelu Intelovské grafiky. Po vypnutí funkce nazvané „Adaptivní jas“ se svítivost displeje okamžitě zvedla. U funkce je krátká nápověda sdělující: „Automaticky upravuje jas obrazovky v zájmu úspory baterií, když je systém napájen z baterií“, což je vlastně docela ironické, když funkce byla ve výchozím stavu aktivovaná jak pro chod z baterie, tak pro připojené napájení.
Ve jménu dobra
Je tedy možné, že už dříve jsem nějakému displeji křivdil stran svítivosti, protože jsem si nevšiml této zapnuté funkce. Budu si na to muset v budoucnu dávat větší pozor. Nevím přesně, jak tato funkce vyhodnocuje, jaký jas by mi měla pro mé dobro dovolit. Notebook totiž nemá žádný světelný senzor (tj. ve Windows u něj nenajdete funkci automatického jasu podle senzoru) a na kameře má posuvnou krytku. Může to vyhodnocovat leda podle toho, co se zrovna zobrazuje na displeji, což je z principu velmi hloupé řešení.
Předpokládám, že v HP to v původních ovladačích nebylo zapnuté, a proto jedna zahraniční redakce naměřila správný výsledek. Problém u mě vznikl až tím, že utilita od HP mi hned na začátku stáhla nové ovladače na všechno možné, a nová verze původní nastavení přepsala továrním z generického ovladače.
Svým způsobem žijeme ve zvláštní době, kdy si někdo myslí, že páchá dobro a šetří naše baterie tím, že nám nedovolí nastavit jas na víc než 55 % toho, co displej reálně zvládne. Nejde jen o to, že je to ve výchozím stavu zapnuté, ale trápí mě i to, že všechny podobné funkce jsou různé poschovávané, takže většina lidí nikdy nepřijde na to, jak je deaktivovat.
DOPLNĚNÍ: Nakonec se ukázalo, že „adaptivní jas“ je skutečně podle světelného senzoru (byť velmi dobře skrytého) a po aktualizaci ovladače grafiky se dokonce volba nově objevila i ve standardním dialogovém okně Windows. Stejně to ovšem funguje jen tak polovičatě, protože i když jej vypnu, při připojování/odpojování monitorů se má tendenci rovnou opět zapínat. Spíš než na škodolibý záměr to vypadá na neschopnost programátorů.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. Sledge 11.7.2020 19:42:03
Ten dynamický kontrast je strašná kravina, zvlášť, když člověk nemá tušení, že něco podobného (u notebooků) existuje. Mám Acer Swift 1 a nemohl jsem dlouho přijít na to, proč mi někdy displej přijde v rámci možností parádní (na noťas pod 10k), a někdy naopak tragicky vyblitý. Zvlášť v Age of Empires 2 mi to drásalo nervy. V jednu chvíli jsem byl přesvědčen, že musim mít něco špatně s očima :) No a samozřejmě za to mohla tahle šetřící fíčura.
2. Krtek 12.7.2020 8:31:37
No bohužel musim né plně souhlasit s úvodem článku. Příkazy a nařízení jsou v základu špatně ale někdy jsou potřeba. Zrovna u těch vysavačů se to projevilo. Dokud nebylo natvrdo omezení příkonu, nikoho nezajímala efektivity. Vídam to v okolí. Lidi si kupujou vysysvače se spotřebou 700-900W a sajou podstatně líp než naše 2 kW hovado.
Obdobně kdyby mocipání nezakazovali obyčejné žárovky, asi bychom se nedostali k LEDkám za 30 Kč. Maximum by byla úsporka se rtutí za 150, kterých jsem měl plný barák chcípaly jedna za druhou.
Rád bych, kdyby všechno vyřešil trh a nebylo by třeba těchhle příkazů ale ono to vždycky samovolně nefunguje. Bohužel.
3. klusacek 12.7.2020 17:32:35
[2] Urcita regulace je urcite nutna, napriklad u toxickych latek (ja bych byl treba pro zakaz ohnostroju kvuli bariu a stronciu, kterymi si kazdorocne travime vzduch a pitnou vodu), ale ty vase priklady zrovna nejsou zvoleny uplne stastne:
U vysavace mate nejvetsi ztraty ve filtrech a v miste kontaktu s kobercem. S tim nic neudelate, leda byste pouzil horsi filtry nebo prodlouzil dobu vysavani, kdyz motor pobezi na nizsi vykon. Jeste muzete dat kratsi hadici a lip vytvarovat lopatky vyvevy, tim se da zlepsit ucinnost odhadem tak 1.2* az
1.4*.
To je ale nakonec uplne jedno, protoze spravna otazka neni, jaky ma vysavac prikon, ale kolika procenty se podili na celkove spotrebe elektriny. Podle
http://notebookblog.cz/blog/wp-content/uploads/2017/11/spotreba-dle-tydne-v-roce.png
se muzem v prumeru divat na vyrobu elektriny jako by zde byl staly vykon 9 GW (spravne bych mel udavat kolik GWh za jakou dobu se vyrobilo, ale prepocitavat to na zprumerovany vykon mi prijde nazornejsi, protoze si to kazdy muze snadno porovnat s prikonem chladnicky a prepocitat na pocet piv, ktere by tak slo udrzovat stale vychlazena).
Podle CSU je u nas 3_609_768 domacnosti, takze na 1 domacnost pripada vykon 2493 W — samozrejme vetsinu sezere doprava a prumysl (udava se, ze domacnosti potrebuji asi 1/3 z toho), ale pro ucely zhodnoceni prinosu zkripleni vysavacu je potreba to porovnavat s celkovou vyrobou elektriny (idealne by se pak ukazalo, kolik elektraren diky tomu lze vypnout).
Ted kdyby kazdy mel stary vysavac s prikonem 1800 W a vysaval za tyden v prumeru 3 hodiny tak to da prumerny vykon na domacnost 1800*3.0/(24*7) = 32
W ekvivalentniho staleho vykonu. Kdybyste vsechny takove nahradil 700 wattovymi tak usetrite asi 20 W z celkovych 2493 W. To je 0.8% a to uz se opravdu vyplati :-P
S tim osvetlenim uz mnoho lidi zapomina, ze zarovky se zacaly zakazovat jeste v dobe kdy LEDky nebyly na trhu a misto nich se zacaly hromadne pouzivat kompaktni zarivky. V te dobe kvuli tomu dokonce Cina otevrela dul na rtut, coz jakykoliv ekologicky prinos uplne zabilo (nejen na miste toho dolu, ale i u nas, protoze vetsina lidi ani nevi, ze je v tom rtut a hazi to normalne do popelnic, to se pak spali a dostane do vzduchu, na pole a do vody).
U LEDek, zvlast tech levnych, to take neni zadna vyhra. Ty uplne nejhorsi blikaji na 100 Hz, ty lepsi blikaji na asi 30 kHz. Ty co jsou jako nahrada
normalni zarovky se nemuzou poradne chladit, takze jejich zivotnost rozhodne nebude 30 let, jako by mohla byt. Nejhorsi ale je, ze pokud zrovna nemate system ktery vyslednou barvu micha z R Y O G B barev, coz je drahe, a malo ucinne v lm/W, tak to co vam prodaji je vlastne ultramodra LEDka, ktera cast modreho svetla premeni pres luminofor na zlutou a cervenou. Na zelenomodre barve nesviti skoro vubec. Ta modra ma tak kratkou vlnovou delku (tzv. roayal blue neboli 447 nm, neni to jeste UV, ale uz dost blizko — normalni modra LED sviti na 470 nm), ze takovy foton muze uz s urcitou pravdepodobnosti rozstepit chemickou vazbu.
Takze tyto LEDky vam mohou pomalu nicit oci kdyz v jejich svetle travite mnoho casu. Spis ty s vyssi barevnou teplotou (tedy ty do modra, coz zaroven jsou ty ucinnejsi). Ale i ty s nizsi barevnou teplotou porad michaji svetlo ze 447 nm ultramodre a oranzoveho zbytku pres luminofor, pouze vetsi mnozstvi modrych fotonu premeni na oranzove. Vetsina modrych, co projde, ale porad ma 447 nm, jen jich je min, nez u zdroju s vyssi barevnou teplotou (zvanych z historickych duvodu „studena bila“).
Zarovka naproti tomu ma spojite spektrum, ktere pokryva oblast mezi 447 a 470nm, dokonce tak, ze na 470 (bezpecnejsi modra) je vyssi intenzita.
Mozna to ted vyzniva jako ze jsem proti LEDkam — to vubec ne, dokonce jsem si jedno takove 100 W RGBYO svitidlo navrhl a postavil (se 470 nm modrou), takze trochu vim o cem mluvim. Mainstraemove je to neprodejne, protoze lidi chteji svoji LED zarovku za 30 kc, nechteji davat 10_000 kc za osvetleni, byt by vyrobce sliboval, ze jim nezkazi oci a vydrzi 30 let protoze udelal dobre chlazeni. Proto myslim, ze zrovna tady nemeli nic zakazovat a nechat lidem volnost — na cteni nebo vyrobu jemne mechaniky je halogenova zarovka tezko nahraditelna.
PS: urcite jste si ted spocital, ze pokud by kazda domacnost svitila 4mi 100W zarovkami kazdy den po dobu 6 hodin tak to vede na staly vykon 400*6.0/24 = 100 W. I kdyby vsechny ostatni zarovky v obchodech, kancelarich, apod. daly dalsich 100W na domacnost, tak by se osvetleni podilelo na celkove spotrebe elektriny jen z 8%. To mi porad neprijde jako argument pro takovou regulaci, ktera ma jeste navic spoustu vedlejich efektu.
4. Krtek 12.7.2020 18:32:51
(3) díky za detailnější informace. Nebudu rozporovot protože do toho tolik nevidim. Pro mě je úspěch že se těma zákazama vůbec nakopnul ten vývoj dalších technologií. Asi i vy jste se o to začal víc zajímat poslední dobou. Kdyby byly na trhu dneska jen wolframové žárovky za 10 kč, asi by měl málo kdo snahu si cokoliv navrhovat nebo v tom oboru bádat.
U nás doma máme 3 lustry po 3-5 žárovkách. To by bylo při 100W žárovkách v zimnim období cca 1 kW trvale od 17 do 21h. To už je zbytečných 20+ Kč denně.
U vysavačů se dneska používaji i efektivnější bezuhlíkové motory. To by nikdo dobrovolně dřív nezaváděl.
Já dřív vždycky vybíral podle sacího výkonu ale málo kdo to před regulacemi vůbec uváděl (spíš nikdo)
5. klusacek 13.7.2020 0:40:47
[4] Jenze zrovna ty modre LEDky nevznikly diky nejakym zakazum. Technologii vyvinuli Nakamura, Amano a Asaki kolem roku 1993 (uz 1995 se daly bezne koupit i u nas v GMku, ale byly drahe). Kolem roku 2001 se podarilo optimalizovat svitivost a nekdy kolem te doby uz jsou bezne i bile LEDky vyrobene jako modra + luminofor.
Ale stale to bylo moc drahe a pouzivalo se to pro velke poulicni RGB obrazovky.
Vyvoj ale probehl hlavne v 90. letech, takze na nej nemohl mit pozdejsi zakaz zarovek v EU moc velky vliv — probehl by i tak. Je to podobne, jako kdyz chteli podoporit obnovitelne zdroje energie a mysleli si, ze dotovanim koncovych projektu solarnich elektraren dojde ke zlepseni technologie. Docilili akorat toho ze cinani dokazali proces lepe optimalizovat, ucinnost trochu vzrostla ale nijak zasadne, ovsem cena klesla dramaticky — v Cine vic nez u nemeckych vyrobcu, takze ti behem let temer vsichni zkrachovali a Cina si v nemecku skrze sve firmy postavila za nemecke dotace elektrarny na kterych ted vydelava.
Tohle je zkratka jen zpusob jak rozfofrovat statni penize. Pritom se to da udelat i jinak kdy to naopak funguje. Treba jako kdyz americani po 2. sv. valce zalozili silicon valley. Penize davali firmam na konkretni projekty (vetsinou armadni) a pak taky univerzitam, kde zaroven profesori povzbuzovali sve studenty k zalozeni firmy, ktera pak treba resila nejaky vyzkumny ukol nebo ho spis prevadela do praxe. Tim vzniklo prostredi, kde to uz pak trh automaticky tahl vpred. Je to popsane treba tady: https://www.youtube.com/watch?v=ZTC_RxWN_xo
6. Ladis 13.7.2020 10:32:04
K článku. Tady maj výhodu výrobci, kteří si ovladače (a nejlépe i operační systém) dělají sami. Bez toho nemají žádnou kontrolu nad výrobkem, jakmile opustí továrnu (i kdyby nové ovladače nestáhla utilita HP, Windows 10 to udělá časem sám a hodně blbě se tomu brání).
7. Kamil2 14.7.2020 21:34:37
Privacy filtr… Aneb jak pokurvit kvalitní displej. Chápu, že nějaké využití má, ale že byto byl důvod pro masovou produkci?
8. Kamil2 14.7.2020 21:50:39
Jsem alergický na o užívání modrých ledek jako „signálek“. Zpočátku byly výjimečné a drahé. Znakem něčeho lepšího,výjimečného. Tak se jako tuzing dostaly do všeho. Svítí silně, ostře, nepříjemně. Uznávám jen zelenou pro zapnuto/nabito, červenou pro vypnuto/nabíjení. Případně k tomu žlutou. V přiměřené intenzitě a umístěné tak, že neruší. Nejhorší je když ve tmě spolu s displejem svítí do očí ostře modrá.
9. klusacek 15.7.2020 0:59:54
[8] Ja taky. Modry LEDky zasadne prelepuju, nebo, kdyz to jde, tak ji odpajim a nahradim cervenou (vetsinou se musi jeste vymenit seriovy odpor, protoze na cerveny je mensi ubytek napeti).
10. Kamil2 15.7.2020 22:14:28
[9] což přepájet, to jde snadno, jenže dostat se k tomu do toho krámu zapertlovaného bez jeho okurvení, to je věda.
11. klusacek 16.7.2020 22:28:49
[10] No prave! Kdyz to nejde bez zniceni rozebrat tak je jen prelepuju.