DualView – proč mají notebooky dvě screen pipeline?
Kdysi dávno jsem se v článku „Historie S3 – Dva nezávislé výstupy jsme měli před Matroxem!“ věnoval výhodám dvou oddělených logických výstupů grafického čipu. Vysvětloval jsem, proč je to výhodné i v případě, že nepotřebujeme zobrazovat na každé obrazovce jinou část plochy (tedy při klonování). Textový popis je sice fajn, ale ne každý si přesně dokáže představit, o čem jsem to přesně mluvil. Teď připravuji poměrně rozsáhlý další díl seriálu o noteboocích, které jsem ve svém životě v minulosti používal. Jeden z důvodů jeho rozsáhlosti vězí v tom, že ten notebook mám doma a je stále plně funkční. Díky tomu si v rámci svého vzpomínání mohu provést i několik málo testů.
K této příležitosti samozřejmě fotím, co můžu, a došlo i na výhody funkce DualView. Zde se můžete podívat na modelovou situaci, kdy se tato funkce hodí. Na interním displeji (1024×768) je zapnuto rozlišení 640×480, které grafická karta přepočítává, aby ho roztáhla na celou plochu displeje. Připojený monitor v případě možnosti „Single Controller“ používá stejný roztažený obraz (který se na něj vlastně posílá v 1024×768) a sám ho ještě roztahuje na své podstatně vyšší nativní rozlišení. Obraz je tedy značně zdeformován. V případě možnosti „Dual Controller“ je obraz zpracován odděleně a odesílá se tak nepřevzorkovaná verze v rozlišení 640×480. Myslím, že rozdíl ve kvalitě zobrazení je vidět úplně jasně.
vlevo – single controller, vpravo – dual controller (za pozornost stojí ostrost písmenek na externím displeji)
Závěrem
Dnes už takto pracuje automaticky naštěstí každý notebook a podobné problémy se řešit nemusí. V tomto zápisku jsem se k tomu vracel mimo jiné i proto, aby bylo jasné, co tato technologie vlastně znamená i méně znalým lidem. Stále se totiž sem tam objeví někdo, kdo tyto souvislosti nechápe a z nějakého důvodu má potřebu do toho proniknout (technologie se stále zmiňuje v materiálech k notebookům). Technologie jako taková je tu od let 1997–1998, později se od notebooků přesunula i na stolní počítače a v oblasti notebooků už je brána za standard přibližně od roku 2004.
Tento článek je věnován těm, kteří mají rádi techničtější články a zajímá je, jak to uvnitř vlastně funguje. Bohužel počítám s tím, že takových tu bude tak 5%.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. slovan 11.7.2008 12:35:01
Nevím Swarme, ale článek mi zase až tak technický nepřijde. Řekl bych že je celkem normální vzhledem k tomu, že se zabýváš notebooky a tak. Nezmiňuješ téměř žádné technické detaily.
2. swarm 11.7.2008 13:00:13
[1] To je těžký. Ono nejvíc čtený je to, kde se neřeší vůbec nic technickýho. V podstatě čtenost je přímo uměrná povrchnosti – a nejlépe také bulvárnosti :-).
Já bych klidně psal články, kde bude hodně technických detailů, ale nikdo by to tu nečetl. Je to jako v recenzích. My tam moc benchmarků nemáme a u konkurence toho maj zas kopec. My bychom to tam taky mohli mít, ale víme, že to lidi zas až tolik nezajímá a je to jen práce navíc.
V tomto zápisku nic moc technického není, protože je jen o těch dvou obrázcích :-). Jen se týká nějaké záležitosti, která zasahuje do technického pozadí.
3. mitro 11.7.2008 15:44:22
trochu s tou "techničností" můžeš přitvrdit, vždy se najde nekdo, koho nebude bavit číst články pro přílišnou techničnost a nekdo, komu příjdou "o ničem". Já technické články beru jako možnost se dovědět něco, co jsem neznal, zbytek, týkající se elektroniky/pc, obstará strýček google.
Nesmělě dotoho, milý autore;)
4. War 11.7.2008 15:53:05
kdybych to měl vzit osobně tak mě vubec nezajima 3D mark a podobne blbosti. možna jedině tabulka srovnavajicí vysledky 3D marku za to ale nechapu proč pořad se udava vydrž kancelařska atd. a neuvede se spotřeba ve Watech ( někde třeba v zavorce ) myslim že by to bylo zajimave srovnani protože třeba Lenovo 300 ma 40Wh baterii a některe 17tky maji 9 člankove bestie a vydrž pro laika je stejná.
5. swarm 11.7.2008 16:08:33
[4] Tak ono na notebook.cz myslim ty výkonnový testy protlačujem skoro nejmíň ze všech serverů. On ten výkon je stejně většinou dost podobný, když je stejný čipset, grafika i procesor. Ty testy jsou vlastně jenom tak orientační.
Pokud jde o spotřebu, tak ta nezkušeného uživatele nějak vůbec nezajímá. Je to vlastně takový interní údaj. Uživatel se ptá jen kolik mu ten notes vydrží. Zkušenější uživatel se podívá na velikost baterie a vydělí si to s výdrží (W=Wh/h). Ta max spotřeba většinou je dost podobná, ale ta minimální (což je to, co naším testem děláme) se liší i v závislosti na návrhu desky atd.
6. » Mé notebooky 6 – Toshiba Satellite 1410-604 (2003) » NotebookBlog / Postřehy a zkušenosti ze světa mobilní techniky 20.3.2009 1:02:01
[…] U levných modelů se objevuje něco, co už lidé nevítají tak radostně – sdílená paměť. Přichází totiž čipové sady s integrovaným grafickým jádrem, které si umí brát paměť ze systémové (zpravidla 8-32 MB pevně nastavených v BIOSu). Aspoň, že už nyní 95% všech mobilních grafických karet podporuje dvě screen pipeline. […]