„MacOS X nekompatibilní“

Dlouhou dobu jsem se těšil, až se mi do ruky dostane na recenzi nějaký ten notebook Apple. Dříve jsem už nějaký notebook od nich používal (i když to teda bylo hodně dávno) a dokonce i s verzí X jejich operačního systému jsem přišel do styku, ač to nebylo na přenosném počítači. Vzhledem k tomu, že jsem velmi otevřený alternativním platformám (pracoval jsem delší dobu s různými Linuxy, Solarisem, BeOS,…), tak jsem si myslel, že MacOS X by mohl být přesně tím, co by mě mohlo nadchnout. Mýlil jsem se.

MacOS X proti konkurenci

Zatímco u Linuxu jsem přesvědčen, že se přesunul z fáze „hračky“ do použitelné podoby. U MacOS X mám pocit, že se povedl přesný opak. Z dříve velmi použitelného systému, který měl značný náskok nad Windows (zejména v dobách kolem Windows 95), se najednou stalo cosi, co nebylo schopné podřídit se novým technologiím.

GUI

Menu lišta společná pro všechny programy je perfektním příkladem. Na počítači s rozlišením 800×600 to bylo velmi pohodlné. Při 1680×1050 a pár spuštěných programech je to však peklo neustále přejíždět nahoru a dolů. Nedej bože, pokud máte připojeno více velkých monitorů. To pak kvůli menu musíte jezdit neustále mezi obrazovkami.

Stejně tak správa oken programů se mi zdá velmi nešikovná. Při minimalizaci v doku sice vidím náhled okna, jenže všechny programy vypadají strašně podobně a ikonka, která je symbolizuje je u náhledu velmi malá (a popisek se objeví jen po najetí myši). Nejhorší je mít třeba otevřeno několik oken stejné aplikace (žádné minimalizované).

Systém se snaží oprostit od technických „detailů“. Některé věci se pak ale dělají výrazně složitěji, nebo nejdou vůbec. Už jenom takové připojení externího monitoru je zážitek, neboť systém neumí žádné „display profiles“ a nepamatuje si ani moc poslední nastavení podle konkrétní připojené obrazovky. Chcete při používání externího monitoru vypnout interní displej notebooku? Máte smůlu – to totiž MacOS X nepodporuje.

Hodně věcí se tu dělá jinak, ale nenašel jsem na systému vlastně nic převratného, co by bylo výrazně efektivnější než pod jinými systémy. Nemůžu Microsoftu odpustit, že tak bezostyšně vykradl Findera při tvorbě Průzkumníka ve Windows Vista. Finder je totiž jeden z největší omylů MacOS X a na Vistách se to bohužel podepsalo.

Stabilita

Před příchodem verze X jsem byl zvyklý na relativně stabilní systém. U „Xka“ si však se stabilitou vývojáři evidentně hlavu nelámali. Za první den jsem byl nucen systém restartovat násilně snad 10x. Pády způsobila kdejaká blbost od divně naformátované paměťové karty (v USB čtečce) až po odpojený flashdisk (který jsem dal předtím bezpečně odebrat) – první jmenovaný případ skončil zaseknutím Finderu (obdoba Exploreru z Windows) a jeho neschopnosti se znovu v rozumné podobě nahodit a druhý skončil něčím podobným BSOD (principem). Těch případů ale bylo mnohem více (třeba úplně zatuhnutí při přehrávání WMV souboru,…) a nemá cenu se jimi zabývat. Nemyslím si ovšem, že by byl problém v mém konkrétním notebooku, a řekl bych, že něčím podobným musí procházet snad každý uživatel.

Zlatá moje rock-solid Windows XP :-) (a skoro stejně stabilní Windows Vista).

MacBook Air jako hardware

Tady zas musím docela pochválit. Notebook jako takový není vůbec špatný. Nabízí určité vlastnosti, které jiné notebooky na trhu moc nemají, takže svým způsobem nemá moc konkurenci. Zpracování je na výborné úrovni, při kancelářské práci není vůbec slyšet a displej je asi ten nejlepší, jaký jsem měl možnost na úhlopříčce 13,3“ vidět. Snad jen ta ostrá hrana na předku by si zasloužila přelepit nějakou obalovací páskou.

Kdybych takový notebook dostal a rozhodl se ho používat primárně, tak bych asi rovnou nahrál Windows a pracoval bych s ním jako s jakýmkoli jiným notebookem.

Závěrem

Apple je velmi kontroverzním výrobcem. Jedni ho milují a druzí nenávidí. Nabízí zajímavou možnost lidem, kteří jsou zarytými odpůrci Microsoftu. Pro profesionální uživatele však dnes nemá až zas tolik co nabídnout – extra v týmech, kde je pak každá nekompatibilita jen na obtíž.

Na druhou stranu Apple jako hardware má určitou svou milou auru, kdy nemáte tolik pocit, že držíte v ruce kus techniky, ale že je to něco víc osobního, „přírodnějšího“ a tak. Holt nic není černobílé.

Komentáře k článku

  1. 1. swarm  8.4.2008  12:35:02

    Jinak teda už vim, co maj všichni proti iTunes :)… aby byl systém k něčemu dobrý, tak jsem musel doinstalovat VLC, Firefox, Thunderbidr a MS Remote Desktop Client…

  2. 2. michalV  8.4.2008  17:53:22

    Souhlasím – OS X by opravdu potřeboval předělat…ale na to apple asi nemá peníze a tak radši jen upravuje furt ten stejný OS už několik let.
    Kdyby apple tak nezkutečně nezmrvil ty výstupy tak, aby člověk nemusel nosit hrst různých redukcí, tak po nainstalování windows (vista) by z toho byl povedený notebook.

  3. 3. Tails  8.4.2008  22:01:51

    Hmm tak ta nestabilita je podle mě pro Apple docela ostuda. MacOS běží jen na několika ostatních kouscích hardwaru a to přímo od Apple. A přesto je nestabilní?
    Kdežto Windows musí běžet na miliónech různých konfigurací hardwaru od všelijakých možných výrobců a přesto většinou jede bez problémů. (Aspoň co mám třeba Vistu tak mi ještě ani nespadla kvůli nějaké chybě hardwaru nebo něčem takovém).

    Jinak jak vypadá ta "BSOD" v MacOS? :)

  4. 4. swarm  8.4.2008  22:30:30

    [3] Byl tam nějaký text, že se to seklo, v několika jazycích. Ten byl uprostřed na poloprůhledném tmavém pokladu….zbytek obrazovky zůstal z doby vytuhnutí.

  5. 5. jalko  17.5.2008  21:28:42

    Suhlasim s hroznou ergonomiou ovladania OS X, je to proste nieco bez logiky. Ako dalsi priklad by sa dala uviest aj nemoznost upravenia velkosti okna v inom ako pravom dolnom rohu :)

    Ale chcel by som poopravit 1 fakt, moznost pouzivat OS X na notebooku iba s externym diplejom ide, staci pripojit externe lcd, zavriet book, zobudit ho, prihlasit sa do systemu a je to. – book musi byt ale pripojeny do el. siete

  6. 6. Matej K.  14.10.2008  0:57:41

    Článok má síce pár mesiacov, ale nemôžem si odpustiť reakciu.

    ad stabilita: Alebo mal autor smolu na zlý kus, alebo fakt neviem čo s tým robil. Nepamätám kedy som naposledy reštartoval môj Macbook Pro. V mojom okolí používa Mac vačšina ľudí a akékoľvek problémy so stabilitou sú fakt zriedkavé. Zaseknutie počítača pri prehŕavani vmw naozaj nie je bežná vec.

    ad pripojenie druhého monitora: Tomuto fakt nerozumiem. Čo môže byť na tomto problematické? Pripojím kábel cez DVI a hotovo. Ak chcem presuniem monitor relatívne k displayu notebooka príp. zmením kalibráciu farieb alebo nastavím rozlíšenie.

    > Chcete při používání externího monitoru vypnout interní displej notebooku? Máte smůlu

    Nezmysel. Stačí pri zapnutí/prebudení počítača nechať sklopený display (potom sa môže otvoriť, aby sa neprehrial.)

    Menu v hornej časti obrazovky? Má to veľmi dobré opodstatnenie. Je stále na tom istom mieste – svalová pamäť. Telo si na tú polohu navykne. Tu naozaj niet čo riešiť, je to len vec zvyku.

    Pri viacerých veľkých monitoroch je to trochu otravné, to pripúšťam. Ale existuje freeware aplikácia s ktorou sa dá zobraziť hľavné menu napr. vo forme popup menu na mieste kurzora, takže žiadne chodenie myšou hore dolu nie je potrebné.

    Celkovo mám z článku veľmi zmiešané pocity. Filozofia práce s oknami je v OSX skutočne iná ako vo windows. Lenže to chce pár dní/týždňou so systémom aktívne pracovať kým sa to človeku dostane pod kožu.

    Príklad. Vo windows má človek v podstate len množinu okien. Nevisí od akej aplikácie je ktoré okno, všetky sú dokopy pomiešané (až na to že ako znúdze cnosť sú zgrupované podla title v taskbare).

    V OSX každé okno patrí nejakej aplikácii. Na najrýchlejšie prepínanie medzi oknami sa používa expose. Dá sa prepínať buď medzi všetkými oknami na ploche, alebo *medzi oknami aktívnej aplikácie*. Toto je kľúčová funkcionalita ktorú všetci kritici OSX (z ktorých vačsina systém videla akurát na screenshotoch) prehliadajú a ktorú neimplementuje poriadne ani jeden klon.

    Ďaľšia vec je minimalizácia okien. Toto sa v OSX skoro vôbec nepoužíva. Oveľa praktickejšie je skryť okná aplikácie (alebo skryť okná ostatných aplikácii). Dá sa nastaviť že ikona skrytej aplikácie je v docku polo priehľadná.

    Okrem iného je leoparde funkcia Spaces. Čo nie je nič iné, ako virtuálne desktopy. Na rozdiel od väčšiny podobných pokusov na windowse spaces naozaj funguje a je to neuveriteľne návyková vec aj na 24″ monitore.

    Aby som nevyzeral ako nejaký apple fanatik :)
    Windows používam od verzie 3.0.
    Okrem toho som 4 roky používal výhradne linux (od redhatu 5.2). Malo to svoje čaro, väčšinu aplikácii som si kompiloval zásadne ručne (nie ako v gentoo, naozaj ručne :)

    Pred dvoma rokmi som si kúpil prvý MacBook Pro (17″). Bez preháňania najlepší notebook aký som kedy mal.
    Potom vyšla vista, a ja zblbnutý reklamov som si poskladal desktop ktorý ma bez monitora vyšiel cez 65K SK. Teraz môžem s kľudným svedomím povedať, že to bola najhoršia investícia akú som kedy spravil. Pár korún naviac a mohol som si kúpiť Mac PRO. Je to systémom. Po pár mesiacoch som sa vrátil k MBP a desktop nechal priateľke. Z výmeny nebola príliš nadšená…

    Nesnažím sa šíriť flame typu Windows je Shit, OSX rulez, je to o osobných preferenciách. Ale ked vidím tvrdenia typu „OSX ovládanie je niečo bez logiky“ pričom je to najkonzistenejšie GUI tak ma to trochu vytočí.


Napsat komentář