Přenosný hluk

V InfoWorldu z roku 1984 jsem při cestě domů vlakem našel krásný článek nazvaný Portable Noise (zdroj). Autor v něm popisuje, jak byl málem vykázán z jakési přednášky kvůli psaní poznámek na přenosném počítači, resp. hluku, který vydávala klávesnice při psaní. Aby ten život byl správně ironický, byly tématem přenášky právě přenosné počítače. Nebudu to protahovat, nakonec kluka nevyhodili, ani neukamenovali. Přesto šlo jistě o zajímavou zkušenost.

Tato zprostředkovaná zkušenost mě donutila k zamyšlení, kolik se toho za skoro 30 let změnilo v hlučnosti klávesnic a tolerance okolí. Troufám si tvrdit, že hlučnost klávesnic šla velkou měrou dolů, ale zda se něco změnilo u vnímání okolím, si nejsem jist. Zrovna dneska jsem na tradiční středeční přednášce o soft-skills od P&G viděl, jak jeden z řečníků (který v tu chvíli zrovna nemluvil) vstal, aby tiše upozornil jednoho z posluchačů v poslední řadě, že svým ťukáním do klávesnice ruší (nevím koho, seděl jsem o dvě lavice vedle a ani jsem o něm nevěděl).

Tohle se mi ještě nestalo (když je okolo ticho, snažím se do klávesnice tolik nebušit), ale celkem pravidelně ruším přítelkyni, kterou zvuk kláves otravuje skoro v libovolné hlasitosti (což má trochu smůlu, když mám notebook především kvůli psaní).

Hluk, nebo pohodlí

To mě vede k otázce: jak moc hledíte při výběru notebooku na hlučnost jeho klávesnice? Moje zkušenosti jsou takové, že nejpohodlnější klávesnice zpravidla bývají ty, které nepatří mezi nejtišší. Do případné diskuze bych klidně ještě přihodil, zda vám vadí spíše cvakavý, nebo dutý zvuk kláves, jak se obecně tváříte na přítomnost „píšících“ ve vaší blízkosti a zda už jste někdy řešili podobný konflikt.

Komentáře k článku

  1. 1. @krystof_k  9.3.2011  19:28:56

    Nám na základě tohoto, dle mého názoru naprosto nesmyslného argumentu, zakázal profesor používání notebooků na hodinách češtiny. Myslím, že dnes u většiny notebooků jsou klávesnice tiché natolik, aby nerušili v místnostech o rozměrech tříd.

  2. 2. Damianus  9.3.2011  19:56:36

    Zajímavá zkušenost. Když večer často pracuju a píšu dlouhé texty, tak jak hučím do klávesnice, tak to často přítelkyni probudí. A to klávesnice je tišší než jiné věci co dělám, či kulisa v podobě filmu, nebo hudby. Řekl bych tedy, že ručící prvek je pravidelnost a soustavnost, možný zvukové pásmo? Ale co jsem si všimnul nejhlasitější je vždy mezerník :) Osobně mi klávesnice nevadí a toleruju je, ale je pravdou, že některé acery mě dohání k šílenství.

  3. 3. Kennedy  9.3.2011  20:04:43

    Osobně jsem k hlukům vydávanými klávesnicemi tolerantní. Snesu i pískání a hučení ventilátorů notebooků, ale co mě opravdu na přednáškách vytáčí, jsou zvuky klikajících myší. Navíc už jenom při představě že bych do batohu strkal další věc co má kabely (většina má drátové myši), mi běhá mráz po zádech.

  4. 4. Honzyk  9.3.2011  20:45:24

    řekl bych, že má zkušenost je podobná. považuji klávesnici na svěm TP za spíše tišší, i když se postupem času po téměř třech letech zhlučnila (krásný patvar0. Přesto to přítelkyni také ruší v jakoukoliv dobu.

    Druhym aspektem je, že když mám něco urgentního, tak do klávesnice vyloženě buším a hluk to pak je, speciálně Enter (jebni Enter).

    Ono jde také o to, že třeba u hlučných notebooků je klávesnice méně slyšet, ale protože mám SSD a minimální hluk z chlazení, jsme vlastně v nevýhodě :-)

  5. 5. MenoX  9.3.2011  20:55:35

    Ad pohodlie vs. hlucnost – trochu mimo temy notebookov, ale subjektivne najlepsimi klavesnicami stale zostavaju buckling spring a tie teda robia trochu iny hluk :)

  6. 6. Tubler  9.3.2011  21:31:17

    zkušenost mam podobnou, klávesnice nevadí, ale myši točí k nepříčetnosti (také jí nosím, ono pracovat v Eaglu nebo podobném programu bez ní nejde – mam malou bezdrátovou)

  7. 7. kopsys  9.3.2011  21:54:52

    Podstatnou část hluku mojí klávesnice (u desktopu) představovala rezonance stolu. Vyřešil to tlustý ohmataný sešit, takže klapání je teď vlastně docela tichounké:)
    Ale k notebookům… není nad to, když mě na přednášce probudí nějaký rozjařený pisálek, který si usmyslel, že do svého 5 let starého asusu naklepe všechno, co se odpřednese. Když k tomu ještě dotyčný šrot roztočí větráček a začne mi za krk foukat vzduch ohřátý na 60°C, tak se mi už v kapse otvírá kudla… takže závěr – zatím jsem ještě neviděl, že by se někdo proti hluku ohradil, ale když slyším až na druhé straně posluchárny klapání kláves a klikání myši, tak se přednášejícím občas i divím…
    Ale potom jsem samozřejmě rád, když si můžu zapsané poznámky ve zkouškovém stáhnout;)

  8. 8. Dave1x  9.3.2011  22:10:14

    Některé klávesnice mají šíleně cvakavý zvuk alá klasické desktopové klávesnice z počátku 90. let bez klávesy WIN po několikaletém používání – typicky staré Acery, takový zvuk mi vadí i v přednáškových aulách. Jinak jsem velmi tolerantní, protože sám dost píšu i na veřejnosti a ještě jsem se nikdy (zatím) nesetkal s tím, že by mě někdo napomenul kvůli hluku z klávesnice ;-)

    Naprostá většina dnešních notebooků má hluk z klávesnice na snesitelné úrovni, dle mého subjektivního hodnocení. Způsob psaní dost ovlivňuje vydávaný hluk a nepomůže sebetišší klávesnice pokud do ní člověk nebuší, jako do starých mechanických psacích strojů že :-D

    Mezi nejhlučnější klávesy bych kromě mezerníku, který jednoznačně vede na všech strojích a enteru, přidal ještě shift.

  9. 9. Scotty  10.3.2011  10:54:33

    Hlučnost klávesnice rozhodně neřeším. Občas ale musím okřiknout některé osoby, které mlátí do některých kláves (především Enter a Space)…

  10. 10. wizaard  10.3.2011  16:51:38

    Taky mi v podstatě nevadí okolní „cvakání“ (spíš dlouhé nehty, které cvakají na klávesnicích; když se to spojí s Pavilionem, není to příjemné), trochu citlivější jsem ale na ventilátory za hlavou, ale i u mě suverénně vedou myši.

    Jinak „zvuk“ klávesnice mám radši hluboký a často jsou takové klávesnice i poměrně pohodlné. Nejradši mám tu novou ThinkPad (2010) klávesnici, kterou mám u docku jako externí; přijde mi o chlup lepší než ta starší, i když obě jsou skvělé. Lepší jsem na notebooku zatím neviděl.

  11. 11. Filip  14.3.2011  20:29:56

    Přesně jak píše wizaard, kombinace gelových nehtů a levného notebooku probudí i mrtvolu.
    Pravidelně střídám MBP (SSD=ticho) a ThinkPada X31 (HDD+TPFC=úplné ticho) a přítelkyni ani jinou slečnu psaní na klávesnici nebudí. Horší je, když se někomu rozjede větrák. Ráno jsem seděl na přednášce vedle holky s Pavilionem dv3 a při psaní ve Wordu to funělo tak mocně, že mi proud vzduchu obracel listy papíru…

    Co mě neskutečně točí jsou lidé, kteří místo poklepání na touchpad mačkají HW tlačítka a pak lidé, kteří mají vyviklané kolečko na myši.

  12. 12. skvedo  23.3.2011  0:04:29

    Filip: Taky jsem to dřív nechápal, ale používání trackpointu tě nějak navykne na tlačítka a už si to neuvědomuješ.

  13. 13. Filip  23.3.2011  15:28:52

    skvedo:
    Pokud pouzivaji TrackPoint, tak to chapu, navic UltraNav tlacitka jsou ticha. Vadi mi lidi, co jezdi pravou rukou po touchpadu a levou mackaji HW tlacitka s tim odpornym zvukem.

  14. 14. GERYNEK  22.12.2011  20:20:59

    Skvělá diskuze, jediná diskuze svého druhu, co jsem našel na internetu, ktera se zabývá problémem, který řeším. Možná tu napíšu vícekrát. Nikdy jsem netušil, na co můžu narazit při sve práci v kancelářích. Pracuju jako projektant, takže děláme v různých cad programech. Setkal jsem se, když občas někdo hlasitěji datloval nějaky text nebo čísla (včetně mě), ale to byla chvilkova a ne častá záležitost, takže by mě nenapadlo, že tohle vůbec může být nějaký problém. V kancelářích už dělám asi 6 let. A to jem netušil, co mě čeka, když začal můj nový kolega používat klávesové zkratky v cadu místo klasického ukázání myší na příkazovou ikonu. S mladým kolegou jsem v menší tiché kanceláři většinou sám, (vedle má kancelář šef, ktery ma otevřené dveře, ale ten mě nijak neruší a o kterem se dále ani nezminuji). Jednou mi dokonce mlady kolega vyprávěl, že pry ruší rodiče cvakáním myši, že ho slyší přes zed, když do noci pracuje a cvaká. Ale zpátky ke klavesnici, pže myš mě zatím nikdy nerušila. S postupem času jsem si uvědomil, že mě něco v kanceláři ruší. Uvědomil, že mě ruší jeho divoké šermování rukama nad klávesnicí(samozřejmě spojené s ráznými údery do klávesnice), ktere jsem měl neustále v zorném poli oči, pže sedíme vedle sebe asi 1.2m od sebe. To jsem diplomaticky vyřešil tím, že jsem na stul položil A3 přepážku z tvrdých desek, s tím, že to tam je, aby ho neoslnovala moje lampa. Kdybych řekl skutečný důvod, nepochopili by a měli by i s šefem blbé řeči, že mi pořád něco vadí. Takže jeho šermování rukama jsem vyřešil, ale jeho hlučnost nikoliv a ikdyž jsem poslouchal hudbu, tak jsem ho dobře slyšel. Musel jsem si tedy místo normálních sluchátek pořídit větší sluchatka (mušle), ktere opět snižily jeho hluk a navíc musím poslouchat už jen tvrdší metal, který to jeho mlácení dostatečně přehluší. Ale poslouchat celý den takovou hudbu taky není zrovna příjemné, pže to člověk posloucha z nutnosti. Já už jsem býval zvyklý často dělat bez žádné hudby. Ted je to asi 1 a 1/2 roku, co začal používat ty klavesové zkratky, někdy mlátí méně, někdy mlátí hodně, obzvlaště před obědem nebo odpoledne, když spěchá domů. Taky jsem koukal, co vlastně dělá takový hluk a je to hlavně mlácení do mezerníku(ten nahrazuje enter), dále klasický enter, hrkání prstama po klávesnici (jako když člověk projede přes klavesy klavíru) při přemístování nasledované uderem do tlačítka escape. Hlučné a nepříjemné jsou i ty jednotlivé klávesové zkratky, to je par cvaknutí zakončené rázným úderem do mezerníku(coby enter). Je to velmi nepříjemné pravě svou soustavností a začínam být na to čím dále více alergický, že už mě to dovádí k tomu, že se začínám dívat po jiné praci a dopředu lituju člověka, který neposlouchá hudbu a má rád klid při práci, který s tím mladým jednou bude sedět v kanceláři. Já někdy doslova prochám z prace domů, před těmi odpornými zvuky. Několikrat jsem i uvažoval, jestli mu mám něco říct, ale obávám se, že jeho zvyk mlátit se nezmění a akorát pak bude naštvaný, že ho omezuju. Nevím jestli mu připadá, že čím více do toho mlátí, že je tím rychlejší, ale já jsem z něho na nervy. Taky mě dojíma, že opatrně zavírá dveře, asi aby nikoho nerušil, pak zasedne ke klávesnici a začne do ní mlátit. Taky jsem si všiml, že on má ruce výše nad klávesnicí, proto taky u toho šermuje rukama a proto ta razance úderů. Nadavky, které mi pak vznikají v hlavě tu psat nebudu. Jsem zvědavý, jak dlouho to jeho mlácení ještě vydržím, než mi povolí nervy a něco mu řeknu. Kdyby to byl dobrý kamarád, tak mu to řeknu přímo, ale my jsme jen kolegové a to nejde, pže on si myslím, to stejně nepochopí, ale začínam se dostávat do situace, kdy přestávám mít co ztratit a mám jen jedny nervy.

  15. 15. swarm  23.12.2011  2:13:34

    [14] To je docela zvláštní situace. S tím ti asi neporadím – když mě něco štve, neotálím a rovnou to dané osobě řeknu. Většinou to usnadní spoustu problémů a hlavně – když se to udělá na začátku, je to snazší, než když po letech někomu řekneš, že ti něco vadí.

  16. 16. Jiří P.  19.3.2022  13:07:53

    Dobrý den,
    právě nám končí koronavirový home office a budeme se vracet do open officu s 30 lidmi. Píšu na klávesnici tím stylem, jak napsal Gerynek: píšu zvýšky a rázně. Myslím si, že původem to vzniklo tak, že jednak hraju na klavír a jednak v dětství jsem začínal ne ještě počítačem, ale mechanickým psacím strojem. Ale nebýt toho zdůvodnění, i tak to dělám záměrně, s dobrým důvodem: čím víc zvedám a rychleji udeřuji do klávesnice, tím dělám méně překlepů. Neumím psát „všema deseti“, píšu jen plus mínus čtyřmi prsty, takže zbylých šest prstů zůstává nevyužitých a ty čtyři prsty mě pak koncem týdne bolí. Přes víkend to přejde, v pondělí nebolí, ale ve středu už je zase cítím, a pak se snažím třeba úplně nahradit ukazováček s prostředníčkem prostředníčkem s prsteníčkem. Proto jsem se plácl přes kapsu a pořídil si mechanickou klávesnici. Úleva prstů je značná. Jenže teď se zase mám vrátit do veliké kanceláře, kde jsou dva lidé, kterým to vadí: šéf a kolega ob řadu vedle. Takže dva budou hlava anebo mě prsty.
    Zvláště díky Gerynkovi jsem fakt pochopil, že někomu to může způsobovat hrůzu. (Jako třeba mě jiné věci.) A chápu i to, že čím horší to je, tím víc se stydí mu říct, že mu to vadí. Doporučuji odbornou pomoc. Fakt.
    Ach Bože. A přitom taková hloupost.


Napsat komentář