Úhlopříčka 12″ je jakási mez, při které lze sehnat jak plnohodnotný notebook, tak i subnotebook, který sice oplývá vyšší výdrží na baterie, ale zároveň má problém s nižším výkonem daným použitím speciálních součástek. Co mě vlastně přivedlo k napsání tohoto zápisku?

Právě teď jeden takový malýsubnotebook mám (HP Compaq 2510p) a provoz Windows Vista je občas neskutečným utrpením. Pojďme se podívat, kde je ten hlavní problém a jak je výkon postupně omezen s menší a menší úhlopříčkou.

• 17″ notebook – možnost osadit nejvýkonnějšími součástkami, včetně dvou mobilních hi-end grafik a více disků v RAID
• 15″ notebook - možnost osadit výkonnými součástkami, jednou grafikou (nižší hi-end) a zpravidla jedním diskem
• 14″ notebook – stále ještě možné osadit výkonnými součástkami (disk i procesor), grafika je zpravidla low-end nebo nižší mainstream (z důvodu chlazení).
• 12/13″ notebook – procesor i disk mohou být stále velmi výkonné pokud jde o notebook s větší vahou (1,8kg a více; 1,5kg u těch nejdražších notebooků), grafika je zpravidla integrovaná, u dražších NB pak nižší low-end (13″). V případě důrazu na váhu (<1,3kg) se používá zpravidla ULV procesor, pomalý 1,8″ disk a integrovaná grafika (stejné je to pak i u nižších úhlopříček).

12″ je ideální rozměr pro ještě pohodlnou práci a 100% přenositelnost. Vzhledem k tomu, že notebook nosím v batohu, tak holduji spíše těm větším kouskům s vahou kolem 1,8kg (v batohu se taková váha snadno ztratí). Tam je výhoda jednoznačně v použití stejných součástek jako u velkých notebooků. Člověk proti větším kouskům přijde pouze o dedikovanou grafiku (kterou stejně lidé používající NB na práci nechtějí bez ohledu na velikost z důvodu větších nároků na chlazení a výdrž na baterie). Někdo ovšem chce to nejlehčí, takže se musí ve svých požadavcích na výkon značně omezit.

Dopad jednotlivých součástek subnotebooku na výkon

• ULV procesor: Jde v podstatě o podobný procesor, jako je ten klasický ve velkých NB. Omezena je v podstatě pouze frekvence (proti nejvyšším modelům i cache). Ta je zpravidla na hodnotě kolem 1,0-1,2GHz. Výkon je tedy úměrně nižší. Na běžnou práci je procesor i tak plně postačující a to je i důvod, proč nejslabší verze klasických verzí začínají na 1,6GHz, což není takový rozdíl. Tento prvek tedy výkon nijak zvlášť neomezuje.
• Integrovaná grafika: Použití ULV procesoru většinou znamená i použití ULV čipsetu. Ten běží na nižší frekvenci FSB, nepodporuje dual-channel přenos (ten ale stejně nemá valný význam). Grafické jádro má taktéž sníženou frekvenci. Většinou je úbytek výkonu v závislosti na provedení notebooku 30-50%. Na hry takový notebook vážně vhodný není (výkon je podobný jako u levných čipsetů pro Celerony). Při běžné práci a rozhraní Aero si však ničeho nevšimnete. Na to je grafika stále dostatečně výkonná.
• 1,8″ pevný disk: Doteď to vypadalo tak, že si uživatel nemá velkou šanci všimnout sníženého výkonu. Bohužel to tak v reálu není a může za to právě 1,8″ disk. Tyto disky mají většinou jen 4200rpm a i proti větším (2,5″) diskům se stejnými otáčkami jsou výrazně pomalejší (tak o 30%). Moderní operační systémy (čti Windows Vista) mají rychlost odezvy na dnešních sestavách NB definovanou prakticky jen rychlostí pevného disku. Disk je úzkým hrdlem i na těch největších NB, takže u těch malých je to přímo „zatažená ruční brzda“.

Největší brzda – disk

Pro rozumnou práci ve Vistách by to podle mě chtělo průměrnou přenosovou rychlost aspoň nějakých 35MB/s. Ukažme si tedy zástupce jednotlivých disků v reálných hodnotách:

• Seagate Momentus 7200.2, 2,5″, kolmý zápis, SATA, 120GB, 7200rpm – 48,8MB/s
• Toshiba MK1637GSX, 2,5″, kolmý zápis, SATA, 160GB, 5400rpm -38,2MB/s
• Toshiba MK1011GAH, 1,8″, kolmý zápis, PATA, 100GB, 4200rpm – 22,5MB/s
• Samsung MCBOE32GQAPQ, 1,8″, SSD, SATA, 32GB – 43,9MB/s

První disk patří k tomu nejlepšímu, co dnes na trhu je. 7200rpm je dnes ještě stále nadstandard nabízený v noteboocích používaných jako „pracovní stanice“. Na takovém disku už jsou i Visty v pohodě a taková XPčka běží jak z praku. Druhý disk je pak takovým typickým zástupcem pro běžné notebooky. Jeho rychlost je dnes díky kolmému zápisu i při 5400rpm poměrně použitelná. Ve Vistách je občas znát, že je výkon na hraně.

Třetí (tučně zvýrazněný) disk je naopak typickým zástupcem mezi subnotebooky. Jeho výkon je tak slabý, že by potřeboval pro rozumnou práci (Visty) aspoň 50% výkonu navíc. Jak v reálu práce na takovém NB vypadá? Čistý start (i ukončení) systému znamená několik minut neustálé práce disku. Ještě 5 minut po nastartování jsou znát zpožděné odezvy (disk stále pracuje). Práce ve více náročných programech je velmi obtížná a pokud vám systém začne na pozadí instalovat aktualizace, tak máte prakticky smůlu při čemkoli jiném než je prohlížení webu nebo psaní textu.

Řešení problému – SSD

Pokud chcete zvednout výkon vašeho subnotebooku, tak existuje řešení. Tím je poslední jmenovaný Solid-State Disk. To je nová technologie flash paměti, která konečně disky zbavuje mechanických součástí a díky tomu nabízí vyšší rychlost a mnohem menší spotřebu. Nevýhody jsou v současnosti dvě – malá kapacita a vysoká cena. Každopádně jeden disk jsem měl kdysi možnost vyzkoušet a dosáhl jsem rychlosti 43,9MB/s. To znamená dvojnásobek nynějších 1,8″ disků a to už je sakra rozdíl.

Aby to nevypadalo, že jsou subnotebooky úplně nepoužitelné – samozřejmě nejsou. Jen je potřeba se zamyslet nad tím, k čemu takový notebook bude sloužit. Pokud to má být váš jediný stroj a neomezujete se jen na psaní, tak vás díky disku pravděpodobně bude občas pěkně štvát. Na nějakou běžnou kancelářskou práci ovšem postačuje. Důležitou zásadou je samozřejmě nutnost používání režimu spánku a hibernace místo vypínání. Konkrétně při režimu spánku zůstává všechno v paměti RAM a po zapnutí tak disk nemusí nijak výrazně pracovat. Pokud chcete i tak větší výkon, tak pak vám nezbývá nic jiného, než vypláznout nemalou sumu za SSD disk a nahradit s ním ten původní. Další možností je ještě nějakou chvíli počkat. Ceny nových technologií jdou totiž rychle dolů.

Světlé výjimky mezi subnotebooky

I mezi subnotebooky se ovšem najdou světlé výjimky. Kdybych si měl kupovat subnotebook já, tak jdu jednoznačně do Toshiba Portégé R500. Ta má totiž při své váze 1kg v sobě optickou mechaniku, velkou 8cell baterii (která kupodivu nikde nepřesahuje) a standardní 2,5″ disk. Toshiba používá disk odpovídající rychlostí druhé položce v seznamu v tomto článku. I přes ULV procesor má tedy člověk stále pocit, že pracuje na plnohodnotném velkém notebooku.