Po předchozím zápisku věnovaném DELLu E7440 bude další zářez u Fujitsu. LifeBook U904 je 14“ konkurence s dokováním a IPS displejem. Je ovšem znatelně tenčí a lehčí za cenu určitých kompromisů. Vzhledem k tomu, že jsem na něj psal plnou recenzi, budu tentokrát stručnější.

LifeBooky jsou u nás opomíjené. Fujitsu se v běžném spotřebním segmentu příliš netlačí a pro běžné lidi má pár jednoduchých (avšak velmi spolehlivých) modelů. V případě LifeBooku U904 Fujitsu rozhodně není žádná charita. Vyjde ještě dráž než předchozí DELL a může za to speciální hi-dpi displej s rozlišením 3200×1800.

Předchozí generace Úček byla vzhledově moc pěkná nicméně měla jen obtížně použitelná vstupní zařízení, a pokud si to dobře pamatuju, chyběl jí konektor LAN. Nebyla proto pro mě zas tak zajímavá. V nové generaci byla snaha hlavní nedostatky opravit. Notebook je pěkný, tenký a přitom nabízí skoro to samé, co tlustší DELL.

Konstrukce a ergonomie

Fujitsu zapracovalo na odolnosti. Notebook je velmi tenký, ale nemá tendenci se kroutit. Vlastně působí solidním dojmem. U minulé generace byla pěkná červeno-černá kombinace, ale nová celočervená vypadá až moc úchylně, takže jsem si domů přitáhl šedou variantu. Ta je zas na můj vkus trochu obyčejná. Vím, že nemůžu chtít moc, ale nemůžu se zbavit dojmu, že poslední dobou vypadají všechny notebooky moc podobně.

Nicméně se vzhledem to není hrozné, je to pouze o zvyku. Všem okolo se notebook moc líbí. Sám mám problém asi jen s tím, že hliníkový povrch na opěrkách rukou bez ohledu na zátěž skoro pořád studí a přední nezaoblená hrana mě tlačí přesně v místě zápěstí, což mi snižuje komfort při práci. Je to pro mě jeden z hlavních neduhů U904.

Klouby víka jsou zapuštěné do základny, ale jdou otevřít asi do 150°, což už mi stačí vždy (na rozdíl od častých 130°). Jednou rukou bohužel otevřít snadno nejde.

Rozměry? Zavřený 330 x 230 x 15-16 mm, takže ve všech směrech menší než DELL E7440. Taky hmotnost je o 200 gramů nižší – 1,41 kg.

Displej, zvuk

Na displej je radost pohledět. Všechny konfigurace U904 mají IGZO hi-dpi panel s rozlišením 3200×1800. Jde o rozlišení qHD+, které by standardně mělo nabízet stejnou pracovní plochu jako HD+ (1600×900), jen je všechno dvakrát prokreslenější v obou rozměrech (za předpokladu ponechání výchozího zvětšení 200%).

Obrazově je displej stejně kvalitní jako minule zmiňované FHD IPS (1920×1080). Lepší je pouze rozlišení. V ostatních ohledech jsem ovšem nic lepšího ani nečekal. Černá je černá, bílá je bez nádechu do jiných barev a všechno je příjemně kontrastní a s výbornými pozorovacími úhly. Velmi dobrý je také maximální jas. Podobně jako u DELLu platí, že dotyková verze má lesklý překryv displeje, zatímco nedotyková je matná (u Fujitsu však matné zatím nejsou dostupné – prý budou).

Bohužel Windows ještě není na hi-dpi displeje dokonale připraven. Dokonce jsem o tom sepsal samostatný článek, kde se všem možným problémům věnuju (určitě si jej přečtěte, pokud o nákupu uvažujete). Dokud se pracuje pouze s interním displejem a ideálně dominují webové aplikace, Outlook, MS Office atd., budete si užívat nádherně prokresleného písma a grafiky. Problémy nastanou až ve chvíli, když se na notebook chcete připojovat z jiných počítačů vzdálenou plochou (neostrý obraz u klienta kvůli dočasné změně DPI) a především když chcete pracovat s externími monitory.

Jak jsem byl u E7440 překvapen kvalitou repráčků, u U904 se o kvalitě vůbec nedá mluvit. Jsou to doslova chrastítka, která přehrávají jen vyšší frekvence, zvuk je silně zkreslený a repráčky jsou i při maximální hlasitosti poměrně tiché. Jen obtížně se na trhu hledají notebooky s horším zvukem.

Klávesnice, touchpad

Klávesnice je chiclet a je rozhodně o dost lepší než u předchozí generace, nicméně snaha o co nejtenčí profil se významně podepsala chodu kláves. Ten je hodně mělký s méně jistým stiskem. Při jemném psaní občas vynechám nějakou klávesu, takže jsem nucen do klávesnice víc řezat, což mě pro změnu štve. Když už nic jiného, je ta mechanika docela tichá (pokud do ní moc nemlátím).

Bohužel jsem zvyklý psát hodně (představte si hodně a ještě to vynásobte alespoň pěti) a tato klávesnice opravdu neodpovídá mým vysokým standardům. Líbí se mi klávesnice, kde je doslova radost psát (třeba ta z E7440), a kde jinde by takové klávesnice měly být, než právě u 14“ dokovatelných business notebooků.

Jako plus u klávesnice vnímám pěkné podsvícení kláves, které pod žádným úhlem neprosvítá v mezerách, a možnost psát čísla na zástupné numerice pouhým držením Fn. Pouze si tuto možnost musíte zapnout v BIOSu volbou NumLock On / PadLock Off. V základu se zástupná numerika zapíná a vypíná NumLockem.

Touchpad Synaptics má integrované tlačítko. Gesta fungují docela dobře a virtuální zóny tlačítek většinou taky. Problém je jen v tom, že kurzor má viditelné zpoždění za pohybem prstu, což nutí neustále korigovat pohyb a při práci bez myši to brzdí. Není to vyloženě tragédie, ale jsou i lepší.

Trackpoint bohužel chybí…

Konektory, diody, tlačítka

Žádná doprovodná tlačítka na vypínání Wifi a regulaci hlasitosti zde nehledejte. Všechno se mění přes Fn a F1-F12.

Indikační diody zde jsou na všechno možné, což potěší ty, kteří chtějí mít přehled o tom, co se v notebooku děje. Jediný problém mám s režimem spánku, kdy diody docela výrazně blikají, a v noci tak hrozně nerad nechávám notebook pouze uspaný, pokud ve stejné místnosti chci spát. Fujitsu to blikání vylepšilo tak, že jednou vždy blikne dioda power a při dalším bliknutí se s ní na chvíli rozsvítí i dioda Wifi (pokud si nevypnete možnost probouzení notebooku bezdrátově) a dioda stavu baterie (umí svítit více barvami podle nabití).

Škoda, že tohle blikání nejde někde v BIOSu vypnout. Jsem rád informován o stavech notebooku, ale v dnešní době, kdy je baterie vestavěná, bych byl radši, kdyby během spánku bylo všechno zhasnuté jako v případě vypnutí.

Konektorová výbava je podobná E7440, jen chudší o druhý obrazový výstup a SmartCard. Jsou tu dvě USB 3.0, plnohodnotné HDMI, rozkládací konektor LAN, čtečka SD XC a kombinovaný jack na zvuk. Až na absenci výstupu VGA (který by se sem fakt nevešel) jsem naprosto spokojen. Na spodku je pochopitelně dok a tento dok je stejný pro všechny dokovatelné modely poslední generace LifeBooků – konečně se Fujitsu vrhlo na větší sjednocování, už bylo na čase.

Výkon, komponenty, baterie

Dostala se mi do ruky ta nejvyšší konfigurace, takže úsporné dvoujádro Intel Core i7-4600 (2,1/3,3 GHz), 10 GB RAM (2 GB na desce plus jeden slot, takže maximum 10 GB), 256GB SSD a 3G/LTE modem. Spodní kryt se dá sundat po odšroubování několika šroubů po obvodu. Získáte přístup k právě ke slotu operační paměti a 2,5“ pozici (7 mm), kde je SSD osazeno.

Pod krytem schovaná i baterie. Má kapacitu 44 Wh a notebook s ní reálně dá asi pět hodin s bez většího omezování v jasu a se zapnutou Wifi. Komponenty jsou sice úsporné, ale o displej má čtyřikrát více tranzistorů než klasický HD+, což se na spotřebě logicky muselo projevit. Těch pět hodin je ale většinou jistota. Při extrémním šetření s nízkým jasem by šlo dát o hodinu víc.

S rozšířením výdrže baterky se buď nepočítá, nebo jsem nic neodhalil (leda že by byla nějaká slice baterka do dokovacího konektoru). Oficiální datasheet nic nezmiňuje, takže pravděpodobně nic neexistuje.

Chlazení

Výdech vzduchu má notebook na levém boku, ale běžně při on-line kancelařině není potřeba. Ventilátor se totiž netočí a notebook se klidně celé hodiny chladí pasivně. V kombinaci s SSD se nedá bavit o žádné provozní hlučnosti – dokonalé ticho. Základna se přitom stejně nezahřívá, a to ani na spodku. Právě teď jsem tu za hoďku spíchnul tento zápisek po tmě v posteli před spaním a s dlouhodobě ucpanými chladícími průduchy peřinou je základna stále studená, místy maximálně vlažná.

V zátěži je to jiná. To se ventilátor postupně rozjede a má takový nepříjemně svištivý zvuk. V tiché místnosti to umí být docela otravné. Holt daň za minimální tloušťku.

V BIOSu je možné nastavit režim chlazení silent (tichý), kdy se ventilátor drží maximálně v nízkých otáčkách a neprudí svým zvukem. Je to ovšem za cenu snížení výkonu procesoru při dlouhodobé zátěži. Tedy přesněji za cenu většího snížení výkonu při dlouhodobé zátěži, protože procesor svůj výkon mírně (do 10 % a jen při využití všech jader) omezuje i při normálním nastavení chlazení. Tiché chlazení sníží dlouhodobý výkon o dalších 20 %.

Napájecí adaptér má koncovku typickou pro LifeBooky. Je to tenký podlouhlý kvádřík, kde se nově Fujitsu rozhodlo přiblížit konkurenci a místo skladné dvoužilové šňůry dalo třížilovou s tlustým koncem do zásuvky.

Závěrem

LifeBooky od Fujitsu mám odjakživa moc rád. Japonci jsou v miniaturizaci přeborníci a LifeBooky patří k tomu nejspolehlivějšímu na trhu. V případě modelu U904 jsem ale trochu zklamán. Doufal jsem v lepší klávesnici i touchpad a displej je sice neuvěřitelně jemný, ale jakmile potřebuju za den několikrát připojit externí monitor nebo projektor, jsou s Windowsem (8.1) nezanedbatelné problémy (na obhajobu Windows musím říct, že všechna Linuxová prostředí, která jsem zkoušel, jsou pro hi-dpi ještě aspoň 10x horší). Tyto problémy mi naznačují, že s hi-dpi displeji v pracovním notebooku bude lepší ještě nějaký rok počkat.

Kdyby měl LifeBook U904 oblejší přední hranu základny, touchpad rychleji reagoval, klávesnice měla jistější stisk při jemném psaní a displej byl raději levnější full-HD IPS, byl bych mnohem spokojenější. Pak už by jako nedostatek zůstaly snad jen ty otřesné reproduktory a trochu také slabší výdrž. Líbila by se mi jistá výdrž alespoň 7-8 hodin. Nicméně i s tímto by se dalo žít.

Nakonec mám tedy jasno, že v U904 hledat nástupce svého notebooku nemohu. Možná by bylo vhodnější ještě počkat na nové LifeBooky E, kde Fujitsu stále má i optickou mechaniku, přestože mají tenké a lehké provedení podobné DELLu E7440 a ThinkPadu T440s, a doufat, že se konečně objeví 14“ konfigurace s full-HD IPS.

U904 je dobrý spíše jako čistě kancelářský stroj na cesty, když někdo hledá co nejtenčí a nejlehčí stroj a je ochoten přijmout všechny kompromisy, které přináší.