Obvykle se věnuju jen notebookům a všemu, co je menší než notebooky. Někdy se ovšem stane, že mě zaujme něco trochu mimo můj záběr. Tentokrát to je 20“ All-in-One počítač s dotykovou obrazovkou HP Envy Rove, který lze používat i jako (pětikilový) tablet díky integrované baterii. Donutilo mě to k zamyšlení, které všechny koncepty představují budoucnost a co bude spíše slepá ulička.

Není tajemstvím, že by si všichni výrobci přáli smrt klasických stolních počítačů, které fungují jako stavebnice, a když vám něco chybí, stačí dokoupit příslušnou standardizovanou kartu, která problém vyřeší. Když totiž po dvou letech vyměníte jednu kartu a jednu přidáte, neutratíte tolik, kolik by stála obměna celého zařízení. Na tom vydělá jak jeho výrobce, tak i všichni jeho dodavatelé jako třeba Intel (který už dělá, že nic jiného než All-in-One neexistuje).

Notebooky jsou „super“, protože lidé jsou zvyklí, že po pár letech je vyhodí. Jednak zastarají (a nic nejde vyměnit) a jednak se většinou dostatečně mechanicky opotřebí, aby se náhrada ospravedlnila. Na druhou stranu, velká obrazovka má pořád své výhody a oddělitelná klávesnice taky, takže nelze všem cpát pouze notebooky. Řešením jsou právě All-in-One počítače integrované do obrazovky. Uvnitř není žádný slot a rozšiřitelnost je na úrovni notebooku. Skvělé řešení pro všechny výrobce i naši konzumní společnost.

Nechci tím říct, že bych AiO odsuzoval. Je to jeden z mnoha způsobů provedení a je tu s námi desítky let. Na spoustě míst má své nesporné výhody. Nikde nemusí být další krabice a kabely a pro běžné použití to stačí. Navíc co bychom si nalhávali, spousta lidí ani neumí kabelem propojit monitor s počítačem.

HP Envy Rove – počítač i tablet

Envy Rove je příslušníkem nové kategorie počítačů „vše v jednom“. Je uzpůsoben pro použití jak v režimu počítače (s bezdrátovou klávesnicí a myší), tak i v režimu tabletu. Stačí jen zaklopit stojan, odpojit napájení a rázem máte tablet. Právě tato možnost mě učarovala tak, že jsem si ho musel půjčit a zkoumat praktický přínos.

Envy Rove není zrovna levná sranda. V obchodech je za 19 tisíc korun s DPH, přitom uvnitř najdete úsporné notebookové Core i3 1,8GHz, 4GB RAM a terabajtový 2,5“ disk. Upřímně tedy nejde o nejlepší poměr cena-výkon. Za stejné peníze koupíte notebooky s Core i5 a dedikovanou grafikou (případně notebook s Core i3 a dobrým externím monitorem). Daný notebook nejspíš bude mít i lepší nabídku konektorů – zde totiž najdete jen tři USB (dvě 3.0), kombinovaný konektor zvukovky a čtečku paměťových karet (poněkud nešikovně je na spodku, ale za to pracuje s SD XC rychlostí 60 MB/s). S připojení televizoru pomocí HDMI se vůbec nepočítá, jedinou cestou k připojení externích obrazovek je bezdrátový Intel WiDi.

Ostatně počítač na bezdrátové technologie sází. Klávesnice a myš jsou pochopitelně bezdrátové, ale jde o nějaký 2,4GHz přenos s integrovaným přijímačem uvnitř počítače (není to Bluetooth a vše funguje i bez podpory v operačním systému). Integrovaná Wifi karta pracuje jak v pásmu 2,4 GHz, tak i 5 GHz a jde o nový standard Wifi-AC (2×2), který se stále ne a ne dostat do notebooků, přestože všichni vědí, že v něm je budoucnost. Kdo by chtěl připojení do sítě drátem, najde v krabici USB-LAN adaptér (100Mb/s).

Úsporný procesor v tak velkém těle znamená minimum zahřívání. Ventilátor sice uvnitř je, ale pracuje pouze v nízkých otáčkách a neruší.

Konstrukce a ergonomie

Jestli se mi něco na Rove hodně líbí, je to odklápěcí noha ze zadní části. Nejde o nic převratného, ale funguje to dobře. Stačí si dát počítač do sklonu, v jakém ho chcete mít, a zmáčknout tlačítko. Noha se automaticky tlačí pružinou až na stůl. Jakmile počítač pustíte, zůstane přesně v tom sklonu a nehne se ani o kousek. Stejné je to s nakláněním, kdy stačí chytnout za obrazovku za okraj a natočit podle potřeby. Podpěra už se nějak přizpůsobí. Je to dobré i provozu počítače na klíně (podobně řešený mechanismus by se mi líbil i na tabletech, kde mi chybí možnost držení zařízení v náklonu).

Podpěru lze zamáčknout zpět do těla počítače tak, aby nikde nic netrčelo, a k vysunutí slouží velké (a docela tuhé) tlačítko na zadní straně. Při práci v režimu tabletu nejspíš rychle narazíte na velkou hmotnost – 5 kg. To je pořád trochu moc. Není to nic, co byste drželi nad hlavou při čtení v posteli. Rove se přímo nabízí také jako hračka pro děti (díky různým dotykovým hříčkám), nicméně se obávám, že při této hmotnosti je větší pravděpodobnost, že někomu během přenášení upadne. Ze stolu jsem ho shodit nezkoušel, ale zepředu je tvrzené sklo (které by mohlo mít tendenci prasknout) a zezadu nejspíš nějaký stříbrný plast.

V režimu počítače je asi jedinou limitací nízko položená obrazovka. Patří mezi ty vyšší a externí monitory se obvykle snažím vytáhnout, co nejvýš to jde. Tady kvůli konstrukci nic takového být nemůže, takže spodní hrana se vždy dotýká stolu. Ergonomie je někde na půl cesty mezi notebookem a stolním počítačem.

Z hlediska ergonomie není moc víc co řešit. USB porty jsou co nejblíže zemi, aby kabely moc netahaly obrazovku. Nasírací je jen tlačítko pro otočení obrazu (dělá se pouze manuálně) na levém boku přesně v místě, kde vždy počítač uchopím, kdy ho chci přenést… no a pak ho musím zmáčknout ještě třikrát, abych měl obraz zase ve správném natočení.

IPS s nízkým rozlišením a dotyky

Hlavním lákadlem v boji s notebooky by měl být displej. Ten má technologii IPS a na rozdíl od drtivé většiny notebooků do ceny Rove na něm obraz vypadá ze všech stran stejně. Navíc je i docela hezký (dobrý kontrast, syté barvy), takže použití pro prezentace a přehrávání filmů je docela dobře možné. Výhradu bych měl k absenci rychlého přístupu k regulaci jasu (nebo aspoň senzoru okolního osvětlení). Na klávesnici žádná tlačítka nejsou a nejrychlejší možnost je přes postraní panel na několik ťuknutí prstem.

Překvapivá je pro mě volba rozlišení HD+ (1600×900), které se bere jako základní i u 17“ notebooků. Na 20“ monitoru je poněkud hrubé. Spíš bych zde čekal full-HD (1920×1080). Nevím, na kolik bylo nižší rozlišení dílem úspor a nakolik promyšlený tah. Nároční uživatelé si nejspíš podobné zařízení na práci nekoupí a pro ty obyčejné nenáročné uživatele, kteří u počítače tráví spíše méně času, bude možná lepší, když vše bude větší. Velké pixely mají výhodu při dotykovém ovládání, neboť se dá prstem trefovat na ovládací prvky programů v klasické ploše, aniž by bylo nutné měnit DPI operačního systému.

Envy Rove je s úhlopříčkou 20“ asi největším zařízením, které jsem doma používal od příchodu Windows 8. Již dříve jsem si ověřil, že u notebooků používám dotykovou obrazovku tak do 13“. U větších už je nutné moc zvedat ruce, a pak je pro mě jednodušší sáhnout na touchpad a klávesnici.

Zde je to podobné. U 20“ obrazovky musíte zvedat ruce ještě výš, a když přecházíte mezi ťukáním na levé a pravé části obrazovky (což se třeba s rozhraním Metro děje často), je z toho taková nenápadná posilovna. Objevil jsem ještě jeden nedostatek – zatímco na malém notebooku je pohodlné posouvat stránky prstem na obrazovce pomocí krátkých a rychlých pohybů, zde musíte prstem ujet úměrně větší kus cesty, čímž se vytrácí rychlost i pohodlí.

Dotykové provedení však beru jako nedílnou součást počítače, a to jak kvůli různým hrám a výukovým aplikacím pro děti, tak i kvůli případům, kdy někam přinesete jen samotný počítač bez klávesnice a myši. Na to, abyste si vybrali film k přehrávání, totiž prsty v pohodě stačí.

Výkon a výdrž

Nemá cenu na blogu příliš zatěžovat řešením výkonové stránky počítače. Stojí snad jen za zmínku, že můj ThinkPad T400 (technologicky z roku 2009) s Core2 Duo T9900 (3,06 GHz) má o malinko vyšší výkon než zde použité úsporné Core i3. Na tom se dá jasně demonstrovat, že to není žádná raketa, nicméně na běžnou práci to stačí. Notebooky s klasickým Core i5 mají výkon asi o polovinu vyšší.

Úsporný procesor není v Rove bezdůvodně. Velký displej je pochopitelně největším žroutem energie a HP pravděpodobně mělo snahu dosáhnout co nejvyšší výdrže s klasickou baterií (48 Wh, integrovaná), takže všechno ostatní muselo být tak úsporné, jak jen to jde. Bateriové zařízení s výdrží hodinu a půl by totiž jaksi postrádalo původní smysl.

Zde je výdrž při čtení webů čtyři hodiny s Wifi a polovičním jasem. S vyšším jasem třeba tři a půl. Není to takové, že byste se nemuseli vůbec starat o napájení, ale už lze například na jedno nabití přehrát film, nebo si večer sedět v obýváku, prohlížet fotky a netahat kvůli tomu další kabely.

Závěrem, aneb co s tím

Nezbývá než si položit otázku, kde může být takové zařízení užitečné. Jako náhrada stolního počítače, kde je potřeba výkon, nestojí za řeč a není ani tou pravou alternativou k notebookům, pokud s nimi chcete aspoň jednou za čas pracovat na cestách. Hlavní přínos vidím jako domácí počítač pro nenáročné, zejména tam, kde se třeba o víkendu cestuje na chatu a počítač tam může být užitečný jak pro práci, tak třeba na filmy pro děti.

Docela jsem si užíval přinesení počítače do obýváku při sledování televize, ale když jsem si ho rozložil i s klávesnicí a myší, už to bylo na ostatní místy příliš. Podobné je to s použitím v posteli. Zatímco tablety bývají obecně partnerkami přijímány v posteli lépe než notebooky, tady už to nejspíš neplatí – navíc to ani není příliš pohodlné na použití (zkuste si o sebe vleže opírat pět kilo těžkou tenkou hranu).

Výsledek? Jako integrované zařízení na občasný převoz v autě na chatu a kamkoli jinam za účelem prezentování a přehrávání je to dobré a v případě, že chcete něco ukazovat více lidem, je to vhodnější než notebook. Doma pak může sloužit baterie jako integrovaná UPS. Envy Rove doporučuju spíš jako specializované zařízení (například na ty společenské hry a cokoli pro víc lidí) než jako univerzální náhradu počítače.