Jak jistě všichni pravidelní čtenáři ví, tak před více jak rokem jsem si koupil 12“ notebook FS Amilo Pro V3205. Nějaký měsíc zpět nám vyšla jeho nová verze nazvaná Esprimo U9200, a tak jsem uvažoval o omlazení hardware. Nebylo to samozřejmě jen z rozmaru. Esprimo totiž přináší několik nových prvků, které mi na V3205 chyběly. Na NOTEBOOK.cz na něj brzy vyjde recenze, které tento článek ani v nejmenším nekonkuruje (ona je i podstatně rozsáhlejší). Bude se zabývat čistě srovnáním těchto dvou notebooků.

Design a mechanické provedení

Tak tady se teda FS moc nepochlapilo. Nerad to říkám, ale Esprimo nemá ani kousek elegance a nemá na svém vzhledu vůbec nic, co by mě dokázalo zaujmout. Sám ještě nejsem tak kritický, ale ostatní lidé mi téměř jednohlasně potvrdili, že V3205 je vzhledově o třídu výš. Korporátní notebook podle mě nemusí být jen krabice bez špetky vkusu.

Na rozdíl od vzhledu šlo nahoru povrchové zpracování plastů. Ty už na sobě nechytají žádné otisky a mají trochu hrubší povrch, který by se nemusel tak rychle ošoupat. Ruku do ohně bych za to ale nedal, protože kvalitní povrchové úpravy nejsou zrovna doménou levných řad FS.

Mechanická konstrukce základny je velmi dobrá a je na úrovni nejlepších notebooků. Nedostatky jsou jen ve víku. To je zase nějak měkké a já si nejsem jist, že ta bude nový model ušetřen problémů spojených s vytlačenými skvrnami. To pro mě také bylo i velkým zklamáním.

Rozměry

Někteří lidé na foru tvrdí, že V3205 byla štíhlejší. Není to pravda. Oba jsou na tom rozměrově téměř stejně. Celé je to způsobeno tím designem (například víko světlejší než zbytek notebooku). Dokonce i váha je stejná.

Displej

Na korporátní notebook patří matný displej. Ten, který jsem měl možnost testovat, byl velmi svítivý, ale na podsvícení byly vidět světlé a tmavé skvrny. Těch jsem si ale všiml až někdy ke konci používání, takže je možné, že jde už o zmíněné vytlačeniny. Těch displejů se bude montovat určitě víc. Ten můj byl od Toshiby a měl barvy nastavené hodně do studena (modrá). Pro práci s textem asi není problém. Na práci s grafikou už mi to nějak vůbec nesedlo (u V3205 se to ještě dalo).

LEDky

Modrá barva, kterou jsem bytostně odsuzoval, se z notebooku úplně vytratila. Nové indikační diody jsou všechny zelené a jsou v řadě na čelním panelu. Na jejich svítivosti se ale moc neubralo. Když jsem s notesem ležel v posteli a měl ho na sobě položený, tak mě jejich ostré světlo přímo řezalo do očí. Na tomto místě je ale podstatně snazší je zakrýt.

Smutné je, že jsou na předku i diody NumLock a CapsLock. Jejich dřívější umístění u kláves, které je přepínaly, bylo podstatně vychytanější. Hlavně po tmě je pak tyhle klávesy dost problém najít.

Porty

Tady došlo k velké změně. Mechanika se přesunula na pravou stranu, ze které vyhnala všechna rozhraní. Vpravo tak zůstala jen šachta na úzké karty ExpressCard 43 (proč už není osazena široká varianta, mi u tak velkého notebooku nejde do hlavy). Odsunutí konektorů z pravého boku je určitě krok správným směrem a konečně nepřekáží kabel od monitoru případné myši. Jedno USB tam ale nechat mohli (V3205 má o jedno USB víc).

Čtečka karet má konečně výsuvný mechanismus. Není tak nutné páčit tlustější karty za vryp ven nehtem. I umístění na bok je jistě příjemnější. SD/MMC karty do slotu zalezou celé.

K velké nelibosti z notebooku zmizela jeho obrovská přednost digitální (i analogový) DVI-I výstup. DVI port byl pro mnoho lidí důvodem ke koupi, protože v této velikost se tehdy nedalo najít pomalu nic jiného, co by ho mělo. Nynější VGA kupodivu nemá ani šroubovací úchyty na kabel. Nevím, co je to za módu, ale je to velmi hloupé.

UMTS

FS je v tomto ohledu velmi průbojné a nabízí UMTS moduly v mnoha noteboocích. Jak už jsem kdysi psal v jednom článku, tak to vítám všemi deseti. Nevýhodou je, že tento modul je osazen až v těch dražších konfiguracích a když si nechám navolit notebook přes konfigurátor, tak je zas o dost dražší, než normálně.

Hluk a chlazení

Předem oznamuji, že ventilátor v provozu zůstal úplně stejně hlučný a je to tedy pěkný vysavač. Přenos tepla skrze klávesnici byl minimalizován. Ventilátor se už spouští častěji. Je možné, že to ale bylo zaviněno velmi výkonným procesorem, který byl v mnou testované konfiguraci. Při běžné kancelářské práci si užijete i nadále ticho. To předpokládám, že bude společné i pro další notebooky (s integrovanou grafikou) z řady Esprimo.

Port replikátor

Ten je asi největší předností. Je jednoduchý, malý, skladný a má všechno, co člověk potřebuje. Přibyla tak možnost připojit dva externí monitory – jeden přes VGA a druhý přes DVI. Pro některé lidi bude mít určitě velkou váhu i přítomnost starších konektoru – sériový/paralelní a PS/2 port. Hlavní ale je, že je to velmi pohodlné, když přijdete domů (nebo do práce) a vytáhnete jen samotný notebook, který se začne přes replikátor dobíjet a přepne se na externí periferie.

Klávesnice

Tu jsem si nechal nakonec, protože u ní mám velké výhrady. FS nikdy neumělo dělat dobré klávesnice a V3205 bylo jasným důkazem. Je to jedna z nejhorších klávesnic, s jakou jsem měl kdy čest na 12“ notebooku. Velké okraje po jejích stranách ubírají už tak stísněný prostor pro klávesy. Rozložení bych ještě překousl (mimochodem klávesa CTRL už je konečně v levém dolním rohu), ale ty ostatní vlastnosti jsou na tom hůř – hlasitý chod, tuhé klávesy a jejich nejistý odpor.

Závěrem

Klávesnice pro mě byla hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl upgrade odložit. Pokud budu investovat do nového notebooku, tak už si počkám na něco, co mi nabídne pořádnou ergonomii. Že jsem se pro jednou uskromnil, není důvodem, abych se omezoval už pořád. Taková klávesnice HP Compaq 2710p (taky 2510p) je proti té od FS o tolik lepší, že je ostudné snad jen pomyslet na srovnání. Smysl by pro mě mohl mít až model s UMTS modulem, jenže ten je zas velmi drahý.