Musím se smát, když čtu všechny ty thready na forech, kde si lidé žádají kvalitní a mechanicky odolné notebooky a přijde jim i 15 tisíc jako moc velká částka. Ještě před 5ti lety byl nejnižší cenový segment notebooků někde u 40ti tisíc. V roce 2003 jsem si kupoval jednu Toshibu za 40 tisíc a bral jsem to jako takový kompromis, abych nebral to úplně nejlevnější, což tenkrát znamenalo něco málo přes 30 tisíc.

Srovnání se staršími notebooky

Kdybych měl dnes cenově připodobnit mou tehdejší Toshibu v poměru k ostatním notebookům na dnešní notebooky, tak bych se dostal asi někam k ceně 20ti tisíc. Za tuto cenu lze sehnat notebook standardní velikosti (tehdy 14-15″, dnes 15,4″) s dedikovanou grafikou, použitelným množstvím RAM (tehdy 256MB, dnes 1GB) a průměrnou 6ti článkovou baterkou (výdrž 2-3 hodiny). Kvalitativně je to však nesrovnatelné, a to i kdybych ten nový notebook byl taky od Toshiby. Celkově je vidět, že výrobci minimalizují náklady, kde to jde. Třeba konkrétně Toshiba už u levných modelů nepoužívá vlastní BIOSy (nahradila je BIOSy Phoenix), nemá tak vychytané chlazení (tenkrát i mobilní „P4″ Celeron s GeForce4Go mohl být většinu času při kancelářské práci pasivně chlazený) a plasty šly kvalitativně také dolů. Dříve také byl 100% vyladěný dodávaný software a všechno běhalo, jak z praku. Dneska často vybalím notebook a žasnu, co všechno zlobí. Občas bývá chyba i ve vlastním software obsluhujícím funkční klávesy. To se bohužel týká i dalších značek (ACER, HP, Sony).

V roce 2003 byla průměrná životnost levného notebooku takové 3 roky. Po třech letech intenzivního používání začaly odcházet klouby LCD, LCD bylo už dost vysvícené, klávesnice ošoupaná a baterie měla třetinu kapacity Dnes je situace ještě horší. To, co tenkrát trvalo 3 roky, může dneska notebook „nabídnout“ už po roce.Fujitsu-Siemens Amilo Pro V3205

Fakta

• zakoupený v prosinci 2006
• stáří 10 měsíců
• pořizovací cena 24 500,- s DPH
• používán velmi intenzivně (neustále přenášen)
• klávesnice má za sebou určitě aspoň milión úhozů
• průměrně otevřen a zavřen minimálně 5x denně
• Nabít 1,5x denně
• často používán ve vlaku a dopravních prostředcích MHD (otřesy)

Výsledek

Mno a teď se podívejme na to, jak na tom notebook teď je. Asi do dvou měsíců se pěkně vyleštil touchpad, který díky tomu už nemá zrovna dvakrát příjemný povrch na používání. To, co tam ze vzorku zbylo je ideální tak maximálně na to, aby to sbíralo nečistoty a pot z rukou a znepříjemňovalo to jeho používání. Mně se ruce zrovna moc nepotí a přesto mi to vadí. Myslím, že jiní by mohli být o dost nešťastnější. Na okolních plastech a klávesnici se dá sledovat obdobný jev, jenom neprobíhá tak rychle. V současné době to vypadá asi tak, že touchpad mimo rohů už všude ztratil vzorek, podložky pod ruce mají vydřené části, které se dotýkají horní části rámu kolem displeje v případě, že je notebook zavřený. Gumičky, které jsou v rámu nasazené evidentně nejsou tak moc efektivní (vlastně si na podpěrkách taky vydřely svůj obrys). Klávesnice je na vybraných klávesách (asi 70% z celkového počtu) tak vydřená, že se díky absenci vzorku leskne jako zrcadlo. To je tak asi všechno, co by se dalo říct k vzhledu. Až na ten touchpad to nemá nejmenší vliv na funkčnost (a ani ten není moc velký problém). Víko je sice náchylné na otisky, na druhou stranu nemá tolik sklony k poškrábání.

Z mechanického hlediska můžu říct, že jsem měl od notebooku větší očekávání. Na displeji mám několik zesvětlených míst (vypadají, že jsou „bělejší než bílá“). Je otázkou či vznikly zahříváním součástek uvnitř displeje a nebo zatlačením z vnějšku víka. Jsou přesně v místech, kde evidentně jsou za displejem nějaké součástky, protože v případě zatlačení se přesně na těch místech obraz vlní. Každopádně musím říct, že tato chyba je celkem častá. U mě je ještě při běžném zacházení skoro neviditelná, ale u některých lidí jsem viděl obrovské fleky, které už přehlédnout nelze. Dalším problémem jsou hned po displeji klouby. Víko má celkem vůli asi 4 cm (měřeno na vrchní straně víka). Při normální práci to nevadí, člověk si nastaví nějaké otevření a to už si notebook drží, ale při zavírání na začátku chvíli neklade odpor – stejně tak při otevření 90° se bude víko při přenášení neustále kývat. Vypadá to jako by uvnitř byly dva klouby – jeden hlavní a druhý aretační. Tady nejspíš ten aretační odešel. Díky tomu už ani notebook nedrží tolik v zavřeném stavu. Tohle všechno se stalo do tří měsíců. Stavil jsem se s tím tedy v servisu a tam mi řekli, že je to standardní opotřebení (boha, to jsou svině) a že je to vlastně normální. Aspoň mi trochu kloub povolili, aby zmizelo to hrozivé praskání, kdy se občas kloub zasekl a bylo potřeba pořádně zabrat (člověk pak měl strach, aby se to někde nezlomilo). Neměl jsem však náladu to řešit, tak jsem to nechal být. Tohle všechno jsem si nechal vyřešit na počkání. Pokud bych měl ještě zmínit základnu notebooku, tak tam nemám žádné výhrady. Ta je dostatečně pevná a dá se chytnout klidně za roh a nemá s tím nejmenší problém.

Dalším problémem je jednoznačně baterie. Ta mi totiž přes RM Clock hlásí, že už jí zbývá pouze 34Wh z celkových továrních 52Wh. To dělá 65% kapacity. Na 10 měsíců používání je to celkem dost. Je vidět, že baterka asi nebude žádná kvalita. Tady mi holt přijde, že to jde s notebooky stále více z kopce. Při úsporném profilu bez wifi jsem ale stále schopen dát přes 3,5 hodiny. Holt těžím z původní poměrně vysoké výdrže na baterie. Je ale dost možné, že jestli notebook do roka neklekne, tak koupím ještě jednu baterii (stojí 3500,- vč. DPH).

Poslední znak opotřebení se podepsal na napájecím adaptéru. Díky debilnímu magnetu na konci kabelu (hned u notebooku) se kabel těsně u konektoru při posouvání přístroje kroutil, až se nakonec ukroutil. Do servisu se mi s tím nechtělo a stejně by se na mě vybodli. Nový adaptér stojí 1600,- a neoriginální 900,-, ale má bohužel vyšší výkon, takže i větší velikost. Usekl jsem asi 10cm kabelu i s magnetem a celé to přepájel (už bez magnetu).

To je tak asi všechno. I přesto všechno mám tento notebook celkem rád a kdyby teď klekl, tak bych si ho šel koupit nejspíš znovu. Pokud chce člověk DVI výstup přímo na těle notebooku a nechce nic většího než 12″, tak si bohužel nemůže vybírat. Pokud k tomu přičtu, že vyžaduji při práci absolutní ticho (zde se ventilátor spouští jen při delší intenzivní zátěži procesoru), tak už mi zbude jen V3205 a 13″ MacBook (pokud se spokojím s většími rozměry a vahou). Pokud se však podívám na nynější znaky opotřebení, tak mám pocit, že ten notes nevydrží už víc jak rok mého používání. Protože jsem efektivní člověk (a dělám často na těch recenzovaných NB), tak si nový notebook koupím až ve chvíli, kdy tento klekne, takže se určitě dozvím, kde je pravda :-).

Závěrem

Kvalita jde prostě dolů na všech frontách. Bohužel kvůli tomu, že se levné modely dělají tak šmejdské a drahé se nesmí zas moc lišit (aby nebyly drahé moc, protože pak by byly špatně konkurenceschopné), tak šla kvalita dolů prostě celkově. Tehdy jsem si koupil notebook za 40 tisíc a vydržel mi 3 roky. Z toho plyne, že pokud nynější notebook za 25 tisíc budu mít jeden a tři čtvrtě roku, tak jsou vlastně náklady stejné. Naopak si můžu užívat větší výkon díky tomu, že častěji aktualizuji a nemusím tak přežívat na starém hardware. Díky tomu, že jsem měl možnost testovat notebooky od 11 do 100 tisíc, tak mám poměrně solidní přehled a jestli jsem si z tohoto testování vážně něco odnesl, tak rozhodně to, že nemá cenu do notebooku investovat víc jak 30 tisíc. Pak už je to poměrně ztrátová investice a vyplatí se jen těm lidem, které peníze nepálí, platí jim to někdo jiný, anebo potřebují něco hodně specifického (pak ale stojí za zvážení, jestli neexistuje levnější řešení jiným způsobem).