Od kamaráda se ke mně dostal rok starý notebook od ASUSu s procesorem Qualcomm Snapdragon X1-26-100, 32GB RAM a 1TB SSD. Dokonce má 14“ OLED panel (1920×1200), váží méně než kilogram a na baterku vydrží věčnost. Přesto ho kamarád nedávno nahradil zpět notebookem s procesorem architektury x86-64. Proč?
Co takhle si zas dát nějaký klasický článek v původním duchu tohoto blogu. Nedávno jsem se hrabal v hromadě Applovských notebooků a dovedlo mě to k poznání, proč mají MacBooky tak pěkné displeje, ale zároveň také proč je velký problém, když ten displej potřebujete z nějakého důvodu vyměnit.
V minulém článku jsem nakousl historii i specifika běhu Windows NT na počítačích s jinými procesory než Intel/AMD x86 a přiblížil pracovní stanici Bull Estrella z poloviny 90. let, která mi slouží pro testování. To byly takové ty obecnější informace, které v nějaké formě jsou na internetu všude možně. Tentokrát popíšu, jak se doopravdy žilo člověku, co si takový počítač koupil místo Pentia, co za problémy jsem řešil, co nefungovalo, co je vůbec dostupné za software a hlavně, jak rychlé to tedy bylo – jak při vykonávání nativního kódu, tak v emulaci x86.
V rámci zkoumání ARMových notebooků s Windows jsem si přitáhl další kousek. Tentokrát od HP a křičí z něj ještě mnohem víc snaha zaujmout zákazníky, kteří by si jinak šli koupit nějaký MacBook. Neuškodí, když se v rychlosti podíváme, jak si tedy vede nejen proti Applu, ale i proti minule testovanému DELL Latitude 7455, a především, zda se chová procesor Snapdragon X stále stejně.
Konečně se mi dostal do ruky notebook s nejnovějšími ARM procesory Qualcomm Snapdragon X Elite, a to rovnou na týden. Vyšlo to přesně do týdne dovolené, kdy jsem byl v počítačovém muzeu v Nizozemí (zasloužilo by si samostatný příspěvek), takže jsem si ho vzal jako svůj jediný počítač a měl možnost ho pořádně otestovat v praxi. Realita nakonec předčila očekávání i v těch parametrech, které jsou pro mě podstatné, ale tolik se o nich nemluví. Pojďme na to…
Proč si nedat nějaké oddychové téma. Před časem jsem si od Logouta půjčil starou pracovní stanici Bull Estrella s 66MHz procesorem PowerPC 603, abych si na ní zkompiloval svůj benchmark a porovnal výsledky jak s Pentiem, tak s PowerMacem 7200/75 od Štěpána. Kdo mě sleduje na twitteru, ten ví, že půjčením Logoutovy stanice jsem trochu spadl do králičí nory a pořád objevuji nové a nové zajímavosti. Pojďme se podívat, jak se tehdy vlastně s Windowsem žilo, když jej člověk provozoval na něčem jiném než Intel x86.
S Macem M1 jsem přešel na ARMový procesor u macOS v roce 2021 a byl to snadný přechod. Nyní jsem však začal také více experimentovat s ARMem pod Windows. Trvalo to sice sedm let od ohlášení podpory Windows na ARMu, ale člověk i dnes musí počítat s různými nástrahami a být trochu nadšenec. Přitom to není přímo chyba Microsoftu. V lecčem je zas situace podobná procesorovým válkám, které probíhaly v polovině 90. let.
V Praze probíhal od středy do dneška další ročník akce zaměřeně na historické počítače. Čím měně času mám na ně přes rok, tím více se snažím zajistit volno právě na tuto akci. Letos jsem si dal pauzu od pracovních stanic SGI a pojal svou expozici ve stylu přenosných a „přenosnějších“ počítačů především 80. let…
Na den jsem se stal majitelem krásného nového Apple MacBook Pro 14, který jsem ovšem musel vrátit. Kupodivu je to kvůli displeji, který si jinak kdekdo chválí. Byla to pro mě další praktická zkušenost, že displej s lepšími barvami, vyšším kontrastem a extrémním jasem, může být pro mou práci horší než něco obyčejného a levnějšího. Aby toho nebylo málo, ještě jsem si koupil desktop, přestože desktopy nemám rád.
Mac jsem úspěšně opustil, smazal jeho SSD a nechal firmwarem z internetu stáhnout čistou verzi macOS. Na stole mám pět PC notebooků různých konfigurací a zkoumám, kam se budou ubírat moje další kroky. Je tu Intel úsporný i výkonný, AMD, IPS displeje i jeden OLED. Protože má jít o notebook pro mě, budu mnohem přísnější v hodnocení a zaměřím se i na opomíjená specifika. Tohle není klasická recenze…
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
