Za týden (případně dva) testování se sice dá o notebooku zjistit mnoho, ale stále ještě zbývá obrovské množství vlastností, které během takto krátké doby nelze odhalit. Jsem si toho vědom a při psaní recenzí nevynáším v některých parametrech velké soudy. Například takové klouby víka – mohou se zdát vetché, ale nezjistím z toho, zda se po čtvrt roce rozpadnou. Podobné je to třeba i s náchylností kláves k ošoupání. Proto jsem se rozhodl zkusit takový experiment…

Chtěl bych si zkusit nějaký notebook na delší dobu (půl roku, rok?) a občas jsem tuto myšlenku někde nadhodil. Před nějakou dobou jsem byl na jedné tiskovce Lenova (uvedení ThinkPadů Edge), kde se tato myšlenka setkala s kladnou odezvou. Slovo dalo slovo a já si najednou mohl vybrat nějaký model z jejich nabídky (takový, který už neběhá po redakcích). (pokračování článku)

V minulém měsíci jsem se tu na blogu ptal vás, čtenářů, jak používáte svůj notebook a jaké nároky na něj máte. Za ten měsíc se v diskuzi objevilo nějakých 40 příspěvků a některé byly obzvláště zajímavé. Po jeho zveřejnění jsem si také začal psát poznámky, co vlastně od notebooku očekávám já. Teď už se poznámek nahromadilo víc a nebyl bych to já, kdybych se s nimi hned nešel podělit sem na blog. Vlastně je jich možná až příliš mnoho, takže je zpracuju formou seriálu. Zde je první díl. (pokračování článku)

Většina lidí sice ve svém počítači víc jak jednu grafickou kartu nikdy  neměla, ale více grafických karet není nic nového. Je to řešení, které provází počítače PC už od jejich vzniku, a tak nebude na škodu, když mu věnuji jeden článek tady na blogu. U zrodu platformy PC přišlo IBM s grafickými kartami CGA a MDA. První měla nižší rozlišení, grafické režimy a pár barev. Druhá měla barvy pouze dvě, vyšší rozlišení, ale zobrazovala jen text. Byl tu však jeden zásadní rozdíl v práci s nimi – každá měla mapovanou paměť do jiného adresního prostoru.

(pokračování článku)

Pořád se tu bavíme jen o noteboocích, ale ne všude jde nutně o nejvhodnější řešení. Spousta lidí si notebooky pořizuje domů a nikdy je neodnese ze stolu. Občas pokukuji po různých počítačích „vše v jednom“. Nedávno jsem se dal do řeči s člověkem od MSI a na měsíc si jeden takový počítač půjčil. Cílem bylo zjistit, jak jsou na tom tyto počítače s použitelností. Zde jsou moje postřehy.

Od společnosti MSI jsem měl zapůjčený největší model WindTopu s úhlopříčkou 22“, rozlišením full-HD (1920×1080), Pentium Dual-Core procesorem, 4GB RAM a 640GB diskem. Jednou z předností tohoto počítače je implementace „dotykové“ vrstvy. Právě dotykové ovládání mi v kombinaci s all-in-one počítači připadá velmi zajímavé. (pokračování článku)