Někdy se sám sobě divím, jak vůbec jsem ještě schopen dále pomáhat na internetových diskusních fórech zodpovídat všemožné dotazy. Jsem rád, že hodně lidí si mě pamatuje a jsou mi vděčni za pomoc, kterou jim bezplatně poskytuji prostřednictvím diskuzí. Ovšem pomoci není každému. Někteří lidé přijdou na fórum a čekají, že se jim všichni budou klanět a budou pro ně nejlépe otročit, protože oni sami jsou velmi líní. Proč by to přece hledali oni, když tu mají někoho jiného.

Ok, tahle situace je celkem běžná a s tím se nic nedá udělat, ale je teda aspoň rozdíl, jak k tomu kdo přistupuje. Někdo je tak drzý, že rovnou napíše, že nemá náladu/čas procházet ostatní témata (ačkoli napíše, že se to tu vyskytuje často). V podstatě tím říká: „je to pod mojí úroveň hledat, když to za mě můžete najít vy ostatní“. Asi jsem moc slušný, ale tohle bych si nejspíš nedokázal dovolit. Kdo neumí kliknout na tlačítko Hledat a zadat svůj dotaz, tak je prostě idiot a neměl by mít k internetu ani přístup. Extra pokud se za následnou pomoc odvděčí jízlivostí.

Samozřejmě bez nějakého odkazu na podobného ubožáka by to asi nebylo ono. Nuže tady je:

http://notebooky-forum.notebook.cz/viewtopic.php?t=8858

Při kontaktu s podobnými lidmi si často vzpomenu na část textu jedné nahrávky od PSH (ač tenhle typ hudby jinak neposlouchám): „…chudáci, vexláci a děvky chtěj vládu“. Čím to je, to nemám tušení ;-).

Ilustrace převzata z xkcd.com

Setkal jsem se s několika způsoby, jak se dostat k lahodnému vnitřku kiwi. Jaký používáte vy? Nechtěl bych vás ovlivňovat, tak případně svůj (doufám, že ale běžný) způsob si radši nechám až do komentářů :-). Tak se pochlubte.

Ten jedinečný a úžasný MS mě dneska dokázal neskutečně vytočit. Nesnáším, když se „vnitropolitické“ zájmy staví nad použitelnost produktu. Jenže přesně to MS dost často dělá. Narazil jsem na další případ. Protože programuji v .NET, tak se pro grafiku automaticky nabízí Managed DirectX. To je takový zjednodušovací wrapper na DirectX z plnohodného „Cčka“. Jenže to by to nebyl MS, aby se nevykašlal u Managed DX na novou verzi. Lze tedy takto pracovat jen s DX9.

To by se samo o sobě ještě dalo, jenže ve Windows Vista jsou DX10, které pracují tak trochu jinak a funkcionalitu DX9 nenahrazují. Pokud tedy chcete spustit nějaký program v Managed DX, musíte do Vist nainstalovat extra DX9 stejně jako Windows XP bez SP2. Co je tohle za logiku. Visty potřebují celé DVD, ale v MS nejsou schopni na toto DVD přidat 50 MB instalaci DX9. Když k tomu připočtu dementní základní hlášky chyb programů v .NET, tak mám pocit, že je to snad jedině cílené házení klacků pod nohy vývojářům. Kdybych věděl, že s technologiemi MS je tolik problému ohledně kompatibility, snad bych radši použil open source alternativní řešení (takhle je nutné instalaci dodávat s aplikací a řešit problém navíc).

Nejvíc mě nakonec vytočilo, když jsem tento problém řešil s lidmi, které považuji za velké odborníky (programováním na produktech MS se živí a jde o velké kapacity), tak se mi dostalo jen odpovědi: „co bys nechtěl od Microsoftu… snad ne kompatibilitu?“

Intel ohlásil, že už bude s projektem VBI končit, tak mi to nedá, abych se nepodělil o své dojmy z toho, co nám vlastně tak skvělého tento projekt přinesl. Pokud se budu zabývat čistě jejich notebooky, tak asi vůbec nic. Levné výkonné notebooky na trhu byly a stále jsou i od podstatně „zvučnějších“ jmen výrobců. Stejně tak konfigurovat si lze dnes i notebooky HP, Fujitsu-Siemens a DELL. V tomto ohledu tedy nic navíc.

Někteří uživatelé hovoří o standardizovaných komponentách. To je čistě marketingový tah, na který především méně počítačově gramotní uživatelé rádi slyší. Jestli si myslíte, že v tomto ohledu je nějaký rozdíl proti ostatním výrobcům, tak jste úplně na omylu. Procesor, RAM, disk, wifi a další součásti jsou normálně standardizované a lze je vyměňovat i mezi notebooky různých značek (nebo normálně koupit v obchodě samostatně). Když se vám ale pokazí něco v šasi, tak je naopak situace horší v tom, že pokud už notebook není v záruce, tak vám bude nabídnuto maximálně koupit celou novou šasi (tedy celý komplet s displejem, touchpadem, klouby a klávesnicí). Jestli je tohle ta výhoda unifikovaných dílů, tak já ji teda nevidím. Pokud pak jde o neautorizovaný servis, tak tam vám dneska stejně dobře vymění samotný displej do notebooku VBI jako do jiných. Opět žádná výhra.

Něco nám ale VBI přineslo…

Ano je to tak. Něco s VBI přišlo – nová komunita lidí. Obecně na internetových forech platí, že čím je něco levnější, tím hloupější dotazy lze v diskuzi najít. Stačí se podívat třeba na grafické karty, tam lze najít tolik hloupých příspěvků, až to není hezké. Taky aby ne – nejlevnější grafickou kartu seženete za „tisícovku“.

(pokračování článku)

Fascinuje mě naivita některých lidí, kteří si koupí něco tak kazivého jako notebook v zahraničí a vůbec neřeší podmínky záruky. Na foru Žive.cz je krásné vlákno, kde člověk řeší problém se svým notebookem HP Pavilon zakoupeným ve Skotsku. Jenže záruka je pro Paviliony pouze lokální, takže mu to tady do servis do reklamace ani nevezme (jak mu vysvětlil až moderátor v tomto vlákně).

http://forum.zive.cz/viewtopic.php?t=126057

On tedy parádně ušetřil za nový notebook, ale „pozáruční“ výměna základní desky může být s cenou klidně přes 10 tisíc. S notebookem je to těžké. Záruka je jedním z jeho nejpodstatnějších parametrů. Pokud už si tedy nějaký koupíte v zahraničí, dejte si pozor, aby měl mezinárodní záruku. Nezapomeňte si zkontrolovat, jestli taková záruka bude platit i tady v ČR. Třeba takový Acer má kupování notebooků v zahraničí podchycené takzvanou mezinárodní zárukou pro cestovatele. Ta totiž není platná, například pokud reklamujete v ČR notebook koupený v zahraničí a jste občanem ČR. V jiné zemi ale jako občan ČR nebudete mít problém (a stejně tak cizinec u nás).

Notebooky mají řádově vyšší kazivost než třeba auta. Věnujte proto záruce maximální pozornost.

Se starým (3 roky) notebookem HP Compaq nx9020 jsem si připomněl, proč jsem dřív měl stroje této značky tak rád. Přestože tu mám levnou variantu s Celeron-M, ventilátor je drtivou většinu času vypnutý. Tenkrát holt věděli, že lidi chtějí mít při práci ticho. S přechodem na nové značení (zrušení „nx“ a „nc“ a přidání písmenka za číselné označení) už totiž notebooky HP za tiché označit rozhodně nejdou.

Měl jsem možnost recenzovat a testovat HP Compaq 6710b, 6820s a 8510w (z „mininotebooků“ pak dále ještě 2510p a 2710p). Všem třem jel prakticky neustále ventilátor na rychlosti, která se určitě nedala označit za neslyšitelnou. Na ticho jsem (stejně jako spousta dalších) velmi citlivý a HP bych si pravděpodobně dnes nekoupil. Zajímavou volbou je spíše takový Thinkpad od Lenovo, ke kterému je aspoň utilita na kompletní konfiguraci chování ventilátoru. Je dost možné, že má příští cesta bude směřovat právě tam.

Divím se, že jsem tu tento dotaz nenadhodil podstatně dříve. Většina lidí, co se motá kolem počítačů (notebooků), mi sdělila, že se po nich často „dožadují“ pomoci jejich známí, přátelé a rodina. Sám jsem byl kdysi (hodně) dávno také takový samaritán a pomáhal jsem. Velmi rychle mě to ale přešlo. Důvod? Lidé se pak na vás fixují, a když jim něco začne zlobit, tak jsou automaticky přesvědčeni, že je to vaše chyba. Ne, že bych měl sám nějaké extra špatné zkušenosti, ale zprostředkovaně jsem si toho vyslechl víc než dost.

Díky tomu, že jsem takový poletucha, tak je mě naštěstí problém zastihnout. Když mi tedy někdo zavolá na mobil, tak ho mohu s klidem odmítnout, že nejsem doma a třeba ani dlouho nebudu. Jsem pevně přesvědčen, že nejnevděčnější práce je opravovat počítač svému blízkému okolí. Pokud jde o mě, tak je navíc silně pod mou úroveň vůbec podobné práce pro někoho provádět. Když už tedy na něco takového dojde, tak je to čistě moje dobrotivost, za kterou si nechci brát finanční odměnu (kdybych si měl účtovat skutečnou cenu odpovídající kvalifikovanému technikovi normálního servisu, tak by se asi nedoplatili).

Napadá mě ještě jedna dobrá zásada. Když už něco opravuji, nikdy to neřeším na místě. Zařízení si beru k sobě domů. Tam mám totiž diagnostické zázemí, potřebnou techniku a hlavně mi tam nikdo nedočkavě nedýchá na záda, kdy už to konečně bude hotové.

(pokračování článku)

„Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslím na jinou.“ Tak těmito slovy mě přivítala nahrávka mé oblíbené skupiny Tři sestry na rádiu Beat, když jsem v autě zasunul klíčky do zapalování, abych se vydal na několikadenní výlet za lyžováním. Ani nevím, jak je to možné, ale celých 9 let jsem si nebyl na horách zalyžovat. Přitom do té doby jsem jezdil snad každý rok a mám za to, že někdy i víckrát. Pak ale přišel úraz nohy a na všechny sporty jsem zanevřel (a také tehdy v rámci rehabilitací objevil kouzlo plavání). Usednout znovu na kolo mi trvalo pět let. Nasadit si lyže na nohy jsem se ale odhodlal až včera, za což moc děkuji kamarádovi Kubovi, který mě k tomu dokopal, a své milé, která mi zapůjčila podstatnou část vybavení.

Prvního pádu jsem se dočkal hned po 20 metrech první jízdy. Nějak jsem měl pak neskutečný odpor vstát a lyžovat dál. Nakonec jsem to překonal a lyžování si převážně užíval. Na nějaký vícedenní výlet bych si asi čas nenašel, ale využil jsem možnosti jednodenního výletu do Herlíkovic autobusem. V ceně výletu (650,- Kč) byla jízda tam i zpět a denní permanentka na místní ski-areály. Ačkoli jsem spíše letní typ, tak mám celkově ze včerejšího dne výborný pocit. Asi zase začnu jezdit pravidelně každý rok :-).

Jak jistě všichni pravidelní čtenáři ví, tak před více jak rokem jsem si koupil 12“ notebook FS Amilo Pro V3205. Nějaký měsíc zpět nám vyšla jeho nová verze nazvaná Esprimo U9200, a tak jsem uvažoval o omlazení hardware. Nebylo to samozřejmě jen z rozmaru. Esprimo totiž přináší několik nových prvků, které mi na V3205 chyběly. Na NOTEBOOK.cz na něj brzy vyjde recenze, které tento článek ani v nejmenším nekonkuruje (ona je i podstatně rozsáhlejší). Bude se zabývat čistě srovnáním těchto dvou notebooků.

Design a mechanické provedení

Tak tady se teda FS moc nepochlapilo. Nerad to říkám, ale Esprimo nemá ani kousek elegance a nemá na svém vzhledu vůbec nic, co by mě dokázalo zaujmout. Sám ještě nejsem tak kritický, ale ostatní lidé mi téměř jednohlasně potvrdili, že V3205 je vzhledově o třídu výš. Korporátní notebook podle mě nemusí být jen krabice bez špetky vkusu.

Na rozdíl od vzhledu šlo nahoru povrchové zpracování plastů. Ty už na sobě nechytají žádné otisky a mají trochu hrubší povrch, který by se nemusel tak rychle ošoupat. Ruku do ohně bych za to ale nedal, protože kvalitní povrchové úpravy nejsou zrovna doménou levných řad FS.

Mechanická konstrukce základny je velmi dobrá a je na úrovni nejlepších notebooků. Nedostatky jsou jen ve víku. To je zase nějak měkké a já si nejsem jist, že ta bude nový model ušetřen problémů spojených s vytlačenými skvrnami. To pro mě také bylo i velkým zklamáním.

(pokračování článku)

Nabídka na alza.cz je vážně velmi zábavná. Koupili jste si notebook za 20 tisíc? Za 30? Nedej bože za 50? Pak vám s lítostí oznamuji, že jste hlupáci, protože jste se nechali napálit. Notebook bez kompromisů s výkonným procesorem, kvalitní výbavou a dlouhou výdrží na baterie (a to je přece to, co všichni chceme) dnes totiž můžete mít za necelých 10 tisíc (včetně DPH). Aspoň to nám tvrdí agresivní reklama na alza.cz:

(pokračování článku)