Děrná páska a trocha skutečné nostalgie

Když je venku vedro a člověk má chuť se celý den flákat, začne dělat nepochopitelné věci. Chtěl jsem najít 8“ diskety značky Verbatim, které jsem si v dětství zcela jistě někam ulil, když jsem jich doma našel hned několik balíčků. Bohužel diskety jsem nenašel. Tedy ne ty 8“ (5,25“ a 3,5“ disket je doma stále hromada). Místo toho jsem našel jinačí skvost.

derna-paska01

Tyto pásky dělali na děrovačkách ve státním podniku Vodovody a kanalizace a hotové programy se na nich posílaly k provedení do Prahy, kde se spouštěly na sálovém počítači. Pokud teď očekáváte nějaké retro typu 70. léta, jste pěkně na omylu. Vesele se tam děrovalo ještě v roce 1989, kdy tam otec začínal pracovat.

Až na začátku let 90. se zkoušelo přejít nejdříve na východoněmecké Robotrony s nějakým pochybným klonem CP/M, aby se nakonec zjistilo, že ta jediná správná cesta vede přes platformu PC.

derna-paska02

derna-paska03

derna-paska04

derna-paska05

Komentáře k článku

  1. 1. Najd  13.7.2010  18:01:56

    Děrná páska je krásný historický artefakt. Nedávno jsem si do muzea sehnal asi 5 kusů zapsané děrné pásky (každý kus v jiné barvě). Mám i Originál zabalené „nezapsané“ kotouče. http://hardware.najd.cz/media-derne.php A co je nejlepší, mám i mechaniku :-D. Těhle kousků si velmi vážím. Rozhodně se té své nezbavuj. Naše děti nám to neuvěří :-P

  2. 2. swarm  13.7.2010  19:37:16

    [1] Vyhazovat určitě nebudu. Dokonce otec říkal, že jich má víc ještě někde v garáži :). Trochu mi vadí, že mi kdysi rodiče při úklidu vyhodily externí páskovou mechaniku od Colorado Memory Systems. Zůstal mi už jn ten modul, který se připojoval na řadič disketových mechanik.

  3. 3. Najd  13.7.2010  20:12:57

    Od CMS mám dvě. http://hardware.najd.cz/mechaniky-paskove.php Jednu externí, s pro mě neznámým rozhraním, a druhou interní, ale zase s FDC (disketový řadič). Stejně je ale ze všech nejlepší ta od HP na kotouče z devítistopých pásek. Člověk by řekl, že je to težká historie z dob sálových počítačů. Ale ta moje má SCSI rohraní a rok výroby 1995. Dokonce je stále funkční a z Linuxu se na ty kotouče dá stále v pohodě číst/zapisovat. :-) Na youtube mám o tom krátké videjko…

  4. 4. swarm  13.7.2010  20:21:54

    [3] Já měl přesně tu, co tam máš uvedenou jako externí. Byla k tomu ještě karta (v počítači držela jen na plíšku s konektorem a neměla žádné připojení na sběrnici) s rozdvojeným kabelem na disketovky. Kabel z karty se připojil do disketového řadiče a ke kabelu od interních disketovek (byla to taková prodlužka s odbočkou). Na kartu se pak připojila tím velkým konektorem páskovací mechanika.

    Jinak používal jsem to kdysi na svém desktopu s Am386DX 40MHz, 8MB RAM a Windows 95. Ve starších Windows (možná až do 2000/Milenium) byl program nazvaný tušim „Zálohování“, který uměl s těmito mechanikami pracovat (čtení, zápis, procházení bloků) a nebyl k tomu potřeba ani žádný driver. Vlastně to ve správci zařízení ani nebylo vidět.

  5. 5. johnz  14.7.2010  11:53:08

    ja este urcite niekde doma najdem stare dierne stitky a take zlte rolky diernej pasky:) mechaniku som na to vsak nemal zial nikdy

  6. 6. Macek333  15.7.2010  8:55:38

    Děrné pásky jsem si hojně užil v období 1989 – 1991 ale ne v počítačové sféře ale na dálnopisech, kde to bylo běžné médium pro posílání rutinních zpráv na vojně :-)

    Jinak ad ty Robotrony – v 1992 jsem na jeden narazil i ve své fabrice – pochopitelně byl nový, zabalený a nikdy nerozchozený, jak už to v takových fabrikách bývá. Ale už tenkrát mě zaujal „multitasking“ v HW formě. Obrazovka byla vodorovně zabudovaná v desce stolu a na ní byl položen hranol, který jako periskop, obraz převáděl do vertikálu, ale jednu polovinu obrazovky na jednu stranu stolu a druhou polovinu na druhou stranu. Na každé straně byly klávesnice, takže teoreticky mohly pracovat dvě obsluhy najednou, no nebyla to úžasná doba? :-D

  7. 7. polo  16.7.2010  20:39:20

    Krasa tiez ich mam doma zopar ale ja skor zbieram elektronky(nieje nostalgia ked mate elektronkovy zosilovac a na lampach orlicu s hakovym krizom a napisi ako majetok rise,wehrmacht,BAL,kriegsmarine…Cele old school point to point sposobom skonstruovane s kvalitnymi vystupakmi a uzyvat si ten nadherny zvuk)

  8. 8. volodjA  18.7.2010  17:01:45

    lol, z dernejch pasek jsme jako deti delali retezy :) az budu nekdy na navsteve dam ti navod, derny stitky nam vydrzely jeste asi deset let po revoluci jako papirky na poznamky (post it) :))

    pamatuju si jak jsem derny pasky (zapsany) hazel do ohne byla to neskutecna prdel, protoze ony bouchaly trosku vetsi rana nez kapslikovka a mensi nez pistole :) aneb socialisticky ohnostroj

  9. 9. Logout  19.7.2010  9:17:06

    Z vety „jediná správná cesta vede přes platformu PC“ je mi z mnoha duvodu smutno.

    Jinak co se tyce pasek a tezkeho retra – unixove systemy (jak pise v komentari Najd) nemaji principielne problem s dernymi stitky dodnes, jako sekvencni zarizeni tam jdou pripojit v podstate jakekoliv paskove jednotky – jedno zda magneticke nebo derne.

  10. 10. swarm  19.7.2010  10:26:52

    [8] Jsem věděl, že ti tou větou udělám radost, už když jsem ji psal ;)

  11. 11. Najd  19.7.2010  13:27:30

    Ahoj kolego :-), máš pravdu. A nejlepší na tom je, že ve Windows Vista už není snad ani podpora pro 5,25″ mechaniku :-D

  12. 12. melsoft  21.7.2010  11:32:20

    Ahoj, mám doma čtečku děrných pásek včetně protikusu datového kabelu a chystám se jí za dlouhých zimních večerů připojit k SAPI-1 ZPS3 (pod CP/M).
    Zatím vypadá, že jedinou závadou je shořelá žárovka, která pásku prosvěcuje při čtení (nebo se zapíná až signálem čtení, prostě po zapnutí nesvítí, což jak se domnívám by měla – ale naposledy jsem s takovouhle čtečkou pracoval na škole v roce 1983-4).
    Pásky nevyhazovat! Případným zájemcům je budu schopen načíst.

  13. 13. Lukáš Hájek  25.2.2011  1:47:23

    Zdravim, vidim ze se opravdu vyznate, nemohl by mne nekdo poradit jak vylustit dernou pasku z dalnopisneho stroje T100?

    http://img.geocaching.com/cache/8e5a0b55-7a85-4c7b-884f-7de86c18e884.jpg

  14. 14. David  18.4.2013  16:50:46

    Ahoj
    Netvrdil bych že děrná páska je hystorická, ve spoustě firem se i dnes vesele děruje.
    Používá se to hlavně na NC strojích jako SPT16/32 s řídícími systémy Tesla NS660 a Dapos. Tento systém se začal motovat v roce 1984 a dodnes v nezměněné podobě tyto systémy fungují.
    Rozhodně se nejedná o jednotky ale spíše o stovky kusů.

  15. 15. Peter Mandrik  9.4.2014  11:49:26

    dobrý den. potřeboval bych převést data, nebo li zálohovat z děrne pásky na flashku. umí někdo? děkuji.

  16. 16. Peter Mandrik  9.4.2014  11:50:28

    Peter Mandrik. 603845920. stavotechna@seznam.cz. děkuji

  17. 17. amstrad  5.5.2015  20:25:16

    Fascinující stránky a články tímto počínaje. Gratulace, na tomhle „papíráku“ jsem kdysi na přelomu 70/80 let dělali běžně včetně třeba štítků do sáílovky na jukině. Asi se budu muset prohrabat šuplaty a něco věnovat. Příjemný večer, už musím…. a děkuji.

  18. 18. Jan Popelka  21.1.2017  14:30:09

    Dodnes umím číst z děrné pásky jen tak očima ASCII kód, 5+3 bity. Dělal jsem s tím dlouho, děrovače byly z NDR, taky jeden švédský FACIT jsme měli a čtečky byly z Košíř, bezvadné, rychlé. Čtečky byly připojené ná sálový počítač ADT, ale četly se taky malým Packardem jako sběr dat. Z dnešního pohledu doba kamenná, ale jak jsme byli rádi, když to chodilo.

    Myslím že bych přečetl ještě i baudot pětibitovou pásku z dálnopisu Siemens T100, který jsme používali taky i jako tiskárnu.

    Kdyby tu byl někdo z vás, kdo by mi kousíček vyděrované ASCII pásky věnoval do vitriny, udělalo by mi to velkou radost. Vývoj techniky svou rychlostí přeskočil můj život a já přesto, že jsem toho měl plné krabice jako výstupy měření dnes už nemám ani vzpomínku.

  19. 19. Píša Jirí  9.4.2017  13:19:51

    Pro Jana Popelku,mám počítač ADT,je tam čtečka i děrovačka ale nemám prázdnou pásku jinak vám to viděruji Jirka

  20. 20. Karel Čermák  9.6.2020  13:34:22

    Ahoj, nevíte někdo, kde by byl k vidění starý armádní dálnopisný kódovací stroj, který šifroval zprávy pomocí děrné pásky? Používal se někdy od 70 let až do 90 let minulého století.
    díky


Napsat komentář