První komerční počítače Tablet PC a IBM 2521 ThinkPad
Část populace žije v přesvědčení, že Apple se svým iPadem vymyslel koncepci dotykového počítače s ~10“ obrazovkou. Jakkoli je iPad výborné a dotažené zařízení (byť neshodující se s mými očekáváními pro dotykové počítače), zas taková revoluce to nebyla. Tedy aspoň ne z úhlu pohledu, o kterém budu hovořit v tomto článku.
Dotykové počítače s podobně velkým displejem a podobnou výdrží na baterie tu již byly předtím a vznikly poměrně dávno. Zde přichází na řadu další část populace, tentokrát čítající ty počítačově erudovanější (nebo aspoň ty, co si to o sobě myslí). Ta si pro změnu myslí, že dotykové počítače přišly v roce 2002, když Microsoft vydal Windows XP Tablet PC Edition a pod marketingovým pojmem Tablet PC definoval, jak by takový počítač měl vypadat (jako x86 počítač s ovládáním pomocí dotykové obrazovky a rozpoznáváním hlasu). Historie však sahá mnohem dál.
Počátky dotykových počítačů
Technologie snímání dotyku (ať už prstem, či perem) není nijak nová. Pominu-li podpůrné záležitosti jako počítačové rozpoznávání psaného písma, které jsou bezmála tři čtvrtě století stará, první tablet s digitizérem, kterému se podařilo prosadit, přišel před více než 50 lety v roce 1956 a jmenoval se RAND Tablet. Pro ty, kteří žijí v přesvědčení, že před Macintoshem a Windows byly počítače jen o blikajících žárovkách, tu mám pěkné (i když novější) video ukazující práci s tímto tabletem:
Dotyková PC na cesty
První přenosné počítače, které by šly označit pojmem Tablet PC (ve smyslu x86 počítače ovládaného dotykovou obrazovkou), spatřily světlo světa mnohem později. Stolní IBM PC se jako takové dostalo na trh poprvé roku 1981 a bateriové notebooky s hmotností 3-4 kg v letech 1985-1986, takže spíš než dotyková obrazovka byla problémem miniaturizace ostatních komponent.
CRT obrazovky s integrovanou dotykovou vrstvou a samostatné tablety se k počítačům PC dostaly do dvou let od vzniku tohoto standardu. Když pak výrobce mobilních zařízení Grid vydal GridPAD (1989), vytvořil tím novou kategorii „bezklávesnicových“ plnohodnotných PC schopných spouštět libovolný software pro architekturu x86 a spoléhajících na uživatelský vstup výhradně dotykovým displejem.
Primární cílovou skupinou byly (kromě armády) firmy, jejichž pracovníci v terénu pořizují data a z nějakého důvodu vyžadují výkon/kompatibilitu PC (např. obchodní zástupci, pracovníci ve skladech a další). GridPAD jako takový s klasickým pevným diskem, disketovou mechanikou a obecně výbavou normálního notebooku nebyl zrovna nejlehčí, takže delší postávání a práce s ním v jedné ruce (a se stylusem ve druhé) nebyly zrovna nejlepší způsoby, jak si krátit čas. Konkurence však na sebe nenechala dlouho čekat a v první větší vlně (1992) se vyskytl i zástupce „velké modré“ nazvaný poeticky IBM 2521 ThinkPad.
IBM 2521 ThinkPad (ThinkPad 700T)
ThinkPad nebyl prvním přenosným dotykovým počítačem (to už jsme si vyjasnili), ale IBM při jeho výrobě kladla velký důraz na praktičnost a sám jej ze zmíněné první vlny považuju za jedno z nejzdařilejších a nejpoužitelnějších zařízení (na rozdíl od iPadu určeného pro zábavu šlo o pracovní pomůcku). V něčem by se od něj dnešní zařízení mohla i učit.
Srdcem počítače byl vnitřně 32bit procesor 80386SX s ořezanou datovou sběrnicí na 16bit běžící na 20 MHz (SX varianta byla u malých zařízení oblíbená, protože byla v menším pouzdře a spokojila se s jednoduššími a levnějšími obvody na základní desce). Operační paměť měla podle konfigurace 4, nebo 8 MB a datové úložiště tvořily místo klasického pevného disku až dvě PCMCIA SSD karty (ThinkPad File) dohromady s kapacitou 20 MB, což činilo počítač naprosto nehlučným.
Displej měl stejně jako v případě iPadu 10“ a poměr stran 4:3, ale jeho rozlišení bylo v té době naprosto standardních 640×480 a uměl při něm rozlišit 8 stupňů šedi. Pasivní matice typu STN mohla být podsvícena CCFL trubicí a kromě toho uměl displej využít i slunečního světla díky transreflexní vrstvě. Slunce tedy nebylo nepřítelem mobilních zařízení tak jako dnes, ale naopak čím více světla na displej dopadalo, tím byl čitelnější (podobně jako u Psionů a starých PDA/mobilů).
Výbava byla kvůli snížení hmotnosti ořezána na minimum a takovou disketovou mechaniku byste hledali jen marně. Celá výbava byla smrsknuta do sériového a paralelního portu, konektorů pro připojení klávesnice a externí disketové mechaniky a zdířky modemu. Přímo do zařízení naopak šly vložit dvě baterie, se kterými ThinkPad dosahoval průměrné výdrže kolem 6 hodin.
Primárně podporovaný operační systém byl GO PenPoint, který byl poměrně zdařilý (a pro dotykový počítač z pohledu uživatele asi nejvhodnější), ale bohužel také uzavřenější a jen minimálně podporovaný programy třetích stran. Proto také IBM později pro svá Tablet PC přidala podporu i pro systém Windows for Pen Computing 1.0. Ten sice nenabídl tak velkou ergonomii, ale bez jakékoli úpravy zvládal spouštět programy pro běžné počítače, což mu pomohlo nad prvním jmenovaným vyhrát.
Windows for Pen Computing 1.0
Tento systém nebyl ničím jiným než Windows 3.1 s mírně upravenými prvky GUI a doplněnou podporou pro alternativní vstupní zařízení (rozpoznávání textu, virtuální klávesnice). Microsoft postupně vydával takto upravené verze i svých dalších systémů až do doby Windows XP SP2, kdy veškerou tuto funkcionalitu integroval do základní verze. Zajímavostí určitě je, že z pohledu připravenosti na dotykové počítače se už první verze ani moc nelišila od Windows XP Tablet PC Edition a Windows 7. Naopak byla v některých případech pohodlnější, protože při rozlišení 640×480 na 10“ displeji nebylo nutné zvětšovat ovládací prvky.
Pro lepší představu doporučuji projít německé stránky Winhistory.de, kde je několik zajímavých screenshotů a jedno video se systémem v akci.
Závěrem
Dotykové počítače nejsou nic nového a tyká se to i těch plně kompatibilních s PC. iPad nebyl prvním dotykovým počítačem a ani prvním, který by byl použitelný. On pouze dokázal úspěšně přenést tento koncept do jiného segmentu uživatelů (konzumenti místo firem). Profesionální Tablet PC se však ve světě používají a používat budou. V minulosti jste si jich možná tady v ČR nemohli všimnout, ale to jen proto, že po revoluci si sem dlouhou dobu hledaly cestu i klasické notebooky, natožpak něco, „co ani nemá klávesnici“.
Zdroje
http://www.computerhistory.org/collections/accession/102630782
http://www.rand.org/pubs/research_memoranda/RM4122.html
http://users.erols.com/rwservices/pens/penhist.html
http://pdp-1.computerhistory.org/pdp-1/index.php
http://www.digibarn.com/collections/systems/gridpad/index.html
http://ps-2.kev009.com:8081/ohlandl/2524/2521.html
http://www.winhistory.de/more/wfp.htm
http://www.guidebookgallery.org/books/thepowerofpenpoint
http://www.geos-infobase.de/BB1023/thread.php?threadid=967&sid=
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. Michal 17.3.2011 19:40:09
Taky jsem si rikal proc jsou vsicni z ipadu tak odvazani, kdyz treba TC1100 jsem mel uz o tri roky drive. A asi bylo i vic pouzitelne nez ipad. Skoda ze dnes neni mozno nechat si v cine vyrobit nejaou maloseriovku elektroniky podle meho gusta. Treba sto tisic tabletu at uz na tegre2 nebo nejakem fanless atomu a na tom by bezelo upravene ubuntu, ja si myslim ze by se to snad dalo rozprodat.
2. riprex 17.3.2011 22:18:35
No z iPadu jsou všichni odvázaní hlavně proto, že je to Apple a taky do té doby nikdo nenabídl nic zajímavýho a použitelnýho, co by bylo k dostání v běžných obchodech a cenově přístupné. Kdybych si měl já vybírat tablet, tak chci hlavně vysokou výdrž, dobrou ergonomii, kvalitní a venku čitelný display, snadno ovladatelný a podporovaný OS. Bohužel nic takového tu zatím není až na iPad. Proti němu mám vlastně jedinou výhradu a to sice chybějící USB. Přecijen nemožnost připojit flashku, nebo foťák ho dost degraduje, jinak bych uvítal otevřenější OS. No a vyrábět v číně malosériově Tablet PC je blbost. Atom není processor, to je spíš jen takový nenažraný šidítko, který si hraje na to, že umí počítat, přitom víc než počítá topí. Tady jednoznačně ARM, nic jiného není pro Tablet vhodné a pokud nové Windows budou běhat i na ARMu, tak už mu vlastně nic nebrání a snad by mohly vzniknout i kvalitní zařízení. No a Ubuntu na tabletu ?!? To už snad raději sedmičky, protože Ubuntu je hnus samo o sobě a taky na dotykové ovládání není připravené, snad i samotný příkazák s virtuální klávesnicí by byl lepší (minimálně svižnější). Číňani se snaží cpát do těch tabletů Android, ale ten se tam taky nehodí, protože to pak vznikají přerostlé mobily, které neumí telefonovat a ne tablet PC. Jinak ThinkPad 700T a jeho následovník 710T byly na svou dobu opravdu nádherné zařízení a dokážu si představit jejich reálné použití i dnes. Vlastně by mi to do té školy na zápisky atp. bohatě stačilo (s nějákou ext. klávesničkou) a nemusel bych pořád okupovat zásuvky kvůli nenažranýmu notebooku/Tablet PC.
3. Michal 18.3.2011 14:01:49
ja mam doma netbook s arm (tegra 2) a hodil jsem tam misto androidu ubuntu a zjistuju ze je sice arm fajn, ale je to trochu omezujici v instalaci dalsich programu apod. Takze ac atom nemam rad tak nejaky x86 procesor by u toho tabletu dost ulehcil praci. Myslim kdyby prisel na trh behem pul roku. Co bude za rok nebo dva, to je neco jineho.
4. Macek333 18.3.2011 19:23:08
No iPad má u mě jedno plus – dokázal fakt, že na prosazení HW platformy není nutná x86 kompatibilita. Ono už dnes zdaleka neplatí, že pro rozšířenost programové základny musí zařízení být x86 komaptibilní. Důležitý je aktivní podpora AppStore. A to Apple zatím prokazuje velice dobře. Když si ve stejné pozici představíte MS, tak bych fakt rád viděl, co by nabídli dnes, kdyby to nebylo x86…
5. elzet 19.3.2011 15:24:21
díky za článek, pro mě osobně historie tabletů začínala u 700T :) Prosím tě, ten na fotce, to je z tvé sbírky? Poslední tři roky hledám funkční kus, prostě mě něco nutí ho vlastnit, nebo si alespoň vyzkoušet, co se změnilo :)Před dvěma lety jsem objevil přes příbuzného jeden v Německu, dolámaný, nefunkční a bez označení, krom samolepky „Government use only“ nebo tak nějak. Údajně pocházel z nějakých výprodejů z US základen v SRN, ale dost o tom pochybuju, nepodařilo se mi dohledat inforamci, že by armáda tyhle ThinkPady používala. Kdoví, kde to turecký bazarník vzal :)
Jinak podobností mezi 700T a iPadem je víc i v konstrukci, rám obou zařázení je kovový, (u IBM horčíkový), chlazení je kompletně pasivní, jako úložiště slouží v podstatě SSD… Na svoji dobu revoluční kousek.
Měl jsem postupně X41t, X61t SXGA a X200t, brácha má HP tc4200, a přijde mi, že vývoj se moc neposouvá, s každou novou verzí je to o trošku lehčí a bůhvíproč větší (ThinkPady rostou do šířky a hloubky), výdrž na baterii cca stejná (710T s oběma bateriemi 6 hodin, X200t s 8cell baterií 6-7 hodin reálného provozu). Osobně bych nejvíc uvítal dvě věci – přepínatelnou grafiku (nVidia Optimus, dělám dost 3D grafiky a Intel je na to zlo) a displej, který by uměl jet na přímém slunci bez podsvícení v čb režimu, klidně v polovičním rozlišení – na základní věci to stačí. U X200t jsem připlatil myslím 200$ za „outdoor viewable LCD“ a stojí za starou bačkoru, na nejvyšší jas je to tak tak čitelné, většinou si zvětšuju písmo nebo snižuju rozlišení (kvůli mapám nebo čtení e-booků).
6. swarm 22.3.2011 12:35:54
[5] Kdybych ho měl, repasoval bych baterku a nosil bych ho do školy na poznámky. Bohužel ne, když dáš kurzor myši nad obrázek, dozvíš se, že je to převzaté z jakého zdroje (ten poslední pod článkem).
[2] No vidíš, USB je třeba to poslední, co mi u iPadu chybí. Mně tam chybí stylus a možnost psát poznámky, dělat si náčrty, zakreslovat si nápady a podobně… proto je to pro mě úplně nepoužitelné zařízení. Nebudu si kupovat tablet, abych pak kvůli vstupu jej musel pokládat na stůl se stojánkem a klávesnicí.
Smutné je, že se po Applu všichni opičí, takže jsou teď všechny levné convertible notebooky a tablety vybaveny pouze snímáním prstů a jako productivity tool jsou tak úplně k ničemu.
7. riprex 23.3.2011 9:41:15
[6] Ale já iPad beru jako zařízení pro zábavu a prohlížení, ne tvorbu a taky ne na nějákou pořádnou práci. Kdybych chtěl tablet na práci a zápisky, tak nějákej tabletovej ThinkPad nebo Motion LE1700. U notebooků s dotykovým kapacitním displayem něják nechápu smysl využití.
8. Michal 23.3.2011 11:07:04
[6] Tak nejaky starsi tabletPC se dnes da koupit za par penez. Videl jsem TC1100 za pet tisic apod.
9. g.g 24.6.2014 21:56:20
Ehm…podívejte se tady na obrázek… http://www.computerhistory.org/fellowawards/hall/bios/Alan,Kay/