ChromeBooky: trochu pomalé a trochu složité chytré terminály

Mám doma levný ChromeBook a není to ani zas tak špatné zařízení (Acer R11). Je to pevné, lehké, a i když to má jen Celeron-N (4-core) a 32GB eMMC úložiště, jsou tu 4GB operační paměti a 11,6″ IPS displej (1366×768). Dokonce i klávesnice je pohodlná a touchpad relativně přesný. Jenže je v tom operační systém Chrome OS…

acer-chromebook-r11

Původně jsem tento zápisek psal jen jako status na Facebooku, ale nějak se to rozrostlo, tak to zkuste brát v potaz. Sešly se nám tu samé negativistické zápisky, až by se zdálo, že jak už mám po třicítce, bude mít všechno pachuť tvorby žlučovitého starce. Na druhou stranu tuhle roli mi už přece dávno zabral Logout (pravděpodobně někdy, když mu bylo dvanáct, ale to je jiná story…), takže je to spíš jen náhoda.

Řekl jsem si, že tomu dám šanci, zadal do toho své přihlašovací údaje a dokonce i teď z toho píšu, ale nějak se ty moje zkušenosti neshodují s tím, co tvrdí někteří uživatelé na fórech a v diskuzích. Pod slovy “je to rychlé” pravděpodobně některým stačí, že se to nastartuje a vypne do 10 sekund. Jenže zrovna doba těchto úkonu dnes, když máme uspávání, pro mě nemá skoro žádný význam (i když můj notebook do Windows i Linuxu nabootuje ne o moc pomaleji). Místo toho si hodně všímám, když dám načíst dokument v Google Docs a ono trvá třeba deset sekund, než se načte webová aplikace s editací dokumentu, než se v tom dokument zobrazí a něž se načtou také všechny editační prvky, abych mohl jako uživatel začít konečně něco dělat. U větších tabulek je to ještě horší, přitom můj mnohem slabší HP Envy X2 s Windows 8.1 a starším Office podobné dokumenty načte z interní eMMC paměti prakticky okamžitě.

Zkouším si také offline mód. Když jsem měl kdysi ChromeBooky, ještě nebyl, nebo nefungoval správně. Teď už funguje, ale je to takové chaotické. Vytvořím dokument v offline módu a ukončím okno prohlížeče po tom, co vidím hlášku, že všechny změny jsou uloženy. Otevřu znovu Google Docs a nikde nic. Vytvořím další a další různými postupy a pořád nic. Jakmile jsem počítač připojil do sítě, dokumenty se najednou v seznamu objevily… být ale někde na cestách, tak mě to docela zaskočí.

Dále jsem potřeboval přehrát jeden starší film uložený v tak deset let starém kodeku. Na všech OS se načte úplně bez problémů. Zde jsem byl sice překvapen, že už je možné otevřít video offline (přímo z disku), nicméně interní přehrávač jej přehrával beze zvuku. Přemýšlel jsem, co s tím. Pamatuju si, že VLC Media Player je skoro pro každou platformu, takže jsem ho dal vyhledat i v „Obchod Google“ a skutečně tu byl. Poprvé jsem ho dal instalovat, a když to vypadalo, že už se na pozadí instaluje, přešel jsem v prohlížeči (protože tady je všechno prohlížeč) někam jinam. V seznamu aplikací jsem jeho ikonu viděl pořád šedivě i po několika minutách. Vlezl jsem zpět do obchodu a znovu jej dal přidat. “Obchod” mi ohlásil, že došlo k chybě, protože tuhle aplikaci už přece instaluju. Trochu mě tím zviklal, ale stejně jsem na druhý pokus nakonec zvolil, že chci, aby to udělal znovu. Pro jistotu jsem tentokrát nic nedělal a aplikace byla do 20 sekund na svém místě.

Po instalaci VLC zvládá přehrát obraz i zvuk ve videu, ale celé je to nějaké pomalé při přetáčení, a když to rychle po sobě párkrát maximalizuju-demaximalizuju, tak si klidně dovolí spadnout a zmizet. Ani raději nepočítám, že se startuje mnohem déle než na Windows, ale to je tu asi obecný problém, protože interní prohlížeč dokonce byl ochoten na 5-10 sekund zastavit chod celého uživatelského rozhraní operačního systému, než se okno s videem zobrazilo.

To by ale nevadilo, cílem bylo připojit ChromeBook k projektoru a pustit video v celoobrazovkovém režimu. Zde jsem opět narazil. Nikde žádná jasně viditelná možnost, jak dostat prohlížeč na celou obrazovku a schovat ovládací prvky. Zkoušel jsem různá písmena (včetně obvyklého F jako fullscreen, které všude jinde funguje). Nakonec jsem na to přišel až další den. Jak tento počítač nemá podsvícenou klávesnici, ani jsem si nevšiml, že jedna z mnoha ikonek v horní řadě klávesnice je celoobrazovkový režim. Ta samozřejmě fungovala. Holt si to chce evidentně trochu zvyknout na jinou logiku ovládání. Možná jsem byl až příliš zviklán tím, že se počítač dá ovládat přes dotykový displej, takže jsem očekával, že dotykem musí jít dělat všechno (celkově je problém, že kvalita aplikací pro Chrome OS je znatelně nižší ve srovnání s dospělejšími operačními systémy). Nakonec jsem sice vzal opravdový počítač a video přehrál z něj, ale budiž ChromeBookům k dobru, že to aspoň jde.

Ač se mi vlastně grafické rozhraní Chrome OS líbí, pořád se nemůžu zbavit dojmu, že to je spíše veřejná betaverze. Jedna věc je, že sice můžu mít ikonky na liště a ty ikonky reprezentují programy, ale když si třeba kliknu na ikonu map, tak se mi stejně otevře prohlížeč a v něm nová záložka s maps.google.com… To samozřejmě chápu, celé je to jen prohlížeč, ale když pak chci mezi programy přepínat, tak ikonka map dalším kliknutím bude jen otevírat další a další záložky s vhodnou adresou, nevrátí mě na mapy, které jsem si otevřel na začátku. Pokud chci přepínat mezi více okny různých aplikací, dělá se to přes jedinou ikonu samotného prohlížeče a je to poněkud nepraktické (po prvním kliknutí, totiž vypíše seznam oken a až z nich si můžu vybrat).

V noci rád používám schéma vysokého kontrastu se světlým textem na černém pozadí. Svůj vlastní počítač tak mám nastavený prakticky pořád, tak jsem chtěl něco podobného i zde. Něco jako vysoký kontrast tu je (i když dělá jen inverzi barev, což není totéž), ale musíte si pro to nejdřív otevřít nastavení, dojet na konec stránky, zvolit, že chcete vidět i pokročilé možnosti a znovu dojet až někam ke konci (EDIT: Nakonec zjišťuju, že na stránce nastavení je separátní vyhledávání)… zde je to jedna z mnoha voleb se zaškrtávátky. Vypnutí lze provést z informační části systémové lišty, ale zapnutí už ne, protože příslušná část z ní pak vždy zmizí.

Pak mě z mého několikadenního trápení ještě zaujalo, že není možné snadno kopírovat offline data mezi uživatelskými účty. V jednom účtu mám nějaké soubory stažené do paměti a chtěl bych je předat jinému uživateli. Něco jako sdílený offline prostor tu ale nikde nevidím. Asi to nejdřív musím nahrát na internet, nebo na USB flashdisk (nebo SD kartu) a z něj pak pod jiným uživatelem zpět. Také není možné kopírovat přes Bluetooth data z telefonu, protože v Chrome OS chybí profily pro přenos souborů.

Když už nic jiného, alespoň jsem po letech zas vyzkoušel intenzivněji používat Google Docs. Tento zápisek v něm také píšu. Že to funkčně stále není jako MS Office, to mě zas tolik nepřekvapuje. Že ale nenajdu, jak změnit pozaďovou barvu stránky a že tu chybí možnost “webového zobrazení” místo klasického po listech papíru (když se dnes většina dokumentů už stejně netiskne), to mi hlava nebere. Klidně bych si nahodil Office 365, jenže tam zas není možnost offline módu pro Chrome OS.

Všechno špatně?

Ale ne, zas tak zlé to není. Prohlížeč Chrome je skvěle integrovaný do operačního systému, takže má opravdu menší nároky než jinde. Samozřejmě je jasné, že čtyři slabá jádra založená na Atomu se v určitých situacích (složité webové aplikace) ukážou jako stejná brzda jako u jiných systémů, ale to běžné prohlížení zpravodajství, hledání informací a zevlování na sociálních sítích zvládne dobře i na tak slabém hardware (i když bych pod 4 GB RAM raději nešel). Dokonce si poradí i s Tumblr, kde mám většinou zeď zaplněnou hromadou animovaných GIFů.

Takže jsem si potvrdil vlastně jen jediné – že stále nejsem a nebudu cílovou skupinou podobných zařízení. Když si ovšem vybavím část běžných uživatelů, pro které je notebook jen hardware na běh webového prohlížeče s větší obrazovkou, než má mobil, tak vlastně není důvod, proč by s tímto nemuseli být spokojeni. Aspoň nebudou muset řešit nic moc okolo. Jen se nesmí stát, že by chtěli i něco víc – to by měli smůlu.

Taky se mi líbí hardware od Aceru. Až je mi líto, že něco podobného nedělají i jako klasický notebook. Třeba IPS displej nám je nabízen v levných zařízeních jen v případě tabletů a ChromeBooků, aby se vytvořil nějaký další důvod, který by podpořil jejich prodeje. Tím, že klasické notebooky se prodávají i tak, výrobci do nich nedávají nic “zbytečně” navíc bez pořádného příplatku. Ale funguje to – kdybych přemýšlel, zda si koupit nějaké hodně levné zařízení a jen ChromeBook by měl IPS displej, třeba by mě to zviklalo… (i kdybych tam pak měl nějak nahrát Linux a vztekat se, že tu nejsou klávesy Home/End a Delete)

Mimochodem idea chytrých terminálů opravdu není nic nového. V HP měli před 40 lety terminál 2644, který si uměl stahovat soubory a ukládat je na pásky, a textová data bylo možné editovat v integrovaném editoru. Když se nad tím zamyslím, tak ChromeBooky jsou na tom vlastně stejně.

Komentáře k článku

  1. 1. Puppy  14.4.2016  9:34:10

    … a taky {více než trochu) nebezpečné.

    Bohužel, tyto zařízení společně s tupými mobilními „operačními systémy“ představují budoucnost dnešních počítačů, alespoň pro masy.

  2. 2. Nox  14.4.2016  13:41:59

    Lehce shrnu: zarizeni pro prohlizeni webovych stranek, ktere ale nema dostatecny vykon pro jejich prohlizeni.
    U Bluetooth se spise divim, proc ho ma.

  3. 3. nevim jak se jmenuju  14.4.2016  15:38:07

    Zrovna R11 jsem měl možnost vyzkoušet, na to jak je to slabý hardware je rychlý a svižný.

    ChromeOS lze úspěšně provozovat s aplikacemi na Android, takže bych zkusil spíš instalovat ty.

    Displej je ve srovnání s retinou hrozný, ale barvy na celkem věrohodné.

  4. 4. r4in  14.4.2016  17:34:46

    No jo. On už i Google hází Chrome OS tak nějak přes palubu, byť jako tenký klient má pro některé účely IMO smysl. Pokud mám třeba počítač na vrátnici, který slouží akorát k registraci uživatelů to nějakého IS, tak bych to překlopil do webového formuláře a nasadil Chrome OS, minimálně bych se vyhnul situaci „Systém se vám sám aktualizoval na Windows 10! Za rozbité věci neručíme.“.

    Jinak to vypadá, že pro consumery začne Google víc tlačit Android s různými hybridy a 2-1 zařízeními, přičemž Android „podesktopí“ například okenním režimem. Jestli to ale bude lepší volba je otázka, když už nic, tak měl Chrome OS aspoň skutečný multitasking a desktopový browser s doplňky.

  5. 5. Puppy  14.4.2016  20:38:04

    [3] Problém je, že z hlediska bezpečnosti a ochrany soukromí je cokoli v čem má prsty Google ta nejhorší možná volba.

  6. 6. Ladis  14.4.2016  21:39:25

    [5] Nabízí snad Microsoft a Apple opensource verzi svých operačních systémů a prohlížečů, ořezanou o uzavřené věci? Které si mimochodem můžeš jednotlivě doinstalovat i do ChromiumOS, jde hlavně o to MPEG video, audio, Flash apod. Podobně sync: dokud to byl uzavřený kód, tak v Chromiu nemohl být, ale pak po vzoru Firefoxu udělali šifrování na straně klienta, takže mohli kód zveřejnit a dát do Chromia (tj. už celkem dlouho máš Google-účet sync i v Chromiu).

    K článku: 1) Dlouhé spouštění všeho mě taky zaskočilo, ale doufal jsem, že je to jen tím, že to spouštím z USB-flash na PC/Windows notebooku. 2) Ty ikony v taskbaru jsou tímpádem jen spouštěče webových adres a ne fyzické aplikace. Já na to nepřišel, protože jsem ten typ, co to zadá rovnou v prohlížeči (Chrome má velmi dobré doplňování). 3) Zajímalo by mě, jestli vůbec někdy nabídnou levné PC/Windows notebooky lepší displej než TN – můj dojem je, že ChromeOS se nikdy nebude více orientovat na pokročilé uživatele, tím pádem je neohrožuje (ale aspoň se už orientujou i na korporát – už umí třeba SMB client, včetně v doméně).

  7. 7. Ladis  14.4.2016  21:53:15

    [4] O konvergenci se Google snaží, ale obráceně: Na ChromeOS už fungují přebalíčkované appky z Androidu (na to se právě hodí podpora okenního režimu v Androidu, protože pak budou fungovat nativně okenní i v ChromeOS). Hlavně Android nikdy nebude konkurovat ChromeOS, protože vždy bude kvůli mobilní správě RAM 1) zahazovat neaktivní taby v prohlížeči, 2) tab spadne při překročení určité alokované (relativně malé) velikosti RAM (na ChromeOS může tab sebrat celou RAM, a dokonce i víc díky desktopové správě RAM, včetně swapu). 3) S tím souvisí i to, že Android nikdy nebude mít plný Google Office (nativní appka je identická mobilní webové verzi, akorát má navíc práci offline) – podobně i webové aplikace třetích stran budou na Androidu (a obecně mobilních OS) vždy mobilní verze (jednoduše kvůli omezení alokované RAM na tab). 4) A nakonec ještě ten Flash (hlavně webové hry) už Android nikdy nebude umět (nepočítám běh Flashe části stránky v cloudu v Číně, což mě fakt zaujalo – výrobce to nabízí samozřejmě i pro iOS).

  8. 8. trevor  15.4.2016  12:54:42

    slo by tam misto chrome OS hodit treba win/linux ?

  9. 9. Ladis  15.4.2016  13:08:17

    Ad pomalost spouštění aplikací: Můj názor je, že stejně jako když otevřete něco v novém tabu v browseru, spustí se nový proces Chromu (a to trvá na pomalejším hw i několik sekund). Pokud to tak je… bylo by lepší, kdyby uměl ten OS opravdu nativní aplikace (aby se před každou nemuselo načíst desítky MB knihoven). Nebo aby si držel jeden vytvořený nový proces :-) (IE to tak dělá).

  10. 10. Ladis  15.4.2016  13:11:18

    [8] Ano, nativně Linux jde oficiálně (Google používá EFI BIOS od opensource komunity). Windows jen když použiješ ohackovanou verzi toho opensource EFI BIOSu (ne na každém chromebooku to pak funguje).

  11. 11. r4in  17.4.2016  12:31:57

    [8] Prodává se přímo verze s Windows:

    „Acer Aspire R11″

  12. 12. Kamil2  17.4.2016  13:20:09

    11 a displej? Aby to nebyl TN.
    32GB je málo, když tam nejde dát standardní SSD.
    S IPS a možností standardního SSD by to mělo smysl. Za tu cenu.

  13. 13. swarm  17.4.2016  13:47:31

    [11] Ty dva počítače mají spolu bohužel společný asi jen ten název, i když to vypadá podobně.

  14. 14. trevor12  20.4.2016  7:16:28

    mozna by stalo za to vyzkouset remixos

  15. 15. Ladis  22.4.2016  0:31:51

    [14] RemixOS je postavenej na mobilním OS Android, tím pádem pro něj platí všechny neduhy ve srovnání s „desktopovým“ OS jako ChromeOS (viz [7]).

  16. 16. r4in  25.4.2016  9:25:16

    http://www.cnews.cz/septanda-na-chrome-os-miri-plnohodnotny-play-store-s-aplikacemi-pro-android

    Huh. So it begins?

  17. 17. selfie maniak  25.4.2016  11:17:46

    Kdo nechce Xubuntu nebo Emmabubtus, tak RemixOS nebo PhoenixOS stojí za vyzkoušení.

    O soukromí se s Googlem moc neobávám.
    Marshmallow má nově defaultně šifrované vnitřní úložiště, mírou bezpečnosti se začíná přibližovat iOS, i když vše závisí na uživateli, jak si systém nastaví.

    Když máš root a kontroluješ přidělená práva aplikací, zamknutý bootloader, šifruješ vnitřní úložiště, používáš VPN a data do cloudu zálohuješ s pomocí EncFS nebo boxcryptoru, lze android považovat o poznání bezpečnější systém než takové W10.

    Pokud vnitřní úložiště nebo data nešifruješ, tak dostat se do Androidu je mnohem jednodušší než do iOS.

    Třeba iPad, který zabavila PČR Rittigovi se jim dodnes nepodařilo rozlousknout. :)

    Apple je v tomhle vepředu, řekl bych, že Google svůj systém úmyslně udržuje děravější, na druhou stranu, díky tomu, že se jedná o otevřený systém není až takový problém ho efektivně zabezpečit.

    Microsoft běžně předává uživatelská data z cloudu na žádost amerických úřadů, takže nedělejte si iluze, že by na tom MS byl lépe, vůbec ne.

    Apple si sice založil částečně podnikání i na ochraně uživatelských dat a soukromí, ovšem stačí zadat do vyhledávače „Hope Solo iCloud leak“ …

    Mimochodem WP měla těhle leaků z cloudu MS mnohem víc.

    U Google se musíte smířit s tím, že pokud svá data nešifrujete, tak prochází rozšířenou analýzou než je „běžné“ a oficiálně přiznané u konkurence.

    Vše je to o zdravém rozumu a zvolení si správných prostředků k dosažení požadovaného stupně soukromí.

  18. 18. swarm  25.4.2016  12:32:15

    „… díky tomu, že se jedná o otevřený systém není až takový problém ho efektivně zabezpečit.“

    – Tohle mě nesmírně pobavilo :) (doufám, že takové tvrzení nikdo nebere vážně)

  19. 19. Ladis  25.4.2016  13:51:15

    [16, 17] Ano, otevřenost vede k mylnému pocitu útěchy, „že to někdo jiný za mě zkontroloval, opravil a zabezpečil“. Žádného programátora to nebaví, většina těch opensourcových za to ani není placena, tak proč by to dělali (radši naprogramují novou funkci). Neopravují ani většinu chyb nalezených a detailně popsaných uživateli – stačí si vyjet evidence bugů různých projektů (to už je pravděpodobnější, že po nějaké době totálně shnilý projekt zahodí a udělaj odznovu – to je baví zas náramně). Proto taky ty velké bezpečnostní díry v opensource z posledních let tam hnily kolik let.


Napsat komentář