Kdo mě zná, ten ví, že velké notebooky příliš v lásce nemám. Notebook beru hlavně jako zařízení na cesty a ty velké jsou nezřídka nevhodné téměř na jakékoli přenášení. Konečně jsem narazil na takový velký notebook, který splňuje moje představy, a nutno říct, že mění celý můj názor na tuto kategorii.

Výhody velkých notebooků

Hlavní výhoda vychází z možnosti osazení velkým displejem s vysokým rozlišením. Pokud někdo uvažuje čistě nad velkým notebookem, téměř vždy za tím stojí právě displej. Kdovíjaký herní výkon potřebuje jen určitá menší skupina lidí a na zbytek činností lze najít dostatečně výkonné stroje i v menších úhlopříčkách.

Kdo nepotřebuje vysoké rozlišení, nepotřebuje ani velký displej. Pro toho, kdo nepotřebuje velký displej, bude často cokoli s větší úhlopříčkou než 15,4″ zbytečnost.

Nevýhody velkých notebooků

Těch je vážně mnoho. Velké rozměry a vysoká hmotnost jsou překážkou pro časté přenášení. Navíc s velkými rozměry jsou také větší nároky na kvalitu konstrukce. Jenže zde se naráží na problém, že dnešní výrobci musí hodně tlačit na cenu, takže své „obří“ modely dělají jen tak pevné, aby se nerozpadly na stole samy (i to se občas stane pouhou vinou otevírání a zavírání po delší dobu). Vychází se z toho, že kdo chce velký notebook, ten jej určitě nemá na nošení. Samozřejmě čest výjimkám.

Pak zde jsou ještě nepřímo související negativní vlastnosti. Mluvím konkrétně o hlučnosti a výdrži na baterie. Drtivá většina velkých notebooků má tak vysokou spotřebu, že i s větší baterií vydrží kolem 2, maximálně 3 hodin. Kdo potřebuje být s notebookem opravdu mobilní a nemá sílu řešit zásuvky na každém místě, kde se zastaví, ten většinou požaduje výdrž aspoň 4-5 hodin.

Hlučnost je trochu sporná. Větší notebook se přece dokáže logicky uchladit lépe, protože je dostatek prostoru pro pořádné chlazení a větší ventilátor (který se ve výsledku nemusí točit tak rychle). V praxi je však velký problém najít 17″ (a větší) notebook, který by se dokázal uchladit pasivně (resp. neslyšitelně). Opravdu tichý provoz považuji za základ dobré ergonomie práce. Jenže k tomu je potřeba nějaká sdílená grafická karta. Když už nějaký velký notebook má sdílenou grafiku, jde o totální low-end s mizerným rozlišením displeje a nafouknutými rozměry přeleštěné šasi.

Co tedy vybrat?

V současné nabídce velkých notebooků, když je záměrem především pracovní činnost, není moc o co stát. Zajímavým modelem je 3,0 kg vážící HP Compaq 6830s, který je tenký, relativně odolný a se slušnou výdrží. Pominu-li fakt, že zde jsou snad výhradně konfigurace s rozlišením 1440×900 (na to si přece nebudu kupovat velký notebook), je zde ještě jiný problém. Tím je brutální hlučnost při nečinnosti (já vím, je to HP, ale mohli se překonat).

Dlouho jsem hledal něco podobného zmíněnému HP, co by netrpělo jeho neduhy, a rozhlížel jsem se napříč celým cenovým spektrem. Až se mi takový notebook dostal do rukou.

Není dokonalý, ale je super

Tím oním notebookem, který mě tak uchvátil, je Apple MacBook Pro v 17″ verzi. Bál jsem se, že už ani neexistuje něco, co by kombinovalo obří displej a rozměry vhodné k dennímu nošení. Je to snad poprvé, co jsem pracoval se 17″ notebookem a bral si ho každý den s sebou v batohu na zádech. Tělo je tenčí než u mnoha plnohodnotných 12″ modelů a v ostatních rozměrech je notebook jen tak velký, aby se mu do víka vešel displej.

porovnání tloušťky s typickým 12″ notebookem

Reálná hmotnost notebooku v operativním stavu je 3,04 kg. Je vtipné, že na trhu není problém najít i 15,4″ modely vážící ještě o čtvrt kila víc. Navíc mají velké a těžké napájecí adaptéry. U MacBooku Pro je adaptér malý, ale ono je to vlastně jedno, protože ho většinou není potřeba vůbec nosit. Tím se dostávám k další jeho výhodě proti konkurenci – dlouhé výdrži na baterii. Při úsporném nastavení lze dosáhnout téměř na 10hodinovou hranici. Při běžné kancelářské práci, připojení přes Wifi/BT a displeji na maximum jsem běžně měl výdrž 6-7 hodin.

Vůbec si nemyslím, že by byla dobrá výdrž u velkého notebooku zbytečná. Pořád je to notebook, a když někdo chce notebook, tak ho, předpokládám, plánuje i přenášet. Kdo to nezažil, tak to nepochopí, ale kdo má notebook s dobrou výdrží (aspoň těch 5 hodin), ten ví, jak je to pohodlné, když nemusí pořád řešit, kde jsou zásuvky (a nemusí si sedat v jejich blízkosti). Stejně tak nemusí uspávat notebook, kdykoli ho zrovna chvíli nepotřebuje.

K dokonalé ergonomii už je potřeba jen kvalitní displej, pohodlná klávesnice a tiché chlazení. Displej je na MacBooku Pro výborný. Je to samozřejmě TN, ale mezi notebooky jde o jeden z těch nejlepších (určitě nejlepší, co jsem zatím viděl – třeba změním názor, až uvidím nějaký RGB-LED). Klávesnice je sice trochu netradiční, ale při psaní je pohodlná. Ne každý ovšem ocení její redukované rozložení vypouštějící některé klávesy, které jsou na PC noteboocích běžné.

Chlazení jsem se trochu bál a potvrdilo se mi, že v zátěži (hry) umí notebook foukat jako o život. Vynahrazuje to při běžné práci, kdy je prakticky neslyšitelný. Dokonce dva vestavěné ventilátory přelstily i moje citlivé ucho. Měl jsem za to, že jsou při kancelářské práci vypnuté, ale není to pravda. Oba se točí neustále, i když jen velmi pomalu.

Závěrem

Těší mě, že někdo takový notebook vyrábí. Jen mě překvapuje, že v podstatě není konkurence. I zde by se daly najít nějaké nedostatky. Třeba čtečka karet mi tu chybí hodně. Šasi z hliníku je fajn, ale ta hrana na předku je tak ostrá, že mám pod zápěstím vždy vydřené zarudlé rýhy. To všechno bych byl ovšem ochoten přehlížet, díky všem těm kladným vlastnostem, pro které je pak práce na tomto notebooku vyloženě požitek.

Nějakou konkurenci od ostatních výrobců by to chtělo. Mac OS X se mně sice líbí, ale ne každý jej může kvůli své práci používat. No a provozovat Windows na Macu je zrůdnost. Ovladače mi připadají udělané jen tak, „aby to prostě fungovalo“. Spotřeba je tím pádem pod Windows vyšší a stejné je to i s produkovaným hlukem. Apple například pod Windows vůbec neřešil nějaké vypínání Wifi a BT.

• Odkaz na recenzi: http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook/2009/apple-macbook-pro-17inch