Občas mě kontaktují firmy, abych poradil v souvislosti s notebooky, a občas přímo stojím za tím, co se do některých firem nakupuje. Zatímco naleštěných multimediálů jsou IT časopisy plné, jakéhokoli kvalitního srovnání v business segmentu se člověk nedohledá. Tím, že se mi pracovní notebooky všech značek doma točí co týden, rozhodl jsem se, že udělám menší srovnávací test, na který pak můžu v případě dotazů odkazovat.

Cíle

V první řadě bych chtěl ukázat výhody a nevýhody řešení, která jsou na našem trhu nabízena. Nejde mi o hledání univerzálního nejlepšího pracovního notebooku, protože – ruku na srdce – takový neexistuje. Každý z  notebooků jsem hodnotil v mnoha kategoriích, aby si každý mohl zvolit podle svých priorit. Při tvorbě kategorií jsem vycházel z toho, na co jsem často dotazován.

Kromě hardware se budu věnovat i zárukám, dokovacím stanicím a dalšímu příslušenství, neboť ty jsou nedílnou součástí pracovních notebooků.

Zadání

Obecně se v terminologii výrobců a prodejců za pracovní notebook označuje cokoli, co je buď matné, nebo to má aspoň předinstalovaný operační systém Windows ve verzi Professional. Do této kategorie, ač se to nemusí na první pohled zdát, toho spadá strašně moc, ale za nástroj vhodný do firem lze označit jen hrstku vyvolených.

Jelikož se většina firem ptá na plně vybavené notebooky (tj. se všemi základními konektory, výkonným procesorem a šachtou pro optickou mechaniku) v úhlopříčce 14“, je test zaměřen především na tyto stroje. Původně jsem se chtěl omezit čistě na tuto úhlopříčku, ale z praktických důvodů jsem zahrnul i pár zástupců s 13“ displejem. Důvod je prostý – ne všechno se mi podařilo sehnat přesně v dané úhlopříčce a všechny 13“ modely v testu mají i 14“ variantu, která se v mnoha parametrech prakticky neliší (a kde se liší, budu rozdíly zmiňovat).

Notebooky úhlopříčky 15,6“ jsem do testu nezařazoval. Jsou zbytečně velké a těžké, takže nejsou tak vhodné na cesty, a v kanceláři po připojení do doku jejich výhody (numerický blok) také padají. Co do konektorů, výkonu a rozlišení obrazovky jsou 14 a 15,6“ modely v tomto segmentu téměř shodné.

Jelikož mi jde o opravdové pracovní nástroje, stanovil jsem několik základních požadavků, které musí každý účastník testu splňovat – musí být kompletně matný, musí mít nativní připojení k dokovací stanici a musí k němu výrobce nabízet záruku s opravou u zákazníka (on-site). Všechny tyto požadavky opět vychází z toho, na co se firmy obvykle ptají.

Matný povrch je jasný. Displeje v lesklé úpravě většinou nejsou vhodné pro práci na sluníčku a ostatní lesklé povrchy se zas rychle upatlají. Upatlané notebooky nevypadají reprezentativně a firemní notebook asi nebude nikdo třikrát denně otírat hadříkem.

Správné pracoviště by podle norem mělo splňovat poměrně přísné zásady ergonomie. Optimální stav je, když má zaměstnanec externí monitor, klávesnici a myš. Logicky je proto dokovací stanice důležitou součástí, neboť připojování externích periferií výrazně usnadňuje. Nejde jen o usnadnění, ale také o šetření konektorů, které zejména při šikovnosti některých zaměstnanců doslova trpí.

Jsou jisté snahy o dokování pomocí konektoru USB, ale takové stanice nemohou napájet notebook a navíc bývají problémy s přenosem obrazu. Podobné alternativy jsem do testu raději nezařadil. Požadavek na nativní dokování v podstatě omezil množinu testovaných modelů na business stroje střední a vyšší třídy.

Mít notebook dva týdny v servisu je nemyslitelné, pokud slouží jako prostředek obživy. On-site záruku aspoň typu next-business-day response má u nás pouze pět výrobců – Acer, DELL, Fujitsu, HP a Lenovo. Říká se, že na notebook se lze spolehnout úměrně tomu, jak kvalitní záruka je k němu přikoupená. Pokud zde nějaký výrobce on-site nenabízí, nejde brát v business sektoru jakákoli jeho snaha vážně.

Testované notebooky

Do testu jsem nakonec zařadil následujících šest notebooků:

1. 14“ Acer TravelMate 8473TG (S)
2. 13“ DELL Latitude E6320 (V)
3. 14“ Lenovo ThinkPad L420 (S)
4. 14“ Lenovo ThinkPad T420 (V)
5. 13“ HP ProBook 6360b (S)
6. 14“ HP EliteBook 8460p (V)

Do testu se bohužel nedostal zástupce Fujitsu. Pokud by do konce měsíce dorazil, ještě jej během psaní dalších dílů přidám. Zažádal jsem si konkrétně o 14“ model LifeBook S751 vPro (V).

Písmeno v závorce u každého notebooku značí, zda jde o střední, nebo vyšší třídu. Vyšší třída se kromě vyšší ceny a zpravidla výkonnějšího hardware liší především v pokročilých technologiích zabezpečení a správy. Znamená to tedy přítomnost čipové sady Intel QM67 (místo běžnější HM65) a Wifi karty od Intelu kvůli podpoře Intel vPro a Intel AMT. Takový notebook pak dále musí mít procesor s podporou akcelerace šifrování (AES-NI) a bezpečnostní čip TPM.

Pro velké firmy s rozvinutou IT infrastrukturou jde o must-have záležitosti, ale v menších firmách jejich absence nepředstavuje žádný problém (ostatně podle toho je také nabídka výrobců přímo řazena).

Podrobněji budou všechny testované notebooky rozebrány v dalších dílech. Zde přistoupím jen k zběžnému popisu:

14“ Acer TravelMate 8473TG (S)

Ještě před rokem bych model od Aceru do testu zařadit nemohl, ale nabídka se změnila a letost konečně výrobce opět nabídl modely s dokovacím konektorem na spodku a možností připojení klasické stanice s plnou výbavou. Vzhledově jde o celkem nevýrazný počítač, ale jeho silnými zbraněmi jsou výbava (možnost připojit až tři externí monitory, USB 3.0), výkon (grafická karta střední třídy se 128bit sběrnicí) a dlouhá výdrž na baterie při příznivě nastavené ceně ~17 tisíc bez DPH (~20 tisíc s DPH).

Ačkoli mají lidé často Acer spojený s nízkou kvalitou, tyto modely se v konkurenci běžnějších pracovních značek vůbec nemusí stydět. Ba naopak, jsem velmi mile překvapen. Za výborným provedením možná stojí i fakt, že Acer sdílí jedno provedení pro model střední i vyšší třídy. Vyšší třídu v podobě TravelMate 6495TG jsem do testu nesháněl, neboť se liší pouze v přítomnosti výše zmíněné čipové sady Intel QM67 a lepších procesorů (tj. přítomnosti vPro, AMT, AES-NI). Ve výbavě je pouze drobný rozdíl – místo konektoru eSATA má vyšší model volný slot ExpressCard. Provozní vlastnosti, a tedy 95% zde zmíněných parametrů, mají oba modely identické. Stejná je bohužel i absence konfigurací displeje s vyšším rozlišením (1600×900).

13“ DELL Latitude E6320 (V)

Modely označené E6x20 patří do současné generace pracovního hi-endu od DELLu. Jde o kvalitní korporátní notebooky se všemi ve firmách užitečnými technologiemi. Poslední generace se snaží vzhledově přiblížit ke konzumnímu segmentu, a tak jsou nová šasi zaoblená, se stříbrnými lemy a oranžovým okrajem klávesnice. Vzhled je jednoznačně na poměry pracovních strojů extravagantní, a zda je to dobře, nebo špatně, nechám na zvážení každého z vás. Kvalita si však proti předchozím veskrze industriálním modelům nijak nepohoršila.

V řadě má DELL připraveny čtyři velikosti – 12, 13, 14 a 15,6“. Výbava je velmi podobná. Menší dva modely mají jiné baterie (do těla se celá vleze pouze 3článková varianta místo 6článkové) a nemají možnost dedikované grafiky (s technologií NVIDIA Optimus), nebo displeje s vyšším rozlišením (12“ také nemá šachtu pro optickou mechaniku). Provozní vlastnosti se však (pro konfigurace s integrovanou grafikou) mezi 13 a 14“ verzí téměř neliší (klávesnice, provedení, chlazení,…).

Nejslabší konfigurace E6x20 začínají na ~30 tisících bez DPH (~36 tisících s DPH) přímo u DELLu, ale zde je veřejným tajemstvím, že ceny jsou nadsazené, aby pak bylo z čeho  slevovat (zejména při odběru většího množství kusů).

Střední pracovní třídu má DELL označenu jako E5x20. Notebooky vypadají podobně, mají stejnou klávesnici a chlazení je na tom také stejně. Jejich tělo je ještě více zaoblené a chybí výše zmíněné korporátní technologie. Přesto mnohé zde napsané bude platit i pro ně. Získat nějaký pracovní notebook od DELLu je téměř nadlidský úkol, a tak jsem o E5420 ani nežádal.

14“ Lenovo ThinkPad L420 (S)

ThinkPad L420 je nejlevnější notebook z testu s jedinou dostupnou konfigurací za ~15 tisíc bez DPH (~18 tisíc s DPH). Řada L je nejlevnější možností, pokud požadujete u Lenova dokovací konektor. Kdysi tato řada nahradila oblíbenou řadu R, která postupně splynula s ThinkPady T (a dala vzniknout zlevněným „Téčkovým“ konfiguracím označovaným na konci písmenem „i“).

L420 sice není provedením jako tank a uvnitř nemá slitinovou kostru, ale výbavou rozhraní a ergonomií je na vysoké úrovni. Mezi konektory nechybí eSATA a DisplayPort a další rozhraní (například USB 3.0) lze přidat pomocí slotu ExpressCard. Silnou zbraní je velmi pohodlná klávesnice a pro některé také trackpoint.

V rámci segmentace řad v ThinkPadech L nenajdete vyšší řady procesorů, konfigurace s dedikovaným grafickým čipem nebo třeba výměnnou šachtu s optickou mechanikou (ta je zde fixní). Vyšší rozlišení displeje nabízí pouze 15,6“ model (L520). U L420 je dostupné jen základní rozlišení.

14“ Lenovo ThinkPad T420 (V)

ThinkPady T jsou od Lenova tím hlavním želízkem v ohni pracovních notebooků. Vzhledově nenápadný, až konzervativní stroj, avšak uvnitř je napěchován moderními technologiemi. T420 je oproti L420 výrazně pevnější díky kompozitním materiálům na povrchu a odolné kostře uvnitř. Silnou zbraní je mimo jiné legendární sedmiřadá klávesnice s přesným trackpointem.

Kromě korporátních technologií je také rozdíl v lepších konfiguracích čítajících vyšší rozlišení displeje, výkonnějších procesorů a přepínatelné dedikované grafiky (NVIDIA Optimus). Na notebook vyšší třídy je cena velmi příznivá. Za nejlevnější konfigurace s vPro a vyšším rozlišením displeje zaplatíte ~22 tisíc bez DPH (~27 tisíc s DPH).

Koho korporátní technologie nezajímají a vystačí si se slabší konfigurací, může se poohlédnout pod modelech T420i, které se řadí do střední třídy (chybí vPro), ale provozní vlastnosti sdílí s plnohodnotnými T420. Tady cena začíná na 19 tisících bez DPH (23 tisících s DPH).

13“ HP ProBook 6360b (S)

Střední třídu pracovních notebooků HP nazývá ProBook B. V testu je 13“ model, jehož hlavním rozdílem od 14“ verze je nemožnost konfigurace s vyšším rozlišením LCD. Jinak sdílí pracovní vlastnosti, výbavu i 6článkovou baterii přímo v těle. Dedikovanou grafiku sice nenabízí ani jedna varianta, ale za to rozsáhlou výbavu rozhraní mají obě. Základní konfigurace začíná na ~16 tisících bez DPH (~19 tisících s DPH), ale dostupná je i dražší konfigurace se 128GB SSD a 3G modemem. Základní konfigurace 14“ modelů začíná na stejné ceně a už v základu má displej s vyšším rozlišením.

Výhodou zastoupených modelů od HP je velmi odolné hliníkové provedení. Nevýhodou naopak vyšší tloušťka a s tím spojené některé ergonomické nedostatky.

HP podobně jako DELL u poslední generace přešlo na vzhled zajímavější pro masy.

14“ HP EliteBook 8460p (V)

Posledním testovaným notebookem je business hi-end od HP. V otázkách výbavy nezaostává za přímou konkurencí ThinkPadu T420 a Latitude E6420 – podobně jako TravelMate je také vybaven moderním rozhraním USB 3.0 (a to rovnou dvěma porty). Mezi pracovními notebooky je to doslova tank. Poněkud netradiční je jeho vzhled, který je sice hranatý, jak se na notebooky této kategorie sluší, ale celý je vyveden ve světle stříbrné barvě. Velký touchpad a chiclet klávesnice pak dávají tušit inspiraci v produktech jablečné společnosti.

Kromě větší tloušťky a hmotnosti (jako daň za odolnost) může být nevýhodou také nižší výdrž baterie kvůli nemožnosti přepnutí dedikovaného grafického čipu.

Pěkná je ovšem cena, kdy nejlevnější konfigurace s integrovanou grafikou a nižším rozlišením displeje stojí ~21 tisíc bez DPH (~25 tisíc s DPH). Za dedikovanou grafiku a vyšší rozlišení se musí připlatit další 2 tisíce.

V příštích částech testu

Abych mohl srovnávat a hodnotit, měl bych mít stanovena přesná testovací kritéria a jejich ohodnocení. V další části, která bude brzy následovat, je proto definuji. Jde o další dlouhou část, a tak jsem ji záměrně oddělil od úvodu. V následujících dílech notebooky otestuju, srovnám podle jednotlivých kritérií a podívám se na jejich příslušenství i záruky.

Test bude záměrně přísnější, což koresponduje s vyššími nároky na pracovní počítače. Troufám si tvrdit, že všechny počítače zařazené v testu jsou z hlediska konstrukce a zejména pohodlí při používání nad průměrem běžných notebooků.

PS: Nemyslete si, že vám tady u každého notebooku budu dělat rozsáhlé galerie. Obrázků notebooků je všude na Internetu dost a dost.