Omylem mi na stole na čas přistál speciální pokus DELLu o tenkou pracovní stanici. Je to hodně specifický kus hardware, tak jsem ho letmo okoukl a zde je pár mých dojmů. Mohou se vám hodit, pokud přemýšlíte, že byste tímto počítačem nahradili svou tlustější klasickou „workstejšnu“.

Řekl bych, že na začátku toho všeho byl 15,4“ notebook MacBook Pro Retina, který kombinuje v relativně tenkém těle při nízké hmotnosti čtyřjádrový procesor, nějakou tu grafiku a hi-dpi displej. DELL se příliš netají se strategií hodně Apple kopírovat, nicméně snaží se samozřejmě některé produkty adaptovat i na segmenty, které v jistých ohledech nejsou pro Apple dostatečně zajímavé. 15,6“ Precision M3800 je tak trochu konkurencí Retiny. Opět jde o tenký notebook, opět je uvnitř čtyřjádrové Core i7 a opět je tu grafika a hi-dpi panel. Rozdíl je však v tom, že grafika podporuje rozšířenou akceleraci pro CAD aplikace, což v případě profi nástrojů stavařů a strojařů výrazně zvyšuje užitnou hodnotu. To i přesto, že v rámci CAD grafik jde jen o nižší střední třídu.

Výkon, výbava

Výpočetní výkon mě příjemně překvapil. Čtyřjádro Core i7-4702HQ je verze se sníženým mezním tepelným výkonem (TDP) na 37 wattů, ale pořád má výkonu mnohem víc než libovolná dvoujádra. 6,1 bodů v multi-threaded testu Cinebench je dobrý výsledek příliš nezaostává za klasickými pracovními stanicemi, pokud si je nekonfigurujete s vyššími variantami 47W čtyřjader.

Dva sloty na paměť, a tedy maximum 16 GB, je u tenkého notebooku optimum. Nelze čekat, že by se sem vešly sloty čtyři, a tak můžeme být rádi, že část paměti není integrovaná na desce.

Zajímavě je řešené diskové úložiště. Kus, který se mi dostal do ruky je vybaven 256GB mSATA SSD a k tomu tu je pro data 2,5“ pevný disk. Taková konfigurace se osazuje 61Wh baterkou. Existuje však varianta, že přijdete o šachtu pro 2,5“ disk a místo toho se volné místo vyplní větší baterií. Pak máte na cestách 91 Wh energie a počítač vydrží o polovinu déle. Šikovná vychytávka.

V případě grafiky je na základní desce připájená NVIDIA Quadro K1100M s 2 GB 128bit GDDR5. Pokud chcete jinou tenkou pracovní stanici s CAD grafikou, je na výběr maximálně 14“ HP ZBook 14, který má AMD FirePro M4100 (1GB 128bit GDDR5) v kombinaci s úsporným dvoujádrem. K1100M je v profi OpenGL programech rychlejší o 5-25 %. I poměrně složité scény s kombinovaným wireframe vykreslováním zvládá dostatečně plynule, a to dokonce i v rozlišení 3200×1800. Pro mě to bylo příjemné překvapení.

Ve hrách a Direct3D programech (například Autodesk AutoCAD a Inventor) se CAD optimalizace nedají použít, takže pak lze K1100M přirovnat ke GeForce GT745M. Na té už si plynule zahrajete i Crysis 3, ale jen v rozlišení HD (1280×720) a se základními detaily.

Za slabinu lze považovat omezenou konektorovou výbavu. Není tu ani dok, ani něco tak základního, jako je LAN konektor pro připojení do počítačové sítě. Jsou ty akorát čtyři USB (3x 3.0), dva výstupy (HDMI a mini-DP), kombinovaný zvukový jack a čtečka SD HC karet. Je velká škoda, že tu není alespoň kabelový dok, který by kombinoval napájení, obrazový výstup a USB (na které by se v doku navěsilo všechno ostatní). Řeší to tak Lenovo u low-end řady ThinkPad Edge a tam to funguje dobře, přestože navýšení výrobních nákladů je minimální.

Mechanika, klávesnice, touchpad

Mechanicky notebook příjemně překvapil. Je celkem pevná základna (spodek je celý z karbonu) i víko, přitom je to vážně hodně tenké. Po zkušenosti s Inspironem řady 7000 jsem očekával vyšší hmotnost, nicméně podobná by mě příliš neurazila ani u tenké 14“ pracovní stanice. Tloušťka notebooku je jenom 19 mm (z toho základna 13 mm) a hmotnost je 2,05 kg. 130W adaptér je docela kompaktní a váží 460 g i s kabelem. Notebook jde otevřít maximálně do úhlu 135° a zvládnete to i jedním prstem.

Klávesnice je pro mě z části zklamání. Mechanicky je ok. Píše se na ní moc pěkně, má přesný stisk, možná trochu hlasité klapání a rychle jsem si zvykl. Vadí mi spíše použitý ne moc dobře čitelný font, který si tento notebook převzal z řady XPS. Největší problém je pro mě ovšem absence numerické části. 3D modeler, který používám, s numerickou částí počítá a některé funkce se jinak musí vyvolávat složitější cestou. Určité základy v řadě XPS však také znamenají, že chybí i zástupná numerika okolo I a K. Kdyby tu byla a šla používat přes Fn, asi by mi absence samostatného bloku tolik nevadila. Takhle jo. Podobně mi vadí i absence samostatných kláves pro PageUp/Home/atd. Tyto klávesy jsou dostupné pouze přes Fn na kurzorových šipkách. Jak se dostat třeba k SysRq a Break, to vážně nemám tušení.

Podsvícení kláves má dva stupně a je celkem ok. Pod úhlem při práci v posteli už ale docela prosvítá v mezerách mezi klávesami. Z boku je situace ještě horší.

Touchpad je rozhodně lepší než na řadě jiných multimediálních DELLů (odkud byl převzat). Nemá vlastní tlačítka, ale stisk plochy není příliš tuhý a spínač nemá vůli. Bohužel v tiché místnosti bude rušit hlasité klapání při každém stisku. Při kancelářském použití mi vadilo dementní rozpoznávání gesta pro posun obrazu, které při opakovaném šoupání prstu skoro každý druhý pokus ignorovalo (hardware je Synaptics, takže by to možná bylo lepší s generickým ovladačem). Navíc je posun řešen nějakou speciální funkcí a v některých CAD/modelovacích programech proto nereaguje.

Pokud jde o profi programy, nezřídka pracuju bez připojené myši, pokud nemám notebook v doku. U M3800 bych v takových případech 100x raději pracoval na touchpadu se samostatnými (ideálně třemi) tlačítky jako to mají vyšší modely. Pro obyčejnou kancelářskou práci je tento touchpad ovšem ok.

Displej, reproduktory

V žádné konfiguraci nemůžete dostat nějaký shitový TN displej. Základem je rozlišení 1920×1080 a IPS matice. Volitelně lze dostat i hi-dpi panel s rozlišením 3200×1800 (Sharp LQ156Z1), což je na úhlopříčce 15,6“ tak drobné, že to pravděpodobně nikdo nebude používat bez změny zvětšení v operačním systému. Já bohužel právě píšu z varianty s vyšším rozlišením, kde používám 200% zvětšení, takže v praxi se na displej vejde tolik jako na 1600×900. Slovo bohužel píšu proto, že Windows 8.1 si ani po updatu neporadí s takovým displejem bezchybně a stejně tak některé programy zlobí (hlavně starší verze, tam je skoro jistota).

Kdybych mohl, raději bych volil panel s 1920×1080 a ponechal 100% zvětšení. Tento displej má však na poměry notebooků velmi slušný kontrast a je na něm znát i širší pokrytí barvového prostoru. S grafickým čipem je spojený rozhraním eDP a každý ze tří barvových kanálů má rozlišovací schopnost 8 bitů.

Jsem zastáncem myšlenky, že i pracovní notebooky by měly mít kvalitní reproduktory. Zde se konalo asi největší překvápko. M3800 totiž hraje přímo luxusně na to, jak je tenký, a strčí do kapsy lecjaký lepší multimediál. Zvuk je vyvážený a jsou rozpoznatelné i nižší frekvence. Pokud si ovšem pustíte třeba nějaké klavírní nahrávky, dochází k rezonování při vyšších hlasitostech.

Baterie, chlazení

Při nízkém jasu, bez Wifi a s menším zatížením je s 61Wh baterkou maximum 5 hodin a 19 minut. Při kancelářském použití s vyšším jasem už jen čtyři hodiny. Nějaké 3D modelování je možné provádět dvě až tři hodiny. Kdo chce víc, musí oželet 2,5“ pevný disk a vzít tu o polovinu větší baterii. Notebook není extra úsporný a obvykle spotřeba nejde moc pod 12 wattů – v tom se od tlustějších pracovních stanic neliší. Je však potřeba vzít potaz, že na vyšší spotřebě se nezanedbatelně podepisuje hi-dpi displej a základní verze s full-HD IPS bude úspornější.

U baterky lze prodloužit životnost nastavením nabíjecích prahů. Na výběr jsou nějaké automatické režimy i manuální, kde se volí, při jaké úrovni nabíjení začne a při jaké skončí. To samé měly kdysi ThinkPady, ale pak to Lenovo zrušilo, protože by byla funkce pro novou cílovou skupinu příliš složitá na obsluhu.

Chlazení je povedenější, než jsem čekal. Při kancelářské práci se z počítače ozývá pouze plotnový disk, a když se vypne, je úplné ticho. Až po přiložení ucha k zadnímu výdechu můžete odtušit, že se uvnitř nejspíš něco točí, podle proudícího vzduchu. Na to, co je uvnitř za hardware je M3800 opravdu tichý.

Při dlouhodobé zátěži se ventilátor postupně rozjíždí a fouká už docela nahlas. V místnosti s běžným ruchem to je snesitelné a zvukový projev ventilátoru není vyloženě otravný. Už jsem dlouho neměl tlustější modely Precision, ale třeba klasické workstation modely od HP jako 8570w dokážou být i při plné zátěži poměrně tiché.

Snaha držet počítač tichý při nenáročné práci vede k zahřívání vany základny. Po hodině práce v Excelu jsem na spodku naměřil 43°C. Střední zátěž nutí ventilátor k rychlejšímu chodu a spodek je pak o něco studenější. Až při dlouhodobé zátěži teplota spodku naopak ještě stoupne. Klávesnice a opěrky rukou jsou ovšem z hlediska teplot ok.

Závěrem

Ve výsledku je DELL Precision M3800 docela dobrý počítač. Zprvu jsem se bál, že to bude jen nějaký přeznačený Inspiron/XPS s CAD grafikou, ale naštěstí není. Z hlediska výkonu je to důstojný zástupce třídy pracovních stanic. Navíc je tenký a lehký.

Kdybych si měl volit konfiguraci, raději bych místo hi-dpi panelu vzal klasické full-HD (1920×1080) IPS, kde se nemusí řešit zvětšování prvků v systému a pracovní plocha je dostatečně velká. Líbí se mi možnost volby velikosti baterie. Třeba v MB Pro Retina je rovnou velká baterka, ale 2,5“ disk si tam nikdy nedáte. Já bych třeba raději oželel nějakou tu hodinu provozu mimo zásuvku za cenu toho, že uvnitř rozšířím úložiště o terabajt v plotnovém disku.

Výkon čtyřjádra i CAD grafiky je dobrý a pro řadu nasazení bude v pohodě stačit. Můj hlavní problém z hlediska pracovního nasazení by byl v absenci numerické části klávesnice (chybí i zástupná) a jakéhokoli dokování. Vzhledem k chybějícímu ethernetu je potřeba kupovat externí adaptéry i pro rychlé připojení do počítačové sítě. Tohle jsou podle mě dva zásadní prvky, u kterých se musíte zamyslet, zda je překousknete. Pokud ne, tak zatím nezbývá než zůstat u standardních (tlustějších) modelů. Z tenkých pracovních modelů pak totiž zůstává konkurence jen v 14“ HP ZBook 14, kde je numerika alespoň zástupná a je tam dokonce i nativní dokování, ale CAD grafika je párována pouze s dvoujádrovým úsporným procesorem, jehož výkon je proti M3800 přesně poloviční.