Ioniq Electric mám od ledna a nedávno jsem prošel také prvním garančním servisem. S najetými 15 tisíci kilometry v tomto autě (a dalších 5 tisících v jiných EV) už jsem získal určitou představu, jak to s elektroautem chodí, a poznal výhody i nevýhody. Především se z toho stala už rutina. Jezdím střídavě ve spalovacím (méně) i elektrickém (více) a oboje už tak nějak zevšednělo, což beru jako ideální čas, abych o tom napsal a pak už to hodil za hlavu jako pro mě vyřešenou věc. Tento článek je shrnutím toho, co jsem postupně zažil a odpozoroval a nemám v plánu na elektromobilitu kohokoli přesvědčovat. Cílem je poskytnout užitečné informace těm, kteří o EV z libovolného důvodu přemýšlí, aby se pak mohli kvalifikovaněji rozhodnout.

(pokračování článku)

Začátkem září jsem se čirou náhodou dostal na velmi zajímavou akci týkající se elektromobility. Normálně o akce tohoto zaměření nejevím zájem, ale zde jsem musel udělat výjimku. Byla totiž odlišná tím, že se konala v areálu Autodromu Vysoké Mýto a pro návštěvníky byl zdarma celý den přístupný závodní okruh. Nakonec jsem se tam oproti očekávání neprojel jen vlastním Hyundai Ioniq, ale také půjčenými vozy Renault Zoe, Renault Master (jo dodávka…), Škoda Superb iV, Škoda CitigoE iV a Tesla Model 3.

(pokračování článku)

V rámci zkoumání, co dnešní trh elektroaut nabízí, jsem se dostal až k BMW a jeho modelu i3, který patřil k první generaci moderních BEV a na trhu je od roku 2013. Napravil jsem tím určitou křivdu tomuto autu, které jsem při výběru EV pro sebe ignoroval kvůli jeho vzhledu. Pokud však dnes koukáte po ojetém elektroautě, i3 stojí za zvážení, protože se občas dají sehnat ojetiny za zajímavé peníze, a navíc se jich vyrobilo dost na to, aby bylo z čeho vybírat.

(pokračování článku)

Zvědavost mi nedala a vyzkoušel jsem si pár dalších elektroaut. Je to trochu jako s těmi notebooky – poznáte jeden a začne vás zajímat, jak je na tom zbytek trhu. Byť tentokrát nemám větší ambice a primárně jsem si auta půjčoval pro ukojení vlastní zvědavosti, byla by škoda, kdybych se o nějaké své poznatky nepodělil.

(pokračování článku)

Začátkem roku jsem se odhodlal k zásadní změně a koupil jsem si své první vlastní EV, kterým se stal po prozkoumání trhu levnější model od Hyundaie. Od té doby jsem měl možnost poznat dojezd během mrazu i tepla, najezdil jsem pět tisíc kilometrů a zjistil všemožné výhody i nevýhody auta s elektrickým pohonem a baterií. Nyní již nadešel čas, abych se o ně podělil a konečně vydal článek, který jsem postupně psal několik měsíců.

(pokračování článku)

V rámci připravovaného druhého dílu o tom, jak jsem si koupil elektroauto, jsem přemýšlel, že by bylo dobré přidat nějaké video. Klasické video-recenze mě ale zas tolik neberou a asi by to ode mě ani za moc nestálo. Na druhou stranu video je hned po vlastní zkušenosti druhá nejlepší možnost, jak některé aspekty přiblížit. Přidělal jsem si proto GoPro k hlavě a natočil komentované POV video.

(pokračování článku)

Přišlo to trochu rychleji, než jsem čekal, ale už se stalo. Koupil jsem si před měsícem elektroauto. Kdo mě zná, ten ví, že nejsem žádný extra zaslepený fanoušek EV, a když projíždím v nějakém sporťáku pod mostem, neodpustím si podřadit a pořádně na to šlápnout, ať to zařve, jak jen to umí. Elektroauto (EV) jsem si pořídil na denní ježdění do práce, protože mě to lákalo, ale taky protože mi přijde praktičtější a ekonomicky zajímavé. V tomto článku chci probrat moje zkoumání trhu a propočty, co jsem udělal, než jsem se rozhodl do toho jít.

(pokračování článku)

Je to skoro dva roky, co jsem se tady na blogu věnoval EV (electric vehicle) naposledy. Zatímco u spalovacích aut se za tu dobu zas moc neudálo, v případě EV je to strašně dlouhá doba. Nad tím, že bych se měl k tématu vrátit, jsem přemýšlel už dlouho. Teď jsem navíc měl možnost najezdit 1000 km s Hyundai Kona Electric ve vyšší výbavě (výkon 200 koní, 64kWh baterie), takže kdy jindy než teď…

(pokračování článku)

i30 N je vlastně docela speciální auto, protože ho respektují i ti, kteří jinak automobilce Hyundai nemohou přijít na jméno, a získává překvapivě hodně kladných ohlasů z celého světa. Když se k tomu přičte, že v ceníku má verze Performance cenu pouhých 740 tisíc korun s DPH, je to skoro charita. Teď se objevila možnost si jeden kus půjčit, a tak jsem si z něj na pět dní udělal hlavní auto na denní ježdění. Zde jsou moje nesouvislé postřehy.

(pokračování článku)

Skoro dvanáct let uplynulo od doby, kdy jsem založil tento blog. Vznikl jen asi půl roku poté, co jsem začal pravidelně recenzovat notebooky, a byl to velmi spontánní nápad – jen taková zkouška, jestli má takový formát pro mě nějaký smysl. Z původního pokusu, který neměl mít dlouhého trvání, je nakonec něco, co má za sebou první dekádu, a stále to žije… byť možná ne tak moc jako kdysi. Co čekat v budoucnu?

(pokračování článku)