* Prohlížíte kategorii ‘Technologie’
S Macem M1 jsem přešel na ARMový procesor u macOS v roce 2021 a byl to snadný přechod. Nyní jsem však začal také více experimentovat s ARMem pod Windows. Trvalo to sice sedm let od ohlášení podpory Windows na ARMu, ale člověk i dnes musí počítat s různými nástrahami a být trochu nadšenec. Přitom to není přímo chyba Microsoftu. V lecčem je zas situace podobná procesorovým válkám, které probíhaly v polovině 90. let.
Když si koupíte Maca a chcete ho provozovat s externím monitorem, po čase dojdete k závěru, že je potřeba koupit nějaký alespoň s rozlišením 4K/UHD. Dopadl jsem úplně stejně, ale než k tomu došlo, měl jsem delší cestu poznání různých možností. Zde chci probrat nástrahy s různými rozlišeními i možnostmi připojení jak v macOS, tak ve Windows, ale taky, že USB-C monitor není to samé co Thunderbolt monitor.
Sice už se s tím setkávám skoro půl roku, ale stejně mě to nikdy nepřestane udivovat. Můžete si dnes koupit moderní notebooky s 45W (TDP) procesory od Intelu a AMD, které mají podobnou cenu i výkon. Potud by se mohlo zdát, že jsou na tom oba výrobci podobně. Jenže jeden z procesorů umí hřát výrazně více.
Peklo nejspíš zamrzlo, protože Intel skutečně vydal (a ne, že o tom zas jen povídal) dedikovanou grafickou kartu, a to rovnou jak pro notebooky, tak i pro stolní počítače. Pro zvídavého recenzenta pak samozřejmě není nic lepšího, než dostat do ruky nějaký zajímavý a neprobádaný kus hardware. Něčím takovým dedikovaný čip IRIS Xe MAX s vlastními 4 GB paměti rozhodně je. Tímto zápiskem chci probrat, jaká přináší specifika, když máte notebook s dvěma grafikami od Intelu.
Vůbec nechápu, jak mi tato informace mohla uniknout, ale do nových grafik u procesorů Core 10. generace (těch končících G1-G7) Intel přidal možnost nastavit, jakým způsobem se obraz roztáhne z nižšího rozlišení na vyšší. Nyní jsem měl konečně možnost vyzkoušet, jak moc použitelné to je, a musím říct, že jsem nadšený. Nechápu, proč tak dlouho trvalo, než někdo tuto možnost přidal.
Během posledního půl roku jsem měl tu čest pracovat už s několika notebooky vybavenými OLED displeji a dohromady jsem je používal přibližně měsíc coby svoje hlavní pracovní stroje. I tento příspěvek píšu na stroji s OLED displejem a cítím, že nadešel ten pravý čas, abych sdílel pozorovaná pozitiva i negativa.
Poslední dobou, vždycky když Apple vydá nový iPad (Pro), začnou někteří lidé v mém okolí tvrdit, že Apple konečně svým ARMovým procesorem předehnal PC notebooky a že už se konečně MacBooky budou moct zbavit těch ubohých Intelů vyžadujících chladiče a ventilátory a tak podobně. Je pravda na straně agresivního marketingu Applu?
Ačkoli v rámci koníčků trávím často chvíle hraním s desítky let starými počítači, stále mě samozřejmě baví i smysluplné technologické novinky. Virtuální realita (VR) je jednou z nich. Teď už navíc VR sety začínají mít přijatelnou cenu a hry začínají využívat více potenciálu nového konceptu ovládání.
AMD se v notebookovém segmentu už delší dobu prakticky neangažovalo. Letos konečně došlo ke změně. Nejdřív se objevily notebooky s procesory AMD Ryzen, které zvládají v mnohém konkurovat Intelu. Teď přichází nové výkonné mobilní grafiky Radeon Vega. A aby to bylo ještě zajímavější – prodává je přímo Intel u svého procesoru.
Po mnoha letech totální nadvlády Intelu se AMD vrátilo k výrobě použitelných mobilních procesorů. Ryzen 5 2500U je prvním, který si už můžete koupit v českých obchodech, a útočí přímo na nové Core i5-8250U. Oba procesory mají čtyři výpočetní jádra a TDP 15 W. Kde tedy uživatel pocítí rozdíl?
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
