Je mi jasné, že teď se bude na většinu čtenářů valit téma Windows 7 ze všech stran, ale ani tento blog si nějaký článek o Windows 7 neodpustí. Microsoft svůj systém potřebuje prodat, a tak se teď všude budeme dozvídat, jak je nová verze daleko lepší než všechny předchozí ve všech ohledech – jak je rychlejší, stabilnější, lépe ovladatelná a já nevím, co ještě.

Podobným způsobem tu psát nebudu. Nikdo mě z MS neplatí, tak bych z toho ani nic neměl. Spíše se na nový OS podívám z pohledu uživatele, který nevyžaduje mít za každou cenu to nejnovější a reklamní kampaně výrobců SW a HW už ho taky tolik neovlivní. Přecházel jsem na svém notebooku z Windows XP Professional (32bit) na Windows 7 Professional (64bit) a v tomto zápisku rozeberu těch několik změn, které nejvíce ovlivnily mou práci s počítačem. To znamená, že budu řešit jen to, co se mě jako uživatele přímo týká, a ne věci typu velikost kernelu, práce s grafickým ovladačem a podobně. (pokračování článku)

Před nějakým časem jsem tu řešil upgrade svého notebooku IBM ThinkPad 760XL. Měl nedostatek RAM. Paměť jsem nakonec získal, ale zjistil jsem, že ji není kam vložit, neboť z notebooku někdo lohnul potřebný RAM adaptér. S takovým závěrem jsem se nespokojil a zkusil jsem hledat jiné řešení.

Řešením bylo pořízení druhého ThinkPadu 760 na náhradní díly (v tomto případě daleko dražší konfigurace 760XD) za pěkných 140,- Kč. O XDčku jsem tu kdysi psal – byl to v podstatě workstation model se spoustou zajímavých vymožeností (softmodem využívající služeb zvukové karty, televizní vstup i výstup, externí MIDI rozhraní). Tento kus byl levný, protože bylo v aukci napsáno, že v něm chybí disk a při bootování (z diskety) se po chvíli vypíná. (pokračování článku)

Když se před více než rokem objevily první Atomy (TDP 2,5W) s čipovou sadou Intel i945GSE (TDP 6W), říkalo se hned od začátku, že jde o dočasné řešení a čipová sada bude nahrazena jinou, s ještě nižší spotřebou. Letos „náhrada“ přišla, jenže mnoho výrobců raději stále zůstává u původního řešení, které dává i do těch nejnovějších modelů. Proč? Na vině je nízký výkon nové platformy.

Zkusil jsem se podívat, co za tím nízkým výkonem stojí a zda je ten výkon opravdu tak slabý. Nakonec z toho vzniklo srovnání obou Atomových platforem. (pokračování článku)

Tento víkend se konal Bytefest, což je akce, kde lze vidět spoustu zajímavých starých počítačů. Všichni vědí, jak velký je můj zájem o počítačovou historii, tak bylo jasné, že se na Bytefest přijdu minimálně na otočku podívat.

(pokračování článku)

V nedávném článku o vyklízení starého smetí jsem se zmínil také o Ericssonu MC218, což je přebarvený Psion Series 5MX. Nyní již má nového majitele, a tak by bylo pěkné věnovat pár řádků tomuto výbornému, deset let starému zařízení s 36MHz ARM procesorem (ARM 710T), 10MB ROM, 16MB RAM, dotykovým, monochromatickým 5,6″ displejem (640×240) a hmotností pouhých 350 g.

(pokračování článku)

V kategorii mini-notebooků vede na plné čáře procesor Intel Atom. Je to celkem logické – je totiž nejlevnější a ty nejlevnější věci se zpravidla vždy prodávají nejvíc, i kdyby byly sebeblbější… a že není Atom všespásné řešení, ví asi každý čtenář tohoto blogu.

Jenže trh toho moc jiného nenabízí. O ARMech se stále jen mluví, PowerPC pokusy už jsou asi pasé a v poslední době byla asi nejvýznamnější změna v příchodu CULV procesorů. Intel své Atomy nesnáší. Moc na nich nevydělá a navíc mu kanibalizují trh s ULV procesory v drahých noteboocích. Nejslabší ULV procesory se přeznačily na CULV (C jako consumer) a šup s nimi do levných mini-notebooků – tentokrát ovšem „ne tak levných“. Pokud tedy předtím přesvědčoval, jak Atom na všechnu základní práci stačí, tak teď zas přesvědčuje, jak je důležitý flash obsah na webech a jak se bez přehrávání HD filmů jen stěží obejdeme. (pokračování článku)

Sem tam mi někdo pošle mail, kde se ptá, jaký si má koupit nový notebook, pokud nutně potřebuje přítomnost sériového, nebo paralelního portu. Běžný uživatel už dnes tyto porty dávno nepotřebuje, ale jsou i místa, kde se ještě vyskytují specializovaná zařízení, která jsou jimi vybavena (a nemusí fungovat s USB převodníky). Zkusím zde letmo probrat, jaká je nyní situace na trhu.

(pokračování článku)

Konečně se trochu víc vyskytuji doma, tak jsem se rozhodl udělat malý úklid v místnosti, kde přebývám (i když už jen v omezené míře), protože to tam hodlám všechno předělat a čím méně krámů tam bude, tím lépe.

Během uklízení jsem narazil na několik pokladů, které jsem vyházel na jednu hromadu, tak jsem se rozhodl udělat malý „foto-seriál“, kterým aspoň rozšířím počet naprosto zbytečných článků zde na blogu :) (pokračování článku)

V rámci testování funkcí šetřících spotřebu v Linuxu jsem zkusil nainstalovat poslední verzi distribuce Linux Mint na recenzovaný notebook DELL Vostro 1220 (moje plná recenze na notebook.cz). Po velkých problémech s rozchozováním ThinkPadu čekal jen to nejhorší, ale byl jsem příjemně překvapen. Tento notebook je totiž pro Linux jako stvořený.

(pokračování článku)

Už je to mnoho let, kdy se objevilo Sony VAIO s tzv. chiclet klávesnicí, která na první pohled evokovala spíše dojem starých počítačů ZX Spektrum. Ve stejném roce zkusil něco podobného také Apple na prvním 13″ MacBooku (tj. jeho prvním consumer notebooku s  procesorem od Intelu). Dlouhou dobu to byli jen tito dva hráči, kteří tento typ klávesnice používali. Během posledního roku se ovšem situace mění a člověk aby hledal, pokud chce něco s klávesnicí normální.

(pokračování článku)