Nitro jsem dostal na podzim roku 2014 a mám jej dodnes. Obvykle jsem střídal notebooky po dvou až třech letech s výjimkou ThinkPadu R61 (čtyři a půl), takže je to u mě opravdu nestandardní. Ironické také je, že mi lidé vysvětlovali, že notebook, který není z business segmentu, se mi zákonitě musí rozpadnout během pár roků, maximálně pár měsíců po záruce. Jak si tedy Nitro vede?
Je to skoro dva roky, co jsem se tady na blogu věnoval EV (electric vehicle) naposledy. Zatímco u spalovacích aut se za tu dobu zas moc neudálo, v případě EV je to strašně dlouhá doba. Nad tím, že bych se měl k tématu vrátit, jsem přemýšlel už dlouho. Teď jsem navíc měl možnost najezdit 1000 km s Hyundai Kona Electric ve vyšší výbavě (výkon 200 koní, 64kWh baterie), takže kdy jindy než teď…
Nejlevnější zástupce první generace PowerBooků od Applu je rozhodně strojem, který si zaslouží své místo v mém virtuálním muzeu. Jednak stálo dost práce zprovoznit kus, na kterém tento článek píšu, a jednak měl tento model obecně docela zajímavou historii. Krom toho je na svou dobu úžasně malý, lehký a nesmírně dobře se s ním pracuje.
i30 N je vlastně docela speciální auto, protože ho respektují i ti, kteří jinak automobilce Hyundai nemohou přijít na jméno, a získává překvapivě hodně kladných ohlasů z celého světa. Když se k tomu přičte, že v ceníku má verze Performance cenu pouhých 740 tisíc korun s DPH, je to skoro charita. Teď se objevila možnost si jeden kus půjčit, a tak jsem si z něj na pět dní udělal hlavní auto na denní ježdění. Zde jsou moje nesouvislé postřehy.
Na Smíchovském nádraží se opět setkali nadšenci do starých počítačů různých platforem. Vzhledem k tomu, že podobné veřejné akce v ČR jinak prakticky nebývají, nemohl jsem si to ani tentokrát nechat ujít a pozvolna jsem se připravoval už měsíce dopředu.
O letošní generaci XPS jsem se nedávno zmiňoval. Tentokrát jsem však měl možnost jeden kus pár dní používat, a ač není čas na plnou recenzi, samostatný článek si rozhodně zaslouží. Nový konvertibilní model má 13,4“ displej s poměrem stran 16:10, přepracované chlazení a úplně novou konstrukci klávesnice.
Ještě že tu máme všechny ty hráče. Už delší dobu si myslím, že v určitých případech je nejlepším výkonným pracovním notebookem ten herní. Sám jsem se podle toho zařídil už pět let zpátky, kdy byl Acer V15 Nitro v první vlně, která tento trend rozjela. Grafické pracovní stanice kromě předraženého Quadra na CAD a 10bit barvy, technologií vzdálené správy pro korporace a vysoké ceny toho proti spotřebním modelům mnoho nenabízí – naopak v mnohém tratí.
Snaha moderních designérů změnit tradiční rozložení klávesnice je dlouhodobě viditelná a s každým rokem sílí. Zatímco dříve byly snahy o změnu patrné hlavně u běžných spotřebitelských notebooků, dnes jsou nejvíce patrné tam, kde byste to čekali možná nejméně – u business notebooků. DELL se odhodlal k výrazné změně a jako první ji v nové generaci aplikoval rovnou na všechny modely.
Skoro dvanáct let uplynulo od doby, kdy jsem založil tento blog. Vznikl jen asi půl roku poté, co jsem začal pravidelně recenzovat notebooky, a byl to velmi spontánní nápad – jen taková zkouška, jestli má takový formát pro mě nějaký smysl. Z původního pokusu, který neměl mít dlouhého trvání, je nakonec něco, co má za sebou první dekádu, a stále to žije… byť možná ne tak moc jako kdysi. Co čekat v budoucnu?
Na cesty jsem odjakživa preferoval nějaké malé notebooky, protože nikoho nebaví tahat celé dny na zádech těžký stroj. Tedy někoho určitě ano, ale mezi takové nepatřím. Jenže odjakživa to bylo dilema – lehký notebook, nebo notebook, na kterém se dobře pracuje. Současný Swift 5 je dle mého názoru taková malá revoluce, která prošla relativně bez povšimnutí. A to je chyba.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
