Živý, nebo mrtvý Linux na desktopech

Jeden z tvůrců grafického prostředí Gnome (Miguel de Icaza), používaného zejména v Linuxu, se nedávno na svém blogu vyjádřil ve smyslu, že Linux už prohrál v bitvě na poli osobních počítačů. Není divu, že bouřlivá reakce ze strany komunity na sebe nedala dlouho čekat a obsahovala vše od „ty tomu nerozumíš“, až po „jsi naštvaný na komunitu kolem Gnome, protože jde jinou cestou, než jsi chtěl“. Jenže ať už toho pána vedlo k napsání cokoli, měl pravdu.

Abych byl konkrétní, s jeho článkem What Killed the Linux Desktop souhlasím, co se týká příčin, ale nesouhlasím s východiskem, které nabízí. Ve zkratce pro ty, kteří neumí anglicky (nebo jsou líní): Icaza popisuje jako největší problém Linuxu, že se v něm všechno mění příliš rychle, nic není stálé a mezi distribucemi není dostatečná kompatibilita. Řešením by podle něj byla jedna hlavní a stálejší distribuce.

Nestálost

Jestli mi něco na Linuxu opravdu vadí, je to právě nestálost. Občas se na toto téma bavím s jinými linuxáky a shoda se v tomto tématu hledá strašně špatně. Někdo prosazuje cestu, kdy nemá cenu nabalovat kód na něco, co už nemá optimální návrh uvnitř. Lze tak dosáhnout nejčistšího řešení, ovšem za cenu toho, že jednou za čas všechno zahodíte a uděláte to od píky. Výhody a úskalí takového přístupu jsou jasné.

Moc pěkně to popsal Icaza v souvislosti s nějakým systémem, který vyžaduje úpravu stávajících aplikací, aby na něm mohly i nadále běžet: „Vyřešili (kamarádi vývojáři) problém, o kterém jsem netušil, že ho vůbec máme, a uživatelé jej jako problém neviděli, ale každý teď za to zaplatí (nekompatibilitou).“

Těch příkladů je v historii Linuxu celá řada a často je spojuje chabé řešení pohodlného přechodu. Dají se najít v grafických rozhraních – dlouho nestabilní a špatně použitelné KDE 4, či na kost osekané první verze Gnome 3. O interfacech pro zvukové karty, power managementu a dalších základních komponentách nemá vůbec cenu mluvit. U některých jde v podstatě o konstantně neutěšenou situaci.

Bohužel se stálostí souvisí také jistota, která je důležitá pro výrobce třetích stran, a to zejména tam, kde jde o rozsáhlé dlouhodobě vyvíjené aplikace. Takoví vývojáři potřebují stabilní platformu, kterou desktopový Linux ne vždy a ne všude dokáže nabídnout. Na 32bit verzi Windows 7 dnes můžete bez dalších úprav spustit 16bit aplikace napsané před 20 lety pro první verze Windows. Na Linuxu dnes nespustím ani některé programy, které jsem vytvořil v roce 2003 (někde lze řešit přidáním dalšího zdroje softwaru pro instalaci vhodné verze libc++, jinde jsou závislosti prakticky neřešitelné).

Zejména ve velkých firmách, kde se vývoj táhne pomalu a není tak pružný, je přirozený odpor pro vývoj na nestálých platformách. Vzpomeňte, jaký byl problém v Mac OS X, když Apple nevydal 64bit verzi staršího rozhraní Carbon, které bylo obměněným rozhraním z klasických verzí Mac OS. Adobe v něm mělo dlouho vyvíjený celý svůj balík a s 64bit verzemi si kvůli tomu dalo pěkně na čas (proti verzi pro Windows). V Linuxu se neustále mění něco zásadního – není divu, že tam například nativní verze Photoshopu není. Náklady na vývoj by byly příliš velké.

Celé mi to ještě připomnělo vývoj Power Manageru pro ThinkPady. V době ThinkPadu T60 vyšly kompletní ovladače pro SUSE Linux, které měly mimo jiné Power Manager takový, jaký jej můžete znát s Windows, se vším tím grafickým nastavením. Bohužel v další verzi SUSE (a dalších Linuxů) se obměnilo několik klíčových součástí, a program by vyžadoval značné úpravy pod kapotou. Výsledkem bylo ukončení vývoje.

Nekompatibilita

Volnost v úpravách Linuxu do velmi odlišných distribucí je v některých případech silnou zbraní, ale konkrétně v desktopovém nasazení způsobuje další problémy pro vývojáře. Dohromady s nestálostí to znamená testovat program na více (alespoň nejpoužívanějších) distribucích a nejlépe na několika starších verzích. Něco takového je pochopitelně náročné a v případě komerčních aplikací se také špatně garantuje technická podpora.

Mohu říct, že jednou mojí oblíbenou distribucí je SUSE. Líbí se mi, jak je přednastavené a že jej tvoří někdo, kdo má nějaký cit pro design (na rozdíl od vývojářů Ubuntu). Bohužel kdykoli jsem jej nasadil, řešil jsem do půl roku nějakou nekompatibilitu, kdy potřebný balík speciální aplikace byl jen pro Ubuntu, případně Debian. Výsledkem je, že používám Ubuntu (konkrétně tedy Kubuntu) čistě z toho důvodu, že ne-open source aplikace mají pro něj prakticky vždy kompatibilní instalační soubor.

Východisko?

Přechod na jednu distribuci podle mě není řešení. V tuto chvíli by to mohlo vypadat, že tou vedoucí bude Ubuntu. Kdyby někdo rozhodl, že se teď všechno bude stavět pouze na Ubuntu, byl bych z toho spíš naštvaný, protože tato distribuce nejde směrem, který by mě těšil (pustá snaha kopírovat Mac).

Raději bych viděl nějaké základní specifikace, které zajistí snazší vývoj ovladačů a programů nezávislých na distribuci (trochu něco jako je v základu UNIXu POSIX). Takové řešení by si ovšem vyžádalo daň v ustálení vývoje systému. Už by se nemohlo ze dne na den shodit ze stolu stávající řešení, začít programovat nové (lepší) a neřešit uživatele.

Podobné snahy už tu byly a zatím to nikdy nevyšlo. Dříve se říkalo, že Linux je potřeba vyvíjet rychle, aby mohl ve všem dohnat konkurenční komerční operační systémy. Podle mě už je dávno na potřebné úrovni. Kdyby se teď vývoj zpomalil a ustálil, nebylo by to na škodu. Možná bychom se pak dočkali lepších ovladačů pro hardware a těch nejpoužívanějších komerčních aplikací. Zvýšení podílu na trhu by se pak dostavilo samo. Tak to vidím já.

Možná, že se teď něco změní s příchodem herní platformy Steam. Řekl bych, že snaha přizpůsobení bezproblémovosti obsahu Steamu, jelikož právě to by mohlo být u některých distribucí otázkou prestiže.

Z části také s celou situací hýbe odklon k webovým technologiím, kdy se do popředí dostává webový prohlížeč, a nejjednodušší uživatel kolikrát ke štěstí nic jiného nepotřebují. Pořád je však potřeba správně konfigurovaný hardware (podpora grafiky, zvuku, sítí a optimální spotřeba).

Je tedy Linux na desktopu mrtvý? Určitě ne, on ještě možná ani nedospěl. Svou roli však na poli operačních systémů má i v tomto segmentu a pořád je to zdvižený prst pro konkurenci, neboť je v nouzi vždy kam utéct.

Komentáře k článku

  1. 1. elzet  24.9.2012  20:21:05

    Nelze než souhlasit (jak s tebou,tak původním příspěvkem). Přesně stejný příklad, jaký popisuješ, jsem si vybavil – rozcházení SUSE 9.něco na R61i kvůli oficiální podpoře od Lenova. Když už se mi povedlo dostat tam správnou verzi kernelu kvůli Power Manageru, přestalo jít Bluetooth a dockování za chodu laptopu – tehdy jsem to vzdal a radši se zabýval zprovozněním XP x64. To byl sice taky opruz, ale fungovaly dobře a zabralo to víkend, ne týden

    Jsem trochu skeptičtější v názoru na dopad Steamu a Valve – aby to nedopadlo tak, že Valve zvolí nejsnadnější cestu, tj. prodej vlastního HW s odladěným konzolovým systémem na bázi Linuxu, čímž získá plnou kontrolu (a bude moci převzát zodpovědnost) za fungování takové věci, namísto podpory pro X distribucí na Y sestavách v Z kombinacích (vezmi si, žeby jim stejná hra měla stejně dobře běhat třeba na binárním i OSS nVidia ovladači. s nV Optimus atd… podle mě nemožné)

    Z diskuzí s některými linuxáky mám občas pocit, že oni sami ani nechtějí masový úspěch a nasazení třeba na 25% desktopů – jednak by to už nebyl ten správnej underground, a jednak by jim zvýšení zájmu o tento OS časem určitě pošlapal někkteré modly, zejména tu nezavirovanou a bezpečnostní – stejně jako k tomu nakonec došlo u Mac OS. Jako jasně, kdybych měl čas pořád vrtat v nastavení a googlit návody na zprovoznění toho či onoho s novým kernelem, asi bych taky patřil k undegroundu, ale od doby, co je PC mým prostředkem obživy si to nemůžu dovolit.

  2. 2. mca  24.9.2012  23:23:58

    Neni doba Win95 – WinXP, kde by bezpecnost systemu (tzn. v jeho hole podstate) mela zasadni vyznam, nebot SA != Root, kde root je neomezeny pan a vladce, ktereho nezastavi nic, muzes si udelat maly test … tenhle_balik_musis_mit.deb/rpm a uvids, ze konzument-spotrebitel obsahu Ti ho ochotne spusti velmi rad pod rootem. Naopak app. bezpecnostni balik bude rvat jak pominuty.

    Pokud ma zajem zakaznik, ma zajem i vyrobce HW vcetne vyrobcu SW (napr.: Symantec) a protoze desktop jako takovy je uz v enterprise sfere mrtvola a zacina narustat podiv virtualizovanych desktopu s klient station, neni to v primarni sfere zase tak podstatne. At si koupim Dell, HP nebo Fujitsu, dostatnu perfektne fungujici desktop i v SOHO sfere s podporou *nixu. Stejne tak mohu kricet, jaka je podporu u vyrobcu bezneho HW i pod Windows. Narvane tim nejlevnejsim smejdem, orezane funkce hardware, uskrcene radice, disky ignorujici SATA, mechaniky, zvukovky si delaji co chteji (DMA/IRQ jim nic nerika) … spotrebitel snese vsechno. Je to totiz hlavne levne a o nic jineho nejde. Kvalitni a uceleny business hardware k nelibosti vsech tu podporu davno ma. Chce-li clovek business laptop s Linuxem, tak ho take dostane (ano je pravda, ze treba s vydrzi to slavne neni) a bude mu to fungovat k jeho spokojenosti.

  3. 3. Lukáš  25.9.2012  9:11:11

    Naprosto s de Icazou souhlasím. To co se dneska válí po internetu distribucí je hrozný „nepořádek“. A plně chápu výrobce komerčního softwaru a ovladačů, že se jim nechce pro Linux vyvíjet. Taky mě nebaví po povýšení distribuce řešit nefunkční aplikace nebo třeba skener. Žijeme v demokracii (aspoň na oko to tak vypadá) takže ať si každý instaluje co uzná za vhodné, ale za chybějící ovladače nebo komerční aplikace by měli brečící uživatelé Linuxu děkovat především sami sobě a vývojářům OSS.

  4. 4. MCA  25.9.2012  18:50:29

    [3] chces-li neco zdarma, nebo levne, tak si to musis vyresit a udelat sam i v beznem zivote. Proc by to melo byt jinak? Vyvoj SW take neni zadna demokracie. Chces-li z nejakeho duvodu Linux, muzes si poridit distribuci s komercni podporou a za Tebe to vyresi nekdo jiny napr.: Red Hat nabo Novell SuSE. Nikdo Te precene nenuti si kupovat produkt lowend osazeni, ktere casto nefunguje ani na platforme NT4/5 (co udela ServicePack nekdy stoji za to), namisto toho ten drazsi HW pojede dal. GNU/Linux je vlastne jen jadno, co si zvolim to mam.

  5. 5. Damianus  25.9.2012  19:00:00

    Taky souhlasím. Já začal na Slaxu -> Suse -> Ubuntu -> Mint. a tady nějakou dobu asi zůstanu, protože funguje vše a kompatibilita vychází z Ubuntu. Grafické rozhraní a grafika celá je pro mě přímo dělaná, takže si nemohu stěžovat :)

  6. 6. Anti  28.9.2012  22:09:56

    Je tedy Linux na desktopu mrtvý? Určitě ne, on ještě možná ani nedospěl. Presne a vystizne


Napsat komentář