DELL XPS 13 Plus a Windows 11, aneb jak ztratit víru v PC
Aktuální vlajková loď DELLu, tedy XPS 13 Plus (9320), je možná jeden z nejhorších notebooků, které jsem od této značky kdy měl v rukou. Je to o to smutnější, že řada XPS byla pro mě vždy ikonická a sledoval jsem ji s nadšením 15 let. Aby se negativní zážitek ještě umocnil, poprvé jsem používal Windows 11…
Někdy si člověk naběhne sám. Na sociálních sítích jsem sdílel toto video, kde autor (evidentně applař) srovnává MacBook Air M2 s XPS 13 Plus. Stroj od DELLu byl dražší, vydržel méně na baterii, byl hlučný a ani nepodával v oblíbených aplikacích tak vysoké výkony. Z mého pohledu je dnes problém už samotná 12. generace Intel Core, která jde zas hodně na krev, a aby dosáhla kompetitivního výkonu s novinkami od AMD i Applu, vyžaduje opravdu hodně dobré chlazení, neb procesor s marketingovým TDP 28 wattů si v zátěži klidně řekne o 60 wattů.
„Odměnou“ za sdílení videa se svým komentářem se mi stalo, že mi počítač dorazil na stůl, ať ho tedy otestuji sám a dám vědět, jestli je to fakt takové, jak tvrdí autor. Triky applařů, jak správně vykreslit jejich produkty vedle konkurence, už samozřejmě znám (stejně jako triky z druhé strany barikády), takže nikdy není nad vlastní zkušenost. K mému překvapení jsem však už v prvních dnech zjistil, že autor videa byl k DELLu vlastně mimořádně shovívavý. Tím, že jsem si počítač odvezl na dovolenou a neměl s sebou žádný jiný, byla to možnost narazit na všechny neduhy, aniž bych se musel snažit.
Zlatá Vista a 8.0
Pro plné vykreslení svého rozčarování však musím začít vsuvkou s Windows 11, neboť nový operační systém od Microsoftu také značně podněcoval moje rozčarování. Začínal jsem na Windows 3.1 a mám na něj dobré vzpomínky. Náš tehdejší počítač s ním zvládal na pozadí přijímat soubory posílané po modemu, zatímco na popředí běžel vektorový grafický editor, anebo zvukový editor. Grafické rozhraní bylo přiměřeně jednoduché, již existovalo nepřeberné množství profesionálních programů a na tehdejší dobu byla i přijatelná stabilita (ne vzdálená Macu a Amize).
Zásadní byl pro mě Windows 95, který přinesl naprosto fantastický ovládací prvek – lištu s tlačítkem start a task barem, tedy seznamem otevřených oken pro rychlé přepínání. Za mě to bylo to nejlepší, co kdy Microsoft světu GUI dal.
Přicházely pak další verze operačních systémů, ale více méně šly používat podobně a řada prvků zůstávala po dekády konzistentní. Některé systémy byly moje oblíbenější (Windows 2000, Windows 7), jiné byly i obecně považované za nezdar. Například Windows Vista jsem zkusil používat v roce 2008 na svém nově zakoupeném notebooku (ThinkPad R61) a nakonec jsem to musel po třech dnech vzdát a nainstalovat z přiložených DVD tovární instalaci Windows XP. Vista však nebyla špatná funkčně a ani svým rozhraním. Ona byla jen příliš nenažraná na tehdejší mobilní hardware. Oproti XP drasticky zvedla nároky na diskový výkon a plotnové disky běžných notebooků jí nestačily. Systém také mnohem více něco dělal na pozadí, takže často svítila kontrolka disku a počítač byl celý zabrzděný i ve chvílích, kdy na popředí neběžela kdovíjak náročná aplikace.
Byť jsem Vistu z vlastního notebooku vyhodil, napoužíval jsem se jí do sytosti na recenzovaných noteboocích. V roce 2007 jsem totiž začal recenzovat notebooky pro notebook.cz, které s výjimkou pracovních modelů chodily s Vistou již předinstalovanou na disku.
Další mnohými proklínanou verzí byl Windows 8.0, ale tentokrát za to mohly necitlivé úpravy grafického rozhraní. Spousta změn v obrazovkách nastavení byla naprosto nepraktická, zmizelo tlačítko start a řada operací byla schovaná do rohů obrazovky. Vše bylo připraveno pro masivní odchod od notebooků a PC k tabletům (a když jsem to rozporoval na tiskovkách i ve článcích, byl jsem označen za dinosaura…). Zatímco rozhraní na malých tabletech docela dobře fungovalo, stejné rozhraní na všem ostatním bylo za trest. Proti použití 8.0 na tabletech zas hrálo, že průměrná windowsí aplikace většinou s malou obrazovkou a dotykovým ovládáním příliš nepočítala. Podstatné ovšem bylo, že drtivou většinu času uživatel nebyl nepraktickým změnám rozhraní vystavován. Jakmile pracoval v prostředí klasické plochy, mohla ho obtěžovat maximálně celoobrazovková nabídka Start s dlaždicemi. Zejména po doladění ve verzi 8.1. Zbytek šel používat jako předchozí Windows, a dokonce tu byla zásadní výhoda – 8.0 a 8.1 jsou extrémně rychlé operační systémy. Jak Microsoft počítal, že poběží na daleko slabších procesorech a grafických jádrech mobilů, došlo v OS k velkému zefektivnění. Tak rychlé GUI, jako má 8.x, žádný jiný Windows neměl. Můj Acer Aspire V15 Nitro, který mám od roku 2014, dokonce stále běží na Windows 8.1 a asi to tak nechám do konce jeho dní.
Windows 11 graficky vypadá jako nějaká levná napodobenina Windows, coby skin do Linuxu. Obrazovky nastavení se sice některé rozhodně zlepšily v porovnání s Windows 8 a 10, ale jinak je prakticky každá změna k horšímu. Za mě je největší průšvih, že odstranili možnost mít v task baru seznam všech otevřených oken s popisem. Celá spodní nabídka je totiž přepsaná. Vzala se nějaká základní funkcionalita té předchozí, ořezalo se 80 % funkcí a nastavení a vydalo se to jako náhrada. Je zde tedy vynucené seskupování oken pod ikony programů, což je pro mě mimořádně nepraktické. Lišta už nemůže mít klasické tool bary (například můj oblíbený BatteryBar) a dokonce ji ani nejde přesunout celou na bok. Zmizely i různé po dekády používané zkratky jako pravé tlačítko myši na hodiny pro rychlý přístup ke Správci úloh.
Přestala fungovat celá řada funkcí, o který jste možná ani netušili, že je využíváte. Například když vezmu v Průzkumníku soubor a chci ho vložit v jiném program jako přílohu (například MS Teams). Dříve jsem to dělal tak, že jsem dokumentem najel na ikonu cílového okna v liště a okno se automaticky vytáhlo do popředí, takže jsem následně mohl pustit dokument na obrazovce tam, kde ho potřebuji. Ani to už nyní nejde.
Nabídka Start je také přepsaná. Je ošklivější a méně funkční. Už v ní například nefunguje možnost v kontextové nabídce programu rychle vyvolat některý z (v něm) naposledy otevřených dokumentů. Taková funkce jde už jen u programů připíchnutých do lišty.
Grafické rozhraní celého systému je zas o něco roztahanější a nepřehlednější kvůli velkým mezerám mezi tlačítky. Skvělou ukázkou je kontextová nabídka průzkumníku a plochy. Objeví se nová verze s gigantickými mezerami mezi řádky. Poslední možnost v ní je zobrazit starší nabídku. Ta je díky kompaktnějšímu zobrazení čitelnější a přestože zobrazuje více položek, je celkově menší.
Nejlepší ukázkou ohavnosti grafického stylu Windows 11 je za mě nové Malování. Princip původního Malování byl v jednoduchém rozhraní, které zabírá minimum místa, takže co nejvíce místa lze využít k zobrazení obrázku. Nová verze se snaží o úplný opak.
Je velká škoda, že přepisování komponent systému nepřineslo lepší přípravu na systémy, kde dochází k přepínání DPI (zvětšení) v průběhu přihlášení, případě k současnému použití více monitorů s různým DPI. Při připojování/odpojování monitorů Windows 11 stále nedokáže měnit velikost oken tak, aby se korektně kompenzovala změna DPI, takže po připojení monitoru je některá okna nutné ručně zvětšit/zmenšit, aby bylo vidět stejné množství informací. Případně některé grafické prvky stále drží velikost nastavenou podle zvětšení monitoru, který byl primární v době spuštění počítače (například popisky při přetahování souborů).
Ať se na to dívám jakkoli, Windows 11 je po uživatelské stránce prakticky ve všem horší operační systém než jeho předchůdce. Změny jsou převážně k horšímu a kompletně přepsané komponenty jsou obvykle s menší funkcionalitou a menší možností nastavení. Co je však zajímavé – Windows 11 ani není kdovíjak responzivní. Na výkonném moderním notebooku má určité prostoje a některé komponenty systému se klidně načítají i jednotky sekund, zatímco dříve se objevily okamžitě.
Windows 11 již nezobrazuje při najetí na ikonu baterie zbývající čas při aktuální spotřebě a nabití. Informaci však zná – stačí kliknout na ikonu baterie, následně na další ikonu baterie v novém okně, počkat několik sekund, než se načte informační obrazovka, a v ní je již čas zobrazený. Hloupěji to snad ani vymyslet nešlo.
Nejsi jen starý dinosaurus?
Je mi jasné, že část lidí si teď pomyslí, že se jen bráním moderním věcem a Windows 11 nepochybně není tak špatný. Znám lidi, kteří si na něco zvyknou a pak si neumí představit, že by to používali jinak, i kdyby nový způsob byl lepší. Snažím se nebýt bytostí statickou a degenerující, takže se aktivně bráním takovému uvažování.
Dobře mi v tom pomáhá už jen to, že přecházím mezi velkým množstvím operačních systémů jak na moderních, tak na historických počítačích včetně velmi obskurních záležitostí. V případě moderních počítačů jsem si před rokem přinesl domů MacBook Air M1 (a je tam dodnes), abych otestoval, zda je pro mě moderní macOS případnou alternativou, pokud se vývoj Windows úplně utrhne ze řetězu. Zatímco macOS je rozhodně od Windows 10 mnohem odlišnější než Windows 11 a zdaleka ne všechno v něm považuji za ideálně řešené, rozhodně mě ten operační systém tolik nevytáčel. Je tam sice všechno jinak, ale je tam cítit, jak nějaký designer měl jasnou představu, jak danou část systému udělat zároveň funkční a snadno použitelnou.
Windows 11 v tuto chvíli nemohu nikomu doporučit. I nová PC budu nadále používat s Windows 10, dokud to půjde. Pokud mají „jedenáctky“ najít u mě využití, bude to leda v případě, že se některé chyby v grafickém rozhraní vyřeší (a to především ve spodní liště).
Od designérů pro designéry (ale ne uživatele)
DELL XPS 13 Plus měl samozřejmě smůlu, že byl prvním počítačem, který se mi do rukou dostal s Windows 11, ale za celkově negativní dojem může Windows ani ne z poloviny. Hlavní průšvihy se týkaly hardwaru. Řada XPS je pro mě srdcovka. Pod tou značkou v minulosti vyšly jedny z nejhezčích a nejlepších notebooků PC světa.
První generace XPS 13 9343 působila ve své době revolučně i díky tenkým rámečkům okolo displeje. Dnes tak vypadá každý druhý notebook.
Po generace bylo XPS 13 stylovým a zároveň praktickým ultra-mobilním strojem, kterým často profesionálové a firmy dávali přednost před standardními pracovními modely značky (DELL Latitude). Sám jsem s různými generacemi postupně absolvoval nejednu cestu do zahraničí. Jenže ta praktičnost je teď pryč.
První průšvih přichází s klávesnicí. Ta je jedním slovem tragická. Snahou designérů byly maximálně čisté linie – je tu tedy nepřiznaný touchpad, u kterého není poznat, kde začíná a kde končí, klávesy mají mezi sebou minimální mezery a horní řada je nahrazena kapacitními senzory. Po mechanické stránce by klávesnice nebyla úplně špatná, ale tvar kláves bez bočních hran a bez mezer svádí k přehmatům a komplikuje jejich hmatové rozlišení. Při rychlém psaní je mechanika kláves možná až zbytečně hlučná a hrubá.
Jedním z hloupých prvků s cílem ušetřit jsou kurzorové šipky do stran s dvojnásobnou výškou, proti klávesám nahoru a dolů. Ačkoli mezery by pomohly při nahmatávání šipek, musel by je mít blok klávesnice přímo na sobě (konstrukčně složitější) a ještě by kazily „čistotu vzhledu“. Klávesy mají bílé podsvícení a přes den jej musíte vypínat. Jinak jsou bílé popisky na bílých klávesách nečitelné.
Největší průšvih je dle očekávání horní řada bíle svítících ikon s kapacitními senzory. Zatímco applovský TouchBar se neukázal jako velký úspěch, nedá se mu upřít, že z něj výrobce vymáčkl maximum užitné hodnoty a v některých programech měl praktický přínos. DELL se o žádnou skutečnou inovaci nesnažil. Horní dotyková řada neumí o nic víc než obyčejná řada kláves u jiných notebooků. Držením Fn lze vyvolat alternativní variantu, takže místo kláves pro změnu jasu a hlasitosti se objeví tradiční F1-F12. Vzhledem k tomu, že jsou ikonky natištěné v liště, zobrazuje se alternativní řada o půl sloupce posunutá a vypadá to divně.
Do horní řady se dostaly i klávesy, které si to vyloženě nezaslouží, protože hmatovou odezvu u nich uživatel očekává, a to Esc a Delete. Překvapivě jsou v horní řadě i Home a End, které jsou tímto způsobem ještě nepraktičtější, ale u nich naštěstí existuje náhrada v podobě Fn a šipek do stran (i když to není na klávesnici naznačené).
Tím, že horní řada reaguje i na velmi slabý dotyk, zjistil jsem, že si občas nějaký senzor zmáčknu během psaní, když sahám na poslední řadu mechanických kláves. Deaktivace dotykové řady navíc není možná.
Zatímco klávesnice má regulovatelné podsvícení ve třech úrovních (včetně vypnutí), dotyková řada si žije vlastním životem. Má několik úrovní jasu, ale nastavuje si je automaticky a uživatel nemůže volbu ovlivnit. Při čtení ve tmě, tedy počítejte, že vám bude dotyková řada pálit bílé světlo přímo do očí, a ne zrovna v malé intenzitě. Další veselost je, pokud ve tmě počítač zapnete. Během startu Windows se jas řady mění a asi 3x blikne v plné síle, aby vás na chvíli „oslepila“.
Pokud jde o touchpad, řídicí elektronika je ELAN a má viditelný input lag při snímání pohybu prstu. Dotyková plocha je přibližně přes třetinu spodku. Začíná u levé hrany Mezerníku a končí u pravé hrany pravého Altu. Od Macu je okopírované virtuálního tlačítko v ploše, které vytváří haptickou odezvu, jako by bylo skutečné. V Macu to funguje perfektně. Zde je to stran odezvy a tuhosti asi nejlepší implementace, co jsem viděl v PC notebooku, ale také má své mouchy. Předně jde o to, že někdy se počítač zadýchává a tlačítko při poklepání provede své „odcvaknutí“ třeba s půlsekundovým zpožděním (dokud „necvakne“ zpět, zůstává tlačítko v OS také zmáčknuté).
Někdy tlačítko po probuzení nefungovalo vůbec. Při prvním dotyku se stisklo a zůstalo stisknuté, ať se do touchpadu libovolně bušilo. Po chvíli jej to přešlo a zase začalo fungovat normálně.
Žravý OLED
XPS 13 Plus má tragickou výdrž, která mi připomněla časy čtvrt století zpátky, kdy se notebook nemohl vzdálit od napájení na déle než dvě a půl hodiny. Počítač jsem používal na dovolené vlastně jen ráno a po večerech – přes den jsem jezdil na windsurfu. Čekal bych, že při takovém používání mi vystačí baterka vždy na několik dní, ale v praxi jsem musel nabíjet každý den, abych nebojoval s věčně vybitým počítačem.
Notebook jsem používal výhradně na terase, kde bylo nutné nastavovat maximální jas displeje (jen 400 cd/m2). V tu chvíli jsem měl při lehké kancelářské práci a prohlížení webů spotřebu často i 15 W, takže počítač vydržel jen okolo tří hodin. Celkový průměr výdrže za celé dva týdny používání je čtyři hodiny a 22 minut (tedy méně než polovina výdrže, kterou mám v MacBooku Air M1). Blbé je, že i k večeru byla spotřeba špatná. Obvykle při práci tak 8 W, když se vůbec nic nedělalo, tak 6 W (pět let zpátky měla základní XPS 13 s full-HD LCD spotřebu v klidu pod 2 W).
Část problému je žravost OLEDu proti LCD, ale část je i zbytečně vysoké rozlišení 3456×2160 (poměr stran 16:10). Doma používám 4K/UHD monitor se zvětšením 175 %, zatímco interní monitor používám se zvětšením 250 %. V ideálním případě bych chtěl mít na obou obrazovkách stejné zvětšení, čímž bych obešel některé problémy operačního systému. Při zohlednění, že na notebookovou obrazovku se dívá z jiné vzdálenosti, by bylo ideálem rozlišení 2560×1600. Na 13-14“ notebooku by šlo už tak o velmi jemný rastr. Že je zde rastr jemnější je fajn v tabulkových specifikacích, ale už v tom nevidím žádný benefit. Naopak je nutné překreslovat více pixelů, což znamená vyšší nároky na čas procesoru i grafiky a zároveň vyšší energetické nároky.
Snímání s krátkou závěrkou ukazuje blikání displeje. Zajímavou vlastností OLEDu je, že tmavší pixely mají jinou střídu blikání než světlé. Vidět je to u tmavě šedého obdélníku vlevo, jehož pixely jsou shasnuté viditelně delší dobu.
Můj hlavní problém se OLEDem je, že stále bliká. Bliká i tento konkrétní, a opět to je s rychlostí ve stovkách Hz (zde konkrétně 240 Hz). Ve tmě se sníženým jasem je blikání výraznější a namáhavější pro oči. S nižším jasem se také projevuje horší barevné rozlišení nejtmavších odstínů (černá je naopak dokonale černá, jak to žádné LCD nedokáže). S vyšším jasem je pro změnu vysoká spotřeba. Už roky se setkávám s kvalitními LCD panely taktéž dražších notebooků, které nabízí velmi srovnatelný obraz v nízkém i vysokém jasu, ale mají stabilní neblikající podsvícení a potřebují méně energie. Takovým dám vždycky přednost.
Matice OLED displeje používá větší subpixely modré barvy, aby mohly svítit méně a zvýšit tak svou životnost. Modré mají totiž u OLED tendenci degenerovat nejrychleji.
Problémy s režimem spánku i hibernací
Na notebooku není přímo dioda, která by signalizovala jeho zapnutí/uspání, pokud jej zavřete. Když jsem jej vybalil a začal používat, vždy jsem jej jen zavřel s tím, že se uspí, jak to dělám u všech notebooků. Jenže jsem si všiml, že mu nějak rychle mizí baterie (10 % za hodinu). Úplně se prozradil, když jednou odložený a zavřený na stole roztočil pořádně nahlas ventilátor (a že to on umí, když je vedro). Bylo jasné, že uspaný není. Když jsem prošel nabídky nastavení napájení, zjistil jsem, že režim spánku v možnostech není. Jako by ho počítač vůbec neuměl.
V rychlosti jsem chtěl zapnout aspoň hibernaci na disk, která je už roky ve Windows před uživateli schovaná. Ve starých nabídkách nastavení ji lze stále povolit pro ruční vyvolání z nabídky Start. Po aktivaci sice bylo možné notebook uspat, ale nikdy se mu nepovedlo probuzení, takže při startu systém zhavaroval. Nefunkční hibernace přináší velkou nepříjemnost, protože když dojde baterka – a to se u XPS 13 Plus stane snadno – místo uložení práce na disk dojde k úplnému vypnutí operačního systému a ztrátě všech rozdělaných dokumentů (pokud je daný program automaticky neuložil). Zde jsem si uvědomil, že jsem se dostal do ještě většího notebookového pravěku, než když jsem začínal. Moje první notebooky byly Apple PowerBook 100, který měl sadu knoflíkových záložních baterií, které v případě vybití hlavní baterie držely klidně celý den obsah RAM. Po připojení notebooku do napájení (anebo výměně hlavní baterie) tak uživatel okamžitě pokračoval přesně tam, kde skončil. Můj první PC notebook (Siemens-Nixdorf PCD-4ND) zas měl Phoenix A486 BIOS, který umožňoval hibernovat na disk z libovolného operačního systému (a to i automaticky při vybití baterie), pokud šlo na interním disku vytvořit hibernační soubor o velikosti RAM (vyžadovalo oddíl s FAT16).
Zatímco pokaženou hibernaci jsem vyřešit nedokázal, u režimu spánku jsem byl úspěšnější. Postupně jsem udělal upgrade firmware a aktualizaci Windows. Následně stačilo (opět) udělat reset nastavení firmware a položka režimu spánku se jako zázrakem objevila. Uspání funguje většinou spolehlivě, ale během dvou týdnů jsem dvakrát zažil, že se notebook při probouzení restartoval.
Jak si stojí proti Macu?
Když píšu tyto řádky, mám před sebou XPS 13 Plus i MacBook Air M1. Jak je vidím položené jeden vedle druhého, mám naprosto jasno, že bych dal vždy přednost MacBooku. Jakkoli se vždy říkalo, že Apple si vymýšlí novoty a ostatní je pak tupě kopírují, zde mám z Macu pocit, že působí daleko praktičtěji a konzervativněji. Má obyčejnou plnohodnotnou klávesnici, která je pohodlnější a má větší mezery mezi klávesami.
Touchpad je jasně oddělený od okolí, takže se vám nestane, že jedete prstem po jednolité ploše a najednou přestane reagovat kurzor, protože jste už vyjeli mimo snímač. Jinak jsou touchpady podobné v rychlostech reakcí na pohyb prstu, a dokonce i tuhosti virtuálního tlačítka. Jen u Macu se mi nikdy nestalo, že by se tlačítko „zaseklo“, anebo mělo opožděné reakce.
Displeje mají oba svítivost 400 cd/m2 a kvalitou zobrazení mi přijdou ekvivalentní. U Maca ovšem v žádném nastavení jasu nebliká. XPS má sice vyšší rozlišení, ale pro mě je už rozlišení Macu natolik vysoké, že sám nevnímám rozdíl, když mezi stroji přecházím tam a zpět.
Rozdíl naopak vnímám u reproduktorů a mikrofonu. Reproduktory Airu M1 jsou výborné. Hlas z nich z ní velmi přirozeně a hudbu zvládají tak, jak to umí v PC světě obvykle jen lepší herní notebooky (Air M2 má prý nové reproduktory, které jsou sice čtyři místo dvou, ale hrají hůř). XPS má zvuk hodně o výškách a všechno další už jde s nižší frekvencí plynule do ztracena. I tak je to v PC světě spíše nadprůměr a rozhodně je to znatelně lepší audio, než má můj HP EliteBook 840 G5.
Vyloženě zklamaný jsem z mikrofonu na konferenční hovory. Zde XPS selhalo na plné čáře, protože na všech callech v MS Teams si mě kolegové dobírali, že mi není vůbec rozumět a že se z mého počítače vrací ozvěna, když mluví někdo jiný. Byl jsem tedy nucen zapínat mikrofon ručně jen na chvíle, kdy mluvím. Nevím, co bylo špatně, všechno vypadalo nastavené v pořádku a veškerý software a ovladače byly nahrány do OS. Kdo ví, třeba se něco pokazilo právě s aktualizacemi a časem se to zas napraví, ale pro mě, který na konferenčních hovorech musí trávit hodně času a nechce nosit headset, je tohle velké mínus.
Zatím Mac tedy ve všem důležitém vede a zbývají jen konektory a výkon. Oba počítače mají dva USB-C, které fungují i jako Thunderbolt. V obou případech porty fungují pro napájení, rychlá data i obraz. Mac však vlivem omezení základní verze čipu Apple M1 umí jen jeden externí monitor, takže tady je jasná výhoda pro XPS. Mac má výhodu v přítomnosti klasického audio jacku. Ten z XPS již vyhodili, což se mi nelíbí, protože ho občas používám.
Co do výkonu jsou na tom oba počítače velmi podobně. V Macu je výhoda, že hodně softwaru je již optimalizováno na akcelerační funkce procesoru M1, takže leccos může běžet rychleji, než by odpovídalo hrubému výkonu. Za všechny ukážu můj oblíbený test Cinebench R23. Je totiž dobře optimalizovaný jak pro x86, tak pro M1 a testuje především hrubý výkon. XPS se svým Intel Core i7-1260P (4 silná jádra, 8 úsporných) podalo přes všechna jádra výkon 8501 pts (při dobrém vychlazení počítače až 9218 pts). Zajímavá je situace po deseti minutách nepřetržitého testování – to už klesne výkon na 7691 pts. Po dalších deseti minutách dokonce 6989 pts, ale pod tuto hodnotu už dále nejde. Oproti ideálnímu stavu tedy výkon v dlouhodobé zátěži klesne o 25 %.
Apple M1 v Airu (4 silná jádra a 4 úsporná) dá při prvním průběhu testu výkon 7278 pts, tedy méně než i7 po 10 minutách provozu. Po 10 minutách už je výkon jen 6522 pts, ale níže již nejde (moje i5-8350U má 3190 pts). Zde tedy XPS vyhrálo, ale není to fér srovnání. Aktuální (o dva roky novější) Air má již silnější procesor M2 a hlavně – MacBook Air M1/M2 je (na rozdíl od MacBooků Pro) pasivně chlazený. Není v něm žádný ventilátor a v zátěži je dokonale tichý. To se nedá říct o XPS, které při benchmarku hlasitěji fouká a je celé na povrchu výrazně ohřáté. Pro představu, Cinebench běžící 30 minut na všech jádrech ubral XPS 38 % baterie. V Macu za stejnou dobu zmizelo jen 17 % baterie.
Výkon i7 a M1 je při zátěži jednoho jádra prakticky shodný (1498 pts, resp. 1481 pts) a oba počítače jej podávají konzistentně (moje i5-8250U má 947 pts).
Abych to shrnul, XPS 13 Plus není notebook, který bych někomu dokázal doporučit. Zejména bych ho nedokázal doporučit těm, kteří už mají nějakou starší generaci XPS 13. Kromě výkonu bych si nepolepšil ani proti svému stávajícímu HP EliteBook 840 G5. Výsledek mě mimořádně štve, protože nějaký nový počítač budu muset nakonec řešit a chtěl bych zůstat u PC. S takovým materiálem, jako je XPS 13 Plus, se ovšem špatně hledají argumenty, proč nekoupit Maca.
Nyní si raději ještě vypůjčím nějaký jiný notebook od DELLu a v plánu mám zkouknout pracovní řady i dalších výrobců.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. SlovaN 12.9.2022 23:08:01
S Dellem to prostě vyhrát nejde. Je pasé a asi už zbývá jen Mac (který jsem celý život odmítal).
Pro představu, Dell Precision 5550, taková mobilní workstation (64GB RAM, i7-10850H). Na první pohled super stroj. Na druhý, třetí, čtvrtý a pátý: Tragédie. (Pro představu občas přidám srovnání s P1)
* Váží 2,1 Kg, což je dost oproti Thinkpadu P1 (1,7Kg, HW téměř identické, základovka a chlazení je jak přes kopírák).
* Je příliš tvrdý oproti P1. Pocitově se o ten notebook bojím jako o porcelánový hrnek (P1 byl ok).
* Po probuzení se občas nezaplo podsvícení displeje – Dellu trvalo cca rok od vydání než opravil takový zásadní bug (to je fakt k smíchu).
* Občasné vypadávání touchpadu a občasné nechtěné stisknutí „tlačítka“. Opravy pomohly, ale stále to není ideální (něco s filtrováním statické elektřiny).
* Stejně jak u nového XPS 13 nelze rozeznat, jestli počítač běží, spí, či je vypnutý – toto je ultra fail v kombinaci dalším bodem. Jako workaround nechávám zapnuté podsvícení klávesnice.
* Ve windows není možné zapnout S3 sleep režim i přes všechny možné hacky (údajně jde nahackovat jen v Linuxu). S0 standby znamená, že si nikdy nemůžete být jisti, jestli počítač něco ve spánku nedělá. Při zapnutém virtualboxu a schování do batohu pak na něm můžete vařit vajíčka. Při nástupu do letadla mě děsí, že někdo může mít tento nesmysl v batohu v režimu spánku. U P1 (s S3 sleep) bylo běžné, že jsem jen zavřel hodil do batohu a běžel. V kombinaci s dalším bodem se vracíme do pravěku. Mac implementuje S0 standby správně (dle kolegů) a nic reálně neběží a vydrží v něm i týden.
* Hibernace dlouho nefungovala (pravděpodobně způsobovalo šifrování v kombinaci s firmware). Nelze rozeznat, jestli už hibernování skončilo. S předchozím bodem prakticky výrobce rezignoval na mobilní zařízení.
* Home/End je kombinovaný s F11/F12 – něco nepochopitelného a strašného, já na té klávesnici prostě nechci nic psát a používám výhradně externí (P1 byl ok). Díky za tip s FN + šipky. čtečka otisku místo delete klávesy… Za to by měli někoho vyrazit.
* Klávesnice je výrazně horší oproti Thinkpadu P1. Taková laciná, mělká.
* Když chci reálně použít notebook v zasedačce a připojit k němu kameru, speaker/mic a televizi, tak z toho vznikne kabelové ad absurdum – originál redukce (1x HDMI, 1x USB), pak si pujčím od kolegy druhý USB rozbočovač co zapojím do té redukce (vlastně mikrodok), a když začnu ještě řešit jak to napájet… výsledek je šílený. HDMI v 4k zvládá pouze 30Hz a napájení i když je USB-C nelze nabíjet z moderní USB-C nabíječky pro mobily (přitom by to bohatě stačilo na základní provoz). Kdyby dali HDMI přímo do těla a přidali jeden USB-A, bylo by to ok (Viz MAC, který vrátil alespoň 1xHDMI). To vše P1 měl a nebylo třeba nic!
* Zvuk je výborný, ale reproduktory praskají/drnčí. Naprosto tragické pro hlasové meetingy.
* Pouze HBR 2 (omezení na rozlišení displejů).
* Dock WD19-TBS (thunderbolt 40Gb/s) i přes specifikaci, že by měl umožňovat 2x 4k 60Hz displeje u tohoto notebooku, tak to nezvládá. Jediné řešení je přímé spojení s oběma displeji pomocí USB-C. Dock má ten nejhorší ventilátor co jsem slyšel.
* Baterie po roce ztratila 30% kapacity a to jsem ten počítač téměř nepoužíval z baterie (a měl zaplé omezení nabíjení). 6 let starý x260 má stále 80%.
* FHD displej – prosvítají všechny hrany. velmi dlouhá reakční doba (přepínání z černé do bílé/šedé).
Některé z těch nevýhod je dáno tím, že je to business varianta XPS 15, která není tak odladěná (dle redditu).
To málo výhod:
* Ventilátor není moc hlučný a rovnoměrně šumí (nehučí, nepíská). Výrazně lepší oproti P1.
* S windows 11 notebook vydrží déle na baterii než s W10. Při používání je dost úsporný. Při psaní v noci se ztlumeným jasem mi to občas hlásilo, že vydrží přes 20 hodin – prakticky více než když ho uspíte.
* S Win 11 je daleko kratší reakční doba UI prvků. Konečně si nepřipadám, že bych ty windowsy provozoval na 10 let starém železe (viz klasický lag W10 u log screenu, sudo screen, při pouštění aplikace atd.). Ale to UI není dobré (slátanina, vše je na více kliků).
Musím si už v práci požádat o ten macbook. Vlastně přestávám chápat proč to ještě používám a to říkám jako člověk co vždy odmítal Apple věci.
2. Zivan 13.9.2022 9:01:32
Ja to vidim jasne, XP jsem pouzival dlouho, Vistu preskocil, Win 7 zas dlouho a Win 8(8.1) na pracovnim notebooku taky preskocil, Win 10 pouzivam a Win 11 asi taky preskocim. Tak snad Win 12 :)
3. Kamil2 13.9.2022 12:12:55
Sláva! Už jsem měl absťák…
Pracovní W10, nestarám se, fungování zajišťují ajťáci.
Na svém dvakrát T460, jeden L540, všude Linux. Mint Mate 19.3. a poslední Mint Mate. S možností nazout W8.1 z druhého disku. Kdybych měl potřebu. Neměl už dva roky. Už to mě tak nedře. K vyzálohovaným W7 s enebudu vracet. Na FS 3205 (s odřenýma ušima pro net) nějakou vylehčenou verzi Mintu místo XP.
V dohledné době budu vybírat notebook pro manželku, obávám se, že s W11, jestli bude muset mít software nechodící na Linuxu. Systém sám dobrý, vadí mi nucená provázanost s Microsoftem. Instalace, účet, update…
4. Petr 14.9.2022 8:52:09
Přešel jsem již zpět k PC, čímž jsem vyřešil většinu problémů s dnešními notebooky, chybí mi už jen OLED desktop monitor. Trend že se nikde nedá nic nastavit započal v mobilech a bohužel se čim dál tím více dostává i do PC. Příkladem je šílené Start menu ve Windows 11 připomínající tupý Android, tedy UI na úrovni Palm OS nebo Windows 3.11 :-) Na druhou stranu Windows 11 mu přijdou stejně rychlé jak Windows 10, problém bude spíš bloatware v laptopech nebop ještě hůře třeba 3rd party antivirus.
5. Ladis 14.9.2022 10:41:30
[4] No já mám v předinstalovaném Win10 na Dell Latitude problém i s tím od Microsoftu. Gigabajtové memory leaky (musel jsem přikoupit RAM) a několik minut zpoždění, než po startu nebo probuzení začnou fungovat klávesy na změnu jasu a gesta na trackpadu. Vyřešil až tool z GitHub, který ten Defender jednou pro vždy zakázal (odstranit jde jen ve Windows Server). Mám pocit, že kdybych si udělal čistou instalaci, tak ten problém není – ale chtěl jsem zažít originální user experience, co má člověk po koupi Dellu ;-)
Desktopového OLED monitoru bych se bál. Desktop a jeho periferie měníte po delší době než notebook nebo mobil, takže víc riskujete problémy OLED po čase. Jako vypálený obraz, zežloutnutí (modrá umírá rychleji) nebo obecně změna barevného nádechu a viditelné slábnutí jasu s každým rokem. Tohle vidím u spousty mobilů (ale ne u všech, ale to jsou často lidé, kteří na mobilu moc času netráví – což ale u desktopu neplatí). Proto se asi OLED do desktopu jen tak nedostane a v notebookách je to jen zoufalý pokus aspoň v něčem nabídnout víc než Apple (bez ohledu, jaké problémy s tím bude mít uživatel za pár let – a v recenzi výše, že existují podobně dobré IPS displeje, které navíc nemají problém s vysokou spotřebou).
6. Kamil2 14.9.2022 11:27:18
OLED monitor pro dlouhodobé koukání zblízka se mi nejeví vhodný. Pokud má PWM.
Displeje…Onehdy jsem zas viděl notebook Asus s OLED. Za cenu, za kterou ještě nedávno nebyl ani IPS. Na první pohled nádhera.
Jenže pak mě SWARM zchladí. Stáhnu jas, prohlížím zblízka… jo je to tam…chvěje se. Nepatrně, ale chvěje. Tak ještě počkám.
Jsem „konzerva“ s trochu „IT“ přístupem. Na dvou židlích. Operační systém i nyní považuji i za samostatně v ostrovním režimu fungující „čistý“ operační systém, s plnou funkčností nezávislou na „doplňkových službách“, pod mojí plnou a výlučnou kontrolou jako prostředí pro
programovou nadstavbu.
Zvykl jsem si na Linux. Ne, že bych byl nadšený, závislost na Windows je jako na heroinu, zvlášť když je musím pracovně používat, ale dá se. Mám nastaveno tak, že uživatelsky se to jeví velmi podobně.
Na Linuxu mi vadí absence komfortního ovládání grafiky. Základní integrované Intel. Nemožnost doladit RGB jas a kontrast. Alespoň přes příkazový řádek. Tak jde jen gamma. U notebooku to chybí.
Na druhou stranu, rozumím snaze o softwarově a hardwarově provázaný ucelený komfortní systém. Například Apple. Z funkčních i… především obchodních důvodů.
Windows mi připadají oč jsou méně komfortní o to víc způsobující uživatelskou závislost na Microsoftu.
K Dell XPS 13. Moc se mi líbil. Malý, účelný, s výborným displejem. Až na cenu, kterou jsem nechtěl zaplatit. Tak moc jsem ho nepotřeboval. Jenže nynější, ano, souhlasím. Je to děs. Kostýmní doplněk na poradu. Moje reakce binární konzervy je, že tohle, tak jako jiné podobné kreace jinde, snad nemohou vymýšlet chlapi s koulema. Opravdu ne.
Chápu, že konkurence je velká, jenže tohle vidím jako zoufalý pokus o nevím co. Co horší, vidím v tom odraz daleko obecnějšího.
7. swarm 14.9.2022 17:45:46
[1] SlovaN: Díky za zkušenosti. Můžu říct, že třeba ten jejich „connected stand-by“ vyloženě nenávidím, protože jsem se nikdy nedostal do situaci, kdy by mi přinesl nějaký benefit. K čemu mi je, že to stáhne maily, když je to zavřené. Mně stačí, když je to stáhne, až to otevřu.
Od stand-by režimu čekám jen dvě věci – že se při něm bude baterka vybíjet co nejméně a že probuzení/uspání bude co nejrychlejší. V dávných dobách počítače přesně tohle uměly, nyní je situace opačná. Windows se probouzí několik sekund kvůli hloupé komponentě login screenu a ještě se během uspání baterka vybije přes noc třeba o 15-20%.
Zajímavé je, že na Macu funguje to uspání dle mého očekávání, do nějaké míry je i „connected“ a přitom z baterky za noc skoro nic nezmizí.
Na Home/End kombinovaný s F11/F12 jsem tu už kdysi nadával v extra zápisku, když s tím DELL přišel.
Já už teď skoro všude jedu na USB-C všechno, ale třeba HDMI v plné velikosti beru jako velký benefit, když rychle zalezu do nějaké zasedačky (zasedačky u nás mají vždy připravené HDMI a ještě DP v původní velké variantě… USB-C není zatím nikde a dlouho ještě nebude).
Jak funguje WD19-TBS netuším, ale když jsem měl thunderboltí DELL monitor, tak i ten můj stařičký HP EliteBook 840 G5 s pomocí řetězení zvládl dva tyhle 4K@60Hz monitory současně. Proto mě trochu fascinuje, že zrovna thunderboltí dok od DELLu by to neměl zvládnout (tuplem v kombinaci s moderní workstation).
[2] Zivan: Doma jsem přeskočil jen tu Vistu. Win11 bude nepochybně další adept na přeskočení. O něčem svědčí, že i velké množství lidí okolo mě stále zůstává na Win10, přestože hodně z nich jsou spíš hračičkové než konzervy.
8. swarm 14.9.2022 17:52:09
Ještě bych měl něco přidat k těm OLED displejům. Byl jsem v zápisku možná až zbytečně přísný. OLED v principu do notebooku nechci, protože mě štve ta spotřeba a výhody v něm pro moje použití moc nevidím. Na druhou stranu v tomto XPS 13 Plus to bylo prvně, co jsem měl OLED, ze kterého mě nebolela hlava a to je velký achievment.
Starší OLEDy blikaly opravdu brutálně skoro pořád. Tento od jasu nad 60% v podstatě nebliká. Blikat začne až pod tuto úroveň nastavení a i tak to není tak příšerné, jako jsem zažil dříve na OLEDech v notebooku od HP.
Vtipné je, že třeba můj starší telefon od Huawei, který jsem si kdysi omylem koupil s OLEDem, standardně blikal hodně (stejně jako snad všechny Samsungy – ty blikají opravdu pekelně), ale v menu má extra možnost redukovat blikání. Já si ji kdysi zapnul a od té doby už jsem si na to nevzpomněl, ale s blikáním jsem pak už neměl pocitově žádný problém. Místo toho jsem si všiml, že v minimálním jasu je extrémně dlouhý reakční čas překreslování mezi černou a tmavými odstíny.
Dva dny zpátky jsme na to koukli se sondou a skutečně po přepnutí té volby můj OLED displej v mobilu nebliká ani na minimální jas. Pokud ji však vypnu, blikat začne ve většině jasů. Zmizí však duchy od překreslování nejtmavších odstínů a celkově tmavé barvy jsou přesnější.
Docela si říkám, že by bylo super, kdyby podobnou funkci měly i notebooky, a to ideálně někde nastavitelnou přímo z Windows, aby to nevyžadovalo restart. Pak bych byl asi k OLEDu smířlivější.
9. Kamil2 15.9.2022 11:32:55
[8] OLED… Přísnost je na místě, protože právě displej je klíčová součást notebooku. Prohlížím nové modely, čtu recenze. Ještě počkám, zatím mi stačí co mám.
Klíčové pro mě jsou recenze zde na blogu, děkuji, a na Notebookcheck.
Pro, mimo jiné, snížení spotřeby OLED je „tmavé téma“ u systému i u
aplikací.
U režimu suspend (sleep) požaduji konfigurovatelnost včetně možnosti minimální spotřeby. Napájení ram a nutných obvodů pro probuzení.
U MS Office i u Libre Office postrádám, možná, že je to moje chyba, inverzní zobrazení. Při klofání textu bych uvítal světlé písmo na tmavém pozadí. S výhodou prodloužené výdrže.
Když inverze fungovala na 486 a T602, že…
Co se týče klofání a základní práce s textem, naprosto stačil Word 6 na 486. Dokonce Wintext. Na W3.11.
U nového notebooku s OLED požaduji plnou funkčnost pod Linuxem. Včetně případné funkce redukce blikání.
[7] Jestliže vývoj bude pokračovat jak pokračuje, W12 budou ještě větší opruz. Hnusnější a s větší závislostí na Microsoftu. Směřují, že v základu budou osekaným systémem, prakticky umožňujícím spuštění, a vše ostatní bude podmíněno on-line připojením a za předplatné.
10. Macek333 16.9.2022 10:04:12
Ad W11, přesně jsem jejich necílovka :-)
– mám lištu na boku (máme WIDE monitory, takže logicky na straně je to lepší)
– mám neseskupování s popisky (vím co kde mám otevřeno na sekundárním dispelji, stačí klik)
– drag&drop souboru na lištu s aplikací dělám denně (proč listovat v aplikaci?)
– pravé tlačítko na aplikaci k recent documents, to dokonce jsem naučil široké okolí jako big feature…
Prostě UI z W11 je přesně proti mým zvyklostem, není důvod tedy přejít
11. Pavel 16.9.2022 13:50:04
[9] Kamil2: LibreOffice: Nástroje => Možnosti… => LibreOffice>Barva aplikací => Barevné schéma>LibreOffice Dark
12. Kamil2 16.9.2022 21:07:50
[10] Lišta na boku byla důvodem, proč jsem nezůstal u Ubuntu, který jsem zkoušel první. Teď už by mi to nevadilo. Naopak, je to výhodné. Jenže počáteční závislost na Windows byla těžká.
Nyní mám jasno,že při koupi nového notebooku, až bude třeba, pro mě klíčovou vlastností je podpora Linuxu jako primárního systému.
Zkušenosti: Sleep mode u Thinkpad T460, Mint Mate 19.3.: Zavřu víko, usne, otevřu víko, bleskově probudí.
13. Kamil2 16.9.2022 21:14:12
Notebookcheck….brát kriticky, protože ono placené nadšení nesdílím:
Why the Dell XPS 13 plus offers more than just good looks – Review
14. klusacek 21.9.2022 16:58:00
Prispevek jsem puvodne napsal sem:
http://notebookblog.cz/technika/technologie/externi-monitory-usb-c-vs-thunderbolt-4k-a-problemy-windows-i-macos/#comment-534307
abych opravil svuj omyl. Ale tam uz se nediskutuje, tak to zkopiruju jeste sem, treba to pro nekoho bude zajimave.
Podle snimku blikani OLED displeje jsem dosel k zaveru, ze to, co jsem tvrdil v
http://notebookblog.cz/technika/technologie/externi-monitory-usb-c-vs-thunderbolt-4k-a-problemy-windows-i-macos/#comment-470109
nemuze byt pravda.
Ten display i kdyz blika, sviti prece jen moc dlouho, aby to mohla byt pasivni mrizka s diodami v jejich prusecicich. Takze jsem si nasel jak to opravdu funguje, napr:
https://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=9852200
nebo
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7303200/pdf/41377_2020_Article_341.pdf
a zjistuji, ze je to daleko pokrocilejsi technologie, nez jsem cekal. Nejdulezitejsi poznatek: na displayi nejdou ke kazdemu subpixelu jen 2 krizici-se vodice ale rovnou 8, ktere ridi 7 tranzistoru (vyrobenych dvema ruznymi technologiemi). 2 z tech vodicu jsou napajeci (to umoznuje nepretrzite sviceni), ostatni jsou ridici a jeden z nich je datovy. V podstate to funguje tak, ze do pametoveho kondenzatoru (ktery je tez soucasti obvodu kazdeho subpixelu) se ulozi nova analogova hodnota, ktera pak ridi jaky odpor ma mit hlavni FET transitor. Tento funguje jako nastavitelny predradny odpor k LEDce.
Zajimavosti je, ze ten kondenzator funguje jako docela dobra analogva pamet a je mozne takovy display obnovovat jen jednou za sekundu bez znatelne zmeny barevneho podani (to se pouziva v hodinkach aby se snizila spotreba (pochopitelne u takovych hodinek chcete vetsinu obrazovky cernou, krome cislic, aby se tato uspora projevila)).
Takze display muze diky teto architekture svitit uplne klidne az do dalsi zmeny obrazu. Proc tedy nekdy blika? Potiz je s velmi ztlumenym jasem. Kazdy tranzistor je trochu jiny, protoze se je nedari vyrobit vsechny uplne stejne velke. To ma vliv na jeho parametry, zejmena prahove napeti, tj. napeti ridici elektrody, pri kterem se transistor zacne otevirat. Tato elektroda je spojena s pametovym kondenzatorem. A i kdyz ten sedmitransistorovy obvod je sestaven tak, aby prahove napeti kompenzoval, nepodari se to uplne a pri nizkych napetich, blizkych prahovemu, vyjde zavislost vystupniho proudu (tedy jasu) na vstupnim napeti u ruznych pixelu ruzne.
Aby se tedy nekazilo barevne podani pri tlumenem jasu obrazovky, resi se to tim, ze ridici vodice nechaji kazdou LEDku jen bliknout (mnohem vetsim jasem, kde je mozne ji ridit spolehlive), cimz se problem obejde.
Mimochodem, blikani vlastne chcete, pokud to treba ma byt herni monitor, jinak budete videt pohybujici-se objekty rozmazane. Toto se dost resi u zobrazovacu pro bryle virtualni reality (kam se OLED vyborne hodi diky nizke hmotnosti), kde rozmazany obraz napr. pri otoceni hlavy zpusobuje lidem zavrate. Existuje cela stranka ktera se venuje tomu, ze meri jak dobre herni monitory blikaji:
https://blurbusters.com/category/area51-display-research/
Takze bych OLED hned nezatracoval. Je to nova technologie, ktera ma potencial vyresit vsechny problemy soucasnych monitoru. Jen zatim neni pro kazdeho. Ma urcite i nektere velke vyhody, napriklad display muze byt nesmirne tenky, v porovnani s LCD, pri nocnim cteni nevyzaruje ani zbytkove modre svetlo (protoze zadne negeneruje (pokud teda si redshift nastavite tak agresivne)).
Blikani pri nizkem jasu se s tim, jak se bude zlepsovat presnost technologie vyroby, bude presouvat ke stale nizsim jasum az mozna nakonec nebude vubec potreba.
Vhodnym rizenim by bylo mozne zaridit aby selektivne blikaly jen oblasti obrazu, ktere se zrovna pohybuji a pak by byl staticky obraz klidny a pohybujici se objekty ostre. Krom toho s OLED pujde snadno dosahnout obnovovacich frekvenci nad 500 Hz, coz je s LCD tezke, kvuli pomale reakci kapalnych krystalu.
Na druhou stranu je problem spotreba. Ucinnost OLED je kolem 10% (na rozdil od modrych anorganickych (GaN) LEDek pouzivanych pro podsvticeni LCD, ktere maji ucinnost kolem 50%). Ucinnost je pak dale snizena linearni regulaci proudu pomoci predrazeneho transistoru (impulsni PWM rizeni plnym napetim jak jsem si to mylne puvodne predstavoval by bylo ucinnejsi, ale OLEDky obecne nesnesou takove proudove pulsy jako anorganicke LEDky a navic by to blikalo).
Dalsi problem je starnuti. Organicke molekuly se na svetle meni rychleji nez nejaky anorganicky krystal.
15. Kamil2 23.9.2022 11:39:11
[14] Děkuji. Těším na pokračování.
Jaké jsou další perspektivní zobrazovací technologie? Na co se můžeme těšit?
16. klusacek 24.9.2022 22:15:43
[15] Mohli bychom se tesit na microLED displaye. Jsou temer jako OLED, ale misto aby byly LEDky natistene z organickeho materialu primo na display, jsou to plnohodnotne anorganicke LEDky vyrabene oddelene. Uz v roce tusim 2012 Sony predstavilo takovou televizi.
Vyhodou oproti OLED je mnohem vyssi zivotnost, vetsi ucinnost a moznost svitit vyssim spickovym vykonem, takze je mozne u animaci blikat tak, ze display je rozsviceny na velmi kratkou dobu (protoze na rozdil od OLED, microLED snesou mnohonasobne chvilkove pretizeni, pokud stredni vykon neprekroci nominalni hodnotu).
Nevyhodou je velmi obtizna vyroba, protoze ty miliony malych LEDek je potreba s mikrometrovou presnosti vodive pripevnit k podkladu displaye. Z toho plyne velmi vysoka cena.
V jeste vzdalenejsi budoucnosti by se obraz mohl kreslit pomoci RGB laseru primo na sitnici oka. Takovy system by musel mit zpetnou vazbu, v podstate nejaky system rychlych kamer, ktery by snimal oko, zjistoval jak je zaostrene a kam se diva a pak na spravne misto na sitnici kreslil obraz.
To bude mit pouziti spis u VR bryli. Umoznilo by to s vhodnou optikou zaridit aby clovek musel zaostrit na blizko, kdyz chce sledovat blizsi objekty a na dalku, kdyz vzdalenejsi. Zaroven by to mohlo kompenzovat zmerene opticke vady, takze bych musel sve oci preostrovat (na rozdil od dnesnich VR bryli) a zaroven by i lide, co normalne nosi bryle, videli dokonale. Nutnost preostrovani by zvysila pocit realisticnosti.
Tento system by zaroven umoznoval velmi vysoke vnimane rozliseni, protoze by mohl vykreslovat detailnejsi obraz v oblasti zlute skvrny oka a jen priblizny obraz jinde. To by snizilo naroky na renderovani, protoze efektivne ma oko jen asi 1 Mpixel, ale tim jak jsou pixely zahustene okolo zlute skvrny odpovida skoro 50 Mpixelu snimaci s rovnomerne vzdalenymi body (jestli si to dobre pamatuju).
Proto mame na dnesnich VR brylich pocit, ze vidime pixely a divime se jak je mozne, ze rozliseni vypada tak nizke, kdyz vyrobce tvrdi, ze na kazde oko pripadaji skoro 2 megapixely. Je to tim, ze vetsina pixelu se vyplytva na periferni videni, kde zvysenou ostrost neocenime. Ale protoze bychom se tam mohli podivat, tak tam obraz musi byt i zde vykreslen ostry.
Pri vykreslovani laserem by nevadilo, ze se podivame jinam. System by vyrenderoval novy pohled s jinou detailni casti tak, aby opet dopadla na zlutou skvrnu. Kdyz by se nemuselo pocitat tolik pixelu, mohla by umerne tomu vzrust obnovovaci frekvence.
S implementaci nevim jak jsou daleko, zaznamenal jsem kdysi par vyzkumnych clanku v teto oblasti, problem by byl treba rychle preostrovani. Mozna by se to dalo delat (a od teto chvile si uz vylozene vymyslim) jako u je nekterych telefonu udelane zaostrovani kamery. Kapka oleje ve vode se chova jako cocka. Kdyz to cele vlozime do elektrickeho pole, lze kapku rychle deformovat (zmenou napeti prilozeneho na elektrody) a tedy objektiv preostrit. Ale netusim jestli by to slo udelat tak rychle aby to dovedlo preostrovat milinokrat za sekundu. To by ta kapka musela byt hodne mala (a kvuli difrakci svetla ji nelze zmensovat neomezene).
Dalsi problem je vychylovani paprsku. Pro 100 Hz refresh rate a nutnost stale sledovat oko by mohla byt kmitajici zrcatka uz nedostatecna. Existuji sice akusticko-opticke modulatory (v pruhlednem materialu se siri akusticka vlna, ktera ho deformuje a na chvili ho mistne zmeni v “cocku” — pri vhodnem casovani nebo vybuzeni stojatych vln je mozne takto vychylovat paprsek nebo ho dokonce rozdelit na nekolik samostante rizenych paprsku), ale i ony maji sve limity.
Zkratka je tam asi jeste hodne inzenyrskych problemu k vyreseni a je otazka jestli to bude o tolik lepsi nez OLED display v obycejnych VR brylich aby se to nekomu vyplatilo vyrabet.
17. Anonym 27.9.2022 12:36:27
Díky za recenzi.
DELLy fasuju s týmem v práci a Tvoje zkušenosti s XPS můžu potvrdit i s Precision řadou. Staré dobré M6600 a M6800 jsme vraceli jen neradi, teď má většina 7000 series (různé verze) a postupně dostáváme 5550. Ty „sedmitisícovky“ jsou hlučné a ventilátory otravně pískají, výměna nepomohla. Verze s touchscreenem má návrhovou chybu, kdy touchscreen koliduje s trackpointem a generují se nechtěné kliky. Snad všechny měly nějakou záruční opravu, měnily se motherboardy, displeje, všechno možné. Na druhou stranu, jak je teď globalizace rozbitá a chybí čipy a vůbec všechno, dorazila před měsícem nějaká zvláštní konfigurace s dGPU od intelu a celé je to překvapivě výkonné, tiché a chladné.
Samostatnou kapitolou je nezvládnutý přechod na USB-C dokování. Nechápu, kdo vymyslel, že je super hnát ve špičce 250 W příkonu dvěma kablíky jak od vláčků. Původně dodané TB16 byly tragédie, ani po několikerém updatu FW to nechodilo (vypadával obraz, LAN, modré smrti, všechno špatně). Skutečně bezprecedentní krám. Teprve s WD19DCS (neplést s WS19S!) to jakž-takž funguje, ale i tak ve 4 z 5ti případů se notebook zasekne, pokud zkusíte cold boot s notebokem připojeným ke stanici. A když naběhne, hlásí „slabý napájecí adaptér“, protože DELL neumí správně detekovat DELL zdroj (což potichu přiznali novou revizí 250W adaptéru).
První 5550 dorazila začátkem září, a opět to vypadá na krok zpět. Alespoň je to lehké, takže, když to nesete na servis, tak se t tolik nepronese.
18. Roman Janko 19.10.2022 12:39:03
Ahoj,
díky moc za přínosnou recenzi!
Už když jsem viděl videa o novém plusku a četl si nějaké recenze včetně srovnání s Macem (většinou s Pro) tak ve mě trošku hrklo.
Potřebuji nový notebook, staré XPS (9350) už pomalu dosluhuje – resp. tedy výkonově (vztaženo k mojí práci web vývojáře).
Starší XPS (9343, 9310, 9350) bylo dle mě takřka dokonalé. Displej, klávesnice a touchpad => symfonie. Na nabití (alespoň první 2 roky) mi vydržel bezproblémů celý den.
Když jsem viděl nové plus, tak jsem málem hodil šavli. Futuristický vzhled, virtuální lišta kláves (tam kde bylo dříve F1-F12 a další tlačítka), dle jiných recenzí se přehřívá, výkon na papíře není ve skutečnosti, pouze 2x USB-C porty, žádný Jack a odporné W11 mě donutily se zamyslet, jestli má smysl za tuhle nádheru utratit přes 50 tisíc.
Vážil jsem cestu přes půl Prahy do Alzy do showroomu, abych si NTB prohlédl – nikde není vystavený, vlastně DELL oddělení neexistuje, jsou tam všechny značky krom DELLU. Byly tam nějaké 3 vysloužilé notebooky v boční uličce :-), stejná situace se opakovala v CZC.
Dle vyjádření servisního technika z DELLU (mého známého) to pomalu, ale jistě směřuje k eutanazii (kvalitou).
Bohužel jsem „Boomer“ a nevím jestli si chci zvykat na MacOSX, mám za ty roky poměrně vychytané workflow zkratek a programů, ale očividně mi nic jiného nezbyde, pokud nechci být ještě 1/2 roku po koupi nasr*** z toho jaký nepoměr financí a kvality jsem dostal.
Jsem tak zoufalý, že pokukuji po Latitude a Vostro řadách viz (https://www.alza.cz/dell-latitude-7420-lte-levne-d7343093.htm)
Ale já potřebuji, aby se mi NTB i vizuálně líbil, což předchozí XPS splňovalo na 100%.
Značky typu Acer, Asus apod neuznávám, Lenova jsou pro mě vizuálně odporné, nepotřebuji 2in1 (poloNTB, poloTablet).
Dell mě tedy asi donutí jít k MACu a bohužel bude to trvat než začnu mít zase radost z práce a vychytám workflow.
Líbí se mi https://www.czc.cz/apple-macbook-pro-14-m1-pro-8-core-16gb-512gb-14-core-gpu-vesmirne-seda/330306/produkt (vyzkoušel jsem si jej, viděl jsem fantastický displej a láká mě to).
Tak asi čus Delle.
PS. Díky ještě jednou za recenzi a pozdravujte bráchu (Láďu), makali jsme spolu ;-)
19. Roman Janko 19.10.2022 12:49:48
Ještě se zeptám, má vůbec smysl pokukovat po nové 13 XPS „neplus“ verzi? HW slabší, ale baterka vydrží víc, touch displej nechci, klávesnici to má normální atd.
Nebo je fakt hodit přes palubu a zkusit to s tím MACem?
20. swarm 23.10.2022 10:42:59
[18] Ahoj Romane,
Jako zkoušel jsem si pak nějaký Latitude 9330 (dokonce jsem o tom chtěl napsat i článek zde, ale nějak na to nedošlo). Ten už jsem měl s Windows 10 a bylo to tím pádem pro mě schůdnější. Pořád mi vadil layout horní řady klávesnice, i když tentokrát už to byly normální klávesy. Říkal jsem si, že už to bude v pohodě, když tam nejsou ty kapacitní snímače, protože to v noci nemusí pořád svítit. Jenže… v pravém horním rohu je opět kombinovaný vypínač se čtečkou otisků, ale na rozdíl od XPS tentokrát byl bíle podsvícený a opět to svítilo strašně moc. Zatímco na starých DELLech jsem si přelepoval ta bílá a modrá světýlka, přelepovat čtečku otisků úplně nejde. No nakonec jsem zjistil, že to nedokážu používat v noci na čtení, když už je zhasnuto, protože ta čtečka by mi vypálila díru do oka.
Taky mě zamrzelo, že ač tam byl pro mě displej s mnohem vhodnějším rozlišením a daleko nižší spotřebou (16:10 LCD, 2560×1600), zas měl takový divný nádech do zelené, který se moc nedal kalibrovat. Obyč XPS by mohlo být asi schůdnější než XPS Plus, ale ověřil bych si právě ten displej, hlučnost chlazení a co je podsvícené. Jinak bych se ho bál. Sám jsem to netestoval a po vyzkoušení dvou DELLů to teď asi ani neplánuju.
Jinak Acer i ASUS podle mě dělají lepší notebooky než DELL :) Low-end od DELLu bych asi nebral.
No a ten Mac… no já to mám taky tak, že bych na něj dobrovolně nepřešel, protože jsem na Windows od počátku věků, mám tam skvěle vyladěné workflow, vím kde hledat program na každou drobnost. Jenže když se nad tím zamyslím, tak teď ten Air, co jsem si pronajal s měsíčníma splátkama (protože to bylo na test) vlastně používám ze všech počítačů nejvíc a poslední měsíce prakticky výhradně. Neříkám, že to občas neskřípe, ale vlastně na tom dělám fakt všechny běžné věci.
Možná že tím, že jsem si nikdy nedal za cíl přechod na Mac, a tudíž jsem nemusel řešit všechna ta dilemata, jsem se na tom dokázal takto zabydlet. Stále nejsem přesvědčený, že u Macu zůstanu. Přece jen mám na počítači hodně široký záběr (3D grafika, programování, staré počítače, emulátory…) a tam nabídka softwaru pro Windows jasně vede. Kdyby to tak nebylo a šlo čistě o mou hlavní práci, tak asi není důvod jít zpět na Windows. On ten MacBook je prostě nesrovnatelně lepší stroj než cokoli, co ti DELL dneska umí nabídnout.
21. Kamil 23.10.2022 16:30:59
[20] Důsledek, že prioritu nastavují mladí v obchodním oddělení. Styl převažuje nad funkčností. NEW! Platí obecně.
U mě stále vedou téčkové Thinkpady. Hodně píšu, klávesnice je jako lázně. Výkon na úrovni I7 6600U, 8GB ram stačí, u toho na fotky 16GB. Spokojenost s displejem a s baterkou zajistila nějaká koruna navíc a šroubovák.
Ale, vždy se rád zastavím u vystaveného OLED Asusu. Pro manželku, ale za podmínky, že má možnost downgrade na W10 pro, a mít plnou podporu Linuxu. W11 jen v případě nejvyšší existenční nutnosti.
Oslavuji dva roky nespuštění Windows na svých počítačích.
Indikační ledky… Jsou děsem u lecčeho. Stále oblíbené modré, z časů, kdy byly novinkou, symbol drahého. Stále trend v audiu. Frézovaný masívní čelní panel, modrá ledka. Napodobují všichni. Téměř. Můj Thinkpad má v zapínacím tlačítku decentně svítící zelenou.
U MACu jsem se dověděl o potížích při implementaci do agendy běžící na Windows. S databázovým a dalším SW „na míru“. Všechno propojeno se vším. Už jen potíže při přechodu z W7 na W10. Stále něco občas potřebného starého co na W 10 nechodí. CEO si přinese MAC a trvá na tom, že musí být plně funkční. Že nic jiného nebude používat. Nakonec vyřešeno virtualizací. Windows skrytá. Na ploše jen ikonka programu, stačí klepnout, a rozběhnou se složité procesy. Netuší jací trpaslíci uvnitř běhají a ani ji to nezajímá. „No vidíte, že to jde, pane inženýre!“
Co přinese budoucnost….
22. Ladis 23.10.2022 18:36:40
[21] Jak sám popisuješ, s napraseným software „na míru“ má člověk problém i na PC/Windows. Za to např. Mac a Linux nemůžou. Naštěstí to zachraňuje virtualizace/emulace (taky popisuješ). Aspoň že historický software byl vytvořen pro historický hardware, takže ztráta výkonu virtualizací/emulací je akceptovatelná.
23. Martin 7470 17.11.2022 8:56:37
Od léta používám Fujitsu Lifebook U9311A. Osobně jsem spokojen. Je lehký, má spoustu portu a i klávesnice není špatná. Určitou nevýhodou je vyšší hlučnost (dá se řešit zakázáním turbo režimu CPU) a kratší výdrž na baterie (kancelářská práce cca 5-6 hodin).
https://notebook.cz/clanky/recenze-notebook/2022/fujitsu-lifebook-u9311a
24. Roman Janko 5.12.2022 11:06:26
Ahoj, díky za odpověd.
Dell jsem zavrhnul a zavrhnul jsem po víkendu zkoušení i MAC (byť jsem měl předchozí model), chtěl jsem 14ku s M1-pro, moc se mi líbila ale nemůžu ten OSX zkousnout, ten přechod pro mě je moc bolestivý.
Nakonec jsem překvapivě zakotvil u Lenova https://www.alza.cz/lenovo-thinkbook-13s?dq=7330436
Výkonově supr – Ryzen je hodně znát. Navíc šasí je celokovové.
Výdrž na baterku je slabší (s bídou 7-8h), ale to je asi tak jediné co mi vadí, pak samozřejmě W11 – to je fakt nechutnej paskvil, ale třeba spodní lištu jsem vyřešil takto (a nejen tu, i start nabídku a další nemyslné chování W11).
Doporučuji :-)
https://www.stardock.com/products/start11/
25. swarm 5.12.2022 11:17:30
[24] Ten Start11 vyzkouším. Zrovna mám na měsíc nějaké notebooky s Win11 na test, tak to na nějaký nahodím. Win11 je bohužel opravdu hodně doprasený produkt a v tom výchozím stavu ho nedokážu překousnout.
26. bukin 23.8.2023 17:57:29
Bude nějaký článek na téma „zákeřné triky“ aplařů a Windowsáků?
Triky applařů, jak správně vykreslit jejich produkty vedle konkurence, už samozřejmě znám (stejně jako triky z druhé strany barikády), takže nikdy není nad vlastní zkušenost.
K více displejům,… jeden externí displej využije např. 50% lidí, dva displeje tak 10%…
K Macbookům chybí férově zmínit, že ani na Macbooku si nemůžete být jistí zda přešel to režimu spánku, vím to z vlastní zkušenosti. Bohužel jediná možnost je čekat 30s (to je prostě nějaký timetou, kdy nejpozději započne uspávání) a pak zkoumat, jestli se z výdechu line vítr… Ale jak na Airech be z větráku!? Podotýkým, že poměrně komplikovanými nastaveními commandline pmset, mám jen aktivní Suspend to RAM. Ale vyžaduje to asi změnu třech atributů o specifické hodnotě, který má na internetu(Stackoverflow) vlastní stavový diagram. Není to jednoduchý checkbox.
K zvuku: nevím jaký je stav teď, ale Microsoftí aktualizace právě často dojebávaly zvuk a funkčnost mikrofonu.