Ze všech pracovních stanic od DELLu mě nejvíc zajímal základní model už od ohlášení nové generace. Přece jen vyšší modely jdou vždy jen cestou, jak to samé narvat do tenčího těla, nebo nabídnou mnohem víc, než potřebuje většina uživatelů. Precision 3510 je koncipován jako úplný základ pro nasazení coby skutečná mobilní pracovní stanice. Na rozdíl od pokusů jiných výrobců však v sobě má plnohodnotné čtyřjádrové procesory (včetně Xeonů). Času bohužel není moc a nevystačil by na plnou recenzi, a tak jsem se rozhodl aspoň pro rychlý test v podobě kratšího zápisku na blogu.

(pokračování článku)

Pomalu se (konečně) zbavujeme TN displejů alespoň mimo nejnižší třídu notebooků a jeden by si mohl myslet, že všechny problémy jsou nadobro zažehnány. Ale ne. Výrobci samozřejmě vždy budou hledat způsob, jak produkt optimalizovat, a ne vždy to bude po chuti náročnějším uživatelům. S vysokým rozlišením se stále častěji objevují displeje s maticí typu PenTile. Proč? Protože mají při stejném rozlišení o třetinu méně skutečných bodů (subpixelů).

(pokračování článku)

Na trhu se pomalu objevují pracovní stanice s mobilními procesory Intel Xeon E3, a i když je to velmi úzký a specifický trh, jde o zajímavou změnu v noteboocích, která stojí za pozornost. Několik notebooků s těmito procesory se mi už podařilo sehnat, takže je na čase probrat, jaké jsou reálné praktické přínosy a kdy má smysl za tento procesor připlácet. Rozdílů totiž není mnoho a rozhodně je nedocení každý.

(pokračování článku)

Už dlouho si říkám, že bych měl podobný článek sepsat. Spoustu času trávím na notebooku bez připojené myši, a když už nějakou připojím, je to vždy pouze v případě, že zapojím notebook do doku, kde mám spolu s myší i externí klávesnici a několik monitorů. Někoho možná touchpad v notebooku vůbec nezajímá, ale pro mě je to jedna z nejdůležitějších komponent, která zásadně ovlivní, jestli bych si daný notebook koupil.

(pokračování článku)

Čtvrtá generace procesorů Core (Haswell) se s námi drží už dlouho a pátou generaci (Broadwell) Intel vzal vážně snad jen v úsporných modelech. Nyní se již ládují sklady tuzemských obchodů novými notebooky s šestou generací (Skylake) a nic mě nezajímalo víc, než jak si reálně povedou nejvýkonnější procesory rodiny – čtyřjádrová Core i7. Otestoval jsem jeden (a k tomu i jedno úsporné dvoujádro), abych ověřil, pro koho má smysl zahodit současný notebook a běžet do obchodu pro nový. Předesílám, že uživatelé, kteří potřebují více výkonu, to rozhodně nebudou…

(pokračování článku)

Je to tak. Nijak se neangažuji v retro scéně žádné platformy a nejsem ani žádný sběratel (vynechám-li těch pár… desítek…notebooků), protože všechny starý kompy si půjčuju od Pavla Tronnera. Bytefest je ovšem akce, kam už chodím pravidelně každý rok a tak půl roku dopředu se těším, až už konečně bude. Nebaví mě koukat někde v muzeu na vypnuté počítače. Rád zkoumám, jak co doopravdy funguje a jak se to používá, a právě k tomu je Bytefest přímo ideální akce. Jsou tu jak všemožné typy počítačů, tak i lidé, kteří jim hodně rozumí.

(pokračování článku)

Dokovací stanice je něco, k čemu dříve či později dospějí mnozí z těch, kteří k notebookům připojují externí monitory a další periferie. Je to takový ten krok, když vás začne štvát pokaždé připojit/odpojit pět kabelů přímo k notebooku (což většinou končí tím, že už notebook raději vůbec neodpojujete). Univerzálních řešení už na trhu několik je a hlavním tahounem je DisplayLink s čipy pro přenos po USB 3.0. Řešení od Intelu však má navzdory bezdrátovému přenosu ještě méně zádrhelů, protože je plně hardwarové. Je v tomhle budoucnost?

(pokračování článku)

PowerBook 165 vznikl v dávných dobách, kdy ergonomie byla u Applu tím hlavním kritériem. V porovnání s konkurencí, tak nabídl například opěrky zápěstí před klávesnicí a přesný trackball s obří kuličkou uprostřed. Patří k druhé generaci Applovských notebooků z doby více než dekádu před přechodem na procesory od Intelu a jde o kompaktní stroj s černobílým displejem a specialitou v podobě dvojice grafických čipů.

(pokračování článku)

Často se tu věnuju různým dražším strojům, nebo naopak uteču k tomu největšímu low-endu. Pokud však hledáte nějaký 14“ pracovní stroj s kvalitním displejem, dokováním a zpracováním, se kterým snese i drsné zacházení, jen za něj nechcete dát padesát tisíc, je tu střední pracovní třída. Ta se poslední dobou všude opomíjí. Čirou náhodou se u mě doma sešli dva přímí konkurenti – Latitude E5450 a ThinkPad L450.

(pokračování článku)

Někdy se stane, že začnu psát na facebookovou stránku blogu a po chvíli si říkám, že už je to tak dlouhé, že bych to klidně mohl plácnout rovnou na blog. Dnes je to přesně takový případ se souborem několika mých aktuálních postřehů a zamyšlení.

(pokračování článku)