Někdy mě štve, když vidím, jaké bludy si průměrný člověk může vzít ze čtení/sledování některých mainstremových médií. Nikdy si nejsem jistý, zda problematice konkrétní redaktor jenom nerozumí, nebo mu za to snad někdo platí. Někdy si nejsem jistý ani tím, zda v dané redakci platí stejné ekonomické a fyzikální zákony, ale to je jiný příběh. Tentokrát mě „dostal“ článek na Novinkách.

(pokračování článku)

Sem tam od někoho slýchám, že má na Applu rád, jak jeho notebooky jsou ihned po vybavení připraveny k použití po pár kliknutích. Vše je čisté, nemusí se nic mazat, ani upravovat. Jsou i výrobci notebooků s Windows, kde je něco podobného také standardem (business DELL, Fujitsu,…), ale spousta zejména konzumních modelů (Acer Aspire, Toshiba Satellite, Sony VAIO) volí naprosto opačnou strategii a nemohu se zbavit dojmu, že tlačí na pilu víc a víc. Na recenzi mi přišla Toshiba Satellite P770 a nestačil jsem se divit, jak intenzivní snahu výrobce vyvinul při zaplevelení systému.

Něco podobného jsem původně vůbec nechtěl psát, ale během recenzování se s tím setkávám často a vždy mě stojí čas aspoň část smazat, abych dostal notebook do použitelné podoby. Tento zápisek je spíš takovým obrázkovým příkladem, jak to nemá vypadat. (pokračování článku)

Nebojím se konkurence. Přátelím se s redaktory některých dalších magazínů zaměřených na IT (netýká se dnes zmiňovaného) a rád sem tam odkážu na jejich práci i zde na blogu. Webů čistě zaměřených na notebooky moc není, tak dnes jednomu udělám malou reklamu. (pokračování článku)

Ne, běžně si tu neutahuji ze zpravodajství komerčních televizí, protože je to jednak nefér, a pak… no, neměl bych už čas na nic jiného. Tentokrát udělám výjimku, protože 19.7. jsem se ve zprávách na Nově dozvěděl naprostou pecku (v podstatě „revoluční“ objev).

Sedíte často u počítače? Pak byste se měli začít bát, protože možná brzo oslepnete. Klára Bitvarová to vysvětluje na konci reportáže (12:58) o speciální slepecké holi. Celá reportáž je o tom, že hůl americké výroby s akustickým hlášením překážek za moc nestojí. Na konci reportáže však před rozloučením přichází to nejdůležitější sdělení, které si dovolím ocitovat: (pokračování článku)

Už jsem se dlouho nezaměřil na nějakého prodejce a ani jsem to neměl v plánu. Jenže Alza.cz si o tentokrát řekla sama použitím těch nejubožejších praktik reklamy. Začala totiž spamovat fóra příspěvky, které se tváří jako od spokojených uživatelů a odkazují jak jinak než na vlastní obchod.

Nechápu, co k tomuhle Alzu vedlo, když na fórech je odkazů na ně mraky i tak. Možná, že jsou jen od „schopnějších zaměstnanců“ téže firmy a nějaký nový nejspíš netušil, že by neměl psát přímo z IP firmy (hostmask: gate.alzasoft.cz). (pokračování článku)

Nedávno jsem zas přemýšlel, na kterou firmu ze všech, co v ČR znám, mám nenegativnější názor. Došel jsem k tomu, že je jí jednoznačně O2. Snad neznám firmu, která na své zákazníky kašle tak, jako právě O2. To, že nejsou schopni nikdy aktivovat u mobilních služeb „neomezený“ data a radši pak zkouší, jestli zákazníci zaplatí horentní sumy, nebo se ozvou v rámci reklamace (zažil jsem nezávisle u více lidí), na to jsem si už zvykl. Stejně tak jsem si zvykl, že nejsou schopni sami zapojit O2 TV v paneláku v Praze a službu zákazníkovi předají v naprosto nepoužitelném stavu, aby pak následoval kolotoč telefonátů, návštěv techniků a po pár měsících zrušení služby.

Nejlepší zážitky mám ovšem s ADSL. Celou jejich nabídku beru jako nějakou reality show, a vždy když volám na support, tak mám z druhé strany dojem nějakého zábavního pořadu typu Mrázek ústředna. Nemá cenu tu popisovat všechno, tak zkusím vypíchnout něco z poslední doby. (pokračování článku)

Na Petrově oblíbeném obchodě Shark jsem postřehl docela zajímavou reklamu nabízející herní notebook za v přepočtu pouhých 16 523,- Kč (s DPH). Docela mě to zaujalo, protože u nás v ČR jsou herní notebooky docela drahé.

Naši východní sousedé jsou evidentně poměrně nenároční. Za herní stroje jsou považovány i notebooky s GeForce 9200M GS. Je zajímavé, že v západních zemích jsou takové grafiky považované za absolutní lowend, který „přebije“ už jen integrovaný Intel.

Někdy si říkám, že bych snad i chtěl žít ve stejné realitě jako lidé tvořící takové popisky. To by byl pozitivní život.

Dříve jsem byl zvyklý, že prodejce měl mnoho znalostí nabraných díky velkému množství rozličného zboží, které mu procházelo pod rukama. Díky tomu byl důležitým článkem při rozhodování, co vlastně koupit. U počítačů tohle kdysi platilo (samozřejmě ne u všech) a absencí internetu to všechno bylo ještě podtržené. Jenže dneska je situace úplně jiná.

Nejúspěšnější jsou ti, kteří kolikrát vůbec nemají přehled, co vlastně prodávají. Korunu tomu nasadí třeba návštěva nějakého menšího obchůdku, kde vám prodavač říká úplně nesmysly s ledově klidnou tváří (u notebooků to poznám s přehledem, ale děsí mě, v jakých všech dalších odvětvích mě prodavači krmí stejnými hloupostmi). O hypermarketech s elektronikou pak přímo škoda mluvit.

Začínám mít pocit, že prodejce je ten poslední, komu lze věřit. Když něco řekne on, tak nejen, že se tím neřídit, ale pro jistotu jeho informaci raději ověřit, zda to není přesně naopak. Ve výsledku je nakonec nejlepší si před každým nákupem sednout k počítači a najít si k produktu co nejvíc recenzí a uživatelských zkušeností. I 10 minut vás vyzbrojí takovým způsobem, že můžete vědět několikrát víc než člověk, co vám věc prodává. (pokračování článku)

Málokdy si beru na paškál nějaké konkrétní výrobce a prodejce. K výjimce dojde jen v jednom případě – když mi jednání z jejich strany přijde nějakým způsobem neetické a no… prostě nefér. Teď jsem narazil zas na jeden případ, který je minimálně k zamyšlení.

Znáte notebooky HAL3000?

Věřím, že vás bude málo těch, co odpoví kladně. Přesto tu jsou už nějakou dobu. Jde více méně o ty nejlevnější OEM šasi tlačené tvrdě na cenu (něco jako třeba VBI). Ačkoli tyto notebooky pokrývají úplně nejnižší cenový segment – druhá strana to vidí úplně jinak. U výběru notebooků si pak můžete přečíst na některých internetových obchodech (z části které jsem viděl dnes poprvé).
Proč HAL3000? Počítače HAL3000 jsou dodávány jednou z předních firem působících v oblasti velkoobchodního prodeje IT produktů a výroby počítačů. Počítače HAL3000 jsou sestavami výhradně z prověřených a kvalitních komponent. Na jich dodávkách spolupracujeme přímo se společnostmi AMD, MSI, Benq, Teac, Toshiba, Sapphire, Prolik, Intel, Western Digital, Microsoft, apod.
Jenže zrovna ty notebooky jsou často OEM šasi Mitac, což jsou jedny z těch nejhorších a nejproblémovějších. HAL3000 notebooky jsou vytvořeny pouze osazením standardních komponent (procesor, RAM, disk,…) do této šasi, na kterou se pak přelepí nálepka „výrobce“. Rozhodně nejde o žádný výsledek komplikované spolupráce.

(pokračování článku)

Ano, v kuloárech se o tom dlouho spekulovalo a nejnovější informace vše potvrzují. HP prodalo svou řadu Pavilion konkurenčnímu výrobci ASUS. Tento krok je velmi zvláštní, protože ASUS je menším výrobcem. Důvod je jednoduchý – HP by se rádo zaměřilo na firemní segment a multimediální notebooky už ho tolik nezajímají.

Naštěstí se nemusíte bát. Všechno zůstane při starém (poruchové notebooky a pomalý servis) i v podání ASUSu. Ten už připravil i několik nových modelů (vedle starých; ty se ještě budou chvíli prodávat pod HP), které se pokusí pokračovat i v propracovaném elegantním designu. Nám se podařilo získat do rukou jeden (bohužel jen částečně) funkční prototyp a já se prostě musím pochlubit s několika málo fotografiemi. Na nich si můžete všimnout, že se design od původních Pavilionů změnil jen minimálně. Nechybí tedy ani jakýsi „laminátový“ povrch s elegantními vzory (ty jsou i na víku zvenčí). Novým prvkem je snad jen tradiční otočná pro ASUS typická webkamera.

elegantní vzory na víku

materiály zůstaly stejně, jen design dosáhl mírných změn

UPDATE: Je to samozřejmě blbost. ASUS se prostě jen hodně inspiroval – více v komentářích. Omlouvám se všem, kterých se to dotklo :-).