Dotykové obrazovky jsou stále častější i v levných noteboocích. Microsoft i Intel na výrobce tlačí a snaží se vyvolat pocit, že bez matlání prsty se dnes nikdo neobejde. O tomhle typu dotykových obrazovek dnes mluvit nebudu. Zaměřím se na snímací vrstvy reagující na speciální pero a na možné komplikace, pokud chcete nějaký moderní přístroj použít pro práci grafika.
Tento přírůstek do virtuálního muzea je zástupcem tvrdé pracovní třídy z doby, kdy se notebooky po stránce ergonomie dostávaly možná ke svému maximu. Byla to doba, kdy pracovní notebook stál nepoměrně více než dnes, ale současně právě tato třída představovala technologickou špičku využívající nejmodernější technologie.
Čas od času se nějakému výrobci podaří udělat chybu v návrhu notebooku, která vede k vyšší poruchovosti. Stát se to může a od toho je tu pak servis. Co ovšem dělat v případě, že vám pouze vymění vadnou komponentu za jinou vadnou, u které se ještě vada pouze neprojevila?
Lidé numerické klávesnice chtějí a v případě 15,6“ nebo větších notebooků jim výrobci vychází vstříc rozšířenou klávesnici s plnohodnotnou numerickou částí. Do 14“ a menší notebooků se numerický blok nevejde a výrobci poslední dobou psaní čísel u malých notebooků spíše komplikují. U HP ovšem existuje řešení, jak rychle přecházet mezi psaním čísel a písmen s pomocí zástupného numerického bloku.
Vzpomene si ještě někdo na lampičky ThinkPadů, které svítily oranžově? Mělo to pár modelů řady R a bylo to dle výrobce praktičtější, ale uživatelé měli pocit, že jen bílá je ta správná. Říkám si, že by možná nebylo na škodu oprášit starý nápad u dnešních podsvícených klávesnic.
Před časem mi Petr Vones psal o řešení problému s uspáváním modemů Ericsson v ThinkPadech. Tyto problémy jsem zažil na vlastní kůži s modelem X200 a každý, kdo má zkušenost, již ví, o jak otravný problém jde. O to více zamrzí, že Lenovo se k němu postavilo zády a na oficiálních fórech se snažilo spíše potírat diskuzi o něm, než že by přiložilo ruku k dílu. Zde je jeho popis s nalezeným řešením.
Mnozí IT novináři a nadšenci mají jeden společný problém. Sice se zajímají od hardware po stránce technologií a hrubý výkon, ale málokdy jej chápou z hlediska skutečných pracovních potřeb různých profesí. Narážím na to denně a nejhorší situace je u pracovních stanic. Rozhodl jsem se, že postupně vnesu trochu světla do hardwarových specifik a začnu uživateli CAD/CAM/CAE produktů.
Před dvaceti lety byla představa jednoho univerzálního konektoru pro připojení dalších zařízení téměř utopická. Myslíte si, že lidé do příchodu USB ke svým notebookům na cestách nic nepřipojovali? Ani náhodou. Situace naopak nebyla příliš odlišná od současnosti. Dnes se podívám na to, co tehdy lidé k notebooku používali, a jak to bylo připojené.
Znáte tu situaci, kdy potřebujete něco dodělat, ale víte, že se nebudete mít týden před tím jak dostat k elektrické zásuvce a dobít své zařízení? Čas od času na podobnou situaci dojde a neřeší se vždy snadno. Měl jsem možnost při takovém nasazení vyzkoušet nejlevnější tablet s klávesnicí, na kterém běží plnohodnotný Windows 8 a nyní je čas podělit se o získané zkušenosti.
Šéf BlackBerry měl nedávno rázné prohlášení ve smyslu, že tablety budou do pár let mrtvá kategorie. Marketingová oddělení řady firem by s ním asi nesouhlasila a ani já si nemyslím, že by tablety vymřely, ale je jisté, že teď je tu určitý boom, který nevydrží věčně, a až dojde na lámání chleba, bude hrát roli užitná hodnota a pořizovací cena a někteří výrobci budou muset z kola ven.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
