Nedávno jsem se vrátil k večerní kratochvíli pro případy, kdy nejsem doma, mám s sebou notebook a nechce se mi dělat něco užitečného. Pročítám si staré americké IT noviny (zejména Infoworld) mapující vývoj business počítačů, notebooků, workstations, operačních systémů a tak vůbec. Začal jsem někde v polovině 80. let a sem tam pročtu zajímavé články a úvahy z každého čísla. Aktuálně jsem na začátku roku 1990 a musím říct, že je fascinující sledovat, jak rychle se tehdy všechno formovalo a docházelo k zásadním objevům, které dnes považujeme za naprostou samozřejmost.

(pokračování článku)

Jsou situace, kdy si rád zahraju nějakou hru. Sice hraním na počítači netrávím dny a noci a nikdy jsem nehrál World of Warcraft, ale za začátečníka se nepovažuju. Hodně jsem hrál tak do roku 2004 a dohrál do konce spoustu největších pecek od začátku devadesátek (a někdy i starších). Pak obtížnost her klesla a já si v životě začal hledat jiné výzvy. Zaklínač 2 mi připomněl dávné zkušenosti…

(pokračování článku)

Píšu tu o kdejaké značce notebooků, ale na jednu trochu neprávem zapomínám. Je to Panasonic. Nedávno jsem byl na tiskové konferenci a bavil jsem se tam s představiteli evropské části divize ToughBooků, kteří mi odpověděli na otázky, proč Panasonic nedělá klasické spotřební notebooky a jak zvládá přežívat na dnešním trhu.

(pokračování článku)

Před začátkem léta 2010 jsem na dlouhodobý test dostal 15,6“ multimediální model od Aceru s vysokou pořizovací cenou přes 40 tisíc. Celé to vzniklo trochu náhodou, když jsem na jedné tiskovce řekl něco ve smyslu, že příliš nevěřím v možnost existence prémiových notebooků od Aceru a že bez ohledu na cenu moc dlouho nevydrží. Skončilo to tak, že mi dorazila krabice s jedním kusem, ať se přesvědčím sám. A taky přesvědčil…

(pokračování článku)

Psal se rok 2007, když Intel odpověděl první generací procesoru Atom na potřebu úsporných procesorů pro levné mini-notebooky. Do té doby byly malé počítače doménou profesionálů na cestách a patřily k těm nejdražším. ASUS to se to všechno rozhodl změnit a produkoval nejedno levné zařízení postavené na osekaném jednojádrovém Celeronu s nízkou frekvencí okolo 800 MHz a starou čipovou sadou. To byla chvíle, kdy Intel uznal, že existuje poptávka po něčem jako Atom.

(pokračování článku)

Na blog poslední měsíce nebylo příliš času. Dodělával jsem diplomovou práci a trávil jsem ještě vánoční svátky korekcí posledních připomínek vedoucího. Původní nápad popíjet víno, přežírat se chlebíčky a pařit u toho Extreme Assault na počítači s 3Dfx kartou (když už jsem sehnal placku) tedy nevyšel. Bohužel.

(pokračování článku)

Je mi jasné, že se zde na blogu slézá řada ortodoxních ThinkPadistů, kteří se ještě nesmířili s používáním jiného poměru stran, než je 4:3. Přesto jsem se rozhodl, že se podívám na poměr stran z druhého konce – kinofilmových 21:9.

(pokračování článku)

Byly doby, kdy notebooky od HP byly jedny z nejtišších, ale to možná většina z vás nezažila, protože už je to dávno. Posledních aspoň pět let má HP neustále nějaké problémy s hlučností chlazení, a pokud to není u všech, tak aspoň u většiny modelů. Ne, že by se nyní ve výrobě někdo chytl za hlavu a nastavení profilů chlazení přidal, to by bylo až moc hezké. Objevilo se ovšem neoficiální řešení.

(pokračování článku)

Někdy mě štve, když vidím, jaké bludy si průměrný člověk může vzít ze čtení/sledování některých mainstremových médií. Nikdy si nejsem jistý, zda problematice konkrétní redaktor jenom nerozumí, nebo mu za to snad někdo platí. Někdy si nejsem jistý ani tím, zda v dané redakci platí stejné ekonomické a fyzikální zákony, ale to je jiný příběh. Tentokrát mě „dostal“ článek na Novinkách.

(pokračování článku)

Po předchozím příspěvku o IBM není nic vhodnějšího, než se podívat na druhý konec nabídky, a nic není lepší protiklad tehdejšímu IBM než právě společnost Apple. Dnešní notebook je v mnoha ohledech moderní – má barevný displej, baterii i touchpad. Světlo světa ovšem spatřil ve velmi neutěšené etapě ovocné společnosti.

(pokračování článku)