Už to budou skoro tři roky, co jsem zde psal o starém PowerBooku, který jsem kdysi měl. Jenže, jak jsem se dozvěděl, ten už asi dávno skončil někde v popelnici. Chtěl jsem si zas pohrát s nějakým starým Macem, tak jsem si jednoho půjčil od logouta. Člověk si často věci z dětství idealizuje a já jsem měl starý MacOS v hlavě hodně zidealizovaný, takže jsem si ho chtěl znovu vyzkoušet a udělat si tak v hlavě lepší srovnání s dobovými Windows 95. A když už k tomu došlo, není důvod se s vámi nepodělit.

(pokračování článku)

Kdo sleduje můj twitter, ten už to asi dávno ví. Rozhodl jsem se udělat druhý dlouhodobý „zátěžový“ test notebooku. Na začátku roku jsem si bral od Lenova ThinkPad X200 s dokovací stanicí, ke kterému jsem později dokoupil ještě neoriginální 9článkovou baterii.

Na jedné konferenci Aceru mi byl tak trochu náhodou nabídnut notebook Acer řady TimeLineX, který považuju v současnosti za takřka bezkonkurenční stroj ve své kategorii. Jenže když už TimeLine, tak jedině v sympatické 13“ verzi a ten by se mi zas kryl s ThinkPadem… a na co bych měl doma dva notebooky na stejnou činnost? (pokračování článku)

Když je venku vedro a člověk má chuť se celý den flákat, začne dělat nepochopitelné věci. Chtěl jsem najít 8“ diskety značky Verbatim, které jsem si v dětství zcela jistě někam ulil, když jsem jich doma našel hned několik balíčků. Bohužel diskety jsem nenašel. Tedy ne ty 8“ (5,25“ a 3,5“ disket je doma stále hromada). Místo toho jsem našel jinačí skvost.

(pokračování článku)

Začínají se objevovat notebooky s novými AMD procesory a jeden takový dorazil i ke mně na stůl. Že mají procesory AMD nižší výkon než ty od Intelu, je v mobilním segmentu jednoznačně pravda už delší dobu. Zajímalo mě, zda se na tom něco změnilo, takže jsem letmo otestoval čtyřjádrový AMD Phenom II X920 s frekvencí 2,3 GHz.

Pro srovnání jsem vybral dva procesory Intelu. Prvním je nejslabší čtyřjádrové Core i7 720QM 1,6 GHz a druhým celkem běžné dvoujádro Core i5 520M 2,4 GHz. Všechny tři procesory se dají sehnat v noteboocích s cenou 20-30 tisíc s DPH. (pokračování článku)

Na mém postarším (už ho mám dva roky) notebooku Lenovo ThinkPad R61 jsem řešil problém s viklajícím se víkem. Jde o vadu pantů, která je u těchto ThinkPadů (a mnoha dalších notebooků) naprosto typická. Projevuje se tak, že panty mají stále normální tuhost, ale kolem své aktuální polohy v malém rozmezí nekladou žádný odpor.

(pokračování článku)

Když už jsem u těch návodů, přihodím ještě jeden k problému, na který se v diskuzích lidé také ptají. Tentokrát jde o touchpady Synaptics. V poslední době bývá na mnoha strojích z výroby nastavena ochrana proti náhodnému dotyku při psaní na klávesnici. Myšlenka je samozřejmě dobrá, ale realizace trochu pokulhává, takže ve výsledku pokročilý uživatel musí po každém použití klávesnice počkat několik sekund, než se odblokuje touchpad. (pokračování článku)

Pokud nebudu brát v potaz notebooky na recenzi, je to snad poprvé, co jsem si domů přitáhl pro své potřeby notebook s grafickou kartou ATI Radeon. V segmentu mobilních grafických karet se mi tato společnost dlouho vyhýbala a v dřívějších dobách jsem používal spíše notebooky s grafikou od NVIDIE nebo Intelu. Jenže ATI má dle mého názoru teď trochu navrch, takže jsem udělal změnu… (pokračování článku)

Často mi chodí dotazy týkající se notebooků, které patří do kategorie pracovních stanic (workstation). Někdo má omezený obnos peněz (dejme tomu nechce utrácet víc jak 25-30 tisíc bez DPH) a hledá zařízení, na kterém bude moct efektivně pracovat. Nejčastěji se z dotazů jedná o práci v různých CAD aplikacích, případně (méně často) práci s videem.

(pokračování článku)

Dřív jsem si myslel, že dávám notebookům pořádně zabrat. Ale ne. Vůbec to není pravda. Když vidím, kolik si toho takový notebook vytrpí u běžných uživatelů, nevycházím z úžasu. Občas se u mě zastaví jeden kamarád, který si na mé doporučení před rokem koupil výhodně nový 14“ ThinkPad T61 (náhrada za 15“ HP Compaq nx6125). Posledně mi svůj notebook nadšeně podal, jestli přijdu na to, co se mu povedlo udělat s víkem:

(pokračování článku)

Pravidelní čtenáři vědí, že jsem poprvé ve svém notebooku přešel na SSD začátkem roku 2009. Tehdy šlo o OCZ Solid Series, které spadalo do té první masově prodávané generace. Šlo mi hlavně o nulovou hlučnost a té jsem se dočkal. Jen ten výkon pokulhával a v některých případech mi mé první SSD přišlo tak 10x pomalejší než průměrný plotnový disk.

Ještě téhož roku jsem se vyskytl na akci společnosti Kingston, která v rámci rozšiřování povědomí o této technologii každému nadělila jeden kousek první generace jejich modelu V+ v 64GB variantě (nevím přesně, zda všichni dostali stejný, tento jsem dostal já). Z mého pohledu šlo o dobrý krok. Na některých tiskovkách se rozdávají takové nesmysly, že nad tím zůstává rozum stát – tady se aspoň dalo něco užitečného (něco, co doma neodložíte a do roka při úklidu nevyhodíte). Darované SSD ihned putovalo do mého ThinkPadu R61, kde k mé plné spokojenosti slouží dodnes. (pokračování článku)