Nový „průzkumnický“ model ThinkPad T400s přišel s obměněným dokovacím konektorem. Včera byl tento model oficiálně představen a s ním také 3 nové dokovací stanice. Stávající dokovací řešení už jsou na trhu delší dobu a pokrývají několik generací ThinkPadů všeho druhu. Zpětná kompatibilita je samozřejmě pěkná věc, ale stávající konektor neumožňoval implementaci některých nových rozhraní a zároveň svou konstrukcí nebyl vhodný pro použití v tenkých noteboocích. Ten nový řeší oba problémy.

(pokračování článku)

Myslel jsem, že s 2. článkem už se nebudu věnovat svému OCZ Solid Series, ale nakonec jsem se rozhodl zkusit nějakou alternativní možnost zrychlení SSD, a tak se pochlubím, jak jsem nakonec „pořídil“.

Na internetu relativně snadno narazíte na dvě metody. První z nich je komerční a týká se přeformátování disku na speciální oddíl, který je mnohem lépe přizpůsoben návrhu SSD. Má ovšem jeden zcela zásadní nedostatek (mimo toho, že je za prachy) – Windows neumí z tohoto formátu souborů bootovat, takže pak musí zůstat systémový oddíl standardní (NTFS). Takové řešení se mi zdá zatím velmi nešikovné. Aby to bylo dobře použitelné, chtělo by to implementaci přímo do OS. (pokračování článku)

Už jsem se dlouho nezaměřil na nějakého prodejce a ani jsem to neměl v plánu. Jenže Alza.cz si o tentokrát řekla sama použitím těch nejubožejších praktik reklamy. Začala totiž spamovat fóra příspěvky, které se tváří jako od spokojených uživatelů a odkazují jak jinak než na vlastní obchod.

Nechápu, co k tomuhle Alzu vedlo, když na fórech je odkazů na ně mraky i tak. Možná, že jsou jen od „schopnějších zaměstnanců“ téže firmy a nějaký nový nejspíš netušil, že by neměl psát přímo z IP firmy (hostmask: gate.alzasoft.cz). (pokračování článku)

Na internetu se už objevily informace o novém ThinkPadu, konkrétně modelu T400s. Ačkoli změna názvu spočívající jen v přidání písmene „s“ může evokovat jen malou evoluci, opak je pravdou. Změn je hodně zvenčí i pod kapotou.

Změny jsou v případě ThinkPadů vždy ožehavé téma. Nenapadá mě konzervativnější sorta uživatelů notebooků. Pár těch konzervativních znám a jsou mezi nimi tací, kteří ještě nepřekousli ani změny u před-předminulé generace. (pokračování článku)

Kdo mě zná, ten ví, že velké notebooky příliš v lásce nemám. Notebook beru hlavně jako zařízení na cesty a ty velké jsou nezřídka nevhodné téměř na jakékoli přenášení. Konečně jsem narazil na takový velký notebook, který splňuje moje představy, a nutno říct, že mění celý můj názor na tuto kategorii.

(pokračování článku)

Nedávno jsem zas přemýšlel, na kterou firmu ze všech, co v ČR znám, mám nenegativnější názor. Došel jsem k tomu, že je jí jednoznačně O2. Snad neznám firmu, která na své zákazníky kašle tak, jako právě O2. To, že nejsou schopni nikdy aktivovat u mobilních služeb „neomezený“ data a radši pak zkouší, jestli zákazníci zaplatí horentní sumy, nebo se ozvou v rámci reklamace (zažil jsem nezávisle u více lidí), na to jsem si už zvykl. Stejně tak jsem si zvykl, že nejsou schopni sami zapojit O2 TV v paneláku v Praze a službu zákazníkovi předají v naprosto nepoužitelném stavu, aby pak následoval kolotoč telefonátů, návštěv techniků a po pár měsících zrušení služby.

Nejlepší zážitky mám ovšem s ADSL. Celou jejich nabídku beru jako nějakou reality show, a vždy když volám na support, tak mám z druhé strany dojem nějakého zábavního pořadu typu Mrázek ústředna. Nemá cenu tu popisovat všechno, tak zkusím vypíchnout něco z poslední doby. (pokračování článku)

Karle, pořád ses ptal, kdy napíšu zas něco ze života. Dočkal ses. Řídím se heslem, že když nemám o čem psát, tak prostě nepíšu, a tak tu vznikla víc jak týdenní pauza (kecám, mám rozepsaný články o dokovacích stanicích, Apple, mobilech a podobně, ale není aktuálně síla to dopsat). Taková dlouhá pauza je přímo ideální pro nějaký můj netechnický výlev.

Dnešní zápisek bude tak netechnický, jak jen to je možné. Týká se totiž lidí. Jde o moje malé zamyšlení nad vlastnostmi lidí, kterými se obklopuji (tak nějak nevědomky) a kteří jsou pro mě v nějakém významu nakonec přínosem. Hodně věcí cítím už nějak sám od sebe, ale dlouho jsem hledal, jak je všechny pojmenovat. (pokračování článku)

Už to dávno není procesor, co většina lidí nejvíc řeší na svém notebooku. Skoro u každého výběru notebooku na fóru v dnešní době vidím otázku, zda zvolit integrovanou, nebo dedikovanou grafickou kartu. Tento článek je takovým kratičkým průřezem historií integrovaných grafik a popisem toho, co je aktuálně na trhu. Tím bych se rád vyvaroval otázek na toto téma, které mi čas od času přijdou do mailu.

Sám jsem byl dlouhou dobu velkým odpůrcem integrovaných grafik a není se čemu divit. V době, kdy jsem se začal zajímat o notebooky já, ještě žádné integrované grafiky se sdílenou pamětí nebyly. To všechno přišlo až podstatně později a v raných fázích nebylo o co stát. (pokračování článku)

Náhodou jsem si procházel statistiky (ehm, procházím je skoro pořád) a zjišťuji, že mnoho lidí se sem na blog dostane, když hledá něco o noteboocích Acer. Ty Mountfield dává k sekačkám a dalšímu jeho sortimentu. Nebudu říkat, že je dává zdarma, protože je to je nesmysl – výraz v ceně bude mnohem vhodnější. Přímo jsem se zde těmto notebookům nevěnoval. Nyní to opravím, aby zmínění návštěvníci našli odpověď na to, co hledají. Měl jsem doma možnost déle pracovat rovnou s třemi notebooky Aspire One a věřím, že to nejdůležitější o nich vím.

(pokračování článku)

Začátkem měsíce jsem psal o výhodné koupi notebooku Apple iBook G4, určeného pro bratra na práci v terénu. Jelikož jsem mu tento notebook zprovoznil a nainstaloval, měl jsem ho možnost delší dobu používat (vlastně ho mám stále u sebe). S Mac OS (X) už jsem se setkal mockrát, ale tentokrát jsem měl možnost a čas s notebookem hodně experimentovat, tak jsem se rozhodl, že konečně něco napíšu.

(pokračování článku)