Žravý osmijádrový Intel + pořád ještě má smysl kupovat drahé notebooky

Za život jsem zrecenzoval vyšší stovky notebooků a viděl jsem všechno možné od nejlevnějších supermarketových plasťáků až po speciality, které v testovaných konfiguracích dosahovaly cenou i na čtvrt miliónu korun. Celkem rychle jsem zjistil, že od určité, ne zas tak velké ceny už není žádná jistota, že za více peněz taky dostanete cokoli kvalitnější (dokonce ani že to bude stejně kvalitní). U řady hi-end notebooků jsem si říkal, že si vlastně ani neumím představit, že bych je chtěl sám denně používat. Proto mě vždy potěší, když se objeví něco, co s vyšší cenou nenabízí jenom lepší procesor a výkonnější grafiku…

asus-zephyrus-m16

Tím překvapením v poslední době byl 16“ ASUS Zephyrus M16 (GU603HR). Vlastně to není až zas takové překvápko, protože zrovna dva roky zpátky jsem o jiném notebooku řady Zephyrus mluvil jako o velmi zajímavé kombinaci herního a pracovního stroje. ASUS nikdy přímo nepatřil mezi moje favority v noteboocích, protože jsem zažil v minulosti celou řadu poruchových modelů, a když půjdu hodně do minulosti, touto dobou před patnácti lety jsem se s jedním ASUSem hodně spálil (ASUS A6Km, ach ta skvělá diskuse pod článkem…), což bylo impulzem, abych začal recenzovat notebooky, a uchránil podobných přešlapů jiné lidi.

Jenže na značky se nemá cenu příliš omezovat (mimo hodnocení kvality servisu). I výrobce, který může být většinově považován za špatného, dokáže udělat výborný notebook a naopak výrobce, který je považován za skvělého, někdy udělá tak špatný notebook, že nad tím zůstává rozum stát. Přitom vůbec nejde o vzácný jev. Navíc za těch patnáct let recenzování jsem měl možnost vidět, jak průměrná kvalita notebooků jednotlivých výrobců (zjednodušeně) chodí po sinusovkách nahoru a dolů – jen každý výrobce má jinou periodu svojí sinusovky i jinou fázi. Některé výrobce jsem tak zažil už několikrát kvalitativně nahoře i dole.

Dát za to 50 tisíc, nebo ne?

V posledních letech mi přijde, že ASUS je v rámci výkonných strojů jedním z nejlepších výrobců vůbec. Ve chvíli, kdy do notebooku strčíte hi-end dedikovanou grafiku typu GeForce RTX 3070 a k tomu osmijádrový procesor, je jasné, že takové zařízení bude typicky stát nejméně okolo 50 tisíc korun. Můj problém s mnoha takovými stroji je v tom, že mi vlastně ve všem ostatním nepřijdou dobré. Skoro bych řekl, že úplně nejhorší je situace u dnešních přenosných pracovních stanic (mobile workstation). Dovedu pochopit, že si někdo koupí notebook za 50+ tisíc. Pokud není levnější notebook, který vyřeší mé pracovní nároky, nebo mi neudělá dostatečně radost, shledávám takový nákup ospravedlnitelný.

Jenže neumím si představit, že bych si třeba koupil takový notebook a pak u něj trpěl mizernou klávesnici, vetchou konstrukci, špatné reproduktory nebo chlazení, které je hlučné i při kancelářské práci. S vyšší cenou mají lidé logicky i všeobecně vyšší nároky, a to nejen na výkon. Právě tady mám pocit, že ASUS dokáže asi nejlépe u takového výkonově orientovaného notebooku vyslyšet zákazníky i v těch ostatních parametrech. Výsledkem je notebook, který je ve většině parametrů nadprůměrný, a to i v případě, že budu ignorovat jeho výkon. Tedy notebook, který si dokážu představit, že mi bude dělat společnost každý den na cestách a nebude mi jeho používání pro zlost.

Mým cílem teď není klasická recenze (ta zas vyjde za dva týdny na notebook.cz), ale vypíchnu namátkou a ve stručnosti, co se mi na Zephyrus M16 líbí:

  • Vynikající a z výroby dobře kalibrovaný displej se 100% pokrytím DCI-P3 (Pantone validated), extrémní plynulost překreslování díky 165 Hz (lze nastavit automatické snižování na 60 Hz při běhu na baterku) a neutrální barvy okolo 6700K. Regulace jasu je navíc bez PWM blikání. Tohle je pro mě prostě ideální displej v notebooku. Já už víc nepotřebuji (ostatně tak dobrý displej nemám ani jako stolní, přestože je určen pro třídu workstation). Tohle je pro mě do pracovního notebooku lepší volba než OLED, který sice může mít lepší barevný rozsah, ale má problém s velmi tmavými odstíny a z principu bliká.
  • Ten displej má navíc poměr stran 16:10 a opět mi připomíná, proč je tenhle poměr stran o tolik lepší než v současnosti nejběžnější 16:9 a o tolik lépe se mi na něm pracuje. Ironické je, jak ten 16“ displej (2560×1600) působí plochou o hodně větší, přestože celý notebook je v půdorysu menší než běžné pracovní stroje s 15,6“ displeji 16:9.
  • Klávesnice je velmi pohodlná a jistá a při psaní pouze jemně klape – žádné hlasité cvakání, nebo klepání. Pokud je displej nastavený na 165 Hz, dává touchpad dojem instantních reakcí a až sametového chodu při pohybu kurzoru i posouvání stránek.
  • Uvnitř počítače je údajně šest 2W reproduktorů ve stereofonním dvoupásmovém setupu. Tohle integrované audio hraje rozhodně lépe než cokoli, co jsem v notebooku slyšel za poslední minimálně rok. Zvukový projev je vyvážený a hudba méně tahá za uši než u jiných notebooků.
  • Jsou tu samostatná tlačítka pro změnu hlasitosti a hlavně i pro zapínání/vypínání mikrofonu (což je funkce, kterou poslední rok používám každou chvíli).
  • U baterie s kapacitou 92 Wh lze v ovládací aplikaci zvolit, zda se má nabíjet standardně do 100 %, anebo raději do 60, případně 80 %. Tohle považuji za naprosto zásadní funkci, pokud chci, aby baterie v notebooku vydržela dlouho (a to já chci, protože notebooky nestřídám moc často). Na to, jak EU vymýšlí spoustu nařízení pro výrobce, divím se, že zrovna tohle není povinné. Za mě by každý notebook (a vlastně i mobil/tablet) měl uživateli nabídnout možnost změnit úroveň maximálního nabití. Většina notebooků stejně tráví velkou část času v zásuvce naplno nabitá. Držení Lithiových článků na maximálním napětí jim nedělá dobře a má jasně měřitelný vliv na jejich degradaci.
  • HDMI výstup je připojený na integrovanou grafiku, zatímco DisplayPorty pouze na dedikovanou. Tím pádem je možné získat maximální rozlišení pro hi-end stolní monitory, ale zároveň připojení HDMI projektoru nenutí notebook, aby nechal běžet dedikovaný grafický čip (drtivá většina notebooků s výkonnou grafikou má všechny výstupy připojeny na dedikovaný čip).
  • V utilitě ASUSu lze nastavit, aby se při běhu na baterii nepoužívala dedikovaná grafika a běžné aplikace se z ní přesunuly zpět na integrovanou. Notebook pak dokáže dedikovanou grafiku před programy zapřít, takže nehrozí, že by vám něco omylem vyplýtvalo baterku (není pak vidět ani ve Správci zařízení). To je poprvé, co vidím, že nějaký výrobce notebooků řeší tento velmi nepříjemný problém.
  • Má čtečku paměťových karet, většina jeho USB má vyšší rychlost 10 Gb/s a obě USB-C (jedno z toho kombinované s Thunderbolt 4) podporují jak obraz, tak napájení notebooku, takže lze počítač jedním kabelem zadokovat.

Tohle všechno příjemně ovlivňuje pohodlí a dojem z používání notebooku. Na takovém stroji je radost pracovat. Když si to srovnám s tím, co se občas prodá za ještě více peněz v podobě pracovní stanice, je mi z toho smutno, protože řadu zmíněných funkcí ty z principu více pracovní notebooky postrádají. A co za to dostanu výměnou? Maximálně lepší servisní podmínky.

Samozřejmě i tady by se daly najít nějaké ty neduhy, jak je tomu vždy. Chlazení lze například nastavit ručně (na úrovni jednotlivých prahových teplot a k nim přiřazených otáček ventilátoru), ale tato funkce je dostupná jen pro modifikaci profilu Turbo, kdy jsou procesor a grafika v podstatě hnány nad rámec standardního TDP (a v systému se vynutí nastavení, kdy procesor nesnižuje při nečinnosti takty). Tento režim je dostupný pouze s přibaleným 230W adaptérem – při provozu na baterku a při napájení z USB-C (maximálně 100 W) jej nejde zvolit. Já bych ovšem ocenil, kdybych si mohl nastavit častější běh ventilátoru i pro standardní napájecí profil pro kancelářskou práci. On je totiž notebook optimalizovaný spíše na tichý chod (při nenáročné práci) a v nynějších vedrech se někdy na povrchu (hlavně v zadní části) výrazněji zahřívá.

fan-settings

Ruční nastavení chlazení je bohužel určeno jen pro dosažení maximálního výkonu.

Kdybych si takový notebook kupoval, nejspíš bych zvolil něco slabšího než GeForce RTX 3070 (existuje i varianta s 3060 a 3050 Ti), takže by nebylo při hraní potřeba chladit v součtu přes 150 W v něčem tloušťky tak akorát, aby se tam vešel konektor RJ-45. Nicméně grafiku mám obvykle vypnutou – problém je spíše procesor…

Intel vs. AMD

Když AMD přišlo s generací mobilních procesorů Ryzen 4000, říkal jsem si, že to není pro Intel zrovna příjemná záležitost. První Ryzeny byly fajn v desktopech, ale v noteboocích to pořád mělo své mouchy. Jenže následně každá další generace byla vždy lepší a blíž k Intelu, až jsem si u té řady 4000 uvědomil, že nebýt absence Thunderboltu, už jde o mnou preferované řešení do příštího notebooku. Nyní máme generaci 5000, která je zas ještě lepší, a ačkoli Intel už v některých segmentech dotlačil i více jader a úplně ve všech segmentech taktuje na maximum, co ty jeho procesory snesou, už nedokáže svému konkurentovi utéct.

Navzdory snažení Intelu jsou oba výrobci výkonově dost podobní. Mezi těmi výkonnějšími procesory se stačí podívat na srovnání osmijádrových novinek Intel Core i7-11800H a AMD Ryzen 5800H. V zátěži všech jader je výkon téměř stejný. V zátěži jednoho jádra má Intel navrch jednotky procent. Jenže aby to tak bylo, má Intel poměrně velkou spotřebu a s tím související množství tepla, které notebook musí uchladit. Spotřeba v zátěži by mě ani tolik netrápila, ale nová Intelovská osmijádra jsou poměrně žravá i při kancelářské práci a připadá mi, že rozdíl je třeba i pět wattů. Ve chvíli, kdy počítač celý při nenáročné kancelářské práci spotřebovává 15-20 wattů, je jasné, že prostě musí buď foukat, nebo bude na povrchu výrazněji zahřátý (v současných letních vedrech).

Jak to jenom říct – Intel nám nějak zaostal. Důvod, proč jsem tolik let nechtěl AMD, je nyní důvodem, proč bych naopak nebral Intel. Pevně doufám, že se displeje s poměrem stran 16:10 postupně rozšíří i do notebooků s AMD. Zatím je obecně notebooků s takovými displeji jen pár – nicméně třeba 14,5“ 16:10 vypadá jako úplně ideální rozměr pracovního notebooku. Něco takového s výkonným osmijádrovým Ryzenem by pro mě mohla být ta správná cesta. Odchod pryč od 16:9 by mě mohl popostrčit k nákupu nového notebooku. S tím, jak poskočil za poslední rok výkon notebooků ve všech segmentech, bych dokonce splnil i kamarádovo pravidlo, že nemá cenu kupovat nový počítač, dokud není aspoň třikrát rychlejší než ten předchozí (a i7-11800H je skutečně třikrát rychlejší než moje současné i7-4710HQ).

Komentáře k článku

  1. 1. mixal11  9.7.2021  19:20:04

    Vyzerá super. Jediná vec by mi asi vadila. Ak dobre chápem klávesnicu, tak PgUp/Dn Home/End je iba cez Fn? To sú pre mňa vo Visual Studiu moc dôležité klávesy aby som ich stláčal cez 2 ruky.

  2. 2. Puppy  9.7.2021  21:41:44

    [1] Není to tak hrozné, stále lepší než například současné Lenovo, kde je PgUp/PgDn a Home/End rozházené na opačné straně klávesnice.

    Už nějaký čas jsem zpět u PC, takže notebooky prakticky neřeším. Nedavno jsem zahlédl recenzi tohoto a říkal jsem si proč je tak složité udělat podobně normální layout klávesnice i u neherních notebooků: https://www.notebookcheck.net/HP-Omen-15-laptop-Review-Strong-AMD-processor-makes-Intel-tremble.512679.0.html

  3. 3. swarm  10.7.2021  15:07:48

    [1] Je to tak – jsou jen přes Fn a dokonce ani ještě nevím, jestli jde nějakou tajnou zkratkou vyvolat Insert, Pause a PrintScreen. Nemůžu říct, že by mi to nevadilo, byť vím, že řada lidí tohle tolik neřeší. Pro mě je tento layout pořád lepší než co udělal DELL, kde prostě je Home/End/… překryté s F1-F12, takže to jednak není úplně po ruce a ani to není možné vyvolat jednou rukou.

    [2] Upřímně te Omen 15 by mě úplně nenadchnul – nemá numeriku, a přesto má hodně odsunutou psací část klávesnice ze středu. Tohle „odsunutí“ jsem ochotný tolerovat asi jen výměnou za numerický blok. Ještě teď koukám, co má Omen za tlačítka v horní řadě a kde je power… ach jo.

  4. 4. elzet  10.7.2021  22:34:55

    Zaujal mě ten obrovský touchpad. Nenaběhá se na tom člověk prsty až moc? Vždyť už má skoro rozměry malého tabletu. Ale asi je to věc zvyku/preferencí; osobně mám radši vyšší citlivost, abych jedním tahem přejel od kraje ke kraji, ať už jde o trackpoint, trackball nebo touchpad.

  5. 5. swarm  11.7.2021  10:24:40

    [4] Souhlas. Nevidím přínos v tom, když je to obří. Mám za to, že jsem si tam o krok zvedl citlivost, ale zrovna sedím u jiného počítače, takže se nemůžu podívat. Nicméně to je můj obvyklý postup u všech těchto obřích touchpadů. Je aspoň dobré, že za těch 10 let se je postupně naučili dělat tak, aby to odfiltrovalo náhodné dotyky touchpadu dlaní při psaní na klávesnici.

  6. 6. pan_hrabe  11.7.2021  13:45:32

    Ahoj, nešlo by do chystané recenze zahrnout i zbežnou kontrolu jak si vede v linuxu? Asi by stačil boot do nějakého live distra (Fedora).

  7. 7. swarm  12.7.2021  11:55:51

    [6] Jdu na tom zkusit poslední Ubuntu. Ale bojím se, že to bude špatný. Obecně notebooky, jejichž spotřeba je v zátěži až 200W, ale v idle žerou jen 15W, nebývají v Linuxu nejlépe fungující. Hlavně ale vidím problém v tom, že jde o poměrně velkou novinku, která se v ČR bude pořádně prodávat až za měsíc, takže pokud bude potřeba něco v Linuxu přizpůsobit, pochybuju, že už to někdo stihl udělat.

  8. 8. jirti  12.7.2021  12:30:56

    Pokud by se do recenze podařilo vyzkoumat, jestli je nějak možné vyvolat Insert, bylo by to fajn. Tahle klávesa je pro mě celkem důležitá.
    Celkově to vypadá na dost zajímavý stroj.

  9. 9. swarm  12.7.2021  13:15:08

    [6] Tak poslední Ubuntu:

    – reproduktory hrají poměrně nahlas i na nejmenší hlasitost (šlo by asi doladit někde přes mixer a PCM)
    – jas běží na 100% a nejde měnit
    – zkratky pro změnu jasu klávesnice taky nefungují
    – nevidí to wifi, kabel a BT jede
    – touchpad kupodivu úplně v pořádku
    – idle spotřeba ~30W, takže tak 3 hodiny výdrže… ventilátor fouká úměrně tomu, ale jeho regulace jinak funguje v pořádku… pořád bylo vytíženo jedno jádro procesy jako „frontend“ a „update-securebo…“ a podobně… nechal jsem to 30 minut běžet, a když se to nikam neposunulo, tak jsem to ukončil.
    – mobilní RTX 3070 to poznalo a nabídlo vendor driver, ale 11-gen Intel grafika („Intel Corporation Device 9a60 (rev 01)“), která řídí interní displej, je evidentně bez jakékoli akcelerace

  10. 10. swarm  12.7.2021  13:44:28

    [8] Tak nakonec jako Insert zabralo Fn+Delete. Funguje to korektně i se Shiftem, takže Shift+Insert (=paste) skutečně jde jako Fn+Shift+Delete a klávesnice to správně vyhodnotí.

    PrintScreen jsem nenašel.

  11. 11. jirti  12.7.2021  14:40:05

    Dík, mám o čem přemýšlet :-)

  12. 12. Lukáš  13.7.2021  18:34:35

    Dovolím si osobní anekdotu – u 13 let staré Toshiby Satellite Pro A300-15V která vždy dobíjí na 100% mi hlási opotřebení baterie 35%. U 8 a půl roku starého DELLu Inspiron 7720 SE se sporadicky fungující úsporou baterie mám opotřebení 54%. V čem je zakopaný pes nevím, ale co člověk nadělá… x)

  13. 13. mixal11  13.7.2021  21:37:54

    [3] S tou klavesnicou je to skoda. Hlavne ked Asus minuly rok mal dokonale klavesnice, ako za starych casov (G531)

  14. 14. Kamil2  14.7.2021  20:20:47

    Recenze na Asus A6km… povzdechl jem si, že zlatá někdejší Tesla….

  15. 15. Puppy  15.7.2021  21:56:33

    [12] Ve výrobci baterie. Tohle bylo vždy, například loterie Panasonic/Sanyo u starých ThinkPadů po deseti letech rozdíl tak 70 procent.

  16. 16. BL  15.7.2021  22:44:32

    Panasonic stále drží svou kvalitu, ačkoliv je trh zaplaveno podstatně levnějšími. Používají se pro průmyslové a kritické rozvodné sítě (redundantní zálohované napájení bateriovými jednotkami + diesel agregáty) a musím říci, že drží. Stojí ranec, ale vyplatí se. Osobně je měním i v rozvodných ovládacích systémech Schneider/Socomec, protože ty jejich originální šmejdy se musí měnit nejpozději do 24 měsíců. Panasonic stojí o třetinu více, ale životnost minimálně 5 let (bavíme se o online systémech jedoucích 24 hodin denně do 100kW, tedy bez kompenzačních rozvodů).

    Notebook si vybírám mezi Panasonic a Panasonic … snadné rozhodování a spokojenost. Vydrží fungovat i v nepohodlí, plně vyměnitelné baterie i za chodu, sériové rozhraní a nevadí ani nějaká ta drobná rána, prach, nebo další jevy v prostředí stavebního úlu.

  17. 17. swarm  16.7.2021  18:56:40

    [15] Moje 9-cell baterka z roku 2008 stále slouží v ThinkPadu T400 a denně je v provozu až do dnešních let. opotřebení necelých 20 %. Holt, když je vůle, tak se dají udělat i baterky, které dlouho vydrží (proto mi dobrá životnost baterií v EV nepřijde jako neřešitelný problém).

    Zároveň ale notebooky šly s kvalitou baterek už úplně k kopru. HP EliteBook 840 – vystřídal jsem za čtyři roky tři baterie. HP EliteBook 840 G5 – vystřídal jsem za tři roky dvě baterie. DELL XPS13 2-v-1 – po pouhém roce je opotřebení první baterie 40%. Strašný.

  18. 18. Kamil2  17.7.2021  0:02:49

    [17]Třeba je to nejen baterkou, ale i jak s ní systém zachází, dobíjením.

  19. 19. Bureš Pavel  29.7.2021  17:16:07

    [16]Jaký prosím používáte model? Já mám Panasonic CF-LX3, zpracování super, krásné oblé hrany, člověk může na roh položit dlaň a nepořeže se jako u ostatních modelů. Ale výkonu už není tolik a hlavně TN displej s PWM mi vadí. Bohužel novější Panasonicy se nedají moc v Evropě sehnat, v ČR občas nějaký repasovaný 12″ dotykáč, ale lehká 14, jakou hledám, tak moc ne.

  20. 20. BL  1.8.2021  12:46:04

    [19]
    Konkrétně model CF-54 MK3 MP s 1000nit IPS panelem. Bohužel, standardní panel bez dotykové vrstvy trochu trpí na čitelnost při ostrém světlu, nebo slunci. Musí se připlatit za zbytečnou dotykovou vrstvu, kterou prakticky nevyužívám.

    Repasované neposoudím, avšak nové s personalizovanou konfigurací nabízí nejeden dodavatel, včetně zajištění servisu a náhradních dílů i po uplynutí tříleté záruky. Sluší se podotknout, že cenová politika odpovídá úzkému zaměření. Není problém nechat opravit za rozumné peníze 7 – 8 let starý Toughbook.

    Intel Core i5-7300U, 16GB RAM, 256GB SSD,3G + 4G LTE, WAN + BT 4.2 (Dual), 6 + 6cell 46Whr, COM RS232, TPM 2.0, SCR, Win 10 Pro 64bit

  21. 21. BL  1.8.2021  13:13:27

    [19]
    Omylem odesláno, doplnění.

    Na začátku července musel fungovat 14 dní v prostředí s extrémní vlhkostí, plnou smradu z kyseliny sírové, chloridu sodného … a přežil i stržení ze dvou metrů na betonovou podlahu pokrytou kalužemi vody s 38% roztokem kyseliny sírové. Samozřejmě stržen za kabel při kličkování mezi vzduchotechnikou a potrubím. Zkrátka prostor pod bazény, ve kterém se motalo více skupin. Lezl jsem tam s ním prakticky 10 dní v kuse a napojoval datové sběrnice řídících jednotek (.. inu tak to vypadá, když se ztratí skutečné stavy i projektový plán). Ty tam něco nastavuješ, měříš, zakresluješ do plánu (Autocad) a vedle další parta mění regulační klapku … a už to stříká, zatímco nahoře se čvachtají zákazníci lázeňského 5* hotelu. Kovové nářadí se začalo zadrhávat už po 1. dni práce, tolik maziva se snad nedá spotřebovat ani za rok. Hrůza, kolegům z jiné skupiny mezitím odešel notebook (Dell, ale co to bylo nevím).

    Nedám na Toughbook dopustit, co vydrží je až neskutečné.


Napsat komentář