Každý rok se snažím stihnout tuhle podzimní akci pro nadšence do staré výpočetní techniky. Poprvé jsem se zastavil jen jako návštěva na pár hodin a od té doby se pokaždé snažím pobýt o něco déle. Letos poprvé jsem si zkusil udělat čas a zastavil jsem se na celou dobu od pátku do neděle. Jak to dopadlo?

(pokračování článku)

Pro někoho je možná tábor způsob, jak se dostat od vší té techniky, nejlépe někam do lesa, kde je klid a pohoda.  Na našem táboře něco takového nehrozí. Psal jsem o tom už loni a občas se ještě zmiňuju – s centrumdeti.cz děláme (mimo jiné) hudební-tábor.cz, což je taková veselá akce pro mladé hudebníky, kde si vyzkouší hraní v kapele, nahrávání, koncertování a tak vůbec. Možná to tak nevypadá, ale za tím vším se skrývá spousta techniky. Vyhrabal jsem fotky z mobilu a udělal malý fotoreport.

(pokračování článku)

Jako novináři mi chodí různé zprávy BSA, jak se daří bojovat proti nelegálnímu softwaru v ČR. Kdo ví, co je BSA, se už asi nemůže čemu divit (Živě, Lupa, Root). Já se divím snad jen tomu, že mi posílají tiskové zprávy, přestože jsem nikdy na žádné jejich akci nebyl a moje psaní směřuje někam úplně jinam. BSA a podobné organizace se ohání různými čísly, kolik pirátů pochytali a kolik peněz z toho bylo. Dnes bych chtěl ukázat na příkladu z mého okolí, že ne každý pirát je doopravdy pirát a že ti, kteří by měli právo vymáhat, se umí chovat morálně značně na hraně.

(pokračování článku)

Bylo, nebylo, jednou jsem se začetl do zajímavé informace, že se chystá pokračování hry Wasteland. Tedy v podstatě předchůdce herní série Fallout. Informace to už v tu chvíli vůbec nebyla žhavá, ale to se mi stává, jelikož na čtení herních webů nemám čas. Nový díl má velmi zajímavé okolnosti začátku vývoje, a přestože ještě zdaleka nevyšel, už teď je zajímavou sondou do myšlení odrostlých hráčů.

(pokračování článku)

Chtěl bych popřát všem čtenářům mého skromného elektronického plátku šťastný Nový rok. Přeju vám, abyste byli v roce 2012 šťastní. Ono s tím štěstím je to strašné klišé a používá se to tak nějak automaticky, ale není to můj případ. Štěstí je v životě opravdu to nejdůležitější. Ať už v životě děláme cokoli, vždy bychom měli přemýšlet, zda nás to naplňuje a zda jsme opravdu šťastní.

Štěstí se neukrývá ani v pracovních úspěších, ani v materiálních hodnotách a není snadné ho najít. Člověk se k němu musí dopracovat, až když pochopí smysl svého života. Před měsíci jsem se dozvěděl jednu nemilou informaci od doktorů, což mě donutilo přemýšlet o životě, vesmíru a vůbec… a došel jsem k závěru, že jsem spokojený, jak jsem svůj život doposud prožil. Přál bych každému, aby to mohl říct také.

Na závěr si neodpustím volný překlad věty, kterou před mnoha lety řekl Steve Jobs v jednom svém projevu: „Váš čas je omezený, takže jej neplýtvejte žitím života někoho jiného.“

Nemám rád PR články, co se tváří jako nezávislá autorská tvorba. Proto zde také nic podobného nenajdete, přestože nabídek je od firem stále dost. Dnes udělám výjimku a trochu toho „PR“ se objeví i zde. Většina mě zná jako specialistu přes notebooky, ale pravda je taková, že mám spoustu zájmů a konkrétně notebooky nejspíš ani nejsou tím časově nejnáročnějším.

(pokračování článku)

O víkendu byl otevřen zajímavý projekt herny vybavené starými automaty, které naše generace pamatuje jako skvělý způsob krácení času při cestě ze (základní) školy. Automaty bývaly pro mnohé prvním kontaktem s počítačovými hrami a svého času jsme do nich ještě jako děti naházely spoustu peněz. Teď si na těchto téměř zapomenutých strojích můžete znovu zahrát a na výběr jsou snad všechny klasiky.

(pokračování článku)

Semestr v Belgii utekl (naštěstí) velmi rychle a zítra touhle dobou už se pravděpodobně poženeme naší ďábelskou károu s kamarádem někde po německých dálnicích směrem k hranicím s ČR. Pokud pominu místy tristní úroveň vyučujících (pedagogickou i odbornou), nahrazení myšlení pouhým memorováním (zkoušky) a pár dalších problémů, docela jsem si to užil. Speciálně díky super kolektivu v našem patře studentského domu.

(pokračování článku)

Že je na Aukru stále mnoho podvodníků, ví každý, kdo tam někdy trochu víc nakupoval. Že někdo zapomene zmínit, že na „zachovalém“ notebooku nefunguje správně displej – to se přece může stát. Stejně tak se může stát, že prodávající zapomene zmínit, že je u notebooku rozlámaná šasi jako na potvoru ze stran, které zapomněl nafotit. To už je prostě něco, s čím se musí počítat. Někdy lze ovšem narazit na ultimativní kokoty. (pokračování článku)

Když si chce člověk na vánoční svátky přiletět letadlem (= nechce se mu 10 hodin řídit auto), má to svá úskalí. Třeba v tom, že si s sebou nemůže dotáhnout zpět své kompletní pracoviště. Představa, že bych trávil víc jak 2 týdny jen na samotném notebooku mě moc neláká, a tak jsem vyhrabal nějaké to haraburdí ze svých tajných skrýší…

(pokračování článku)