Slibovaný druhý díl hodnocení hardware je tu, jen se trochu opozdil. Předchozím díle jsem prošel výsledky prvních deseti kategorií. Dnes proberu zbylých sedm týkajících se ergonomie, chlazení a výbavy. Kdo by si už nepamatoval našich šest „soutěžících“, najde jejich popis v prvním díle, zatímco v druhém díle jsou kritéria hodnocení. S chutí do toho.
Jestli je kolem nějakého typu notebooků informací pomálu, jsou to rozhodně mobilní pracovní stanice. Tímto zápiskem bych se chtěl pozastavit nad některými specifickými možnostmi a omezeními notebooků vybavených IPS displejem s velkým barevným rozsahem, aby to tu nebylo jen o velkém testu business notebooků (ne snad, že bychom odbočili moc daleko).
Na začátku této série jsem zběžně představil notebooky dodané do testu a hned v dalším článku jsem stanovil kritéria hodnocení jejich hardware. Dnes se konečně dostávám k vlastnímu testování a srovnání, na která asi většina z vás těší nejvíc.
V první části testu jsem představil cíle a testované notebooky. Než dojde na hodnocení notebooků po hardwarové stránce, musí být jasně definovaná kritéria. Ta jsem nakonec kvůli jejich obsáhlosti pro lepší přehlednost oddělil. Hodnotilo se v 17 kategoriích a v každé mohl notebook získat jednu ze šesti známek.
Občas mě kontaktují firmy, abych poradil v souvislosti s notebooky, a občas přímo stojím za tím, co se do některých firem nakupuje. Zatímco naleštěných multimediálů jsou IT časopisy plné, jakéhokoli kvalitního srovnání v business segmentu se člověk nedohledá. Tím, že se mi pracovní notebooky všech značek doma točí co týden, rozhodl jsem se, že udělám menší srovnávací test, na který pak můžu v případě dotazů odkazovat.
Měl jsem minulý týden půjčený nový ThinkPad X1, což je takový pokus Lenova o stylový manažerský notebook, který mixuje trendy prvky s korporátními technologiemi. Trochu jsem doufal, že by to mohl být další notebook na dlouhodobý test po ThinkPadu X200, ale z několika důvodů to nepůjde. Jedním z nich je tolik Lenovem vychvalované sklo, které překrývá displej.
Na tiskovce při představování nových modelů mi v Aceru zapůjčili pro potřeby blogu novou generaci jejich multimediálního hi-endu. O původním Ethosu, který mám od loňského léta, jsem toho napsal dost a musím uznat, že jsem s ním stále spokojen. Nová generace mě zajímala prakticky od ohlášení, a tak jsem nabídku zápůjčky nemohl odmítnout.
I ten nejlevnější mini-notebook dnes umí obsloužit monitor s vysokým rozlišením a vykresluje v miliónech barev. Kromě toho zvládne akcelerovat přehrávání filmu aspoň v DVD kvalitě a nechybí mu ani akcelerace 3D grafiky. Všechny tyto vymoženosti jsou dnes brány jako naprostý základ, ale nebylo tomu vždy.
Pokud nesledujete mainstreamová média, možná vám uniklo, že IBM nedávno oslavilo 100 let vzniku – vniklo v roce 1911 a v prvních letech své existence se jmenovalo Computing Tabulating Recording Corporation. IBM je v IT jedna z mých nejoblíbenějších firem, navzdory tomu, že celé generace „hippízáků“ ji vnímaly jako zlo.
Občas se v hlavách designérů notebooků dějí věci, které jsou mimo mé chápání, a HP se teď vytasilo s další takovou. Zrovna minulý týden jsem se bavil jedním člověkem z HP, že jako jeden z hlavních důvodů používání korporátního notebooku je pro mě jeho konzistentnost (napříč modely i generacemi). Přišel na recenzi 13“ HP ProBook 4330s a hned při prvním kontaktu jsem si na svá slova vzpomněl.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
