Měl jsem minulý týden půjčený nový ThinkPad X1, což je takový pokus Lenova o stylový manažerský notebook, který mixuje trendy prvky s korporátními technologiemi. Trochu jsem doufal, že by to mohl být další notebook na dlouhodobý test po ThinkPadu X200, ale z několika důvodů to nepůjde. Jedním z nich je tolik Lenovem vychvalované sklo, které překrývá displej.
Na tiskovce při představování nových modelů mi v Aceru zapůjčili pro potřeby blogu novou generaci jejich multimediálního hi-endu. O původním Ethosu, který mám od loňského léta, jsem toho napsal dost a musím uznat, že jsem s ním stále spokojen. Nová generace mě zajímala prakticky od ohlášení, a tak jsem nabídku zápůjčky nemohl odmítnout.
I ten nejlevnější mini-notebook dnes umí obsloužit monitor s vysokým rozlišením a vykresluje v miliónech barev. Kromě toho zvládne akcelerovat přehrávání filmu aspoň v DVD kvalitě a nechybí mu ani akcelerace 3D grafiky. Všechny tyto vymoženosti jsou dnes brány jako naprostý základ, ale nebylo tomu vždy.
Pokud nesledujete mainstreamová média, možná vám uniklo, že IBM nedávno oslavilo 100 let vzniku – vniklo v roce 1911 a v prvních letech své existence se jmenovalo Computing Tabulating Recording Corporation. IBM je v IT jedna z mých nejoblíbenějších firem, navzdory tomu, že celé generace „hippízáků“ ji vnímaly jako zlo.
Občas se v hlavách designérů notebooků dějí věci, které jsou mimo mé chápání, a HP se teď vytasilo s další takovou. Zrovna minulý týden jsem se bavil jedním člověkem z HP, že jako jeden z hlavních důvodů používání korporátního notebooku je pro mě jeho konzistentnost (napříč modely i generacemi). Přišel na recenzi 13“ HP ProBook 4330s a hned při prvním kontaktu jsem si na svá slova vzpomněl.
Říkal jsem sice, že si dám na chvíli s dlouhodobými testy pokoj, ale nějak se to zvrtlo a já dostal příslib nového kousku. Do školy už teď nechodím a do práce si jako správný buržous vozím zadek autem, takže nemělo cenu řešit ultralehký business model (to má ještě čas). Na zábavu je potřeba našlapaný multimediál. Ač mi Ethose ještě nikdo nesebral, s přítelkyní někdy hráváme po síti a šašit druhý notebook z toho, co zrovna přijde na recenzi, není nejpohodlnější.
Nechci dnes znovu omílat starou známou pravdu, že displeje notebooků jsou povětšinou bída (a že stolní LCD a mobily nabídnou vyšší kvalitu zobrazení). To už beztak každý ví. Chtěl bych se zaměřit na fintu, jak výrobci dělají displeje svých notebooků ještě horší. Pokud jste si koupili notebook, připadá vám obraz jak vypraný a zpozorovali jste, že je to špatné hlavně při běhu na baterku, jde pravděpodobně o jednu z hloupých šetřících technologií, kterou další a další výrobci zapínají již v tovární instalaci.
Nedávno jsem tu psal o přehřívání mého herního notebooku při hraní Crysis 2. Dostat se u některých notebooků k chlazení je maximální vopruz, a když je počítač ještě v záruce, není důvod práci nepřenechat těm, kteří jsou za to placení. Mám ve zvyku popisovat zkušenosti se všemi reklamacemi notebooků a tato nebude výjimkou. Vezmu to trochu zeširoka, protože kolem reklamací u Aceru panuje v diskuzích nespočet mýtů.
Poslední dobou jsem měl silný pocit, že už se neobjevují vůbec stroje podle mého gusta. Tím, jak teď všichni kopírují Apple jako o život, jsou všechny menší notebooky vždy výbavou osekané na naprosté minimum, a pokud chce někdo malý, ale univerzální stroj, který pak doma v dokovací stanici zastoupí stolní počítač, je nabídka opravdu slabá.
Do redakce jsme před pár týdny dostali na testování notebooků hru Crysis 2. Výrobci notebooků jako by to věděli a cpali nám do redakce jen něco s integrovanou grafikou, abych si nemohl zahrát (koho by to zajímalo – ne, na IGP grafikách Crysis 2 hratelný není). Včera jsem to vzdal, nainstaloval si hru na domácí Acer Aspire Ethos a jal se pařit.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
