Náhodou jsem si procházel statistiky (ehm, procházím je skoro pořád) a zjišťuji, že mnoho lidí se sem na blog dostane, když hledá něco o noteboocích Acer. Ty Mountfield dává k sekačkám a dalšímu jeho sortimentu. Nebudu říkat, že je dává zdarma, protože je to je nesmysl – výraz v ceně bude mnohem vhodnější. Přímo jsem se zde těmto notebookům nevěnoval. Nyní to opravím, aby zmínění návštěvníci našli odpověď na to, co hledají. Měl jsem doma možnost déle pracovat rovnou s třemi notebooky Aspire One a věřím, že to nejdůležitější o nich vím.

(pokračování článku)

Uběhlo čtvrt roku od doby, kdy jsem si koupil SSD paměť do svého ThinkPadu. Kdysi jsem o tom sepsal článek, kde jsem nahodil i několik pěkných grafů. Grafíky a tabulky jsou sice fajn, ale tolik toho taky neřeknou, a pak určitě není nad zkušenosti člověka, který s notebookem vybaveným SSD pamětí pracuje několik měsíců.

(pokračování článku)

Málokdy se podaří tak dobrý nákup, jako se mi stal minulý víkend. Zatímco v bazarech lze najít za cenu 3500,- Kč často jen nějaké vyloženě retro notebooky s procesory Pentium-II a mrtvou baterkou, za stejnou cenu jsem vydražil na aukru 4 roky starý 12″ notebook Apple iBook G4.

Kdo mě zná, tak ví, že nejsem příliš velkým zastáncem této značky, a když mě něčím naštve, nebojím se na ní napsat nějaký ten pamflet. Na druhou stranu dobrý notebook ještě poznám a ty od Apple jsou opravdu jedny z těch lepších (i když třeba MacBook Air bych si fakt nekoupil). Jsou sice často v mnoha parametrech silně omezené, ale nabízí velmi kvalitní zpracování a také takové ty drobnosti, které člověk pozná třeba při používání notebooků řady ThinkPad. (pokračování článku)

Je to už bez tří měsíců rok, co jsem si koupil svůj poslední notebook – 14,1″ Lenovo ThinkPad R61. Uznal jsem, že je to již dostatečná doba na to, abych jej poznal ve všech ohledech a mohl popsat své dlouhodobé zkušenosti.

Tento model se sice už neprodává, ale model R400 se od něj liší jen minimálně (širší touchpad a novější Centrino platforma), takže tyto zkušenosti lze s velkou pravděpodobností aplikovat i na něj a z části také na řadu T, protože takový T400 je až na menší tloušťku a pár zkosených hran vlastně to samé. (pokračování článku)

Kdo sleduje můj Twitter, tak jistě ví, že jsem si před týdnem objednal SSD paměť a adaptér na umístění původního disku do UltraBay šachty místo optické mechaniky. SSD mi zatím ještě nedorazilo a ani nemám tušení, kdy vůbec přijde (holt „obvykle skladem u dodavatele“), ale adaptér mám již doma, tak místo odpovídání na jednotlivé dotazy raději hodím malý článeček pro ty, kteří si plánují také rozšířit svůj ThinkPad o druhý disk. (pokračování článku)

O garážovém prodeji těchto notebooků jsem nikdy neměl velké mínění. I tak mě ovšem dokážou některé (negativní) zkušenosti uživatelů opravdu překvapit. Tentokrát jsem si však na fóru přečetl takovou „libovku“, že se o ni prostě musím podělit. Objevil se tam jeden uživatel ze Slovenska, který si ve velkoobchodě Asbis(.sk) zakoupil notebook VBI FL90. Ten při nižší ceně proti konkurenci nabízel kdysi výbornou grafiku GeForce 8600M GT, čím se stal pro mnoho lidí zajímavým.

Technik při práci? (zdroj vbi.sk)

Jenže výkon procesoru a grafická karta nejsou všechno. Zmíněnému uživateli přestal na jeho VBI FL90 fungovat audio výstup, a tak se v létě rozhodl pro reklamaci. Během školy se mu do toho nechtělo, protože proklamované 3 dny reklamaci jsou nejspíše z říše pohádek a na fórech píše většina lidí zkušenosti spíše s reklamací trvající téměř měsíc. Nikdo nechce být během školy měsíc bez notebooku.

Knihy, školní pomůcky a servis VBI notebooků

Na Slovensku funguje jeden autorizovaný servis provádějící záruční opravy VBI notebooků – společnost Daniel NETRI. Jde o malé knižní vydavatelství, které zároveň před pár lety začalo fušovat i do notebooků. Nemohu si pomoct, ale servis notebooků bych si sám představoval trochu jinak. Určitě ne jen jako nějakou činnost bokem. Náš uživatel sem byl odkázán z velkoobchodu, který se tak chová v případě všech zařízení s vlastním autorizovaným servisem.

(pokračování článku)

Nedávno jsem kupoval nějaké ty IT blbinky a jednou z nich byl také fotoaparát Canon PowerShot A720. U něj se ovšem objevila hloupá závada s mírně rozostřeným optickým hledáčkem. Systém jmenovaného velkoobchodu mě odkázal na autorizovaný servis, a jelikož ta oprava zrovna docela pospíchá, vyrazil jsem radši ještě dnes, i když do Prahy dnes jinak ani nepotřebuji.

K mému překvapení mě autorizovaný servis odbyl, že nemám vyplněný záručák a že takhle mi to nevezmou. Takže mi nezbylo nic jiného, než nabrat smět Alza a nechat si to tam někde potvrdit. V Alze jsem samozřejmě čekal standardní dobu 40 minut (mimochodem na reklamacích byl standardní stav – jeden mlaďoch reklamoval notebook, protože mu instalátor Windows XP nenašel disk a jiný 14letý chlapec se svým otcem rozčíleně přešlapoval u reklamačního pultíku se svým zánovním naleštěným MSI žadoníce se převzetí), a pak hurá zpět do servisu, než mi stihnou zavřít.

Závěrem

Překvapuje mě, že tohle Alza nijak speciálně neřeší. Nejsem u nich vedený jako dealer, takže zboží nebude dál prodáváno, a jinak je mi nepotvrzený záručák úplně k ničemu. U notebooků jsem podobné zbytečnosti nikdy řešit nemusel, ale pokud to někde je třeba a Alza jen suše odkazuje na autorizovaný servis, tak mi stávající situace připadá maximálně otravná.

Tento zápisek byl stejně jako mnoho jiných napsán při cestě Prahou pomalou a extrémně předraženou MHD na mobilu Nokia 9300 :-)

Dnes se opět budu věnovat nějakému tomu prodejci, jak mám občas (pro ně bohužel) ve zvyku. Ačkoli Alza je se svými propagacemi některých výrobků výborný terč, tentokrát jsem se zaměřil na někoho úplně jiného – na Mironet.

Co mě k tomu vlastně přivedlo? Na našem fóru se jeden menší prodejce zmínil o tom, že Mironet si se svým přednostním servisem lže, protože se ptal přímo Aceru (aby dostal stejnou službu), ale ten ho odbyl, že nic takového vůbec nenabízí. Ačkoli platí pravidlo, že prodejce je ten poslední, komu se má věřit :-), začalo mi to vrtat hlavou, protože hodně lidí se chlácholí právě touto službou od Mironetu (a je to pro ně důvod, proč svůj notebook koupit právě tam). Na příspěvku neznámého prodejce mě zaujala zejména tato věta:
„…je pry cista lez, overoval jsem si to a chtel to taky a rekli mi, ze to je nesmysl, ale ze jim nestoji za to se s Mironetem soudit“
(pokračování článku)

Se svým notebookem jsem si také zakoupil záruku s opravou u zákazníka následující pracovní den. Ačkoli jsem tu kdysi řekl, že takové věci díky své práci nepotřebuju, tentokrát jsem chtěl mít správný pracovní notebook se vším všudy. Málokdo ví, jak vlastně takové rozšíření záruky vypadá a popravdě – já to také nevěděl. Sice už jsem nějaké notebooky s podobným typem záruky měl (nebo dokonce i lepším), ale většinou to bylo rovnou v základu.

Tentokrát byla záruka koupena samostatně jako zboží v obchodě. Po několika dnech dorazila krabička na CD. Uvnitř však místo něj byl pouze manuál s postupem a aktivačním kódem. Celý proces byl tedy jen o ručním naťukání adresy, naciónálů, identifikačního čísla notebooku a aktivačního kódu. Otázka asi 15 minut a od teď jsem již evidován s rozšířenou zárukou v době trvání tří let.

Výplatí se to?

Lenovo nemá tuto záruku nejlevnější a nejsem si ani jist, že by pro mě byl můj vlastní notebook tak životně důležitý, že bych se bez něj chvíli neobešel. Důvodem je asi hlavně má lenost, protože se mi nechce jezdit do Prahy do servisu. Poslední dva roky jsem se s notebooky vždycky v období Vánoc pěkně natrápil (musel jsem tam jen třeba na několikrát do servisu se “přít”). Možná si někdo říká, že bych to mohl posílat kurýrem, ale tento způsob z principu odmítám a beru ho spíše za trest. Většinou se mi totiž podaří vychytat nejednoznačnou závadu, takže by mi ten notebook bez osobního kontaktu rovnou poslali zpět. Při osobním kontaktu je možno si všechno hezky vyjasnit a předejít zbytečným nedorozuměním. Zároveň se dá lépe předvést chyba (nebo z druhé strany funkčnost) zařízení.

Takže kurýra nechci a do servisu se mi jezdit nechce, takže on-site záruka je vlastně nejlepší možnost. Na druhou stranu těch peněz mi ani náhodou nebude líto, když tu záruku nebudu muset vůbec uplatňovat :-).

Protože už se moc lidí ptá na můj názor ohledně mé R61, radši nebudu více otálet s napsáním nějakého tohoto krátkého zápisku. Nechtěl jsem psát hned první den – nedělám to ani u recenzí a má to i svůj důvod. Na spoustu změn člověk potřebuje nějaký čas, aby je dokázal docenit. Za těch pár dní, už mi ale v mnoha situacích dělal nový notebook velkého pomocníka, takže už je co sepisovat.

Design

No co na to říct. Tady vážně chválit nemůžu. Ten notebook není dvakrát moc hezký. Myslím, že tady budu potřebovat nejvíc zvykání. Zatímco takové grafitové HP Compaq ma určitý styl a eleganci, Thinkpad R je jen velká černá krabice. Stačilo by přitom jen pár úprav některých křivek a notebook by byl podstatně hezčí. Moje původní FSC Amilo V3205 je rozhodně výrazně pěknější a zatím se na tom shodli úplně všichni, co ty dva notebooky viděli vedle sebe.

Mechanická odolnost

Co na to říct. Tenhle notebook bude asi dost problém zrasit. Znáte takové to video z recenze na ThinkPad X300, jak Dušan Šimonovič zvedl notebook za horní část víka v otevřeném stavu (180°) do horizontální polohy? Já jsem to tenkrát s tím kusem, co jsem měl na recenzi, taky musel zkusit a zkusil jsem to i teď s výrazně těžší R61. A hle – přežila :-).

Nemám se tedy asi vůbec čeho bát a určitě není ani důvod se při používání notebooku nějak krotit. Sám jsem zvědav, co řeknu třeba za rok.

(pokračování článku)